Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SLOH VYPRAVOVÁNÍ TÉMATA

OBSAH

Oblíbená témata

Mezi oblíbená témata patří:

  • Co vyprávěl starý dům
  • Moje největší životní chyba
  • Překročil jsem svůj stín
  • Nezapomenutelné prázdniny
  • Zdařilá policejní akce

Zdroj: Vypravování

Dějová slovesa při vypravování

Při vypravování mají dějová slovesa velmi důležitou roli, jejich úkolem je totiž posouvat děj, žádné správné vypravování se bez nich tedy neobejde a nelze je při vypravování vynechat.

Zdroj: Dějová slovesa

Znaky vypravování

U vypravování je kladen důraz na dějová slovesa a konkrétní podstatná jména. Dále krátké věty (i jednočlenné), věty zvolací nebo přímá řeč, které zvyšují živost a větší působivost vypravování.

Jazykové prostředky

  • Dějová slovesa, podstatná jména, slova citově zabarvená
  • Kratší, jednodušší věty
  • Přímá řeč, zvolací věty
  • Přirovnání
  • Různé vrstvy jazyka

Zdroj: Vypravování

Sloh

Dopis je jedním ze základních slohových útvarů, s nímž se člověk setkává již v dětství, a proto ho řada lidí nepovažuje za příliš složitý útvar, ale je třeba si uvědomit, že existují různé druhy dopisů. Tento slohový útvar se dělí na dvě hlavní skupiny, a to dopisy osobní a dopisy úřední, případně obchodní.

Zdroj: Otevřený dopis

Co je vypravování

Vypravování je útvarem slohového postupu vyprávěcího. Děj je jedinečný, neopakovatelný, uspořádaný podle časové nebo příčinné souvislosti. Vypravováním tak vlastně někomu chcete písemně sdělit něco, co se stalo. Cílem vypravování je především zachytit a objasnit událost v jejím průběhu. Hlavní vlastností, kterou se vypravování liší od obyčejného popisu děje, je bezesporu napětí. Základními kameny vypravování by proto měly být uvedení do děje, zápletka, stupňování napětí přecházející ve vyvrcholení a rozuzlení. Vypravování se používá v literatuře jako základ pro román, povídku a také epickou poezii.

Osnova

  • 1. Uvedení (seznámení s dějem, jeho otevření)
  • 2. Zápletka (napětí)
  • 3. Vyvrcholení
  • 4. Rozuzlení (uzavření děje, poučení, dojmy)

Vypravování může být rozčleněno také do pěti fází

  • 1. Expozice – úvodní situace, seznámení s postavami a prostředím
  • 2. Kolize – zápletka – určitý problém nebo konflikt, který se stupňuje
  • 3. Krize – vyvrcholení konfliktu
  • 4. Peripetie – zvraty, komplikace, obraty ve vyprávění vedoucí k poslední fázi vyprávění
  • 5. Rozuzlení a řešení situace

Osnova může být heslovitá, větná nebo citátová. V jedné osnově nestřídáme různé způsoby!

Zdroj: Vypravování

Pracovní list

Náměty pro vypracování pracovních listů naleznete zde.

Zdroj: Vypravování

Témata

Témata prací jsou individuální pro každého studenta a nemohou se opakovat v rámci ročníku. Studentovi může být také schváleno téma vlastní. Pracujete-li například ve specializované firmě, neváhejte si zvolit spřízněné téma. Máte-li tu možnost, zvolte si téma, které vás zajímá, o kterém už něco víte a jehož zpracování vás bude ideálně i bavit. Pokud jsou taková zadání již rozebrána, postupujte pragmaticky – zamluvte si téma, k němuž snadno seženete studijní literaturu, které nevyžaduje časově náročné rešerše, a zajímejte se také o termín odevzdání.

Téma (jeho vymezení i způsob zpracování) se nebojte konzultovat s příslušným pedagogem. Během samotného psaní se vyhněte zbytečným odbočkám, i kdyby vám samotným připadaly zajímavé.

Zdroj: Co to je seminární práce

Vypravování jako slohová práce

Písemná forma vyprávění bývá většinou promyšlenější a uspořádanější. Vypravování patří mezi nejpopulárnější slohové práce. Je to dáno především líbivostí a přístupností tohoto žánru. Vypravování má navíc poměrně jasně danou osnovu, což také výrazně přispívá k jeho oblíbenosti.

Vypravování začíná krátkým úvodem, v němž autor komentuje celý příběh z určitého odstupu. Následuje expozice, kde je již čtenář seznámen s časem a místem příběhu. Další odstavec je věnován představení zápletky, což je klíčová část každého vypravování. Jako čtvrtý odstavec následuje vyvrcholení, jehož hlavní složkou je takzvaná gradace, tedy stupňování napětí. Předposlednímu odstavci se říká rozuzlení a dojde v něm k vyřešení dříve nastolené zápletky. Chybět nesmí ani závěr, kde se vypravěč opět vrací do přítomnosti a glosuje celé dění s větším nadhledem.

Hlavním kritériem pro hodnocení vypravování je již zmíněná přítomnost napětí a gradace. Pokud tyto dvě věci váš text postrádá, nejedná se o vypravování, ale o pouhý popis děje! V takovém případě je hodnotitel nucen klasifikovat tento nedostatek jako nedodržení žánru, což má za výsledek nedostatečné hodnocení.

Aby bylo vypravování pro čtenáře zajímavé a příjemně se četlo, je potřeba, aby autor do svého textu zahrnul následující:

  • V úvodu vypravování se obvykle stručně představí hlavní postavy a prostředí. Vlastní vypravování lze rozčlenit do tří částí: 1. začátek děje, 2. zápletka, 3. rozuzlení zápletky. Závěr vypravování může obsahovat hodnocení, stručné zamyšlení nebo náznak k možnému pokračování.
  • K živému a pro čtenáře (posluchače) přitažlivému vypravování přispívá nejen zajímavé téma (tj. o čem se vypráví), nýbrž i volba vhodných jazykových a kompozičních prostředků: bohatá slovní zásoba, dějová slovesa, synonyma, obrazná pojmenování, přísloví, užití tvarů času přítomného pro vyjádření událostí minulých, citlivé užívání prostředků spisovných i nespisovných, přímá řeč a nepřímá řeč, promyšlená větná stavba, dodržování i porušování časové posloupnosti dílčích dějových složek vypravovaného příběhu.

Zdroj: Vypravování

Osnova vypravování

Když píšete vyprávění nebo příběh, měla by osnova začínat uvedením do děje, poté by měla následovat zápletka, vyvrcholení příběhu a rozuzlení. Případně je možné příběh rozdělit do pěti fází, kterými jsou: expozice (úvodní situace), kolize (zápletka), krize (vyvrcholení konfliktu), peripetie (zvraty a komplikace) a nakonec rozuzlení.

Zdroj: Osnova vzor

Ukázka vypravování o nevítané návštěvě

Příklad osnovy

  1. Prázdniny na venkově
  2. Stanování
  3. Strach
  4. Překvapení
  5. Veselá historka

Vzor vypravování

O prázdninách jsem jel k babičce a dědovi na venkov. Oslavil jsem tam také své narozeniny. Od rodičů jsem dostal stan, který jsem si přál.

Když se udělalo hezky, postavil jsem stan na louce u lesa. Chtěl jsem v něm s dědou přespat. Babička váhala, ale nakonec jsme ji přemluvili. Připravili jsme si spacáky, karimatky, baterku, polštářky a něco na čtení. Večer, když jsme se dokoukali na televizi, jsme přešli do stanu. Babička měla strach, že nám v noci bude zima.

Je tma. Jsou slyšet zvuky nočních ptáků. Zavrtal jsem se do spacáku. Chvíli jsme si s dědou ještě povídali. Za chvíli usínáme. Náhle mě něco probudí. Slyším dupání blízko našeho stanu. „Dědo, vzbuď se, někdo tady je,“ šeptám. „To je asi nějaké zvíře,“ odpoví děda. Za chvíli to začalo kňučet a přibližovat se k našemu stanu. Mysleli jsme, že je to liška. Nevítaná návštěva se dobývala do stanu. „Co uděláme?“ zeptal jsem se. Otevřeli jsme stan.

Ukázalo se, že to byl dědův pes Lesan. Oddychli jsme si. Lesana jsme poslali zpátky domů.

Ráno jsme to všechno vyprávěli babičce. Všichni jsme se tomu zasmáli. Příští noc nás Lesan hlídal.

Zdroj: Vypravování

Základní pravidla pro vypravování

1. Promyšlení tématu

Nejprve se musíte sami rozhodnout, o čem vlastně chcete vypravovat. Co má být tématem vaší slohové práce. Ideálním předmětem k vypravování jsou různé dobrodružné příběhy, příběhy podivných, zajímavých či komických setkání.

Pakliže se vám v poslední době nepřihodila žádná věc, o které byste chtěli vypravovat, můžete si svůj příběh vymyslet. Lze vypravovat originálně nějaký pohádkový příběh, nebo se můžete inspirovat ve fantasy.

2. Chronologie příběhu

Když si vymyslíte téma svého vypravování, měli byste si rozvrhnout, jak ho zpracujete. Jednoduchý a osvědčený princip je, že se budete přidržovat časové osy. To znamená, že vypravujete příběh tak, jak se skutečně odehrál. Tak vypadá i obecná kompozice slohových útvarů:

Úvod

Nejprve čtenáře seznámíte s prostředím, popřípadě postavami, které budou ve vašem příběhu figurovat. Je to krátké uvedení do situace.

Stať (zápletka, vlastní příhoda)

Postupně přejdete k jádru celého příběhu – odhalíte zápletku příběhu. Dobré je, když se pokusíte děj v tomto okamžiku vygradovat, vystupňovat problém. To je například ono komické setkání nebo vylekání se, dobrodružný zážitek a tak dále. Na tuto část vypravování je kladen největší důraz.

Závěr

V poslední části vypravování by mělo přijít rozuzlení zápletky, popřípadě nějaké poučení. Kupříkladu poté, co jste se vylekali podivných a strašidelných zvuků v temném lese, jste zjistili, že se v listí proháněl pouze zajíc, který byl z vás stejně vyplašený jako vy z něho.

3. Závěrečná kontrola

Pokud vám připadá, že se nějaké slovo v práci často opakuje, projděte celý text znovu a vždy, když v něm narazíte na toto slovo, podtrhněte si ho. Podle toho poznáte, jak často dané slovo v práci je. Tento postup vám také usnadní jeho nahrazování, protože ihned uvidíte, kde se slovo nachází.

Zdroj: Vypravování

Všeobecný úvod

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné? (Odpověď je ukrytá v tajence)

tajenka

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko

5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště

6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda


Řešení: ___________


2. Chronologicky seřaď části, které by vypravování mělo mít:

ROZUZLENÍ, UVEDENÍ, VYVRCHOLENÍ, ZÁPLETKA

Napiš správné řešení:

1.

2.

3.

4.

3. Vyber správnou variantu:

Jiný výraz pro úvod je:

  1. expozice

  2. kolize

  3. krize

V úvodu by mělo být:

  1. stupňování konfliktu

  2. seznámení s prostředím

  3. řešení situace

Jiný výraz pro zápletku je:

  1. kolize

  2. krize

  3. rozuzlení

V části zvané krize se objevuje:

  1. vyvrcholení konfliktu

  2. seznámení s postavami

  3. řešení situace


4. Co by nemělo ve správném vypravování chybět?

P Í N E Ř B Y R
R P H L E D L
M P Á R Ř E
Á Ě L Y H
T Ř D M Á
Á T N Í L T
Y M B Á E E
D M Ř N
T F R R E Č Á Y

Prázdniny, dovolená, památky, venkov, pohled, stan, kolo, tábor, moře, rybaření, lehátko, domov, raft, hry, město.


5. Ke každé situaci doplňte tři vhodná zvolání:

Příklad: sjíždění řeky: "Všichni si vezměte záchrannou vestu!"

Jízda na kole s přáteli:

______________

______________

______________

Večer u táboráku:

______________

______________

______________

Stanování v lese:

______________

______________

______________

Rybaření s dědou:

______________

______________

______________


Cesta letadlem na dovolenou:

______________

______________

______________

Návštěva ZOO:

______________

______________

______________


Zdroj: Pracovní list - vypravování o prázdninách

Konkrétní úkoly

1. Co vše jsem dělal/a o prázdninách?

1.1. Do šipek doplň činnosti / výlety, které jsi o prázdninách podnikl /a

(například: houbaření, výlet na lodi, návštěva ZOO atd.)


Diagram

1.2. Své odpovědi si porovnej se spolužáky. V čem se shodujete?

1.3. Napiš, kterou z činností svých spolužáků bys chtěl příští prázdniny podniknout?

(například: dovolená u moře)

2. Téma prázdnin se objevuje i ve filmech a knihách. Napiš jména knih / filmů, kde hlavní hrdina prožívá prázdniny.

(například: Harry Potter)

3. Seřaď chronologicky (postupně) následující události:

  1. Harry odjel na prázdniny do Zobí ulice k tetě Petunii a strýci Vernonovi.

  2. Harry opustil s Weasleyovými Zobí ulici.

  3. Každý den čekal na dopisy od svých přátel, ale žádný mu nepřišel.

  4. Po zmizení Dobbyho přijeli Harryho zachránit bratři Weasleyovi.

  5. Harry se dozvěděl, že mu dopisy vzal domácí skřítek Dobby, který ho navštívil.

  6. Harry se po skončení školního roku rozloučil na nástupišti se svými nejlepšími přáteli.

4. Vytvořte krátký prázdninový příběh obsahující tato slova (mohou být v jiném čísle, pádě, osobě)

  • VEČER, ZMRZLINA, BABIČKA, LOĎ, SLAVIT, PLÁČ, PRSKAVKA, NEHODA

5. Pokračuj ve vyprávění tohoto příběhu:

Konec prázdnin se už blížil, a my jsme stále naši prázdninovou záhadu nevyluštili. Už jsme začali ztrácet naději, že zjistíme, kdo za tím vším stojí a jak to dělá. Když v tom najednou ......










6. Vytvoř prázdninový komiks na téma: Zázrak u vody

a) Komiks

b) Ke komiksu vytvoř osnovu

c) Komiks převeď do vypravování


7. Z následující nabídky si vyber hlavní postavu prázdninového vypravování.

  1. Osamocený student cestující autostopem nebo pěšky po České republice

  2. Malý chlapec toužící se naučit plavat

  3. Středoškolačka chystající se na první brigádu

  4. Holčička trávící léto u babičky s dědou


7.2. Napiš vypravování s vybraným hlavním hrdinou.

7.3. K vypravování vytvoř heslovitou osnovu.

Zdroj: Pracovní list - vypravování o prázdninách

ŘEŠENÍ některých úloh

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?

1.



c

e

s

t

O

v

á

n

í





2.


c

y

k

l

i

S

t

i

k

a





3.




s

t

a

N

o

v

á

n

í




4.







O

p

a

l

o

v

á

n

í

5.




p

l

a

V

á

n

í






6.




r

y

b

A

ř

e

n

í






1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko

5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště

6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda

2. Chronologicky seřaď části, které by vypravování mělo mít:

Řešení:

  1. Uvedení
  2. Zápletka

  3. Vyvrcholení

  4. Rozuzlení

3. Vyber správnou variantu:

  • Jiný výraz pro úvod je:
    expozice
  • V úvodu by mělo být:
    seznámení s prostředím
  • Jiný výraz pro zápletku je:
    kolize
  • V části zvané krize se objevuje:
    vyvrcholení konfliktu

4. Co by nemělo ve správném vypravování chybět?

P Í N E Ř B Y R
R P H L E D L
M P Á R Ř E
Á Ě L Y H
T Ř D M Á
Á T N Í L T
Y M B Á E E
D M Ř N
T F R R E Č Á Y

Prázdniny, dovolená, památky, venkov, pohled, stan, kolo, tábor, moře, rybaření, lehátko, domov, raft, hry, město.

5. Ke každé situaci doplňte tři vhodná zvolání:

Jízda na kole s přáteli:

"Ten kopec asi nevyjedu"

"Bolí mě celé tělo."

"Budu tam první!"

Večer u táboráku:

"Zazpíváme si!"

"Opečeme si buřty?"

"Kdo umí hrát na kytaru?"

Stanování v lese:

"Bez baterky ven nejdu."

"Neslyšíš něco?"

"Ve spacáku mi je zima."

Rybaření s dědou:

"Bere!"

"Podej mi podběrák!"

"Vsaď se, že chytím větší!"

Cesta letadlem na dovolenou:

"Snad nespadneme."

"Můžu sedět u okýnka?"

"Nemůžu najít palubní lístek."

Návštěva ZOO:

"Nejvíc se mi líbí žirafy."

"Za chvíli bude cvičení slonů!"

"Sejdeme se u občerstvení."

Konkrétní úkoly

Seřaď chronologicky (postupně) následující události:

  1. Harry se po skončení školního roku rozloučil na nástupišti se svými nejlepšími přáteli.

  2. Harry odjel na prázdniny do Zobí ulice k tetě Petunii a strýci Vernonovi.

  3. Každý den čekal na dopisy od svých přátel, ale žádný mu nepřišel.

  4. Harry se dozvěděl, že mu dopisy vzal domácí skřítek Dobby, který ho navštívil.

  5. Po zmizení Dobbyho přijeli Harryho zachránit bratři Weasleyovi.

  6. Harry opustil s Weasleyovými Zobí ulici.

Zdroj: Pracovní list - vypravování o prázdninách

Teoretická část

Tato část zahrnuje odborný text na daná témata, která vy sami zformulujete. Můžete použít i různé citace, poznámky, komentáře, vyjádření vlastních názorů, ale měli byste dodržet „jádro odbornosti“, kdy píšete o dané věci, co to je, jak to funguje, kde se to využívá, a hlavně se nezapomeňte vyjadřovat spisovnou češtinou. Jednotlivé kapitoly bývají očíslovány. Pokud chcete začít psát text do některé z kapitol, tak je dobré stisknout SHIFT+ENTER, pomocí kterého budete psát text od stejného levého okraje stránky, u kterého je umístěn nadpis vaší kapitoly. Standardní velikost písma v psaných textech je 12, nadpisy by měly být psané pomocí většího písma. S narůstající úrovní nadpisu roste i jeho velikost písma.

Co se týče vzdálenosti mezi řádky, u všech řádků v práci se automaticky nastavuje řádkování 1,5 řádku. Dále se nastavují mezery mezi jednotlivými odstavci a nadpisy. Tato problematika záleží spíš na vás. Důležité je zachovat symetričnost a klást důraz na to, aby mezi hlavními nadpisy a jednotlivými kapitolami byly větší mezery, rovněž tak mezi nadpisy kapitol a jejich textem. Můžete si například nastavit mezery mezi hlavními nadpisy a nadpisy kapitol na 24 bodů před textem a 24 bodů za textem. Mezi jednotlivými kapitolami pak 18 bodů před textem a 18 bodů za textem.

Zdroj: Co to je seminární práce

Osnova referátu

Úvod

Úvod referátu o knize by měl zahrnovat bibliografické údaje: autor, název, doba vzniku, respektive ze kterého vydání vychází referát, kdo dílo přeložil do češtiny.

Stať

Zde by neměly chybět tyto náležitosti:

  1. Informace o autorovi – kdy žil, ke kterému proudu a směru patřil.
  2. Téma knihy, okolnosti vzniku, čím se autor inspiroval, co měl v úmyslu nám sdělit; pokud jde o sborník povídek – čím jsou spojeny, jaká mají témata, jak jsou uspořádány (kompozice knihy).
  3. Podrobnější seznámení s obsahem – NEPLÉST S VYPRAVOVÁNÍM DĚJE!
  4. Charakteristika důležitých postav – charakteristika musí být nepřímá (tedy ne: Odysseus je statečný ithacký král, ale: Odysseus je statečný – nebojí se žádného nebezpečí, když se dostane do situace, která jej ohrožuje, nepřemůže nepřítele silou, ale tím, že umí vymyslet chytré řešení, mnohdy lest, například při setkání s Kyklopem).
  5. Smysl příběhu – ten je důležitý, nezapomenout na něj!
  6. Vlastní hodnocení – jak se nám líbily myšlenky, které dílo vyjadřuje; jak se nám líbil způsob, jakým je dílo napsáno, například uvést, zda autor vypráví děj napínavě, nebo naopak zdržuje zbytečnými popisy, nudnými úvahami; nemá to vůbec děj, děj je nesrozumitelný, zmatený. Autorův styl je osobitý, nebo naopak neutrální; píše nudně, nebo naopak vtipně, živě. Dále sdělit, jestli se autor vyjadřuje konkrétně, jasně, nebo naopak obrazně, v metaforách, příliš složitě. Zda je jazyk příliš knižní, nebo naopak blízký hovorové řeči, autor využívá slangu a podobně.

Závěr

Závěr referátu o knize by měl obsahovat informaci o tom, co mi kniha poskytla, tedy o čtenářském zážitku. Například: doporučuji ji i ostatním, nebo naopak: už nikdy nic takového nechci ani vidět, nechápu, k čemu to bylo napsáno.

Doporučení

NA KONCI PRÁCE MUSÍ BÝT UVEDENO, Z JAKÉHO ZDROJE JSTE INFORMACE O AUTOROVI A KNIZE ČERPALI. POKUD VYUŽÍVÁTE CIZÍ MYŠLENKY A NÁZORY, NESMÍTE JE PŘEDKLÁDAT JAKO NÁZORY VLASTNÍ!

HESLOVITÉ VYJADŘOVÁNÍ DO REFERÁTU NEPATŘÍ – pište v celých větách. Nezapomeňte na to, že věty lze spojit do souvětí.

Zdroj: Osnova vzor


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP