Jediný správný zápis slova ZKOUKNOUT a jeho tvarů je s předponou z- na jeho začátku.
Při vysvětlování bezchybného psaní slova ZKOUKNOUT můžeme opět využít sloveso zhlédnout. Stejně jako v jeho případě došlo také u slovesa ZKOUKNOUT ke spojení slova (zde KOUKNOUT) a předpony Z- (předpona z- slouží k vyjádření změny stavu nebo dokončení děje).
Tvary slovesa ZKOUKNOUT
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. OSOBA
(já) zkouknu
(my) zkoukneme
2. OSOBA
(ty) zkoukneš
(vy) zkouknete
3. OSOBA
(on) zkoukne
(oni) zkouknou
Rozkazovací způsob
(ty) zkoukni, (my) zkoukněme, (vy) zkoukněte
Příčestí činné
zkoukl i zkouknul (Maminka zkoukla/zkouknula večerní zprávy.)
Příčestí trpné
zkouknut (Islandský film ještě nebyl porotou zkouknut.)
Verbální substantivum
zkouknutí (Zkouknutí tohoto dílu tě nebude nic stát.)
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.
Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.
Z předchozího odstavce by se dalo říct, že tvary jako by jste, kdyby jsteneboaby jste jsou správné, ale není to tak. Tato slova naopak vyžadují užití ste, ale nikoliv jako samostatného slova, ale jako koncovky, tedy součást jednoho slova. Správně je vždy byste, kdybysteneboabyste.
Není rozdíl, použijeme-li kdykolinebokdykoliv (podobně jako kdokolinebokdokoliv, cokolinebocokoliv, kamkolinebokamkoliv,ačkolineboačkoliv, odkudkoli neboodkudkoliv a podobně), protože ani jedna varianta nenese žádný stylový příznak (není ani knižní, ani zastaralá) a jde o dvě zcela rovnocenné podoby zakončení: -koli a -koliv.
Důležité však je, abychom v jednom textu pro stejné případy volili jednotnou podobu.
Správně tedy můžete psát například:
Kdykoliv/kdykoli teta přijela, něco nám dovezla. Přineste do výtvarné výchovy cokoli/cokoliv, co se bude k podzimnímu tématu hodit. Tato nemoc může postihnout kohokoli/kohokoliv z nás. Jakkoli/jakkoliv se rozhodne, vždy to bude špatně.
V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.
Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?