Psaní velkých a malých písmen: pravidla a příklady
Kdy píšeme velké a kdy malé písmeno?
Velké písmeno píšeme především na začátku věty a na začátku vlastních jmen. Vlastní jméno označuje konkrétní osobu, místo, stát, instituci, svátek nebo jiný jedinečný objekt: Jan Novák, Praha, Česká republika, Vánoce. Malé písmeno používáme u obecných pojmenování: město, řeka, škola, prezident, pondělí. Nejobtížnější bývají víceslovné názvy, u nichž nelze automaticky psát velké písmeno u každého slova.
Psaní velkých a malých písmen patří k oblastem českého pravopisu, kde nestačí pouze poznat začátek věty. Rozhodující bývá především to, zda výraz funguje jako vlastní jméno, nebo jako obecné označení. Rozdíl je dobře vidět například ve dvojici město Praha: slovo město je obecné pojmenování, zatímco Praha je vlastní jméno. U víceslovných názvů je situace složitější, proto je užitečné rozdělit si pravidla podle jednotlivých druhů pojmenování.
Přehled
Základní přehled psaní velkých písmen
Velké písmeno používáme v několika základních situacích:
- na začátku věty: Dnes pojedeme na výlet.
- u vlastních jmen osob: Marie Tichá, Karel Čapek,
- u zeměpisných vlastních jmen: Praha, Vltava, Krkonoše,
- u názvů států a některých územních celků: Česká republika, Jižní Amerika,
- u oficiálních názvů institucí, organizací a některých dokumentů: Univerzita Karlova,
- u názvů významných svátků a dnů: Vánoce, Velikonoce, Den české státnosti.
Malé písmeno naopak píšeme u obecných pojmenování, například škola, náměstí, řeka, ministerstvo, učitel, prezident, pondělí, leden.
Pravidlo a vysvětlení
Hlavní pravidlo: vlastní jméno, nebo obecné pojmenování?
Nejdůležitější je zjistit, zda slovo označuje jedinečnou osobu, místo, organizaci nebo jiný konkrétní objekt. Pokud ano, zpravidla jde o vlastní jméno a píše se s velkým počátečním písmenem.
Porovnejte:
- řeka – obecné označení, ale Vltava – vlastní jméno,
- město – obecné označení, ale Brno – vlastní jméno,
- škola – obecné označení, ale Základní škola Komenského – konkrétní název,
- hora – obecné označení, ale Sněžka – vlastní jméno.
Samotný význam slova však nestačí. Výraz může být jednou součástí oficiálního názvu a jindy pouze obecným označením. Proto je důležité vnímat celé slovní spojení.
Podrobné vysvětlení
Pravidla podle jednotlivých skupin
Jména a příjmení osob
Jména, příjmení, přezdívky a ustálená osobní označení píšeme s velkým počátečním písmenem:
- Tomáš Dvořák,
- Božena Němcová,
- Karel IV.
Označení povolání nebo funkce se běžně píše s malým písmenem: prezident republiky, ředitel školy, paní starostka, ministr financí.
Názvy států a zeměpisných oblastí
U jednoslovných názvů je situace jednoduchá: Česko, Slovensko, Polsko, Evropa, Morava.
U víceslovných názvů záleží na jejich stavbě. Například:
- Česká republika,
- Spojené státy americké,
- Jižní Amerika,
- Středozemní moře.
Není tedy správné mechanicky psát velká písmena u všech slov víceslovného názvu.
Města, obce a jejich části
Vlastní jména měst a obcí mají velké písmeno: Praha, Plzeň, Litomyšl, České Budějovice.
U víceslovných názvů se řídíme ustálenou podobou názvu. Příklady:
- Nové Město na Moravě,
- Ústí nad Labem,
- Frýdek-Místek.
Předložky uvnitř názvu, jako například nad, pod, na, se obvykle píší s malým písmenem.
Ulice, náměstí a veřejná prostranství
U názvů ulic, tříd, náměstí nebo nábřeží je důležité odlišit obecný druh prostranství od vlastního názvu. Příklady:
- Karlovo náměstí,
- Václavské náměstí,
- Národní třída,
- Nerudova ulice.
Slovo označující druh prostranství, například ulice, náměstí, třída, nemusí být samo o sobě vlastním jménem.
Hory, řeky, jezera a další přírodní útvary
Názvy konkrétních přírodních útvarů patří mezi vlastní jména:
- Sněžka,
- Říp,
- Vltava,
- Labe,
- Máchovo jezero,
- Černé moře.
Obecné pojmenování bez vlastního názvu píšeme s malým písmenem: šli jsme k řece, vystoupili jsme na horu, koupali jsme se v jezeře.
Školy, úřady a instituce
Je třeba rozlišovat oficiální vlastní název a obecné označení instituce.
Například ve větě Navštěvuji základní školu v našem městě jde pouze o druh školy, proto píšeme malé písmeno.
Pokud však uvádíme konkrétní oficiální název, začátek vlastního názvu se píše s velkým písmenem, například Univerzita Karlova.
Stejný rozdíl existuje například mezi výrazy ministerstvo a konkrétním oficiálním názvem určitého ministerstva.
Svátky a významné dny
Názvy významných svátků píšeme s velkým počátečním písmenem:
- Vánoce,
- Velikonoce,
- Nový rok, pokud označuje svátek 1. ledna.
Rozlišujeme však význam. Spojení nový rok může označovat také celý následující rok, a potom nejde o název svátku. Například: Přeji ti mnoho úspěchů v novém roce.
Dny v týdnu a měsíce
Názvy dnů v týdnu a měsíců píšeme v češtině s malým písmenem:
- pondělí, úterý, středa,
- leden, květen, srpen, prosinec.
Správně tedy píšeme například: Schůzka se uskuteční v pondělí 12. října.
Národnosti a obyvatelská jména
Jména příslušníků národů a obyvatel měst či zemí píšeme s velkým písmenem:
- Čech, Češka,
- Slovák, Slovenka,
- Pražan, Pražanka.
Přídavná jména od těchto názvů však běžně píšeme s malým písmenem: český jazyk, slovenské město, pražská doprava.
Příklady
Příklady ve větách
- O prázdninách jsme navštívili Český Krumlov.
- Moje sestra studuje na univerzitě.
- Vltava protéká Prahou.
- Na Vánoce se sejde celá rodina.
- V pondělí začíná nový školní týden.
- Petr Novák bydlí nedaleko Karlova náměstí.
- Na dovolené jsme cestovali po jižní Moravě.
- Nejvyšší horou České republiky je Sněžka.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Velké písmeno u každého slova názvu
Častou chybou je představa, že ve víceslovném názvu musí mít každé slovo velké písmeno. Takové pravidlo v češtině neplatí. Správná podoba závisí na typu názvu a na tom, která slova jsou jeho vlastní součástí.
Velké písmeno u povolání a funkcí
Výrazy jako ředitel, prezident, ministr, učitel, starosta jsou obecná pojmenování a běžně se píší s malým písmenem.
Velké písmeno u dnů a měsíců
Pod vlivem jiných jazyků se někdy objevuje zápis Pondělí nebo Leden. V běžném českém textu jsou správné podoby pondělí a leden.
Záměna vlastního jména a obecného označení
Porovnejte věty:
- Prošli jsme kolem základní školy.
- Studuje na Univerzitě Karlově.
V první větě označujeme pouze druh instituce, ve druhé konkrétní instituci vlastním jménem.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si pravidlo snadno zapamatovat
Položte si otázku: Označuje výraz něco konkrétního a jedinečného, nebo pouze určitý druh věci?
Pokud jde pouze o druh, většinou použijeme malé písmeno:
- město,
- řeka,
- škola,
- hora.
Pokud jde o konkrétní jméno, použijeme velké písmeno:
- Praha,
- Vltava,
- Sněžka.
U složitějších víceslovných názvů je potom třeba určit, která část tvoří samotné vlastní jméno.
Procvičení
Cvičení na velká a malá písmena
Přepište zvýrazněná spojení tak, aby byla velká a malá písmena použita správně.
- O víkendu pojedeme do českých budějovic.
- Nejvyšší českou horou je sněžka.
- V pondělí máme dvě hodiny češtiny.
- Řeka vltava protéká hlavním městem.
- Na vánoce pojedeme k babičce.
- Ve škole čteme knihy karla čapka.
- Moje kamarádka se učí český jazyk.
- Výlet začneme na karlově náměstí.
- V létě jsme navštívili českou republiku.
- V lednu bývají krátké dny.
Řešení
Řešení cvičení
- České Budějovice
- Sněžka
- pondělí
- Vltava
- Vánoce
- Karla Čapka
- český jazyk
- Karlově náměstí
- Českou republiku
- lednu
Nejčastější otázky
Píše se český jazyk s velkým, nebo malým písmenem?
Správně je český jazyk s malým písmenem. Přídavné jméno český zde není vlastním jménem. Stejně píšeme například česká literatura, české dějiny nebo slovenský jazyk.
Píší se dny v týdnu s velkým písmenem?
Ne. V češtině se názvy dnů v týdnu píší s malým počátečním písmenem: pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle. Velké písmeno mají pouze tehdy, když stojí na začátku věty.
Píší se měsíce s velkým písmenem?
Ne. Názvy měsíců píšeme s malým písmenem: leden, únor, březen, duben. Správně tedy například: Prázdniny začínají v červenci.
Proč se píše Čech s velkým, ale český s malým?
Čech je obyvatelské nebo národnostní jméno a píše se s velkým písmenem. Odvozené přídavné jméno český se běžně píše s malým písmenem. Proto píšeme například Čech, Češka, ale český výrobek nebo česká kniha.
Musí být ve víceslovném názvu všechna slova s velkým písmenem?
Ne. Velké písmeno se ve víceslovném názvu nepíše automaticky u každého slova. Záleží na typu názvu a na jeho ustálené podobě. Proto je správně například Česká republika nebo Karlovo náměstí, nikoli mechanické psaní všech slov s velkým počátečním písmenem.