Sloh

Sloh: popis postavy a charakteristika osoby

Jak napsat popis postavy a charakteristiku

Popis postavy se zaměřuje hlavně na to, jak člověk vypadá. Charakteristika jde dál a vystihuje také jeho povahu, vlastnosti, chování a vztah k ostatním. Ve školním slohu se oba útvary často spojují: nejprve člověka stručně představíme a popíšeme jeho vzhled, potom se věnujeme povaze a své hodnocení doložíme konkrétními příklady.

Při zadání „popis postavy“ nebo „charakteristika osoby“ je důležité poznat, co má být hlavní částí práce. Pokud učitel požaduje pouze popis, soustředíme se zejména na vzhled. U charakteristiky nestačí napsat, že je někdo hodný, veselý nebo tvrdohlavý. Dobrá charakteristika ukazuje, jak se daná vlastnost projevuje v konkrétních situacích. Text pak působí přesvědčivěji a není jen seznamem přídavných jmen.

Přehledné porovnání

Rozdíl mezi popisem postavy a charakteristikou

Popis postavy Charakteristika osoby
Zaměřuje se hlavně na vzhled. Zaměřuje se hlavně na povahu a chování.
Popisuje výšku, postavu, obličej, vlasy, oči nebo oblečení. Popisuje vlastnosti, zájmy, vztahy k lidem a jednání v různých situacích.
Odpovídá především na otázku: Jak člověk vypadá? Odpovídá především na otázku: Jaký člověk je?
Často postupujeme od celkového vzhledu k detailům. Vlastnosti je vhodné dokládat konkrétními příklady.

Ve školních pracích se popis a charakteristika často prolínají. Například při charakteristice kamaráda můžeme nejprve napsat několik vět o jeho vzhledu, ale větší část práce by měla pojednávat o jeho povaze.

Příklad rozdílu

Popis: Petr je vysoký a štíhlý. Má krátké hnědé vlasy, tmavé oči a obvykle nosí sportovní oblečení.

Charakteristika: Petr je spolehlivý a ochotný. Když někdo ve třídě nerozumí matematice, často mu po vyučování pomůže. Někdy je ale netrpělivý a chce mít všechno hotové co nejrychleji.

V první ukázce se dozvídáme, jak Petr vypadá. Ve druhé už poznáváme jeho povahu.

Osnova

Osnova charakteristiky postavy

Nejjednodušší je rozdělit slohovou práci do několika logických částí.

  1. Úvod – představení osoby
    Kdo to je? Jaký k ní máme vztah? Proč jsme si vybrali právě tuto osobu?
  2. Vnější charakteristika
    Výška, postava, obličej, vlasy, oči, výraz, způsob oblékání nebo jiné nápadné znaky.
  3. Vnitřní charakteristika
    Povaha, kladné a záporné vlastnosti, chování k lidem, zájmy, schopnosti a typické reakce.
  4. Konkrétní příklady
    Situace, na kterých lze popsané vlastnosti poznat.
  5. Závěr
    Vlastní názor na člověka, vztah k němu nebo stručné celkové hodnocení.

Jednoduchá osnova do školního sešitu

  1. Představení osoby.
  2. Vzhled.
  3. Povaha a vlastnosti.
  4. Zájmy a chování.
  5. Můj vztah k této osobě.

Osnova nemusí být dlouhá. Jejím úkolem je hlavně zabránit tomu, aby žák během psaní přeskakoval od vzhledu k povaze, potom zpět k oblečení a nakonec znovu k vlastnostem.

Vhodná slovní zásoba

Slova vhodná do charakteristiky

Při psaní je užitečné mít připravenou zásobu slov. Není ale vhodné řadit jedno přídavné jméno za druhým. Každou důležitější vlastnost je lepší rozvést.

Kladné vlastnosti

  • spolehlivý,
  • ochotný,
  • pracovitý,
  • trpělivý,
  • spravedlivý,
  • upřímný,
  • přátelský,
  • ohleduplný,
  • zodpovědný,
  • skromný,
  • veselý,
  • samostatný.

Méně příznivé vlastnosti

  • netrpělivý,
  • tvrdohlavý,
  • výbušný,
  • nerozhodný,
  • zapomnětlivý,
  • náladový,
  • příliš soutěživý,
  • nedůvěřivý.

Užitečné větné obraty

  • Na první pohled působí...
  • Je pro něj typické, že...
  • Mezi jeho nejsilnější vlastnosti patří...
  • Jeho ochota se projevuje například tím, že...
  • Na druhou stranu bývá někdy...
  • Když se dostane do obtížné situace, obvykle...
  • Na ostatních si cením především...
  • Právě proto si s ním dobře rozumím.

Přímá a nepřímá charakteristika

Při charakteristice osoby můžeme její vlastnosti vyjádřit přímo nebo nepřímo.

Přímá charakteristika

Vlastnost přímo pojmenujeme:

  • Klára je velmi spolehlivá.
  • Tomáš bývá netrpělivý.
  • Moje sestra je veselá a společenská.

Nepřímá charakteristika

Vlastnost nepojmenujeme, ale ukážeme ji prostřednictvím jednání člověka:

  • Když Klára něco slíbí, můžeme si být jistí, že to splní.
  • Tomáš nerad čeká a už po několika minutách se začne rozčilovat.
  • Moje sestra se snadno seznamuje a na každé oslavě se rychle dá s někým do řeči.

Nejlepší charakteristika většinou používá oba způsoby. Nejprve můžeme vlastnost pojmenovat a hned ji doložit konkrétním příkladem.

Příklad: Moje babička je velmi trpělivá. Když mi něco vysvětluje a já tomu napoprvé nerozumím, nikdy se nerozčiluje a klidně začne znovu.

Ukázkový text

Vzor slohu: Charakteristika kamaráda

Můj kamarád David chodí se mnou do stejné třídy. Známe se už několik let a většinu přestávek i část volného času trávíme společně. Vybral jsem si ho proto, že je to člověk, kterého dobře znám a na kterém lze snadno ukázat jak dobré vlastnosti, tak několik drobných nedostatků.

David je o něco vyšší než já a má sportovní postavu. Má krátké tmavé vlasy, hnědé oči a výrazné obočí. Většinou nosí džíny, mikinu a sportovní boty. Na první pohled může působit trochu vážně, protože se mezi neznámými lidmi příliš neusmívá. Jakmile se ale ocitne mezi kamarády, jeho výraz se úplně změní.

Jeho nejvýraznější vlastností je spolehlivost. Když něco slíbí, snaží se svůj slib dodržet. Jednou jsem například před písemnou prací několik dní chyběl ve škole. David mi bez připomínání přinesl sešity a vysvětlil mi, co jsme během mé nepřítomnosti probírali. Díky tomu jsem mohl látku rychle dohnat.

David je také soutěživý. Nejvíce je to vidět při sportu. Hraje fotbal a nerad prohrává. Pokud se jeho týmu nedaří, dokáže se někdy zbytečně rozčilovat. Po chvíli ho to ale většinou přejde a dokáže uznat, že soupeř byl lepší. Právě jeho soutěživost ho zároveň nutí pravidelně trénovat a zlepšovat se.

Ve společnosti lidí, které dobře zná, je veselý a má smysl pro humor. Často dokáže rozesmát celou skupinu, aniž by se někomu vysmíval. K neznámým lidem je zpočátku spíše zdrženlivý. Potřebuje trochu času, než si k nim najde cestu.

Na Davidovi si nejvíce cením toho, že se na něj mohu spolehnout. Nemyslím si, že je bez chyby, protože někdy bývá příliš soutěživý a netrpělivý. Právě spojení jeho dobrých vlastností i několika slabších stránek ale způsobuje, že jeho charakteristika nepůsobí jako popis dokonalého člověka. Jsem rád, že ho mohu považovat za svého kamaráda.

Proč tento vzor funguje

Text nejprve osobu představuje, poté stručně popisuje její vzhled a většinu prostoru věnuje povaze. Vlastnosti nejsou pouze vyjmenované. Například spolehlivost je doložena situací s doplněním učiva a soutěživost chováním při sportu. Charakteristika proto působí konkrétněji a věrohodněji.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při charakteristice postavy

Pouhý seznam vlastností

Slabě působí věta: „Pavel je hodný, chytrý, veselý, pracovitý a spolehlivý.“ Čtenář se sice dozví několik vlastností, ale nepozná, proč si to autor myslí.

Lepší je napsat: „Pavel je spolehlivý. Když dostane ve skupinové práci nějaký úkol, můžeme počítat s tím, že ho dokončí včas.“

Příliš dlouhý popis vzhledu

Pokud je zadáním charakteristika, není vhodné věnovat polovinu práce vlasům, očím a oblečení. Vnější popis má být spíše doplňkem. Hlavní část patří povaze.

Pouze kladné vlastnosti

Skuteční lidé mají silné i slabší stránky. Charakteristika bývá přesvědčivější, pokud citlivě zmíníme také jednu nebo dvě méně příznivé vlastnosti.

Opakování stejných slov

Není dobré začínat několik vět za sebou slovy „Je hodný. Je veselý. Je chytrý. Je sportovní.“ Věty je možné spojovat a střídat jejich stavbu.

Odbočování od tématu

Charakteristika není životopis. Není potřeba podrobně vyprávět, kde se člověk narodil, kam jezdil na dovolenou nebo co dělal každý rok svého života, pokud tyto informace nijak nepomáhají vystihnout jeho osobnost.

Kontrolní seznam

Kontrola slohu před odevzdáním

  • Představil jsem na začátku osobu, kterou charakterizuji?
  • Je jasné, jaký k ní mám vztah?
  • Popsal jsem vzhled pouze v přiměřeném rozsahu?
  • Věnoval jsem hlavní část textu povaze?
  • Použil jsem přímou i nepřímou charakteristiku?
  • Doložil jsem důležité vlastnosti konkrétními příklady?
  • Neopakují se stále stejná slova?
  • Má práce úvod, hlavní část a závěr?
  • Obsahuje závěr moje celkové hodnocení nebo vztah k osobě?
  • Zkontroloval jsem pravopis, interpunkci a opakování slov?

Nejčastější otázky

Je popis postavy totéž jako charakteristika?

Ne. Popis postavy se soustředí především na vnější vzhled člověka, například výšku, postavu, obličej, vlasy nebo oblečení. Charakteristika se zaměřuje hlavně na povahu, vlastnosti a chování. Ve školní charakteristice však krátký popis vzhledu běžně tvoří jednu z jejích částí.

Jak začít charakteristiku osoby?

Nejjednodušší je osobu stručně představit. Můžete napsat, kdo to je, odkud ji znáte a proč jste si ji pro charakteristiku vybrali. Například: „Můj dědeček patří mezi lidi, se kterými trávím nejvíce času. Vybral jsem si ho proto, že na něm obdivuji jeho klid a trpělivost.“

Co je nepřímá charakteristika?

Při nepřímé charakteristice vlastnost přímo nepojmenujeme, ale ukážeme ji pomocí jednání postavy. Místo věty „Lenka je obětavá“ například napíšeme: „Když její kamarádka onemocněla, každý den jí posílala poznámky z vyučování a pomohla jí dohnat zameškané učivo.“

Jak dlouhá má být charakteristika?

Délka závisí na zadání učitele a školním ročníku. Důležitější než počet vět je úplnost textu. Charakteristika by měla obsahovat představení osoby, přiměřený popis vzhledu, několik vlastností doložených příklady a závěrečné hodnocení. Pokud je stanoven přesný rozsah, například počet slov nebo stránek, má toto zadání přednost.

Může charakteristika obsahovat záporné vlastnosti?

Ano. Charakteristika nemusí zobrazovat člověka pouze kladně. Jedna nebo dvě méně příznivé vlastnosti mohou text učinit realističtějším. Je však vhodné psát věcně a bez urážlivého hodnocení. Místo zesměšňování člověka popíšeme konkrétní vlastnost a případně situaci, ve které se projevuje.