Jaroslav Seifert – básník, život a dílo
Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel a novinář, který žil v letech 1901–1986. Patří k nejvýznamnějším osobnostem české poezie 20. století. Začínal jako představitel proletářské poezie a poetismu, později psal především osobní, vzpomínkovou a meditativní lyriku. V roce 1984 získal Nobelovu cenu za literaturu a stal se prvním českým spisovatelem, který toto ocenění obdržel.
Seifertova tvorba se během více než šesti desetiletí výrazně proměňovala. V mladších letech ho přitahovalo moderní město, sociální témata a poetistická hravost. Postupně se jeho poezie stávala klidnější a osobnější. Psával o lásce, Praze, domově, mamince, dětství, kráse obyčejných věcí, ale také o stáří, smrti a vzpomínkách. Právě schopnost spojovat jednoduchý jazyk s hlubokým prožitkem je jedním z důvodů, proč jsou jeho básně čtené dodnes.
Přehled
Kdo byl Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově. Prostředí tehdejšího Žižkova, Prahy a obyčejného městského života se později často vracelo v jeho vzpomínkách i básních.
Vedle literární tvorby se věnoval také novinářské práci. Patřil ke generaci mladých autorů, kteří po první světové válce hledali nové způsoby vyjádření a chtěli se odlišit od tradiční literatury. Byl spojen s uměleckým sdružením Devětsil, kolem něhož se soustředila řada významných představitelů české avantgardy.
V první části svého života měl blízko ke komunistickému hnutí. Roku 1929 však společně s dalšími spisovateli vystoupil proti novému vedení Komunistické strany Československa a byl ze strany vyloučen. Jeho další tvorba se stále více vzdalovala politickým heslům a soustřeďovala se na člověka, vzpomínky a základní životní hodnoty.
Jaroslav Seifert zemřel 10. ledna 1986 v Praze. V české literatuře zanechal mimořádně rozsáhlé básnické dílo.
Obsah díla
Vývoj Seifertovy tvorby
Proletářská poezie
V počátcích Seifertovy tvorby se objevovala témata života chudých lidí, práce a sociální nespravedlnosti. Typickou ranou sbírkou je Město v slzách, která vyšla roku 1921. Mladý básník v ní reagoval na problémy společnosti a na prostředí velkého města.
Poetismus
Ve dvacátých letech se Seifert přiklonil k poetismu. Tento český avantgardní směr zdůrazňoval radost ze života, fantazii, cestování, moderní techniku, exotiku, film, cirkus nebo velkoměsto. Básně byly často hravé a plné nečekaných obrazů.
K významným knihám tohoto období patří například Na vlnách TSF. Už samotný název odkazoval k tehdy modernímu bezdrátovému spojení a atmosféře technického pokroku.
Intimní a melodická lyrika
Od třicátých let se Seifertova poezie postupně měnila. Ustupovala avantgardní experimentálnost a do popředí se dostávala láska, ženská krása, domov, Praha a osobní zážitky. Mezi významné sbírky tohoto období patří Jablko z klína a Ruce Venušiny.
Vzpomínky na dětství a domov
Velmi známá je sbírka Maminka z roku 1954. Seifert v ní vzpomíná na dětství, rodinu a především na svou matku. Básně působí jednoduše a přístupně, ale zároveň obsahují silné emoce. Proto se některé Seifertovy texty často objevují také ve školních čítankách a při recitaci.
Pozdní tvorba
V pozdějším období se jeho poezie stávala vážnější a meditativnější. Básník se vracel ke vzpomínkám a přemýšlel o stárnutí, pomíjivosti života, smrti, lásce i vlastní minulosti. K významným pozdním knihám patří například Koncert na ostrově, Morový sloup, Deštník z Piccadilly a Býti básníkem.
Nejznámější díla Jaroslava Seiferta
- Město v slzách – raná sbírka spojená s proletářskou poezií.
- Samá láska – dílo z období, kdy se autor postupně přibližoval poetismu.
- Na vlnách TSF – jedna z výrazných poetistických sbírek.
- Jablko z klína – lyrická sbírka zaměřená mimo jiné na lásku a krásu života.
- Ruce Venušiny – intimní a milostná lyrika.
- Maminka – vzpomínky na matku, rodinu a dětství.
- Koncert na ostrově – pozdnější, reflexivnější poezie.
- Morový sloup – vážněji laděná pozdní tvorba.
- Deštník z Piccadilly – sbírka spojená se vzpomínáním a bilancováním života.
- Býti básníkem – jedna z posledních autorových básnických knih.
Témata a motivy
Typická témata Seifertových básní
Seifert nepsal po celý život stejným způsobem, přesto se v jeho poezii některá témata opakují.
- Láska a ženy – milostná lyrika patří k výrazným částem jeho tvorby.
- Praha – město, v němž vyrůstal a většinu života žil, se v básních často objevuje jako skutečné místo i jako prostor vzpomínek.
- Dětství – návraty do minulosti mají v jeho poezii důležité místo.
- Maminka a rodina – nejvýrazněji se toto téma objevuje ve sbírce Maminka.
- Krása obyčejného života – Seifert dokázal vytvořit básnický obraz i z běžných předmětů a každodenních situací.
- Vzpomínky – zvláště v pozdější tvorbě se básník stále častěji vrací k minulosti.
- Čas, stáří a smrt – v pozdních sbírkách jsou tato témata výraznější a dávají básním meditativní charakter.
Kompozice a jazyk
Jaký je Seifertův básnický jazyk
Seifert je známý tím, že dokázal psát srozumitelně a přitom básnicky působivě. V mnoha jeho básních není nutné složitě rozlušťovat význam každého verše. Síla textu často spočívá v jednoduchém obrazu, který vyvolá vzpomínku nebo emoci.
V jeho tvorbě lze najít:
- metafory a básnické obrazy,
- personifikaci,
- přirovnání,
- opakování slov a motivů,
- zvukovou a rytmickou působivost verše,
- kontrast radosti a smutku,
- spojování konkrétních vzpomínek s obecnějšími úvahami o životě.
Raný Seifert bývá hravější, dynamičtější a ovlivněný avantgardou. Pozdní Seifert používá volnější a klidnější způsob vyjadřování a větší prostor dostávají vzpomínky a životní bilancování.
Výklad a hlavní myšlenka
Proč je Jaroslav Seifert významný
Seifertova tvorba zachycuje několik výrazně odlišných období české poezie 20. století. Začínal v době poválečné avantgardy a během života prošel od sociálně zaměřené poezie přes poetistickou hravost až k velmi osobní a meditativní lyrice.
Jeho básně jsou zároveň silně spojené s českým prostředím. Praha, rodina, domov nebo vzpomínky na dětství jsou v nich konkrétní, ale pocity, které vyjadřují, jsou obecně srozumitelné. Láska, stesk, radost, ztráta blízkého člověka nebo vědomí pomíjivosti života nejsou omezeny na jednu dobu.
Nobelova cena za literaturu
Největšího mezinárodního uznání dosáhl Seifert v roce 1984, kdy mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Stal se tak prvním českým spisovatelem oceněným Nobelovou cenou za literaturu.
V době udělení ceny byl již vážně nemocný, a proto ji osobně ve Stockholmu nepřevzal. Nobelova cena výrazně zvýšila mezinárodní zájem o jeho tvorbu a potvrdila jeho postavení jako jedné z nejvýznamnějších osobností české literatury 20. století.
Jaroslav Seifert stručně do školy
- Narozen: 23. září 1901, Praha.
- Zemřel: 10. ledna 1986, Praha.
- Povolání: básník, spisovatel a novinář.
- Literární směry: v počátcích proletářská poezie a poetismus, později osobní a reflexivní lyrika.
- Umělecká skupina: Devětsil.
- Častá témata: láska, Praha, domov, maminka, dětství, vzpomínky, stáří a smrt.
- Známá díla: Město v slzách, Na vlnách TSF, Jablko z klína, Maminka, Morový sloup, Deštník z Piccadilly, Býti básníkem.
- Nejvýznamnější ocenění: Nobelova cena za literaturu z roku 1984.
Nejčastější otázky
Kdo byl Jaroslav Seifert?
Jaroslav Seifert byl významný český básník, spisovatel a novinář 20. století. Narodil se roku 1901 v Praze a zemřel v roce 1986. Během své dlouhé literární dráhy prošel od proletářské poezie a poetismu k osobní, vzpomínkové a meditativní lyrice.
Za co dostal Jaroslav Seifert Nobelovu cenu?
Jaroslav Seifert získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984 za svou celoživotní básnickou tvorbu. Jeho poezie byla oceňována zejména pro svou obraznost, citlivost a schopnost zachycovat lidské prožitky i vztah k domovu a českému prostředí.
Jaké je nejznámější dílo Jaroslava Seiferta?
Mezi nejznámější Seifertovy knihy patří sbírka Maminka, která se často objevuje také ve školní výuce. K dalším významným dílům patří Město v slzách, Na vlnách TSF, Jablko z klína, Morový sloup, Deštník z Piccadilly a Býti básníkem.
Ke kterému literárnímu směru patřil Seifert?
V mládí byl Seifert spojen s proletářskou poezií a později s poetismem a avantgardním sdružením Devětsil. Jeho tvorba se však během života výrazně proměnila a později ji nelze jednoduše přiřadit pouze k jednomu literárnímu směru.
O čem Jaroslav Seifert nejčastěji psal?
Jeho poezie se často věnuje lásce, ženám, Praze, rodině, dětství a domovu. V pozdějším věku stále více psal také o vzpomínkách, ubíhajícím čase, stáří a smrti. I vážná témata zpravidla podával srozumitelným a citlivým básnickým jazykem.