Gramatika

Skloňování podstatných jmen – cvičení s řešením

Skloňování podstatných jmen si můžete procvičit na úlohách zaměřených na určování pádů, tvoření správných pádových tvarů i přiřazování podstatných jmen ke vzorům. Níže najdete několik typů cvičení od jednodušších po náročnější. U všech úloh je samostatně uvedeno řešení, takže si můžete své odpovědi ihned zkontrolovat.

Při skloňování mění podstatná jména svůj tvar podle pádu a čísla. Například slovo škola má tvary škola, bez školy, ke škole, školu, školo, o škole a se školou. Pro správné skloňování je proto důležité umět určit pád, rod a často také vzor podstatného jména. Následující cvičení procvičují všechny tyto dovednosti v běžných větách.

Pravidlo a vysvětlení

Krátké opakování před cvičením

Čeština má sedm pádů. Každý pád poznáváme pomocí pádové otázky:

  1. 1. pád – kdo? co? například pes, město, židle
  2. 2. pád – bez koho? čeho? bez psa, bez města, bez židle
  3. 3. pád – ke komu? k čemu? ke psovi, k městu, k židli
  4. 4. pád – koho? co? vidím psa, město, židli
  5. 5. pád – oslovujeme, voláme pse!, město!, židle!
  6. 6. pád – o kom? o čem? o psovi, o městě, o židli
  7. 7. pád – s kým? s čím? se psem, s městem, se židlí

Při určování správného tvaru je dobré nejprve zjistit pád, číslo a rod podstatného jména. U většiny podstatných jmen potom pomůže také vzor.

Vzory podstatných jmen

  • Rod mužský: pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce.
  • Rod ženský: žena, růže, píseň, kost.
  • Rod střední: město, moře, kuře, stavení.

Procvičení

Cvičení 1: Urči pád podstatného jména

Urči pád zvýrazněného podstatného jména.

  1. Na zahradě roste vysoká třešeň.
  2. Bez batohu se na výlet nevydám.
  3. Petr podal míč kamarádovi.
  4. Každé ráno venčím našeho psa.
  5. Martine, přijď prosím k tabuli.
  6. Mluvili jsme o školním výletě.
  7. Na procházku šla Klára se svou sestrou.
  8. Uprostřed náměstí stojí stará kašna.
  9. V dálce jsme zahlédli vrchol hory.
  10. Děti běžely k novému hřišti.

Cvičení 2: Doplň správný tvar podstatného jména

Slovo v závorce napiš ve správném tvaru.

  1. Vrátili jsme se z dlouhého výletu bez __________. (mapa)
  2. Babička dala __________ misku mléka. (kočka)
  3. Na louce jsme pozorovali __________. (motýl)
  4. Vyprávěli jsme si o starém __________. (hrad)
  5. Šel jsem do školy s __________. (kamarád)
  6. Na stole ležel košík plný __________. (jablko)
  7. Děti se rozběhly k __________. (hřiště)
  8. Na výlet jsme jeli dvěma __________. (auto)
  9. V lese jsme se zastavili u vysokého __________. (strom)
  10. Paní učitelka hovořila s našimi __________. (rodič)

Cvičení 3: Urči vzor podstatného jména

Ke každému slovu napiš správný vzor.

  1. rybník
  2. učitel
  3. kolega
  4. průvodce
  5. lavice
  6. radost
  7. kniha
  8. pole
  9. nádraží
  10. štěně
  11. zámek
  12. přítel

Cvičení 4: Změň podstatné jméno do zadaného pádu

Vytvoř správný tvar uvedeného podstatného jména.

  1. žena – 2. pád jednotného čísla
  2. muž – 7. pád jednotného čísla
  3. město – 6. pád jednotného čísla
  4. růže – 3. pád jednotného čísla
  5. hrad – 2. pád množného čísla
  6. kost – 7. pád množného čísla
  7. kuře – 3. pád jednotného čísla
  8. stroj – 7. pád množného čísla
  9. škola – 6. pád množného čísla
  10. moře – 2. pád množného čísla

Cvičení 5: Najdi chybu ve skloňování

V každé větě je nesprávný tvar podstatného jména. Najdi ho a větu oprav.

  1. Na zahradě jsme seděli pod dvěma stromama.
  2. Vrátil se domů bez svého batohu a klíču.
  3. Vyprávěli jsme si o několika hradech a zámkách, které jsme navštívili s učitelama.
  4. Pes běžel za dvěmi kočkami.
  5. Děti si hrály s novými autama.
  6. Na stole ležel košík plný jablek a hrušek, vedle dvou talířama.

Cvičení 6: Skloňování ve větách

Doplň správné tvary slov uvedených v závorce.

  1. Po __________ jsme se vydali zpátky domů. (oběd)
  2. Na větvích několika __________ seděli ptáci. (strom)
  3. Rozloučili jsme se s našimi __________. (kamarád)
  4. Ve škole jsme četli příběh o statečném __________. (rytíř)
  5. Maminka přinesla tašku plnou __________. (zelenina)
  6. Děti si hrály mezi dvěma __________. (dům)
  7. Výletníci došli až k horské __________. (chata)
  8. Na louce jsme zahlédli několik __________. (srna)
  9. Ředitel školy hovořil s __________ žáků. (rodič)
  10. Po prázdninách jsme si vyprávěli o svých __________. (zážitek)
Řešení

Řešení cvičení

Řešení cvičení 1

  1. třešeň – 1. pád
  2. batohu – 2. pád
  3. kamarádovi – 3. pád
  4. psa – 4. pád
  5. Martine – 5. pád
  6. výletě – 6. pád
  7. sestrou – 7. pád
  8. kašna – 1. pád
  9. hory – 2. pád
  10. hřišti – 3. pád

Řešení cvičení 2

  1. bez mapy
  2. dala kočce
  3. pozorovali motýla
  4. o starém hradu
  5. s kamarádem
  6. plný jablek
  7. k hřišti
  8. dvěma auty
  9. u vysokého stromu
  10. s našimi rodiči

Řešení cvičení 3

  1. rybník – hrad
  2. učitel – muž
  3. kolega – předseda
  4. průvodce – soudce
  5. lavice – růže
  6. radost – kost
  7. kniha – žena
  8. pole – moře
  9. nádraží – stavení
  10. štěně – kuře
  11. zámek – hrad
  12. přítel – muž

Řešení cvičení 4

  1. ženy
  2. mužem
  3. městě
  4. růži
  5. hradů
  6. kostmi
  7. kuřeti
  8. stroji
  9. školách
  10. moří

Řešení cvičení 5

  1. Na zahradě jsme seděli pod dvěma stromy.
  2. Vrátil se domů bez svého batohu a klíčů.
  3. Vyprávěli jsme si o několika hradech a zámcích, které jsme navštívili s učiteli.
  4. Pes běžel za dvěma kočkami.
  5. Děti si hrály s novými auty.
  6. Na stole ležel košík plný jablek a hrušek, vedle dvou talířů.

Řešení cvičení 6

  1. po obědě
  2. několika stromů
  3. s našimi kamarády
  4. o statečném rytíři
  5. plnou zeleniny
  6. mezi dvěma domy
  7. k horské chatě
  8. několik srn
  9. s rodiči žáků
  10. o svých zážitcích

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při skloňování podstatných jmen

Častou chybou je určování pádu pouze podle koncovky. Stejný tvar totiž může patřit k několika pádům. Například ve spojení bez školy je slovo školy ve 2. pádě, zatímco ve větě Školy pořádají soutěž jde o 1. pád množného čísla. Pád proto vždy určujeme podle celé věty a pádové otázky.

Pozor také na 7. pád množného čísla. Ve spisovné češtině píšeme například s kamarády, pod stromy, mezi domy, s auty. Tvary jako s kamarádama, pod stromama nebo s autama patří do nespisovné mluvené češtiny.

Další potíž způsobují podstatná jména, jejichž správný vzor nelze bezpečně určit jen podle posledního písmene. Vždy je potřeba zohlednit také rod a další tvary slova. Například učitel se skloňuje podle vzoru muž, zatímco stroj podle vzoru stroj.

Bodování a hodnocení

Jak si cvičení vyhodnotit

Za každou správnou odpověď si započítejte jeden bod. U cvičení 5 počítejte bod pouze tehdy, pokud jste chybu správně našli i opravili.

  • 52–58 bodů: výborně – skloňování podstatných jmen ovládáte velmi dobře.
  • 44–51 bodů: velmi dobře – občas se objeví chyba, ale základní pravidla zvládáte.
  • 34–43 bodů: dobře – doporučuje se zopakovat pády a vzory.
  • méně než 34 bodů: vraťte se k přehledu pádů a vzorů a poté cvičení zkuste znovu.

Nejčastější otázky

Co znamená skloňování podstatných jmen?

Skloňování je změna tvaru podstatného jména podle pádu a čísla. Například podstatné jméno kamarád může mít tvary kamarád, bez kamaráda, ke kamarádovi, vidím kamaráda, kamaráde, o kamarádovi a s kamarádem.

Jak nejrychleji určit pád podstatného jména?

Najděte podstatné jméno ve větě a položte k němu správnou pádovou otázku. Například ve větě Šel jsem s kamarádem se ptáme s kým? Odpověď s kamarádem proto stojí v 7. pádě.

Proč potřebuji znát vzory podstatných jmen?

Vzory pomáhají určit správné koncovky při skloňování. Pokud například víme, že podstatné jméno hrad patří ke vzoru hrad, můžeme se podle něj orientovat také u slov jako les, rybník nebo zámek. Vždy je však nutné sledovat konkrétní tvar a význam slova.

Jak se skloňování podstatných jmen nejlépe naučit?

Nejúčinnější je kombinovat určování pádů s praktickým tvořením tvarů. Nestačí pouze odříkat pádové otázky. Zkoušejte podstatná jména používat ve větách, určujte jejich rod a vzor a potom kontrolujte správné koncovky. Pravidelná krátká cvičení bývají účinnější než jednorázové dlouhé učení.