Sloh

Sloh: popis pracovního postupu krok za krokem

Jak napsat popis pracovního postupu

Popis pracovního postupu vysvětluje, jak se určitá činnost provádí krok za krokem. Čtenář by měl podle textu poznat, co potřebuje, čím má začít, jak jednotlivé úkony následují a jak má vypadat výsledek. Postup proto píšeme přehledně, věcně a ve správném pořadí. Často používáme slovesa jako připravíme, vložíme, připevníme, promícháme, necháme, zkontrolujeme.

S pracovním postupem se setkáváme nejen ve školním slohu, ale také v návodech, receptech, příručkách nebo návodech k výrobě různých předmětů. Důležitá je především přesnost. Nestačí napsat, co jsme dělali. Musíme jednotlivé kroky seřadit tak, aby je mohl podle našeho textu zopakovat také někdo jiný. Dobrý popis pracovního postupu proto obsahuje potřebné pomůcky nebo materiál, samotný postup a případně také stručnou informaci o výsledku.

Osnova

Osnova popisu pracovního postupu

Než začneme psát celý sloh, vyplatí se vytvořit jednoduchou osnovu. Pomůže nám zachovat správné pořadí činností a nezapomenout na žádný důležitý krok.

  1. Úvod – uvedeme, co budeme vyrábět, připravovat nebo provádět.
  2. Potřebné pomůcky a materiál – vyjmenujeme, co budeme potřebovat.
  3. Příprava – popíšeme první kroky před samotnou prací.
  4. Hlavní pracovní postup – jednotlivé úkony uvedeme v přesném pořadí.
  5. Dokončení a výsledek – vysvětlíme poslední krok a případně popíšeme, jak má hotová práce vypadat.

Jednoduchá osnova pro školní sloh

  1. Co budu dělat.
  2. Co budu potřebovat.
  3. Jak práci zahájím.
  4. Jak budu postupovat.
  5. Jak práci dokončím.
  6. Jak má vypadat výsledek.

U velmi jednoduchého postupu nemusí být všechny části dlouhé. Například seznam pomůcek může tvořit pouze jedna věta. Naopak u složitější činnosti je vhodné rozdělit samotný pracovní postup do několika odstavců.

Vhodná slovní zásoba

Jaká slova se v pracovním postupu používají

Pro popis pracovního postupu jsou důležitá především slovesa označující konkrétní činnosti. Místo neurčitých výrazů se snažíme přesně pojmenovat, co máme udělat.

Část postupu Vhodná slova a spojení
Začátek nejprve, nejdříve, na začátku, jako první
Pokračování potom, poté, následně, dále, v dalším kroku
Současná činnost během toho, současně, mezitím
Dokončení nakonec, na závěr, jako poslední
Činnosti připravíme, změříme, nakrájíme, přiložíme, spojíme, připevníme, promícháme, nalijeme, necháme, odstraníme, zkontrolujeme

Ve školních pracích je běžné používat například 1. osobu množného čísla: připravíme, rozstřihneme, přiložíme. Stejně dobře lze podle charakteru zadání použít neosobní vyjadřování nebo rozkazovací způsob: připravte, rozstřihněte, přiložte. V jednom textu je vhodné zvolený způsob zbytečně nestřídat.

Přesnost je důležitější než složitá slovní zásoba

Věta Potom to nějak připevníme není dobrým popisem pracovního postupu. Čtenář neví, co má připevnit ani jakým způsobem. Přesnější bude například: Poté přiložíme oba konce papíru k sobě a spojíme je lepicí páskou.

Ukázkový text

Vzorový sloh: Jak zasadit rostlinu do květináče

Osnova

  1. Příprava rostliny a pomůcek.
  2. Nasypání drenážní vrstvy.
  3. Přidání zeminy.
  4. Umístění rostliny.
  5. Doplnění zeminy a zalití.

Popis pracovního postupu

Přesazování pokojové rostliny není složité, je však potřeba postupovat opatrně, abychom nepoškodili její kořeny. K práci si připravíme nový květináč, vhodný substrát, drobné kamínky nebo keramzit, lopatku, vodu a samozřejmě rostlinu, kterou chceme přesadit.

Nejprve zkontrolujeme, zda má nový květináč na dně otvor pro odtok přebytečné vody. Na jeho dno nasypeme tenkou vrstvu keramzitu nebo drobných kamínků. Tato vrstva pomáhá odvádět přebytečnou vodu a zabraňuje tomu, aby kořeny zůstávaly dlouho v příliš mokré zemině.

Poté do květináče nasypeme část připraveného substrátu. Rostlinu opatrně vyjmeme ze starého květináče. Je-li zemina příliš pevně přichycená ke stěnám nádoby, můžeme květináč lehce zmáčknout nebo poklepat na jeho boky. Za stonky ani listy rostlinu silně netaháme, protože bychom je mohli poškodit.

Kořenový bal vložíme doprostřed nového květináče a zkontrolujeme jeho výšku. Rostlina by neměla být zasazena výrazně hlouběji než před přesazením. Prostor kolem kořenového balu postupně vyplníme čerstvým substrátem. Zeminu prsty lehce přitlačíme, ale nemačkáme ji příliš silně.

Nakonec necháme mezi povrchem zeminy a horním okrajem květináče trochu volného místa, aby při zalévání voda nepřetékala. Rostlinu podle jejích nároků přiměřeně zalijeme a postavíme na vhodné místo. Správně přesazená rostlina stojí v květináči pevně a její kořeny mají dostatek prostoru pro další růst.

Rozbor ukázkového textu

Proč je ukázkový pracovní postup napsaný správně

Vzorový text má jasnou posloupnost. Nejprve vysvětluje, co se bude dělat, a uvádí potřebné pomůcky. Potom následují jednotlivé činnosti v pořadí, v jakém je skutečně provádíme. Orientaci v textu usnadňují výrazy nejprve, poté a nakonec.

Jednotlivé kroky jsou popsány konkrétně. Místo obecného sdělení dáme tam zeminu se například vysvětluje, kdy se zemina přidává a kam se umisťuje kořenový bal. Text zároveň obsahuje jen informace, které jsou pro provedení činnosti užitečné.

Jak začít sloh

Úvod pracovního postupu nemusí být dlouhý. Můžeme začít například:

  • Výroba jednoduché papírové krabičky vyžaduje jen několik běžných pomůcek.
  • Ovocný salát připravíme během několika minut.
  • Při sázení rostliny je důležité připravit vhodný květináč a zeminu.
  • K výrobě ptačího krmítka budeme potřebovat několik základních nástrojů a dřevěných dílů.

Jak sloh zakončit

Na konci zpravidla popíšeme dokončení práce nebo výsledek. Například:

  • Nakonec zkontrolujeme všechny spoje a výrobek necháme zaschnout.
  • Hotový pokrm můžeme ihned podávat.
  • Po dokončení práce uklidíme použité nástroje a pracovní plochu.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby v popisu pracovního postupu

  • Přeskakování mezi jednotlivými kroky. Činnost musí být popsána v pořadí, v jakém se skutečně provádí.
  • Vynechání důležitého kroku. Čtenář by neměl být nucen domýšlet si, co má udělat.
  • Příliš obecné výrazy. Slova jako nějak, něco, uděláme to neposkytují přesnou instrukci.
  • Opakování stejného spojovacího výrazu. Není vhodné začínat každou větu slovem potom. Střídat lze výrazy poté, následně, dále, nakonec.
  • Zbytečné odbočování od tématu. Pracovní postup není vypravování. Není třeba přidávat dlouhý příběh o tom, kdy a proč jsme danou činnost dělali.
  • Nejednotný způsob vyjadřování. Pokud začneme tvary připravíme, vezmeme, položíme, není vhodné bez důvodu přecházet k tvarům připrav, vezmi, položte.
  • Chybějící pomůcky. Pokud je určitý nástroj pro práci nezbytný, měl by být uveden před zahájením postupu nebo ve chvíli, kdy jej potřebujeme.

Kontrolní seznam

Kontrola slohu před odevzdáním

Hotový popis pracovního postupu si můžeme zkontrolovat podle několika jednoduchých otázek:

  • Je z textu hned jasné, jakou činnost popisuji?
  • Uvedl jsem potřebný materiál a pomůcky?
  • Jsou jednotlivé kroky ve správném pořadí?
  • Nechybí žádný důležitý úkon?
  • Používám přesná slovesa?
  • Je text rozdělen do přehledných odstavců?
  • Používám vhodné výrazy jako nejprve, potom, následně, nakonec?
  • Dokázal by podle mého textu stejnou činnost provést člověk, který ji předtím neznal?
  • Neobsahuje text zbytečné informace, které s postupem nesouvisejí?
  • Zkontroloval jsem pravopis a interpunkci?

Nejčastější otázky

Co je popis pracovního postupu?

Popis pracovního postupu je slohový útvar, který vysvětluje průběh určité činnosti krok za krokem. Může popisovat například přípravu pokrmu, výrobu předmětu, práci na zahradě nebo jednoduchý technický postup. Jednotlivé kroky musí následovat v logickém a časovém pořadí.

Jaký je rozdíl mezi popisem pracovního postupu a vypravováním?

Vypravování zachycuje příběh a události, zatímco pracovní postup především vysvětluje, jak určitou činnost správně provést. Ve vypravování jsou důležité postavy, děj a zápletka. V pracovním postupu jsou nejdůležitější přesnost, pořadí jednotlivých kroků a srozumitelné instrukce.

V jakém čase se píše pracovní postup?

Často se používá přítomný čas, například nejprve připravíme materiál, potom změříme potřebnou délku. Možný je také rozkazovací způsob, typický například pro návody: připravte, odměřte, přiložte. Důležité je zachovat v celém textu pokud možno jednotný způsob vyjadřování.

Musí mít popis pracovního postupu osnovu?

Ve výsledném textu nemusí být osnova vždy uvedena, ale před psaním je velmi užitečná. Pomůže seřadit jednotlivé činnosti a zabrání tomu, abychom některý důležitý krok vynechali. U školní slohové práce může být osnova také přímo součástí zadání.

Jak dlouhý má být popis pracovního postupu?

Délka závisí na školním zadání a složitosti popisované činnosti. Jednoduchý postup může mít několik odstavců, složitější činnost vyžaduje podrobnější vysvětlení. Důležitější než samotný počet slov je, aby text obsahoval všechny potřebné kroky, byl přehledný a neobsahoval zbytečnou výplň.