Charakteristika osoby – sloh, osnova a vzory
Charakteristika osoby je slohový útvar, ve kterém popisujeme nejen vzhled člověka, ale především jeho povahu, vlastnosti, chování, zájmy a vztah k ostatním. Dobrá charakteristika má úvod, hlavní část a závěr. Vlastnosti je vhodné nejen vyjmenovat, ale také doložit konkrétními příklady chování. Níže najdete osnovu i několik vzorů charakteristiky osoby.
Charakteristika se někdy zaměňuje s prostým popisem osoby. Popis se soustředí hlavně na to, jak člověk vypadá, zatímco charakteristika odpovídá především na otázku, jaký člověk je. Může proto obsahovat vzhled, ale důležitější jsou povahové vlastnosti, typické chování, schopnosti, záliby a vztahy k lidem. Ve školním slohu se často charakterizuje kamarád, sourozenec, rodič, spolužák, učitel nebo literární postava.
Osnova
Osnova charakteristiky osoby
Charakteristiku je dobré před psaním rozdělit do několika částí. Díky osnově nebude text působit jako náhodný seznam vlastností.
1. Úvod – koho charakterizuji
- jméno nebo vztah k danému člověku,
- jak dlouho ho znám,
- proč jsem si vybral právě tuto osobu,
- případně kde se s ní nejčastěji setkávám.
2. Stručný vzhled
Vzhled není hlavním tématem charakteristiky, ale několik údajů pomůže vytvořit představu o člověku. Můžeme uvést například postavu, vlasy, oči, způsob oblékání, výraz obličeje nebo nějaký nápadný znak.
3. Povaha a vlastnosti
Toto je nejdůležitější část. Popisujeme například, zda je člověk veselý, klidný, pracovitý, ochotný, cílevědomý, tvrdohlavý, společenský nebo samotářský. Vlastnosti bychom měli doplnit příkladem.
Slabší věta: Tomáš je ochotný.
Lepší věta: Tomáš je velmi ochotný. Když někdo ve třídě nerozumí matematice, často mu po vyučování pomůže s příklady.
4. Zájmy, schopnosti a vztahy k ostatním
Můžeme zmínit koníčky, sport, školu, práci, hudbu, způsob trávení volného času nebo to, jak se člověk chová mezi přáteli a v rodině.
5. Závěr – můj vztah k osobě
Na konci je vhodné stručně vyjádřit vlastní názor. Můžeme napsat, čeho si na člověku vážíme, co nám na něm někdy vadí nebo proč je pro nás důležitý.
Vhodná slovní zásoba
Slovní zásoba pro charakteristiku osoby
Opakování slov je hodný, je milý, je dobrý dělá sloh jednotvárným. Pomoci může širší slovní zásoba.
| Oblast | Příklady vlastností |
|---|---|
| Kladné vlastnosti | spolehlivý, laskavý, ochotný, pracovitý, trpělivý, upřímný, skromný, zodpovědný, spravedlivý, cílevědomý |
| Společenské chování | přátelský, společenský, hovorný, veselý, otevřený, nesmělý, tichý, uzavřený |
| Způsob jednání | rozvážný, klidný, rozhodný, impulzivní, opatrný, samostatný, důsledný |
| Méně příjemné vlastnosti | netrpělivý, tvrdohlavý, náladový, závistivý, pohodlný, zapomnětlivý, výbušný, nerozhodný |
Přímá a nepřímá charakteristika
Přímá charakteristika vlastnost přímo pojmenuje: Lenka je spolehlivá a zodpovědná.
Nepřímá charakteristika ukáže vlastnost prostřednictvím jednání: Když jsme připravovali školní výlet, Lenka si sama poznamenala všechny úkoly a každý z nich splnila včas.
Nejlepší slohová práce obvykle oba způsoby kombinuje.
Ukázkový text
Vzor charakteristiky kamaráda
Můj kamarád Adam chodí do stejné třídy jako já. Známe se už několik let a většinu přestávek i část volného času trávíme společně. Vybral jsem si ho proto, že patří mezi lidi, na které se mohu spolehnout.
Adam je středně vysoký a má štíhlou postavu. Má krátké hnědé vlasy a tmavé oči. Nejčastěji nosí mikinu, džíny a sportovní boty. Na první pohled působí spíše klidně a nenápadně.
Jeho nejvýraznější vlastností je ochota pomáhat ostatním. Když někdo ve třídě něco zapomene nebo nepochopí učivo, Adam se mu většinou snaží poradit. Někdy kvůli tomu dokonce obětuje část přestávky. Je také spolehlivý. Když se na něčem domluvíme, nemusím mu to několikrát připomínat.
Adam ale není dokonalý. Občas bývá tvrdohlavý a nerad přiznává, že se zmýlil. Když je přesvědčený o svém názoru, dokáže se o něj dlouho přít. Většinou se však po chvíli uklidní a dokáže vyslechnout i druhou stranu.
Ve volném čase ho nejvíce baví cyklistika a počítače. Když je hezké počasí, často vyráží na kole. Zároveň se vyzná v technice a spolužáci se na něj obracejí, když mají problém s počítačem nebo telefonem.
Na Adamovi si nejvíce cením toho, že se před ostatními nepřetvařuje. Umí si dělat legraci, ale pozná, kdy už vtip není vhodný. Myslím, že právě díky jeho spolehlivosti a smyslu pro humor jsme se stali dobrými kamarády.
Vzor charakteristiky maminky
Člověkem, kterého bych chtěl charakterizovat, je moje maminka. Patří mezi osoby, které mě dobře znají a na které se mohu obrátit, když potřebuji poradit.
Maminka je střední postavy a má hnědé vlasy, které nosí většinou po ramena. Její tvář působí přátelsky a často se usmívá. Obléká se jednoduše a dává přednost pohodlnému oblečení.
Je velmi pracovitá a zodpovědná. Nerada nechává povinnosti na poslední chvíli a většinu věcí si předem naplánuje. Někdy je až příliš důsledná. Když slíbím, že něco udělám, určitě si později všimne, pokud jsem na svůj slib zapomněl.
Zároveň má velkou trpělivost. Když se mi něco nedaří, obvykle se snaží nejprve zjistit, co se stalo, místo aby se hned rozčilovala. Dokáže však být i přísná, zejména když má pocit, že se někdo vyhýbá svým povinnostem.
Ve volném čase ráda čte, chodí na procházky a pracuje na zahradě. Nejraději má chvíle, kdy se sejde celá rodina. Na mamince si vážím hlavně její spolehlivosti a ochoty pomáhat. Přestože se někdy v názorech neshodneme, vím, že jí na rodině velmi záleží.
Lehčí a náročnější varianta
Krátký vzor charakteristiky pro mladší žáky
Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Klára. Známe se od třetí třídy a často spolu trávíme volný čas. Klára má dlouhé světlé vlasy a modré oči. Je veselá a skoro pořád se usmívá.
Nejvíce se mi na ní líbí, že je ochotná a kamarádská. Když mi něco nejde, snaží se mi pomoct. Je také velmi upřímná, takže mi vždy řekne, co si opravdu myslí. Někdy je ale trochu netrpělivá a chce mít všechno rychle hotové.
Klára ráda kreslí a hraje volejbal. Myslím, že jsme dobré kamarádky hlavně proto, že si můžeme navzájem důvěřovat.
Jak charakteristiku udělat zajímavější
Starší žáci mohou místo prostého vyjmenování vlastností využít konkrétní situace. Například místo věty „Dědeček je trpělivý“ lze napsat: „Když mě učil rybařit, klidně mi už potřetí vysvětlil, jak správně nahodit, přestože jsem mu předchozí dva pokusy zamotal vlasec.“
Taková věta čtenáři vlastnost nejen oznámí, ale současně ji ukáže. Text je díky tomu živější a přesvědčivější.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při psaní charakteristiky
- Pouhý popis vzhledu: charakteristika nemá být jen seznam údajů o výšce, vlasech a oblečení.
- Vyjmenovávání vlastností: několik vlastností je lepší doložit situací než napsat dlouhý seznam přídavných jmen.
- Stálé opakování slovesa „je“: věty lze obměňovat a používat konkrétní chování.
- Pouze kladné vlastnosti: realistická charakteristika může zmínit i drobnou slabší stránku člověka.
- Skákání od tématu k tématu: podobné informace mají být pohromadě.
- Chybějící závěr: text je vhodné zakončit vlastním hodnocením nebo vztahem k charakterizované osobě.
- Zaměňování charakteristiky za vypravování: příhoda má pouze dokládat určitou vlastnost, nemá převzít celý sloh.
Kontrolní seznam
Kontrola hotového slohu
- Mám v úvodu jasně uvedeno, koho charakterizuji?
- Popsal jsem vzhled jen v přiměřeném rozsahu?
- Uvedl jsem několik důležitých povahových vlastností?
- Doložil jsem některé vlastnosti konkrétním chováním?
- Použil jsem přímou i nepřímou charakteristiku?
- Neopakuji stále stejná slova?
- Jsou jednotlivé odstavce logicky uspořádané?
- Obsahuje text závěr s mým hodnocením nebo vztahem k osobě?
- Zkontroloval jsem pravopis, interpunkci a opakování slov?
Nejčastější otázky
Jak začít charakteristiku osoby?
Nejjednodušší je v úvodu představit člověka a vysvětlit, jaký k němu máte vztah. Například: „Marek je můj spolužák a zároveň jeden z mých nejlepších kamarádů.“ Úvod nemusí být dlouhý. Jeho úkolem je čtenáři sdělit, koho budete charakterizovat a případně proč jste si tuto osobu vybrali.
Jaký je rozdíl mezi popisem a charakteristikou?
Popis osoby se zaměřuje hlavně na vzhled a vnější znaky. Charakteristika osoby se soustředí především na povahu, vlastnosti, schopnosti, zájmy a typické jednání. Vzhled může být součástí charakteristiky, ale zpravidla zabírá jen menší část celého textu.
Co je přímá charakteristika?
Při přímé charakteristice vlastnost přímo pojmenujeme. Například: „Petr je trpělivý, spolehlivý a pracovitý.“ Tento způsob je jednoduchý a přehledný, ale při častém používání může text připomínat seznam. Proto je vhodné jej kombinovat s nepřímou charakteristikou.
Co je nepřímá charakteristika?
Nepřímá charakteristika vlastnost přímo nepojmenuje, ale ukáže ji prostřednictvím chování nebo konkrétní situace. Věta „Když spolužákovi onemocněla maminka, Petr mu několik dní nosil úkoly domů“ například naznačuje ochotu a ohleduplnost, aniž by byly tyto vlastnosti přímo uvedeny.
Může charakteristika obsahovat záporné vlastnosti?
Ano. Vyvážená charakteristika nemusí člověka pouze chválit. Může zmínit také méně příjemnou vlastnost, například tvrdohlavost, netrpělivost nebo zapomnětlivost. Je však vhodné psát věcně a nepoužívat urážlivé výrazy. Cílem charakteristiky je člověka vystihnout, nikoli zesměšnit.