Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

SKLOŇOVÁNÍ TENHLE


Skloňování slova novomanželé

1. pád (kdo?) novomanželé, novomanželové (pouze ženatí muži);

2. pád (bez koho?) novomanželů;

3. pád (komu?) novomanželům;

4. pád (koho?) novomanžele, novomanžely;

5. pád novomanželé;

6. pád (o kom?) novomanželech, novomanželích;

7. pád (s kým?) novomanželi, novomanžely.

Zdroj: Skloňování slova novomanželé

Příběh

V příběhu SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: Příběh Skloňování slova doušek

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

ZÁJMENA

PÁDY

TEN

TA

TO

TENTO

TATO

TOTO

1. pád

Ten

Ta 

To 

Tento

Tato

Toto

2. pád

Toho

Toho

Tohoto

Této

Tohoto

3. pád

Tomu

Tomu

Tomuto

Této

Tomuto

4. pád

Toho, ten

Tu

To 

Tohoto, tento

Tuto

Toto

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O tom

O té

O tom

O tomto

O této

O tomto

7. pád

S tím

S tou

S tím

S tímto

S touto

S tímto

Skloňování těchto tvarů v množném: ti, ty, ta, tito, tyto, tato:

ZÁJMENA

PÁDY

TEN

TA

TO

TENTO

TATO

TITO

1. pád

Ti, ty

Ty

Ta 

Tito, tyto

Tyto

Tato

2. pád

Těch

Těch

Těch

Těchto

Těchto

Těchto

3. pád

Těm

Těm

Těm

Těmto

Těmto

Těmto

4. pád

Ty

Ty

Ta 

Tyto

Tyto

Tato

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O těch

O těch

O těch

O těchto

O těchto

O těchto

7. pád

S těmi

S těmi

S těmi

S těmito

S těmito

S těmito

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TENHLE

TAHLE

TOHLE

ONEN

ONA

ONO

1. pád

Tenhle

Tahle

Tohle

Onen

Ona

Ono

2. pád

Tohohle

Téhle

Tohohle

Onoho

Oné

Onoho

3. pád

Tomuhle

Téhle

Tomuhle

Onomu

Oné

Onomu

4. pád

Tohohle, tenhle

Tuhle

Tohle

Onoho, onen

Onu

Ono

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O tomhle

O téhle

O tomhle

O onom

O oné

O onom

7. pád

S tímhle

S touhle

S tímhle

S oním

S onou

S oním

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TENHLE

TAHLE

TOHLE

ONEN

ONA

ONO

1. pád

Tihle, tyhle

Tyhle

Tahle

Oni, ony

Ony

Ona

2. pád

Těchhle

Těchhle

Těchhle

Oněch

Oněch

Oněch

3. pád

Těmhle

Těmhle

Těmhle

Oněm

Oněm

Oněm

4. pád

Tyhle

Tyhle

Tahle

Ony

Ony

Ona

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O těchhle

O těchhle

O těchhle

O oněch

O oněch

O oněch

7. pád

S těmihle

S těmihle

S těmihle

S oněmi

S oněmi

S oněmi

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TAKOVÝ

TAKOVÁ

TAKOVÉ

TÝŽ, TENTÝŽ

TÁŽ, TATÁŽ

TOTÉŽ

1. pád

Takový

Taková

Takové

Týž, tentýž

Táž, tatáž

Totéž

2. pád

Takového

Takové

Takového

Téhož

Téže

Téhož

3. pád

Takovému

Takové

Takovému

Témuž

Téže

Témuž

4. pád

Takového, takový

Takovou

Takové

Téhož, týž, tentýž

Touž, tutéž

Totéž

5. pád

Takový

Taková

Takové

-

-

-

6. pád

O takovém

O takové

O takovém

O témž(e), tomtéž

O téže

O témže, tomtéž

7. pád

S takovým

S takovou

S takovým

S týmž, tímtéž

S touž, toutéž

S týmž, tímtéž

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TAKOVÝ

TAKOVÁ

TAKOVÉ

TÝŽ, TENTÝŽ

TÁŽ, TATÁŽ

TOTÉŽ

1. pád

Takoví, takové

Takové

Taková

Tíž, titíž, tytéž

Tytéž

Táž, tatáž

2. pád

Takových

Takových

Takových

Týchž

Týchž

Týchž

3. pád

Takovým

Takovým

Takovým

Týmž

Týmž

Týmž

4. pád

Takové

Takové

Taková

Tytéž

Tytéž

Táž, tatáž

5. pád

Takoví, takové

Takové

Taková

-

-

-

6. pád

O takových

O takových

O takových

O týchž

O týchž

O týchž

7. pád

S takovými

S takovými

S takovými

S týmiž

S týmiž

S týmiž

Skloňování ukazovacího zájmena sám v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SÁM

SAMA

SAMO

1. pád

Sám

Sama

Samo

2. pád

Samého

Samé

Samého

3. pád

Samému

Samé

Samému

4. pád

Samého (sama), sám

Samou, samu

Samo

5. pád

-

-

-

6. pád

O samém

O samém

O samém

7. pád

Se samým

Se samou

Se samým

Skloňování ukazovacího zájmena sám v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SÁM

SAMA

SAMO

1. pád

Sami, samy

Samé

Samá

2. pád

Samých

Samých

Samých

3. pád

Samým

Samým

Samým

4. pád

Samé, samy

Samé, samy

Samá, sama

5. pád

-

-

-

6. pád

O samých

O samých

O samých

7. pád

Se samými

Se samými

Se samými

Zdroj: Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: Příběh Skloňování slova čemusi

Skloňování zájmen

Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

Zdroj: Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Dobrý den,

rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.

Zdroj: Příběh Přídavná jména

Vyberte z nabídky správný druh zájmena

nám

čí

moje

jakým

žádnému

téhož

komu

nějakého

jejich

sám

nic

lecjaký

tenhle

čemukoliv

nijaký

tobě

vašeho

kdosi

ničí

něco

málokoho




Zdroj: Cvičení na zájmena

Příběh

V příběhu ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janáková Jarmila.

Dobrý den,chtěla bych se informovat,kde panu Babišovy nechat soukromý vzkaz.Měla bych otázky které bych veřejně nechtěla pustit.Děkuji Jarmila
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milena.

Já mu vždycky píšu na tenhle email babis@anobudelip.cz

Zdroj: Příběh Andrej Babiš

Skloňování zájmena týž/tentýž

Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...

Číslo jednotné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

týž/tentýž

táž/tatáž

totéž

2. pád

téhož

téže

téhož

3. pád

témuž

téže

témuž

4. pád

téhož, týž/tentýž

touž/tutéž

totéž

6. pád

o témž(e), tomtéž

o téže

o témž(e), tomtéž

7. pád

týmž/tímtéž

touž/toutéž

týmž/tímtéž

Číslo množné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

tíž/titíž

tytéž

táž/tatáž

tytéž (neživ.)

2. pád

týchž

týchž

týchž

3. pád

týmž

týmž

týmž

4. pád

tytéž

tytéž

táž/tatáž

6. pád

o týchž

o týchž

o týchž

7. pád

týmiž

týmiž

týmiž

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Jaký slovní druh je Pozor a jak se skloňuje,

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo POZOR může být podstatné jméno a nebo citoslovce.
Skloňování
1. pád POZOR
2. pád POZORU
3. pád POZORU
4. pád POZOR
5. pád POZOR
6. pád POZORU
7. pád POZOREM
Příklad podstatného jména: Vojáci stáli v pozoru.
Příklad citoslovce: Dej si na mě pozor!

Zdroj: Příběh Slovní druh

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijakýžádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: Zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kovářová.

Je ve větě/ Tenhle vlak jezdí jen v neděli. / slovo jen částice?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě Tenhle vlak jezdí jen v neděli, je slovo JEN příslovce s významem omezujícím, vymezujícím, zdůrazňujícím.
Částice s významem vybízecím by to bylo ve větě například: Jen se do toho pusť! Jen ať se učí!
Částice s významovým odstínem varování : Jen se opovaž!
Částice zdůrazňovací: Z běžců se jen lilo.

Zdroj: Příběh Částice - neohebný slovní druh

Téhož

Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena ukazovací, stejně jako zájmena ten, tento, tenhle, onen, takový, sám . Jazykovědci pak označují zájmeno týž/tentýž jako identifikační, jde tedy o zájmeno, které vyjadřuje, zda jev označený tímto zájmenem je totožný s dalším jevem téhož druhu.

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.

Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).

Příklady:

Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.

Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.

Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.

Zdroj: Příběh Příjmení

Vysvětlení pravopisu

Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.

Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.

Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.

Skloňování zájmena LECCO

1. pád lec-co

2. pád lecčeho

3. pád lecčemu

4. pád lecco

5. pád lecco

6. pád lecčem

7. pád lecčím

Skloňování zájmena LECCOS

1. pád lec-co+s

2. pád lecčehos

3. pád lecčemus

4. pád leccos

5. pád leccos

6. pád lecčems

7. pád lecčíms

Zdroj: Leccos nebo lecos

Druhy zájmen

  • osobní - , ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
  • přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
  • ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
  • tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
  • vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
  • neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
  • záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zdroj: Zájmena

Příběh

V příběhu STANDARDNÍ NEBO STANDARTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doc. RNDr. Miroslav MILER, DrSc..

Dostal jsem se k této otázce přes termín standardy jako náhrady za normy, který se mi zdá zastaralý (frankofonní namísto anglosaského) a zavánějící dřívějším politickým režimem (normalizace). Je tedy rodu mužského a jedna technická norma je jeden technický standard? Tedy podle skloňování slova hrad. Ovlivněn termínem norma se mi to zdá zvláštní, ale co naplat?

Ještě k vašemu textu. Nebylo by vhodnější odvolávat se na termín slovo, které je středního rodu, výrazem je a ne ho (např. "psát je správně hezky česky")? Bylo by to mnohem hezčí; čeština si to zaslouží! Navíc, běžní čeští mluvčí používají u středního rodu tvar jej, a mně se zdá, že správný není!

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: Příběh Standardní nebo standartní

Skloňování zájmena všechen (všecek)

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

všechen, všecek

všichni, všicci

2. pád

všeho

všech

3. pád

všemu

všem

4. pád

všeho

všechny, všecky

5. pád

všechen

všichni

6. pád

všem

všech

7. pád

vším

všemi

Zdroj: Slovní druh slova všichni

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA

PÁDY

KDO

CO

1. pád

Kdo

Co

2. pád

Koho

Čeho

3. pád

Komu

Čemu

4. pád

Koho

Co

5. pád

-

-

6. pád

O kom

O čem

7. pád

S kým

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jaký

Jaká

Jaké

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakého

Jaké

Jakého

Čího

Čí

Čího

3. pád

Jakému

Jaké

Jakému

Čímu

Čí

Čímu

4. pád

Jakého, jaký

Jakou

Jaké

Čího, čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakém

O jaké

O jakém

O čím

O čí

O čím

7. pád

S jakým

S jakou

S jakým

S čím

S čí

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jací, jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakých

Jakých

Jakých

Čích

Čích

Čích

3. pád

Jakým

Jakým

Jakým

Čím

Čím

Čím

4. pád

Jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakých

O jakých

O jakých

O čích

O čích

O čích

7. pád

S jakými

S jakými

S jakými

S čími

S čími

S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Který 

Která

Které

2. pád

Kterého

Které

Kterého

3. pád

Kterému

Které

Kterému

4. pád

Kterého, který

Kterou

Které

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterém

O které

O kterém

7. pád

Se kterým

Se kterou

Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Kteří, které

Které

Která

2. pád

Kterých

Kterých

Kterých

3. pád

Kterým

Kterým

Kterým

4. pád

Které

Které

Která

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterých

O kterých

O kterých

7. pád

Se kterými

Se kterými

Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno , která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TY

ON

ONA

ONO

1. pád

Ty

On

Ona

Ono

2. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Jí, ní

Jeho, něho, ho, jej, něj

3. pád

Mně, mi

Tobě, ti

Jemu, němu, mu

Jí, ní

Jemu, němu, mu

4. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Ji, ni

Je, ně, ho, jej, něj

5. pád

-

Ty

-

-

-

6. pád

O mně

O tobě

O něm

O ní

O něm

7. pád

Se  mnou

S tebou

S ním

S jí, s ní

S jím, s ním

Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MY

VY

ONI

ONY (NEŽIV.)

ONY

ONY

1. pád

My

Vy

Oni

Ony

Ony

Ony

2. pád

Nás

Vás

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

3. pád

Nám

Vám

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

4. pád

Nás

Vás

Je, ně

Je, ně

Je, ně

Je, ně

5. pád

-

Vy

-

-

-

-

6. pád

O nás

O vás

O nich

O nich

O nich

O nich

7. pád

S námi

S vámi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

Skloňování zvratného zájmena se:

ZÁJMENO

PÁDY

SE

1. pád

-

2. pád

Sebe

3. pád

Sobě, si

4. pád

Sebe, se

5. pád

-

6. pád

O sobě

7. pád

S sebou, sebou

Zdroj: Všechna zájmena

VZTAŽNÁ zájmena

Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné

Skloňování:

Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.

Zájmeno jenž

1. jenž jež jež
2. jehož jíž jehož
3. jemuž jíž jemuž
4. jehož/jejž
jejž (než.)
již jež
5. - - -
6. o němž o níž o němž
7. jímž jíž jímž

1. již
jež (než.)
jež (než.) jež (než.)
2. jichž
3. jimž
4. jež
5. -
6. o nichž
7. jimiž

Zdroj: Zájmena

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA

PÁDY

NIKDO

NIC

1. pád

Nikdo

Nic

2. pád

Nikoho

Ničeho

3. pád

Nikomu

Ničemu

4. pád

Nikoho

Nic

5. pád

-

-

6. pád

O nikom

O ničem

7. pád

S nikým

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničího

Ničí

Ničího

3. pád

Ničímu

Ničí

Ničímu

4. pád

Ničího, ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničím

O ničí

O ničím

7. pád

S ničím

S ničí

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničích

Ničích

Ničích

3. pád

Ničím

Ničím

Ničím

4. pád

Ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničích

O ničích

O ničích

7. pád

S ničími

S ničími

S ničími

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijaký

Nijaká

Nijaké

Žádný

Žádná

Žádné

2. pád

Nijakého

Nijaké

Nijakého

Žádného

Žádné

Žádného

3. pád

Nijakému

Nijaké

Nijakému

Žádnému

Žádné

Žádnému

4. pád

Nijakého, nijaký

Nijakou

Nijaké

Žádného, žádný

Žádnou

Žádné

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakém

O nijaké

O nijakém

O žádném

O žádné

O žádném

7. pád

S nijakým

S nijakou

S nijakým

S žádným

S žádnou

S žádným

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijací, nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádní, žádné

Žádné

Žádná

2. pád

Nijakých

Nijakých

Nijakých

Žádných

Žádných

Žádných

3. pád

Nijakým

Nijakým

Nijakým

Žádným

Žádným

Žádným

4. pád

Nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádné

Žádné

Žádná

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakých

O nijakých

O nijakých

O žádných

O žádných

O žádných

7. pád

S nijakými

S nijakými

S nijakými

S žádnými

S žádnými

S žádnými

Zdroj: Všechna zájmena

Příklady

1. pád: Oba novomanželé byli na svatební cestě v Řecku. Dva novomanželové se utkají ve finále soutěže krásy.

2. pád: Bez novomanželů nemůžeme zahájit svatební hostinu.

3. pád: Novomanželům by se hodil nový nový byt.

4. pád: Novomanžele překvapíme svatebními dary. Žádáme novomanžely, aby se zapsali do pamětní knihy.

5. pád: Novomanželé Novákovi, prosím, přistupte blíže.

6. pád: O novomanželech se říká, že jsou šťastní. V novomanželích to vzbudilo pochybnosti.

7. pád: Byli jsme na dovolené s novomanželi. Viděli jsme se tam s novomanžely.

Zdroj: Skloňování slova novomanželé

Zcela jiné je standarta

Toto slovo nemá se slovy standard, standardní nic společného. Standarta (rod ženský; skloňování podle vzoru žena) = 1. menší (vyztužený) prapor – standarta prezidenta republiky; 2. tabule s nápisem, pruh látky s heslem nesený na tyčích v průvodu – ozdobené standarty s mírovými hesly; standarty dělostřelců, jezdectva. Přídavné jméno ke slovu standarta má podobu standartový – standartová tyč.

Zdroj: Standardní nebo standartní

Autoři obsahu

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jan Novotný

 Mgr. Jana Ženíšková


slova příbuzná ke slovu být
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
slovní druh sobě
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
příběhy k tématu

Skloňování slova čemusi

helena

Skloňování zájmena ČEMUSI

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Skloňování slova doušek

Stanislava Jurdová

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Skloňování slova čemusi

Milda

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Přídavná jména

Tomáš

Dobrý den,

rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Andrej Babiš

Milena

Já mu vždycky píšu na tenhle email babis@anobudelip.cz

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Slovní druh

Milda

Slovo POZOR může být podstatné jméno a nebo citoslovce.
Skloňování
1. pád POZOR
2. pád POZORU
3. pád POZORU
4. pád POZOR
5. pád POZOR
6. pád POZORU
7. pád POZOREM
Příklad podstatného jména: Vojáci stáli v pozoru.
Příklad citoslovce: Dej si na mě pozor!

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Částice - neohebný slovní druh

Eva Kovářová

Je ve větě/ Tenhle vlak jezdí jen v neděli. / slovo jen částice?

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Příjmení

Milda

Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).

Příklady:

Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.

Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.

Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Částice - neohebný slovní druh

Milda

Ve větě Tenhle vlak jezdí jen v neděli, je slovo JEN příslovce s významem omezujícím, vymezujícím, zdůrazňujícím.
Částice s významem vybízecím by to bylo ve větě například: Jen se do toho pusť! Jen ať se učí!
Částice s významovým odstínem varování : Jen se opovaž!
Částice zdůrazňovací: Z běžců se jen lilo.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Standardní nebo standartní

doc. RNDr. Miroslav MILER, DrSc.

Dostal jsem se k této otázce přes termín standardy jako náhrady za normy, který se mi zdá zastaralý (frankofonní namísto anglosaského) a zavánějící dřívějším politickým režimem (normalizace). Je tedy rodu mužského a jedna technická norma je jeden technický standard? Tedy podle skloňování slova hrad. Ovlivněn termínem norma se mi to zdá zvláštní, ale co naplat?

Ještě k vašemu textu. Nebylo by vhodnější odvolávat se na termín slovo, které je středního rodu, výrazem je a ne ho (např. "psát je správně hezky česky")? Bylo by to mnohem hezčí; čeština si to zaslouží! Navíc, běžní čeští mluvčí používají u středního rodu tvar jej, a mně se zdá, že správný není!

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Není "hodně" číslovka?

Mirek

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Skloňování slova doušek

Jana Válková

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.