Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SARKASMUS VÝZNAM

Význam slova sarkasmus

Sarkasmus je jazykový prostředek, jehož název pochází z řečtiny a překlad znamená řezání do masa. Tento překlad jasně odpovídá tomu, co je vlastně sarkasmus. Sarkasmem je zraňující a zároveň kousavá řeč často okořeněná dávkou pohrdání a  jízlivosti. Sarkasmus je vždy spojený s negativním hodnocením. Pro sarkasmus je typické, že se jedná o krátkou promluvu, u níž je důležité načasování. Cílem sarkasmu je někoho urazit, někomu slovně ublížit. Se  sarkasmem se často pojí ironie, cynismus a parodie. Sarkastická věta může být pronášena s odporující mimikou nebo gesty, např. krutá věta pronesená s milým úsměvem.

Zdroj: Sarkasmus

Diskuze

V diskuzi SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…

Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová

Sarkasmus v literatuře

Sarkasmus a ironie byly a jsou v literatuře oblíbenými jazykovými prostředky. Často jdou ruku v ruce a jsou spolu neoddělitelně spjaty. Sarkasmus se může objevovat v promluvách literárních postav, zároveň ale existují knihy, které jsou celé psány sarkasticky. Dokonalým příkladem je Skromný návrh od Jonathana Swifta, kde autor doporučuje pojídat děti, aby nebyly svým rodičům a své zemi na obtíž. Sarkasmus se  objevuje hlavně i v nejrůznějších literárních kritikách.

Zdroj: Sarkasmus

Diskuze

V diskuzi VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím

Zdroj: diskuze Význam spojky "přece"

Rozdíly mezi ironií a sarkasmem

Sarkasmus je v podstatě vyšší stupeň ironie. Zatímco ironický člověk chce, aby lidé jeho ironii pochopili a porozuměli jí, sarkastický člověk usiluje svým prohlášením o ukončení komunikace. Navíc ironické prohlášení může být proneseno přátelsky a myšleno i v dobrém, naopak sarkasmus je vždy negativní a jeho autor chce svému posluchači ublížit.

Zdroj: Sarkasmus

Význam slova

Význam slovesa zúčastnit je podílet se svojí přítomností nebo aktivitou na nějaké akci.

Zdroj: Zúčastnit se

Diskuze

V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jhjh.

příslovce myslím

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel AF.

"Byť" je nejspíš částice, má podobný význam jako "ať".

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo byť?

Příklady sarkasmu

V podstatě každá situace, do které se člověk v životě dostane, může být sarkasticky okomentována. Sarkastické hlášky se běžně objevují ve školním prostředí i  v zaměstnání. Mnozí lidé se se sarkasmem ale často potkávají i  v místě, kam rozhodně tento jazykový prostředek nepatří. Tím místem je jejich domov, protože tam by se měl člověk cítit dobře a sarkasmus příjemnou atmosféru nenavazuje.

Mezi situace ve škole, v nichž se může objevit sarkastická poznámka, patří i  okamžik, kdy se žák chystá od spolužáka opsat domácí úkol a uvědomí si, že minule měl tento spolužák úkol úplně špatně a okomentuje to například větou: "doufám, že jsi úkol napsal stejně dobře jako minule."

V zaměstnání se tento jazykový prostředek může objevit v situaci, kdy šéf zkritizuje svou podřízenou a kolegové na tuto situaci reagují například větou: "že by tě čekaly prémie?"

I doma se může sarkasmus čas od času objevit, jak ve vztahu mezi manžely, sourozenci, ale i ve vztahu rodičů s dětmi. Například když dítě něco provede a  rodič zareaguje větou: "to se ti zas něco povedlo."

- citáty

Jsou spisovatelé, kteří jsou známí svými sarkastickými citáty. K sarkasmu se velmi rád uchyloval spisovatel Oscar Wilde, z českých spisovatelů třeba Viktor Dyk.

- současné hlášky

V současnosti se sarkastické hlášky často objevují v nejrůznějších seriálech a  sitcomech. Svými sarkastickými hláškami se proslavila hlavní postava ze seriálu Dr. House. Ukázkou jeho sarkasmu je například: "Není to tak zlé, ale pokud to nezačneme léčit, budete o víkendu mrtvá."

Pro hlavní postavy ze sitcomu 2 socky je sarkasmus také typický:

Caroline: To  bolí. Co otce zavřeli, přišla jsem tak o 300 přátel.
Max: No, tvůj táta si nejspíš najde mnoho nových přátel v base, takže se to vyrovná.

Sarkasmus je neodmyslitelně spjatý i s postavou Chandlera Binga ze seriálu Přátelé:

Phoebe: Na  mým účtu se objevilo 500 dolarů navíc.
Chandler: Fuj, dneska se dějou hrozný svinstva.

Hlášky z těchto a dalších seriálů se často používají i v běžném životě.

- vtipy

Mezi sarkastické vtipy patří všechny, které svou podstatou někoho uráží, které se proti někomu vymezují, tedy například vtipy o  blondýnkách, policistech.

Příklad vtipu o blondýnkách: Víš, jak zaměstnáš blondýnku na celý den? Napíšeš na obě strany papíru Otoč.

Příklad vtipu o policistech: Lezou dva policajti přes plot a ten jeden povídá: "Udělej mi kozu." Druhý:" Mééé!"

Na  závěr poslední vtip o tom, co je to vlastně sarkasmus: Víte, co je to  sarkasmus? ... Když se vás kanibal zeptá, jestli zůstanete na oběd.

Zdroj: Sarkasmus

Diskuze

V diskuzi ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpán Suda.

... Nevím, jak pro jiné, ale ve mě slovo "zkouknout" vyvolává spíše význam velmi rychle očima přelétnout ve smyslu toho, že zkontroluji, zda se vytiskly celé stránky a nekontroluji obsah, nebo nějaké pravopisné chyby - třeba potřebuji i vědět, zda jsou to papíry pro mne. Udělám u toho pohyb očima směrem dolů a tak by se dalo uvažovat o "s", ale asi bych už byl za hranou.
U slova zhlédnout si představuji, že se podívám v klidu na celý film a nepustím si ho zrychleně - udělám si naň více času...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucky luky.

Asi podobný "problém" je s/z u sebrat něco se stolu (s povrchu) nebo ze stolu (zevnitř). Jasné..... ALE dočetl jsem se, že "s" se moc nepoužívá, protože je UŽ "mimo mísu", resp. kdo ho používá, patří do starého železa (NENÍ IN a COOL).

Zdroj: diskuze Zkouknout nebo skouknout

Význam částice

Úkolem částice je v podstatě modifikovat význam věty.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Chybné tvary slova ZKOUKNOUT a jejich příčiny

Za chybný tvar slova ZKOUKNOUT se považuje jeho psaní s předponou s-, tedy SKOUKNOUT. Platí to ve všech případech, slovo SKOUKNOUT je v současné době nespisovné.

Proč k této chybě dochází? Jelikož se význam slova ZKOUKNOUT podobá významu slova zhlédnout, může pisatel slova SKOUKNOUT tento tvar mylně použít jako synonymum slova shlédnout, jež patří mezi slova spisovná a má význam „podívat se dolů‟ (Shlédli jsme ze zasněženého vrcholu hory do zeleného údolí.).

Ale jak již bylo uvedeno, na rozdíl od slova zhlédnout, které lze psát i s předponou s- (i když se tím změní jeho věcný význam), nemá slovo ZKOUKNOUT spisovnou variantu začínající písmenem „s‟.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Význam slova HYSTERKA

HYSTERKA je podle Slovníku spisovné češtiny hysterická žena.

Akademický slovník cizích slov uvádí dva významy slova HYSTERKA, a sice:

1) osoba nemocná, stižená hysterií;

2) nepříčetně, předrážděně, popudlivě jednající člověk.

V obou slovnících najdeme rovněž poznámku, že se jedná o slovo hovorové. Slovník spisovného jazyka českého vnímá slovo HYSTERKA dokonce jako hanlivé, a to ve smyslu žena, která vědomě reaguje výstředním způsobem na různé dojmy.

Slovo HYSTERKA můžeme nahradit slovem hysterička, aniž by se změnil význam sdělení.

Zdroj: Hysterka nebo histerka

Tentokrát – význam

Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).

Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát

Synonymum ke slovu spontánní

Mnoho lidí dává při komunikaci přednost slovům, které nejsou cizího původu, a jejich význam je tedy zřetelnější. Přídavné jméno spontánní se dá nahradit řadou synonym, ale při „překladu“ je důležité zachovat původní význam. Slovo spontánní se dá nahradit srozumitelnějšími výrazy jako bezděčný, bezprostřední, nenucený, přirozený, samovolný, živelný, dějící se sám od sebe, provedený bez přemýšlení, chovající se bez zábran a bez ostychu. Výběr vhodného synonyma vždy souvisí na kontextu.

Slovo spontánní se často objevuje ve spojení s těmito podstatnými jmény: spontánní bubnování, spontánní chování, spontánní tanec, spontánní porod, spontánní potrat, spontánní pneumotorax, spontánní reakce, spontánní akce, spontánní mutace, spontánní člověk, spontánní nápad, atd.

Zdroj: Spontánní

Význam slova spontánní

Přídavné jméno spontánní se dá vysvětlit jako něco, co se děje bez zjevné vnější příčiny, děje se to tedy samovolně. Spontánní znamená, že je to z vnějšku nevynucené a vychází to z přirozených potřeb, sklonů, pudů i popudů. Pokud je něco spontánní, je to obvykle provedené bez přemýšlení.

Zdroj: Spontánní

Slovní druhy, určování, příslovce, plnovýznamové, neohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.

Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?

Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.

Zdroj: Jak se ptáme na příslovce

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

  1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
  2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Zdroj: Přestože

Synonymum slova PŘESTOŽE

Spojku přestože lze nahradit spojovacími výrazy ač, ačkoli, ačkoliv, třebas, třebaže, i když, i kdyby, jakkoli, aniž by se změnil význam vedlejší věty či její druh.

Jedná se o klíčovou část, přestože se to může zdát nepodstatné.

Jedná se o klíčovou část, ač/třebaže/jakkoli se to může zdát nepodstatné.

Zdroj: Přestože

Význam slova

Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.

Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.

Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.

Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).

Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.

Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.

Zdroj: Leccos nebo lecos

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Ženíšková

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP