Skloňování zájmen můj, tvůj a svůj
Jak se skloňují zájmena můj, tvůj a svůj
Zájmena můj, tvůj a svůj patří mezi přivlastňovací zájmena a skloňují se stejným způsobem. Mění svůj tvar podle rodu, čísla a pádu podstatného jména, ke kterému se vztahují. Například: můj bratr – bez mého bratra – k mému bratrovi – s mým bratrem. Vedle delších tvarů moje, tvoje, svoje se často používají také kratší tvary má, tvá, svá.
Skloňování zájmen můj, tvůj, svůj může působit složitě hlavně proto, že u některých pádů existuje více správných tvarů. Můžeme například říci moje maminka i má maminka, bez mojí knihy i bez mé knihy nebo s mojí sestrou i s mou sestrou. Základní pravidlo je ale jednoduché: všechna tři zájmena se skloňují podle stejného principu. Kdo se naučí tvary zájmena můj, snadno podle nich vytvoří také tvary tvůj a svůj.
Podrobné vysvětlení
Co vyjadřují zájmena můj, tvůj a svůj
Zájmena můj, tvůj a svůj vyjadřují přivlastňování. Říkají, komu určitá osoba, věc nebo vlastnost patří.
- můj – něco patří mluvčímu: můj sešit, moje bunda, moje kolo,
- tvůj – něco patří člověku, ke kterému mluvíme: tvůj sešit, tvoje bunda, tvoje kolo,
- svůj – něco patří původci děje, tedy zpravidla podmětu věty: Petr si vzal svůj sešit.
Zájmeno svůj je zvratné přivlastňovací zájmeno. Používáme je tehdy, jestliže vlastník odpovídá podmětu věty. Například ve větě Vzal jsem si svůj kabát patří kabát člověku, který jej vzal.
Skloňování
Skloňování zájmena můj v jednotném čísle
Mužský rod
| Pád | Otázka | Tvar | Příklad |
|---|---|---|---|
| 1. | kdo? co? | můj | můj kamarád |
| 2. | bez koho? čeho? | mého | bez mého kamaráda |
| 3. | ke komu? čemu? | mému | k mému kamarádovi |
| 4. | koho? co? | mého / můj | vidím mého kamaráda / můj dům |
| 6. | o kom? čem? | mém | o mém kamarádovi |
| 7. | s kým? čím? | mým | s mým kamarádem |
Ve 4. pádě záleží na životnosti podstatného jména. U životného mužského rodu používáme například vidím mého bratra, zatímco u neživotného podstatného jména zůstává tvar jako v 1. pádě: vidím můj dům.
Ženský rod
| Pád | Tvar | Příklad |
|---|---|---|
| 1. | moje / má | moje sestra / má sestra |
| 2. | mojí / mé | bez mojí sestry / bez mé sestry |
| 3. | mojí / mé | k mojí sestře / k mé sestře |
| 4. | moji / mou | vidím moji sestru / vidím mou sestru |
| 6. | mojí / mé | o mojí sestře / o mé sestře |
| 7. | mojí / mou | s mojí sestrou / s mou sestrou |
Právě u ženského rodu se setkáváme s největším množstvím dvojích správných tvarů. Delší podoby moje, mojí, moji jsou běžné zejména v každodenním vyjadřování, kratší podoby má, mé, mou jsou také spisovné.
Střední rod
| Pád | Tvar | Příklad |
|---|---|---|
| 1. | moje / mé | moje kolo / mé kolo |
| 2. | mého | bez mého kola |
| 3. | mému | k mému kolu |
| 4. | moje / mé | opravil jsem moje kolo / mé kolo |
| 6. | mém | o mém kole |
| 7. | mým | s mým kolem |
Skloňování zájmena můj v množném čísle
| Pád | Typický tvar | Příklad |
|---|---|---|
| 1. | moji / mí, moje / mé, moje / má | moji přátelé, moje knihy, moje auta |
| 2. | mých | bez mých přátel |
| 3. | mým | k mým přátelům |
| 4. | moje / mé | vidím moje přátele |
| 6. | mých | o mých přátelích |
| 7. | mými | s mými přáteli |
V 1. pádě množného čísla se tvar mění také podle rodu. Říkáme například moji nebo mí kamarádi, moje nebo mé knihy a moje nebo má kola.
Stejně se skloňují tvůj a svůj
Jakmile známe skloňování zájmena můj, můžeme podle něj snadno tvořit odpovídající tvary zájmen tvůj a svůj.
| Můj | Tvůj | Svůj |
|---|---|---|
| můj | tvůj | svůj |
| moje / má | tvoje / tvá | svoje / svá |
| mého | tvého | svého |
| mému | tvému | svému |
| mojí / mé | tvojí / tvé | svojí / své |
| moji / mou | tvoji / tvou | svoji / svou |
| mém | tvém | svém |
| mým | tvým | svým |
| mých | tvých | svých |
| mými | tvými | svými |
Jak jev bezpečně poznat
Jak vybrat správný tvar zájmena
Při skloňování postupujte ve třech krocích:
- Určete podstatné jméno, ke kterému zájmeno patří: například můj kamarád.
- Určete jeho pád: například ve spojení bez mého kamaráda se ptáme bez koho?, takže jde o 2. pád.
- Přizpůsobte zájmeno rodu, číslu a pádu podstatného jména: bez mého kamaráda, bez mé knihy, bez mého kola, bez mých věcí.
Zájmeno se tedy neřídí rodem člověka, který něco vlastní, ale rodem slova, ke kterému se vztahuje. Muž například může říci moje bunda a žena můj kabát.
Příklady
Příklady zájmen můj, tvůj a svůj ve větách
- Můj bratr dnes přijede později.
- Bez mého telefonu se na cestu nevydám.
- Řekl jsem to mému kamarádovi.
- Potkala jsem tvoji sestru před školou.
- O tvém návrhu budeme ještě přemýšlet.
- Petr si uklidil svůj pokoj.
- Jana se setkala se svojí kamarádkou.
- Děti si sbalily své věci.
- Se svými spolužáky jsme připravili školní představení.
Kdy použít svůj místo můj nebo tvůj
Pokud něco patří podmětu věty, používáme zpravidla zájmeno svůj:
- Já jsem si uklidil svůj pokoj.
- Ty sis vzal svou bundu.
- Eva zavolala své sestře.
- Žáci odevzdali své úkoly.
Ve větě Eva zavolala své sestře zájmeno své říká, že jde o Evinu sestru. Kdybychom řekli Eva zavolala mé sestře, šlo by o sestru mluvčího.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při skloňování
Mí, nebo mý kamarádi?
Ve spisovném jazyce je správně mí kamarádi nebo moji kamarádi. Podoba mý kamarádi je nespisovná.
Mým, nebo mím?
Správný tvar je mým: s mým bratrem, k mým rodičům. Stejně píšeme tvým a svým. Tvary mím, tvím, svím jsou chybné.
Moji, nebo mojí?
Záleží na pádu. Ve spojení vidím moji sestru je správně moji, protože jde o 4. pád. Ve větě mluvím o mojí sestře použijeme mojí, protože jde o 6. pád.
Svůj, nebo můj?
Pokud vlastník odpovídá podmětu, je zpravidla správné zájmeno svůj. Proto říkáme Vzal jsem si svůj kabát, nikoli běžně Vzal jsem si můj kabát.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si skloňování snadno zapamatovat
Nejjednodušší pomůckou je naučit se nejprve řadu tvarů zájmena můj:
můj – mého – mému – můj/mého – mém – mým
Pak pouze vyměníte základ zájmena:
- tvůj – tvého – tvému – tvůj/tvého – tvém – tvým,
- svůj – svého – svému – svůj/svého – svém – svým.
U ženského rodu si zase můžeme zapamatovat dvojice moje/má, mojí/mé, moji/mou. Stejný princip funguje u tvarů tvoje/tvá a svoje/svá.
Nejčastější otázky
Podle čeho se skloňují zájmena můj, tvůj a svůj?
Zájmena můj, tvůj a svůj se při použití přizpůsobují podstatnému jménu, ke kterému se vztahují. Rozhoduje jeho rod, číslo a pád. Proto máme například tvary můj pes, moje kočka, moje auto, mého psa, mojí kočky, mým autem.
Je správně moje, nebo má?
Obě varianty mohou být správné. V 1. pádě ženského rodu můžeme říci například moje maminka i má maminka. Podobně jsou správné dvojice tvoje/tvá a svoje/svá.
Je správně mojí, nebo mé?
V některých pádech ženského rodu jsou správné oba tvary. Můžeme například říci bez mojí knihy i bez mé knihy, k mojí sestře i k mé sestře nebo o mojí práci i o mé práci.
Je správně mou, nebo mojí?
V 7. pádě ženského rodu jsou možné oba tvary: s mou kamarádkou i s mojí kamarádkou. Ve 4. pádě můžeme obdobně použít vidím mou kamarádku nebo vidím moji kamarádku.
Kdy se používá zájmeno svůj?
Zájmeno svůj používáme, pokud něco patří podmětu věty. Například Petr si vzal svůj batoh znamená, že batoh patří Petrovi. Ve větě Petr si vzal můj batoh naopak batoh patří mluvčímu.