Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

PTAČÍ BUDKA SÝKORKA

OBSAH

SÝKORA

= drobný pták/pěvec

Slova příbuzná

sýkorka

Příklady

Sýkorka je v Čechách nejrozšířenějším pěvcem.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

Ráno

napsal Zdeněk Rýdl

Poslouchám já, každé ráno

jak ti ptáci zpívají.

~

Že už bude brzy jaro,

zpěvem, svým ho lákají.

~

Taťka ptáčky nepoznává,

máme z toho legraci.

~

Sýkorka a nebo kosák,

všem on říká " Vrabčáci " !

Zdroj: Básničky pro děti 3. třída

8. Doplňování párových souhlásek (spodoba znělosti)

včelí me_ (d–t), sladké borů_ky (v–f), tenký le_ (d–t), milé dě_če (v–f), ocelový řetě_ (z–s), kře_ký porcelán (h–ch), dlouhý dopi_ (z–s), rozbitý výta_ (h–ch), křivá ze_ (ď–ť), lovecký nů_ (ž–š), velká lá_ka (z–s), šikovná fotogra_ka (v–f), sedmihlavý dra_ (g–k), červené ne_ty (h–ch), sí_ka na motýly (ď–ť), napnutá pla_ta (h–ch), kousek prová_ku (z–s), nové pla_ky (v–f), lehký di_tát (g–k), ptačí bu_ka (d–t), zlatá ry_ka (b–p), kouzelná mu_ka (ž–š), srdečný pozdra_ (v–f)

Klíč 8

včelí med, sladké borůvky, tenký led, milé děvče, ocelový řetěz, křehký porcelán, dlouhý dopis, rozbitý výtah, křivá zeď, lovecký nůž, velká láska, šikovná fotografka, sedmihlavý drak, červené nehty, síťka na motýly, napnutá plachta, kousek provázku, nové plavky, lehký diktát, ptačí budka, zlatá rybka, kouzelná muška, srdečný pozdrav

Zdroj: Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Stromy

Vzduch a slunce stromům stačí,

vodu pijí ze země,

kolébají hnízda ptačí,

šeptají si tajemně.

Možná, že mi tiše poví:

Neboj se a pojď k nám blíž.

Celý svět je pohádkový,

víš?

Zdroj: Jiří Žáček - básničky o jaru

Vzor popisu pracovního postupu

Zde je několik vzorů pracovních postupů:

Recept na palačinky

Ingredience

  • 1 špetka soli
  • 400 ml mléka
  • 2 vejce
  • 200 g hladké mouky
  • olej na smažení

Postup

Hladkou mouku rozmixujeme se špetkou soli, mlékem a dvěma vejci tak, aby vznikla správná hustá směs vhodná pro palačinky.

Na pánev s rozpáleným olejem vlijeme přibližně jednu malou naběračku směsi. Palačinku smažíme z obou dvou stran dozlatova.

Na hotové palačinky naneseme libovolné množství čehokoliv, co nám chutná. Vhodné jsou marmelády, tvaroh, pudink nebo masová či zeleninová náplň.

Recept vystačí přibližně na 8–10 palačinek v závislosti na velikosti pánve a tloušťce palačinek.

Ptačí budka

Připravil jsem si pro vás návod, jak postavit pro ptáčky na zimu jednoduchou ptačí budku.

Potřebné nástroje

  • pilka
  • vrtačka a vrtáky
  • metr tužka
  • hoblík nebo smirkový papír

Potřebný materiál

  • prkno 15 x 2 cm o délce 85 cm
  • prkno 15 x 2 cm o délce 100 cm
  • vruty do dřeva
  • barva a štětec

Popis postupu

  1. Prkna z vnější strany ohoblujeme. Na vnitřní straně mohou zůstat hrubá. Pokud nemáme k dispozici hoblík, očistíme důkladně venkovní stranu smirkovým papírem.
  2. Ke zhotovení budky použijeme smrková prkna 20 mm silná, aby chránila obyvatele budky před vnějším chladem, teplem i deštěm. Připravíme si 2 prkna o šířce 15 a 19 cm, na které si narýsujeme rozměry jednotlivých dílů. Na prkno široké 15 cm vyznačíme zadní stěnu o délce 30 cm, dno o délce 15 cm a přední stěnu o délce 35 cm. Na prkno široké 19 cm vyznačíme střechu budky o délce 30 cm a dva lichoběžníky tvořící boční stěny (delší strana 35 cm, kratší 30 cm). Šikmou horní plochu děláme kvůli lepšímu odvodu vody ze stříšky.
  3. Vyřízneme podle nákresu jednotlivé části budky.
  4. Vletový otvor pro ptáky na čelní straně vyřízneme 17 cm od horního okraje. K vyříznutí je ideální takzvaná děrovací pila, která se nasazuje do sklíčidla elektrické vrtačky. Je velmi důležité, jaký průměr otvoru zvolíme. Rozměry naší budky vyhovují strakapoudům, krutihlavům, sýkorám a špačkům, proto jsme zvolili průměr vletového otvoru 4,8 cm. Bidýlka před vletovým otvorem jsou nevhodná, usnadňují zásah škodné do budky.
  5. Prkno přední a zadní stěny budky musíme hoblíkem nebo rašplí zkosit tak, aby stříška k těmto stěnám dolehla celou plochou. Úhel si vyznačíme pomocí přiložené boční stěny.
  6. Nyní máme vše připraveno ke smontování. Nejprve si však předvrtáme otvory pro vruty. Kdybychom tak neučinili, mohlo by se stát, že při sešroubování budky její jednotlivé části popraskají. K sešroubování jednotlivých dílu použijeme vruty do dřeva o délce 40 mm. Budka se musí občas čistit, a tak má mít odnímatelnou stříšku nebo jednu ze stěn. Proto jsme pro spojení dílu použili vruty, a ne hřebíky. Lze ji tak snadno rozšroubovat.
  7. Máme-li budku sešroubovanou, připevníme k její zadní stěně závěsnou lištu. Lišta zhotovená z laťky 8 x 50 cm slouží k přichycení budky na strom. Tento krok však můžeme vynechat, pokud již máme pevné stanoviště pro umístění naší budky.
  8. Budku opatříme vhodným ochranným nátěrem. Natřeme ji nenápadnou hnědou nebo zelenou barvou, výraznějších barev se totiž ptáci bojí. Pokud však nemáme k dispozici žádnou vhodnou barvu, nic se neděje. Budku můžeme nechat klidně i nenatřenou.

Židle

Nejdříve se ujistíme, zda zakoupená kuchyňská židle obsahuje všechny potřebné díly k sestavení. Dále si vyčleníme obsah dle potřeby k sestavení krok za krokem a připravíme nářadí i jednotlivé šroubky, které jsou součástí zakoupeného zboží.

Návod k sestavení židle

Uchopíme zadní díl židle a pomocí příslušných šroubků a šroubováku k němu přiděláme boční příčky.

K již sestavené části připevníme přední nohy spojené příčkou a vytvoříme tak stojící model židle.

Na tuto kostru položíme sedací část židle.

Židli poté převrátíme a sedací část připevníme ke spodní části kostry pomocí šroubků (vždy 2 na jednu příčku).

Hotovou židli vrátíme do původního stavu a přetáhneme přes ni potah z textilie.

Opět židli převrátíme, abychom textilii zafixovali ve spodní části pomocí sponek.

Na závěr se ujistíme, že jsme všechny předem nachystané díly použili a nic nám nezůstalo navíc! Teď už stačí popřát jen příjemné posezení.

Zdroj: Popis pracovního postupu

Krámek

František Halas

Kdeco vám tam prodají:

špendlíkové semínko,

růžky ptačí,

opentlené malinko,

rychlost račí,

kůži vody,

strach osiky,

pírko škody,

ententyky,

chyceného bycha,

mňouky kočičí,

za pět prstů ticha,

i-á osličí,

usušený sníh,

hadí korunky,

chlupy na dlaních,

tečky z Verunky,

jenom dírky,

jenom dírky

do jehel tam nemají.

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Ukázky ve větě

Ubikaci tvoří pokoje o větším počtu lůžek, kde nocují osoby vykonávající zpravidla společnou nebo stejnou činnost, tedy vojáci, brigádníci, táborníci, lyžaři, vodáci a podobně. Australští sportovci museli být kvůli požáru evakuováni z ubikací v olympijské vesnici. Ubikaci pro ježky můžete vybavit kořeny a kusy kůry, lze použít i dřevěné budky a průlezky pro morčata. V roce 2008 byla dokončena elektroinstalace v místnosti ubikace poddůstojníků. Je nutné eliminovat riziko nákazy ptačí chřipkou uzavřením chovných ptáků do vnitřních ubikací. Při budování polních ubikací nebo přespání se vám bude skvěle hodit polní lehátko. Tamaríni mohou být ve venkovních ubikacích, pokud je teplota nad 5 °C a zároveň mají možnost ukrytu v budkách.

Zdroj: Pravopis ubikace

Jarmareční píseň na počest prvních vzduchoplavců

Napsal Jiří Žáček

Daidalos byl všeumělec

v starověké Krétě,

vynalézal ve dne v noci,

bádal v zimě v létě.

~

Jednou přišel se žádostí

k Mínóovi králi:

"Trochu se mi tady stýská

po domově v dáli.

~

Dej mi menší dovolenou

na návštěvu vlasti!"

Po králově odpovědi

zjistil, že je v pasti.

~

Mínós král mu řekl: "Tůdle!

Utrpěl bych ztrátu!

Mělo by to zhoubný dopad

na obranu státu!"

~

Kam s tím ale na Daidala!

Byl to chlapík s mozkem:

zkonstruoval dvoje křídla,

slepil peří voskem.

~

Pravil synu Ikarovi:

"Perutě nám stačí!

Přeletíme širé moře

jako havěť ptačí!"

~

Perutě si připravili

na vysoké skále,

udělali dlouhé nosy

na Mínóa krále.

~

Vyletěli, zajásali:

Vzhůru k rodné mezi!

"Sláva! Nazdar! Křídla předčí

všecky vynálezy!"

~

Zajásali, vydali se

na dalekou túru.

Ikaros však nedbal rady,

letěl přímo vzhůru.

~

Třeba se chtěl trochu ohřát,

možná trpěl mrazem -

slunce křídla roztavilo,

žuchnul rovnou na zem.

~

Kdyby aspoň žuchnul na zem,

on však skončil v moři.

Utopil se jako kotě

k Daidalovu hoři.*

~

A tím končí tragédie

z hlubin dávnověku.

Pokloňme se Daidalovi,

odvážnému Řeku!

~

*Nebojte se, neutonul,

vesele si žije -

ale to by potom byla

houby tragédie.

Zdroj: Jiří Žáček - básničky online

Diktáty na vyjmenovaná slova po b

Online diktát pro 1. stupeň ZŠ

V krabici spalo bílé koťátko. Pobyt u moře rychle ubíhal. Náš byt je neobyčejně útulný. Bajaja zabil draka. Nesmíš babičku zlobit. Můj strýc má dvě kobylky a jednoho býčka. Na vesnici se udržují lidové obyčeje. Sabině zbylo jen deset korun. Nikdy bych nezbil kamaráda. Maminka uvařila čaj z léčivých bylin. Na terase máme dřevěný nábytek.

Online diktát pro 2. stupeň ZŠ

Zbyňkova babička sbírá léčivé byliny. Obyvatelé sídliště přibíhali k rozbitému automobilu. Na talíři zbyl jen jeden rybízový koláč. Návštěvníci zámku si se zájmem prohlíželi sbírku starobylého nábytku. Kvalitní výrobky jdou dobře na odbyt, ale zmetky vždy zbydou. Ptačí budku sbijete pomocí hřebíků. Když hodiny odbily poledne, Lotrando nabil svou bambitku. Vojsko dobylo nedobytný hrad. Je bizon opravdu severoamerický býložravec? Kobylka hbitě pobíhala po neobyčejně rozlehlé louce. Utratila lehce nabyté peníze za zbytečnosti. Zbyněk ovládá násobilku, jako když bičem mrská. Sabina koupila babičce sněhobílý šátek a dědečkovi hrneček na bylinkový čaj. Bivoj hraje na bicí už od šesti let. Musím svůj mobilní telefon nabíjet obden. Važte si dobrého bydla, když žijete v blahobytu. Cesta do Přibyslavi nám rychle ubíhala.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova pro základní školy

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

  • Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
  • Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
  • Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
  • Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
  • Hromnice – jara svíce.
  • Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
  • Hromnice – zima a léta směsice.
  • Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
  • Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
  • Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
  • Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
  • Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
  • Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
  • Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
  • Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
  • Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
  • Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
  • Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  • Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
  • Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
  • Mrzne-li, po zimě amen.
  • Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
  • Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
  • Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
  • Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
  • Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
  • Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
  • Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
  • Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
  • Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
  • Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
  • Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
  • Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
  • Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
  • Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
  • Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
  • Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
  • Na Hromnice kalužky - ukázka na jablka a hrušky.
  • Na Hromnice kopalinky - uschovávejte obědinky.
  • Na Hromnice-li voda běží, po Hromnicích ještě sněží.
  • Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.
  • Na Hromnice musí skřivan na pole, budiž mu milo nebo ne.
  • Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
  • Na Hromnice o hodinu více.
  • Na Hromnice prášenice – vesele kouká sedlák ze světnice.
  • Na Hromnice půl krajíce a půl píce.
  • Na Hromnice půl krajíce, půl píce, zjisti, sedláku, máš-li více.
  • Na Hromnice se nemají otevírat okna, aby hrom neměl k člověku moc.
  • Na Hromnice se nemá šít, neboť jehla přitahuje božího posla.
  • Na Hromnice se skřivan musí napít z koleje.
  • Na Hromnice si musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
  • Na Hromnice - skřivánek přes hranice.
  • Na Hromnice - sněžnice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.
  • Na Hromnice uhlédne-li jezevec svůj stín, jistě opět brzo zalézá do své peleše.
  • Na Hromnice vezmi dvě kabanice.
  • Na Hromnice zima s létem potkala se.
  • Na Hromnice zimy polovice.
  • Není-li na Hromnice zataženo, neúrodu z toho dozná seno.
  • Od Hromnic studeného méně, teplého víc.
  • O Hromnicích anebo okolo Hromnic jistá zima bývá, odtud mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy.
  • O Hromnicích déšť - na jaře sníh; o Hromnicích sníh - na jaře déšť.
  • O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze.
  • O Hromnicích teplo - medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne - medvěd bourá boudu.
  • Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima pozdržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě jaro již daleko není.
  • Pakli sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
  • Panenka Maria hromničná čistá - úroda jistá.
  • Pošmourné Hromnice - sedlákům milé velice.
  • Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
  • Prší-li na Hromnice, bude hodně trávy.
  • Přejdou Hromnice - konec sanice.
  • Přejdou Hromnice, mráz čeká nedaleko.
  • Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven!
  • Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
  • Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
  • Tmavé Hromnice - sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.
  • Vlhké Hromnice – hospodářova radost, mrazivé – starost.
  • Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
  • Zelené Hromnice - bílé velikonoce.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se ve většině případů týkají vlivu počasí 2. února na počasí během roku. Pranostiky říkají, že pokud v tento den sněží, blíží se jaro. Pokud nesněží, zima ještě chvíli potrvá. Některé pranostiky se také týkají bouřek a rad, co udělat, aby do domu neuhodil blesk.

3. únor: svátek má Blažej

PRANOSTIKY:

  • Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.
  • Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
  • Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
  • Na svatého Blažeje pilný sedlák již nevěje.
  • Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
  • Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka od biče smočil, čekají dlouhý len.
  • Na svatého Blažeje, svatou Hátu a svatou Dorotu se nemá péci chleba, neboť sáhlo-li by se do mouky, dali by se do ní pilousi.
  • Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejím, povede se len.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají deště na tento den, pokud by 3. února pršelo, mělo by se v tento rok dařit lnu na polích.

4. února: svátek má Jarmila (dříve svatá Veronika, Masopust)

PRANOSTIKY:

  • Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
  • Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
  • Jsou-li o masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
  • Když svítí slunce v masopustní dny, bude jasné i Vzkříšení.
  • Konec masopustu jasný - len krásný.
  • Krátký masopust - dlouhá zima.
  • Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
  • Masopust na slunci - pomlázka v senci.
  • O svaté Veronice bývá ještě sanice.
  • O svaté Veronice bývává čvachtanice.
  • O světici Veří dodírá se peří.
  • Suchý půst - úrodný rok.
  • Svatá Veronika ledy seká u rybníka.
  • Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
  • Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
  • Svítí-li slunce o Masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v Masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na Masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.

VYSVĚTLENÍ:

Část pranostik se týká masopustu, pokud stále ještě mrzne, měl by být dobrý rok pro úrodu. Jiné pranostiky říkají, že už ale v tuto dobu může dost tát. Pokud by na masopust bylo hezky, bude se během roku dařit obilí na poli.

5. únor: svátek má Dobromila (dříve svatá Agáta a svatá Háta)

PRANOSTIKY:

  • Chléb svěcený v den svaté Agáty přináší užitek, chrání lidi, pole i dobytek.
  • Háty či Agáty nafouká za všechny záplaty.
  • Jsou-li na Hátu a Dorotu rampouchy, budou hodně dojit krávy.
  • Kde se Hátovou vodou vykropí sady, zahrady a vinice, tam žádný škodlivý hmyz neuškodí.
  • O svaté Agátě uschne prádlo na plotě.
  • Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
  • Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že v tento den bývají mlhy a fouká vítr. Jiná pranostika říká, že když v tento den mrzne, bude se během roku dařit kravám. Jiná pranostika slouží jako rada pro zahradníky, pokud by v tento den pršelo, tak se nebude dařit škodlivému hmyzu na jejich zahradách. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

6. únor: svátek má Vanda (dříve svatá Dorota)

PRANOSTIKY:

  • Dorota v rychlém běhu přinášívá nejvíce sněhu.
  • Je-li svatá Dorota ucouraná, povedou se brambory.
  • Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice.
  • Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
  • Na svatou Dorotu rádo teče do botů.
  • Na svatou Dorotu si jdou ptáci kupovat na ptačí trh píšťalky.
  • O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
  • Svatá Dorota – sněhu forota.
  • Svatá Dorota donese skřivánka v košíčku.
  • Svatá Dorota rozdává ptáčatům písničky.
  • Svatá Dorota sněhem zametá.
  • Svatá Dorota stromy sněhem ometá.
  • Svatá Dorota také na sníh bohatá.

VYSVĚTLENÍ:

Zde se pranostiky rozchází. Některé pranostiky upozorňují, že bude dost sněhu, jiné, že bude větrno, a další, že se již blíží jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

7. únor: svátek má Veronika a Veron (dříve Romuald)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Radko - na poli hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že pole v tuto dobu mohou být ještě zasněžená. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

8. únor: svátek má Milada

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. únor: svátek má Apolena

PRANOSTIKY:

  • Nadělá-li svatá Apolena ledy, až svatý Matěj je zbourá.
  • Svatá Apolena bývá v mlze zahalena.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud v tuto dobu mrzne, tak ledy vydrží až do konce února. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá často mlha. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

10. únor: svátek má Mojmír (dříve svatý Scholastik, Scholastika)

PRANOSTIKY:

  • O svaté Scholastice na hlavy beranice.
  • O svaté Scholastice navleč si rukavice.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky říkají, že v této době bude ještě mrznout. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

11. únor: svátek má Božena a Dezider

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. únor: svátek má Slavěna a Slávka (dříve svatý Eulalie)

PRANOSTIKA:

  • Svatá Eulalie - ze střech se lije.

VYSVĚTLENÍ:

Podle této pranostiky v tento den často pršívá. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

13. únor: svátek má Věnceslav a Věnceslava (dříve svatý Řehoř)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.

VYSVĚTLENÍ:

V tuto dobu se podle této pranostiky zhorší mrazy. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

14. únor: svátek má Valentýn a Valentýna

PRANOSTIKY:

  • Je-li na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
  • Když se na Valentýna napije z kolejí pták, tak se na Matěje z ní napije vůl.
  • Na Svatého Valentýna nemá hospodyně nasazovat husy na vejce, nebudou prý dobrá housata.
  • Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
  • Na svatého Valentýna sej přísadu do záhonka.
  • Na svatého Valentýna se ze srdcí směje Hermésova špína.
  • Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází.
  • Svatý Valentínek - jara tatínek.
  • Valentýnské zimy formani se bojí.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento večer obloha plná hvězd, přijde jaro dost pozdě. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den trochu prší, tak na konci února bude pršet mnohem více. Další pranostiky se rozcházejí, jedna pranostika říká, že v tento den mrzne, jiná radí, aby se již začalo sázet. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

15. únor: svátek má Jiřina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. únor: svátek má Ljuba (dříve svatá Juliána)

PRANOSTIKY:

  • Když slunce na sv. Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
  • O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
  • Svatá Juliána na oráče zavolala.
  • Svatá Juliana podává z půlnebí rozsívku.
  • Svatá panna Juliána na skřivánka zavolala.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky vesměs upozorňují na blížící se jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

17. únor: svátek má Miloslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. únor: svátek má Gizela (dříve svatý Šimon)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v této době začne tát sníh. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

19. únor: svátek má Patrik

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. únor: svátek má Oldřich

PRANOSTIKY:

I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

21. únor: svátek má Lenka a Leonora

PRANOSTIKY:

  • Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
  • Suchý půst - úrodný rok.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se týkají toho, že by na tento den připadal masopust a Popeleční středa. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

22. únor: svátek má Petr (dříve Nastolení sv. Petra)

PRANOSTIKY:

  • Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.
  • Do Petra není tepla.
  • Jak tlustý a hrubý mráz bude za noci před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.
  • Je-li mráz o svatém Petru nastolení po čtyřicet dní mu konec není.
  • Je-li na stolici sv. Petra zima, ještě hodně dlouho potrvá.
  • Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
  • Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.
  • Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: je-li chladno, mrazy dále budou, je-li teplo, mrazy pominou, je-li deštivo, bude vlhký rok, je-li větrno-bude suchý rok, je-li jasno, bude na polích klasno.
  • O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.
  • Přijde-li na Stolici svatého Petra mráz, zima již na dlouho neožije.
  • Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.
  • Svatý Petr za stolem nechává na holém, a teprve v okovech posílá sedlákům výsluhy.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se týkají toho, že pokud bude v tento den mráz, tak potrvá minimálně měsíc. Jedna z pranostik předvídá počasí na celý rok podle počasí v tento den.

23. únor: svátek má Svatopluk (dříve Polykarp)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa.

VYSVĚTLENÍ:

Podle této pranostiky často sněží, či taje.

24. únor: svátek má Matěj a Matyáš (dříve svatý Matěj i svatý Gabriel)

PRANOSTIKY:

  • Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
  • Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
  • Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
  • Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
  • Matěja - k létu naděja.
  • Matěja - k vesnu naděja.
  • Mráz na archanděla Gabriela nechodí sám.
  • Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
  • Na svatého Matěje do závěje naleje.
  • Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.
  • Na svatého Matěje koplina, na Josefa travina.
  • Na svatého Matěje léta naděje.
  • Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
  • Na svatého Matěje nahý nahého nosí na těle.
  • Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
  • Na svatého Matěje po volské zimě je.
  • Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
  • Na svatého Matěje rampouchy, bude ourodný rok na mouchy.
  • Na svatého Matěje skřivan vesele zapěje: „přijde jaro, přijde.“
  • Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.
  • Najde-li Matěj led, seká ho hned. Nenajde-li led, dělá ho hned.
  • Najde-li Matěj sněhové klobúky na přioch, tož jich sháže.
  • Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
  • Po svatém Matěji zima hřeje.
  • Po svátku Matěje nejde liška více po ledě.
  • Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
  • Svatá Kateřina zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
  • Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
  • Svatý Matěj, hodný a svatý – kožichy dolů!
  • Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.
  • Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
  • Svatý Matěj otevírá zemi.
  • Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
  • Svatý Matěj strčí hlaveň do země.
  • Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
  • Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
  • Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.

VYSVĚTLENÍ:

I zde si pranostiky částečně odporují, některé říkají, že se blíží jaro, jiné zase, že stále může být zima. První pranostiky říkají, že mráz, který je v tento den, bude i v dalších dnech.

25. únor: svátek má Liliana

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. únor: svátek má Dorota (dříve Radko)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

27. únor: svátek má Alexandr (dříve svatý Gabriel)

PRANOSTIKA:

  • Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den mrzne, bude dobrá úroda.

28. únor: svátek má Lumír (dříve svatý Roman)

PRANOSTIKA:

  • Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud bude v tento den jasno, bude dobrá úroda.

29. únor: svátek má Horymír

PRANOSTIKA:

  • Připadne-li na 29. února neděle, tak děti v tento den narozené budou mít štěstí ve všem, cokoliv podniknou.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud tento den, který je jen jedno za čtyři roky, připadne na neděli, tak ti, co se v tuto dobu narodí, budou mít v životě štěstí.

Zdroj: Pranostiky na únor


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Ženíšková

Zdeněk Rýdl

Gabriela Štummerová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP