SKLOŇOVÁNÍ ZÁJMENA JENŽ PROCVIČOVÁNÍ

VZTAŽNÁ zájmena

Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné

Skloňování:

Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.

Zájmeno jenž

1.	jenž	jež	jež
2.	jehož	jíž	jehož
3.	jemuž	jíž	jemuž
4.	jehož/jejž jejž (než.)	již	jež
5.	-	-	-
6.	o němž	o níž	o němž
7.	jímž	jíž	jímž

1.	již jež (než.)	jež (než.)	jež (než.)
2.	jichž
3.	jimž
4.	jež
5.	-
6.	o nichž
7.	jimiž

Zdroj: Zájmena

Příběh

V příběhu CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Prasátko.

skvělé procvičování doporučuju 10/10

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Cvičení na zájmena

Skloňování zájmen

Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

Zdroj: Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.

Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.

Děkuji moc.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).

Zdroj: Příběh Zájmena

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: Zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Herleová.

Je tato věta správně napsaná? ...nezkutečně tě to sluší

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je Neskutečně ti to sluší.

Zdroj: Příběh Zájmena

TÁZACÍ zájmena

Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále

Skloňování:

Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

Zdroj: Zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem VŠECHNA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik Šnajdr.

dobrý den.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Dobrý den, jakpak to jde?

Zdroj: Příběh Všechna zájmena

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JENŽ	JEŽ	JEŽ
1. pád	Jenž	Jež	Jež
2. pád	Jehož	Jíž	Jehož
3. pád	Jemuž	Jíž	Jemuž
4. pád	Jehož, jejž,jejž	Již	Jež
5. pád	-	-	-
6. pád	O němž	O níž	O němž
7. pád	S jímž	S jíž	S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JENŽ	JEŽ	JEŽ
1. pád	Již, jež	Jež	Jež
2. pád	Jichž	Jichž	Jichž
3. pád	Jimž	Jimž	Jimž
4. pád	Jež	Jež	Jež
5. pád	-	-	-
6. pád	O nichž	O nichž	O nichž
7. pád	S jimiž	S jimiž	S jimiž

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JEHOŽ	JEJÍŽ	JEHOŽ
1. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
2. pád	Jehož	Jejíhož	Jehož
3. pád	Jehož	Jejímuž	Jehož
4. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
5. pád	-	-	-
6. pád	O jehož	O jejímž	O jehož
7. pád	S jehož	S jejímž	S jehož

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JEHOŽ	JEJÍŽ	JEHOŽ
1. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
2. pád	Jehož	Jejíchž	Jehož
3. pád	Jehož	Jejímž	Jehož
4. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
5. pád	-	-	-
6. pád	O jehož	O jejíchž	O jehož
7. pád	S jehož	S jejímiž	S jehož

Skloňování vztažných zájmen kdož a což:

ZÁJMENA PÁDY	KDOŽ	COŽ
1. pád	Kdož	Což
2. pád	Kohož	Čehož
3. pád	Komuž	Čemuž
4. pád	Kohož	Což
5. pád	-	-
6. pád	O komž	O čemž
7. pád	S kýmž	S čímž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝŽ	KTERÁŽ	KTERÉŽ	JAKÝŽ	JAKÉŽ	JAKÁŽ
1. pád	Kterýž	Kteráž	Kteréž	Jakýž	Jakáž	Jakéž
2. pád	Kteréhož	Kteréž	Kteréhož	Jakéhož	Jakéž	Jakéhož
3. pád	Kterémuž	Kteréž	Kterémuž	Jakémuž	Jakéž	Jakémuž
4. pád	Kterého, který	Kterouž	Kteréž	Jakého, jaký	Jakouž	Jakéž
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O kterémž	O kteréž	O kterémž	O jakémž	O jakéž	O jakémž
7. pád	S kterýmž	S kterouž	S kterýmž	S jakýmž	S jakouž	S jakýmž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝŽ	KTERÁŽ	KTERÉŽ	JAKÝŽ	JAKÁŽ	JAKÉŽ
1. pád	Kteří, které	Kteréž	Kteráž	Jací, jaké	Jakéž	Jakáž
2. pád	Kterýchž	Kterýchž	Kterýchž	Jakýchž	Jakýchž	Jakýchž
3. pád	Kterýmž	Kterýmž	Kterýmž	Jakýmž	Jakýmž	Jakýmž
4. pád	Kteréž	Kteréž	Kteráž	Jakéž	Jakéž	Jakáž
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O kterýchž	O kterýchž	O kterýchž	O jakýchž	O jakýchž	O jakýchž
7. pád	S kterýmiž	S kterýmiž	S kterýmiž	S jakýmiž	S jakýmiž	S jakýmiž

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JÁ	TY	ON	ONA	ONO
1. pád	Já	Ty	On	Ona	Ono
2. pád	Mne, mě	Tebe, tě	Jeho, něho, ho, jej, něj	Jí, ní	Jeho, něho, ho, jej, něj
3. pád	Mně, mi	Tobě, ti	Jemu, němu, mu	Jí, ní	Jemu, němu, mu
4. pád	Mne, mě	Tebe, tě	Jeho, něho, ho, jej, něj	Ji, ni	Je, ně, ho, jej, něj
5. pád	-	Ty	-	-	-
6. pád	O mně	O tobě	O něm	O ní	O něm
7. pád	Se  mnou	S tebou	S ním	S jí, s ní	S jím, s ním

Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	MY	VY	ONI	ONY (NEŽIV.)	ONY	ONY
1. pád	My	Vy	Oni	Ony	Ony	Ony
2. pád	Nás	Vás	Jich, nich	Jich, nich	Jich, nich	Jich, nich
3. pád	Nám	Vám	Jim, nim	Jim, nim	Jim, nim	Jim, nim
4. pád	Nás	Vás	Je, ně	Je, ně	Je, ně	Je, ně
5. pád	-	Vy	-	-	-	-
6. pád	O nás	O vás	O nich	O nich	O nich	O nich
7. pád	S námi	S vámi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi

Skloňování zvratného zájmena se:

ZÁJMENO PÁDY	SE
1. pád	-
2. pád	Sebe
3. pád	Sobě, si
4. pád	Sebe, se
5. pád	-
6. pád	O sobě
7. pád	S sebou, sebou

Zdroj: Všechna zájmena

Příběh

V příběhu SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: Příběh Skloňování slova doušek

Skloňování zájmena týž/tentýž

Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...

Číslo jednotné

	rod mužský	rod ženský	rod střední
1. pád	týž/tentýž	táž/tatáž	totéž
2. pád	téhož	téže	téhož
3. pád	témuž	téže	témuž
4. pád	téhož, týž/tentýž	touž/tutéž	totéž
6. pád	o témž(e), tomtéž	o téže	o témž(e), tomtéž
7. pád	týmž/tímtéž	touž/toutéž	týmž/tímtéž

Číslo množné

	rod mužský	rod ženský	rod střední
1. pád	tíž/titíž	tytéž	táž/tatáž
	tytéž (neživ.)
2. pád	týchž	týchž	týchž
3. pád	týmž	týmž	týmž
4. pád	tytéž	tytéž	táž/tatáž
6. pád	o týchž	o týchž	o týchž
7. pád	týmiž	týmiž	týmiž

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA PÁDY	KDO	CO
1. pád	Kdo	Co
2. pád	Koho	Čeho
3. pád	Komu	Čemu
4. pád	Koho	Co
5. pád	-	-
6. pád	O kom	O čem
7. pád	S kým	S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JAKÝ	JAKÁ	JAKÉ	ČÍ	ČÍ	ČÍ
1. pád	Jaký	Jaká	Jaké	Čí	Čí	Čí
2. pád	Jakého	Jaké	Jakého	Čího	Čí	Čího
3. pád	Jakému	Jaké	Jakému	Čímu	Čí	Čímu
4. pád	Jakého, jaký	Jakou	Jaké	Čího, čí	Čí	Čí
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O jakém	O jaké	O jakém	O čím	O čí	O čím
7. pád	S jakým	S jakou	S jakým	S čím	S čí	S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JAKÝ	JAKÁ	JAKÉ	ČÍ	ČÍ	ČÍ
1. pád	Jací, jaké	Jaké	Jaká	Čí	Čí	Čí
2. pád	Jakých	Jakých	Jakých	Čích	Čích	Čích
3. pád	Jakým	Jakým	Jakým	Čím	Čím	Čím
4. pád	Jaké	Jaké	Jaká	Čí	Čí	Čí
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O jakých	O jakých	O jakých	O čích	O čích	O čích
7. pád	S jakými	S jakými	S jakými	S čími	S čími	S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝ	KTERÁ	KTERÉ
1. pád	Který	Která	Které
2. pád	Kterého	Které	Kterého
3. pád	Kterému	Které	Kterému
4. pád	Kterého, který	Kterou	Které
5. pád	-	-	-
6. pád	O kterém	O které	O kterém
7. pád	Se kterým	Se kterou	Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝ	KTERÁ	KTERÉ
1. pád	Kteří, které	Které	Která
2. pád	Kterých	Kterých	Kterých
3. pád	Kterým	Kterým	Kterým
4. pád	Které	Které	Která
5. pád	-	-	-
6. pád	O kterých	O kterých	O kterých
7. pád	Se kterými	Se kterými	Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena

Příběh

V příběhu CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠIMON TUREK.

dobrý den zasílam ukol.Š.Turek

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Cvičení na zájmena

Skloňování zájmena všechen (všecek)

	jednotné číslo	množné číslo
1. pád	všechen, všecek	všichni, všicci
2. pád	všeho	všech
3. pád	všemu	všem
4. pád	všeho	všechny, všecky
5. pád	všechen	všichni
6. pád	všem	všech
7. pád	vším	všemi

Zdroj: Slovní druh slova všichni

Skloňování slova jenž

Pro skloňování vztažného zájmena jenž je důležité si uvědomit jakého rodu a čísla je podstatné jméno, k němuž se jenž vztahuje, a v jakém pádu dané zájmeno má být.

V následující tabulce lze najít správný tvar právě pro určení těchto tří kritérií (číslo, rod, pád)

ČÍSLO	PÁD	MUŽSKÝ ROD	ŽENSKÝ ROD	STŘEDNÍ ROD
Číslo jednotné	1.	(chlapec, který) = jenž	(žena, která) = jež	(děvče, které) = jež
	2.	(chlapce, kterého) = jehož	(ženy, které) = jíž	(děvčete, kterého) = jehož
	3.	(chlapci, kterému) = jemuž	(ženě, které) = jíž	(děvčeti, kterému) = jemuž
	4.	(chlapce, kterého) = jehož, jejž (les, který) = jejž	(ženu, kterou) = již	(děvče, které) = jež
	6.	(o chlapci, o kterém) = o němž	(o ženě, o které) = o níž	(o děvčeti, o kterém) = o němž
	7.	(chlapcem, se kterým) = s jímž	(ženou, se kterou) = s jíž	(děvčetem, se kterým) = s jímž
Číslo množné	1.	(chlapci, kteří) = již (lesy, které) = jež	(ženy, které) = jež	(děvčata, která) = jež
	2.	(chlapců, kterých) = jichž	(žen, kterých) = jichž	(děvčat, kterých) = jichž
	3.	(chlapcům, kterým) = jimž	(k ženám, kterým) = jimž	(děvčatům, kterým) = jimž
	4.	(chlapce, které) = jež	(ženy, které) = jež	(děvčata, která) = jež
	6.	(o chlapcích, o kterých) = o nichž	(o ženách, kterých) = o nichž	(o děvčatech, kterých) = o nichž
	7.	(s chlapci, se kterými) = jimiž	(s ženami, kterými) = jimiž	(s děvčaty, kterými) = jimiž

Zdroj: Gramatika jenž

NEURČITÁ zájmena

Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně

Skloňování:

Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.

Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).

Zájmeno všechen

1.	všechen	všechna	všechno/vše
2.	všeho	vší	všeho
3.	všemu	vší	všemu
4.	všechen	vši všechnu	všechno vše
5.	-	-	-
6.	o všem	o vší	o všem
7.	vším	vší	vším

1.	všichni	všechny	všechna
2.	všech
3.	všem
4.	všechny	všechny	všechna
5.	-
6.	o všech
7.	všemi

Zdroj: Zájmena

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA PÁDY	NIKDO	NIC
1. pád	Nikdo	Nic
2. pád	Nikoho	Ničeho
3. pád	Nikomu	Ničemu
4. pád	Nikoho	Nic
5. pád	-	-
6. pád	O nikom	O ničem
7. pád	S nikým	S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIČÍ	NIČÍ	NIČÍ
1. pád	Ničí	Ničí	Ničí
2. pád	Ničího	Ničí	Ničího
3. pád	Ničímu	Ničí	Ničímu
4. pád	Ničího, ničí	Ničí	Ničí
5. pád	-	-	-
6. pád	O ničím	O ničí	O ničím
7. pád	S ničím	S ničí	S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIČÍ	NIČÍ	NIČÍ
1. pád	Ničí	Ničí	Ničí
2. pád	Ničích	Ničích	Ničích
3. pád	Ničím	Ničím	Ničím
4. pád	Ničí	Ničí	Ničí
5. pád	-	-	-
6. pád	O ničích	O ničích	O ničích
7. pád	S ničími	S ničími	S ničími

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIJAKÝ	NIJAKÁ	NIJAKÉ	ŽÁDNÝ	ŽÁDNÁ	ŽÁDNÉ
1. pád	Nijaký	Nijaká	Nijaké	Žádný	Žádná	Žádné
2. pád	Nijakého	Nijaké	Nijakého	Žádného	Žádné	Žádného
3. pád	Nijakému	Nijaké	Nijakému	Žádnému	Žádné	Žádnému
4. pád	Nijakého, nijaký	Nijakou	Nijaké	Žádného, žádný	Žádnou	Žádné
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nijakém	O nijaké	O nijakém	O žádném	O žádné	O žádném
7. pád	S nijakým	S nijakou	S nijakým	S žádným	S žádnou	S žádným

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIJAKÝ	NIJAKÁ	NIJAKÉ	ŽÁDNÝ	ŽÁDNÁ	ŽÁDNÉ
1. pád	Nijací, nijaké	Nijaké	Nijaká	Žádní, žádné	Žádné	Žádná
2. pád	Nijakých	Nijakých	Nijakých	Žádných	Žádných	Žádných
3. pád	Nijakým	Nijakým	Nijakým	Žádným	Žádným	Žádným
4. pád	Nijaké	Nijaké	Nijaká	Žádné	Žádné	Žádná
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nijakých	O nijakých	O nijakých	O žádných	O žádných	O žádných
7. pád	S nijakými	S nijakými	S nijakými	S žádnými	S žádnými	S žádnými

Zdroj: Všechna zájmena

Skloňování slova novomanželé

1. pád (kdo?) novomanželé, novomanželové (pouze ženatí muži);

2. pád (bez koho?) novomanželů;

3. pád (komu?) novomanželům;

4. pád (koho?) novomanžele, novomanžely;

5. pád novomanželé;

6. pád (o kom?) novomanželech, novomanželích;

7. pád (s kým?) novomanželi, novomanžely.

Zdroj: Skloňování slova novomanželé

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	MŮJ*	TVŮJ*	JEHO	JEJÍ	JEHO
1. pád	Můj, má, moje, mé, moje	Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje	Jeho	Její	Jeho
2. pád	Mého, mé,mojí, mého	Tvého, tvé, tvojí, tvého	Jeho	Jejího	Jeho
3. pád	Mému, mé, mojí, mému	Tvému, tvé, tvojí, tvému	Jeho	Jejímu	Jeho
4. pád	Mého, můj, mou, moji, mé, moje	Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje	Jeho	Její	Jeho
5. pád	Můj, má, moje, mé, moje	Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje	Jeho	Její	Jeho
6. pád	O mém, o mé, moji, o mém	O tvém, o tvé, tvojí, o tvém	O jeho	O jejím	O jeho
7. pád	S mým, s mou, mojí, s mým	S tvým, tvou, tvojí, tvým	S jeho	S jejím	S jeho

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	MŮJ*	TVŮJ*	JEHO	JEJÍ	JEHO
1. pád	Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje	Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje	Jeho	Její	Jeho
2. pád	Mých	Tvých	Jeho	Jejích	Jeho
3. pád	Mým	Tvým	Jeho	Jejím	Jeho
4. pád	Mé, moje	Tvé, tvoje	Jeho	Její	Jeho
5. pád	Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje	Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje	Jeho	Její	Jeho
6. pád	O mých	O tvých	O jeho	O jejích	O jeho
7. pád	S mými	S tvými	S jeho	S jejími	S jeho

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NÁŠ*	VÁŠ*	JEJICH
1. pád	Náš, naše, naše	Váš, vaše, vaše	Jejich
2. pád	Našeho, naší, našeho	Vašeho, vaší, vašeho	Jejich
3. pád	Našemu, naší, našemu	Vašemu, vaší, vašemu	Jejich
4. pád	Našeho, náš, naši, naše	Vašeho, váš, vaši, vaše	Jejich
5. pád	Náš, naše, naše	Váš, vaše, vaše	Jejich
6. pád	O našem, o naší, o našem	O vašem, o vaší, vašem	O jejich
7. pád	S naším, naší, naším	S vaším, vaší, vaším	S jejich

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NÁŠ*	VÁŠ*	JEJICH
1. pád	Naši,naše, naše, naše	Vaši, vaše, vaše, vaše	Jejich
2. pád	Našich	Vašich	Jejich
3. pád	Našim	Vašim	Jejich
4. pád	Naše	Vaše	Jejich
5. pád	Naši,naše, naše, naše	Vaši, vaše, vaše, vaše	Jejich
6. pád	O našich	O vašich	O jejich
7. pád	Našimi	S vašimi	S jejich

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování zájmena svůj v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SVŮJ*
1. pád	Svůj, svá, svoje, své, svoje
2. pád	Svého, své, svojí, svého
3. pád	Svému, své, svojí, svému
4. pád	Svého, svůj, svou, svoji, své, svoje
5. pád	Svůj, svá, svoje, své svoje
6. pád	O svém, o svojí, o své, o svém
7. pád	Se svým, svou, svojí, svým

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování zájmena svůj v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SVŮJ*
1. pád	Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje
2. pád	Svých
3. pád	Svým
4. pád	Své, svoje
5. pád	Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje
6. pád	O svých
7. pád	Se svými

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

ZÁJMENA PÁDY	TEN	TA	TO	TENTO	TATO	TOTO
1. pád	Ten	Ta	To	Tento	Tato	Toto
2. pád	Toho	Té	Toho	Tohoto	Této	Tohoto
3. pád	Tomu	Té	Tomu	Tomuto	Této	Tomuto
4. pád	Toho, ten	Tu	To	Tohoto, tento	Tuto	Toto
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O tom	O té	O tom	O tomto	O této	O tomto
7. pád	S tím	S tou	S tím	S tímto	S touto	S tímto

Skloňování těchto tvarů v množném: ti, ty, ta, tito, tyto, tato:

ZÁJMENA PÁDY	TEN	TA	TO	TENTO	TATO	TITO
1. pád	Ti, ty	Ty	Ta	Tito, tyto	Tyto	Tato
2. pád	Těch	Těch	Těch	Těchto	Těchto	Těchto
3. pád	Těm	Těm	Těm	Těmto	Těmto	Těmto
4. pád	Ty	Ty	Ta	Tyto	Tyto	Tato
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O těch	O těch	O těch	O těchto	O těchto	O těchto
7. pád	S těmi	S těmi	S těmi	S těmito	S těmito	S těmito

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TENHLE	TAHLE	TOHLE	ONEN	ONA	ONO
1. pád	Tenhle	Tahle	Tohle	Onen	Ona	Ono
2. pád	Tohohle	Téhle	Tohohle	Onoho	Oné	Onoho
3. pád	Tomuhle	Téhle	Tomuhle	Onomu	Oné	Onomu
4. pád	Tohohle, tenhle	Tuhle	Tohle	Onoho, onen	Onu	Ono
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O tomhle	O téhle	O tomhle	O onom	O oné	O onom
7. pád	S tímhle	S touhle	S tímhle	S oním	S onou	S oním

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TENHLE	TAHLE	TOHLE	ONEN	ONA	ONO
1. pád	Tihle, tyhle	Tyhle	Tahle	Oni, ony	Ony	Ona
2. pád	Těchhle	Těchhle	Těchhle	Oněch	Oněch	Oněch
3. pád	Těmhle	Těmhle	Těmhle	Oněm	Oněm	Oněm
4. pád	Tyhle	Tyhle	Tahle	Ony	Ony	Ona
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O těchhle	O těchhle	O těchhle	O oněch	O oněch	O oněch
7. pád	S těmihle	S těmihle	S těmihle	S oněmi	S oněmi	S oněmi

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TAKOVÝ	TAKOVÁ	TAKOVÉ	TÝŽ, TENTÝŽ	TÁŽ, TATÁŽ	TOTÉŽ
1. pád	Takový	Taková	Takové	Týž, tentýž	Táž, tatáž	Totéž
2. pád	Takového	Takové	Takového	Téhož	Téže	Téhož
3. pád	Takovému	Takové	Takovému	Témuž	Téže	Témuž
4. pád	Takového, takový	Takovou	Takové	Téhož, týž, tentýž	Touž, tutéž	Totéž
5. pád	Takový	Taková	Takové	-	-	-
6. pád	O takovém	O takové	O takovém	O témž(e), tomtéž	O téže	O témže, tomtéž
7. pád	S takovým	S takovou	S takovým	S týmž, tímtéž	S touž, toutéž	S týmž, tímtéž

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TAKOVÝ	TAKOVÁ	TAKOVÉ	TÝŽ, TENTÝŽ	TÁŽ, TATÁŽ	TOTÉŽ
1. pád	Takoví, takové	Takové	Taková	Tíž, titíž, tytéž	Tytéž	Táž, tatáž
2. pád	Takových	Takových	Takových	Týchž	Týchž	Týchž
3. pád	Takovým	Takovým	Takovým	Týmž	Týmž	Týmž
4. pád	Takové	Takové	Taková	Tytéž	Tytéž	Táž, tatáž
5. pád	Takoví, takové	Takové	Taková	-	-	-
6. pád	O takových	O takových	O takových	O týchž	O týchž	O týchž
7. pád	S takovými	S takovými	S takovými	S týmiž	S týmiž	S týmiž

Skloňování ukazovacího zájmena sám v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SÁM	SAMA	SAMO
1. pád	Sám	Sama	Samo
2. pád	Samého	Samé	Samého
3. pád	Samému	Samé	Samému
4. pád	Samého (sama), sám	Samou, samu	Samo
5. pád	-	-	-
6. pád	O samém	O samém	O samém
7. pád	Se samým	Se samou	Se samým

Skloňování ukazovacího zájmena sám v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SÁM	SAMA	SAMO
1. pád	Sami, samy	Samé	Samá
2. pád	Samých	Samých	Samých
3. pád	Samým	Samým	Samým
4. pád	Samé, samy	Samé, samy	Samá, sama
5. pád	-	-	-
6. pád	O samých	O samých	O samých
7. pád	Se samými	Se samými	Se samými

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

ZÁJMENA PÁDY	NĚKDO	NĚCO	KDOKOLI
1. pád	Někdo	Něco	Kdokoli
2. pád	Někoho	Něčeho	Kohokoli
3. pád	Někomu	Něčemu	Komukoli
4. pád	Někoho	Něco	Kohokoli
5. pád	Někdo	Něco	Kdokoli
6. pád	O někom	O něčem	O komkoli
7. pád	S někým	S něčím	S kýmkoli

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NĚČÍ	NĚČÍ	NĚČÍ
1. pád	Něčí	Něčí	Něčí
2. pád	Něčího	Něčí	Něčího
3. pád	Něčímu	Něčí	Něčímu
4. pád	Něčího, něčí	Něčí	Něčí
5. pád	-	-	-
6. pád	O něčím	O něčí	O něčím
7. pád	S něčím	S něčí	S něčím

Skloňování neurčitého zájmena něčí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NĚČÍ	NĚČÍ	NĚČÍ
1. pád	Něčí	Něčí	Něčí
2. pád	Něčích	Něčích	Něčích
3. pád	Něčím	Něčím	Něčím
4. pád	Něčí	Něčí	Něčí
5. pád	-	-	-
6. pád	O něčích	O něčích	O něčích
7. pád	S něčími	S něčími	S něčími

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NĚJAKÝ	NĚJAKÁ	NĚJAKÉ	NĚKTERÝ	NĚKTERÁ	NĚKTERÉ
1. pád	Nějaký	Nějaká	Nějaké	Některý	Některá	Některé
2. pád	Nějakého	Nějaké	Nějakého	Některého	Některé	Některého
3. pád	Nějakému	Nějaké	Nějakému	Některému	Některé	Některému
4. pád	Nějakého, nějaký	Nějakou	Nějaké	Některé, některý	Některou	Některé
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nějakém	O nějaké	O nějakém	O některém	O některé	O některém
7. pád	S nějakým	S nějakou	S nějakým	S některým	S některou	S některým

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NĚJAKÝ	NĚJAKÁ	NĚJAKÉ	NĚKTERÝ	NĚKTERÁ	NĚKTERÉ
1. pád	Nějací, nějaké	Nějaké	Nějaká	Někteří, některé	Některé	Některá
2. pád	Nějakých	Nějakých	Nějakých	Některých	Některých	Některých
3. pád	Nějakým	Nějakým	Nějakým	Některým	Některým	Některým
4. pád	Nějaké	Nějaké	Nějaká	Některé	Některé	Některá
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nějakých	O nějakých	O nějakých	O některých	O některých	O některých
7. pád	S nějakými	S nějakými	S nějakými	S některými	S některými	S některými

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KAŽDÝ	KAŽDÁ	KAŽDÉ	VŠECHEN	VŠECHNA	VŠECHNO
1. pád	Každý	Každá	Každé	Všechen	Všechna	Všechno, vše
2. pád	Každého	Každé	Každého	Všeho	Vší	Všeho
3. pád	Každému	Každé	Každému	Všemu	Vší	Všemu
4. pád	Každého, každý	Každou	Každé	Všechen	Vši, všechnu	Všechno, vše
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O každém	O každé	O každém	O všem	O vší	O všem
7. pád	S každým	S každou	S každým	Se vším	Se vší	Se vším

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KAŽDÝ	KAŽDÁ	KAŽDÉ	VŠECHEN	VŠECHNA	VŠECHNO
1. pád	Každí, každé	Každé	Každá	Všichni, všechny	Všechny	Všechna
2. pád	Každých	Každých	Každých	Všech	Všech	Všech
3. pád	Každým	Každým	Každým	Všem	Všem	Všem
4. pád	Každé	Každé	Každá	Všechny	Všechny	Všechna
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O každých	O každých	O každých	O všech	O všech	O všech
7. pád	S každými	S každými	S každými	Se všemi	Se všemi	Se všemi

Zdroj: Všechna zájmena