SLOHOVÁ PRÁCE POPIS OSOBY

Vzory

V dalších dílech následuje několik ukázek možných popisů a charakteristik osob.

• Popis kamarádky
• Popis spolužáka
• Charakteristika spolužačky
• Charakteristika spolužáka
• Charakteristika kamaráda

Zdroj: Popis a charakteristika osoby

Poradna

V naší poradně s názvem CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.

Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Je to skvělé!

Zdroj: Příběh Charakteristika maminky

Osnova slohové práce

Psaní slohové práce je tvůrčí proces. Ať už máte za úkol napsat vyprávění, popis nebo příběh, je dobré se napřed zamyslet, o čem chcete psát, a hlavně, co svým textem vlastně chcete sdělit. Na základě toho si pak vytvořte osnovu a můžete se pustit do psaní.

Zdroj: Osnova vzor

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Orlíčková.

Dobrý den,

dotaz:
mohou být v plné moci uvedeni 2 osoby jako zmocnitelé,
nebo musí být za každého zvlášť?

děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Plná moc je upravena občanským zákoníkem, tedy logicky může být udělena jedním občanem. Pro více zmocnitelů se lépe uplatní smlouva o zastoupení.

Zdroj: Příběh Plná moc zastupování vzor

Popis pracovního postupu jako slohová práce

S postupy zapsanými přirozeným jazykem se v životě setkáváme nejčastěji, a to nejen jako jejich vykonavatel, ale také jako jejich tvůrce.

Postup návodový může být doplňován i o prvky popisné a informační a může rovněž přecházet ve výklad s rostoucí odborností. Vlastností textu má být srozumitelnost, explicitnost, kompletnost a souvislost (časová a logická návaznost). Jedná se o text kohezní (soudržný), sukcesivní a spíše explikativní, i když jde v podstatě o enumeraci (výčet) dílčích činností. Instrukce musejí být spojeny „záměrem autora, cílem textu, jedním tématem a progresivní časovou perspektivou“.

Útvar návodového postupu je návod a jeho různé druhy. Návod se však převážně považuje za slohový útvar (jako dynamizovaný popis pracovního postupu) slohového postupu popisného.

Popis pracovního postupu se vyznačuje přesným a výstižným vyjadřováním a přehledností. K přesnému vyjadřování přispívají především zejména odborné názvy (termíny). Jednotlivé činnosti (fáze postupu) jsou zachyceny v přesné časové posloupnosti.

Jak vypadá kvalitní popis pracovního postupu přirozeným jazykem, co by mělo být součástí dobrého návodu a co je nutno dodržet?

Na co si dát pozor:

• Jazyková správnost. Pokud je něco česky, je šance, že to má jasně daný význam (na kterém se všichni shodnou). Pokud něco není česky, nemá to význam žádný, i kdyby se všichni shodli na tom, co tím asi autor myslel a jaký je nejpravděpodobnější význam daného slova.
• Instrukce musí být poznat jako instrukce.
• Instrukce musí být popsány dost podrobně, aby bylo jasné, co a jak dělat.
• Všechna neznámá slova, termíny a podobně musí být jasně a jednoznačně vysvětlena.
• Jasná návaznost instrukcí („co dělat dál“); zejména u rozhodování je nutno pokrýt všechny alternativy.
• Při opakovaném provádění instrukcí musí být jasné, které instrukce se opakují a za jakých podmínek.
• Pokud postup nekončí na konci popisu, je třeba konec výslovně sdělit.
• Pokrytí všech očekávaných eventualit (co je či není očekáváno, je vhodné vypsat už u pracovních podmínek).

Zdroj: Popis pracovního postupu

Příběh

V příběhu POPIS - MŮJ SPOLUŽÁK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Víťa.

kamarade muj jsi muj nej kamos

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Popis - můj spolužák

Ukázka seminární práce

Zde si například můžete přečíst pokyny k vyhotovení seminární práce z oboru biologie...

Zadání:

• Biologické téma odpovídající svým zaměřením budoucí profesní orientaci a směru VŠ studia.
• Cenné jsou práce řešící konkrétní problém, který má praktickou aplikaci – praktický přínos.
• Práce kompilačního charakteru je vhodné doplnit průzkumem realizovaným formou dotazníkového šetření.

Způsob zpracování:

• Kompilát z knih a časopisů na vybrané téma.
• Práce laboratorního či chovatelského charakteru.
• Terénní práce – sbírka přírodnin s dokladovým materiálem, který se v práci vyhodnotí.

Kolik stran:

• Minimální rozsah je 10 stran strojově psaného textu.
• Práce by neměla přesáhnout 25 stran.
• Vše musí být spojeno v jeden celek (kroužková vazba, termovazba a další).

Jaké náležitosti práce musí mít:

• Úvodní stranu
• Čestné prohlášení
• Obsah
• Úvod
• Vlastní text
• Teoretická část
• Metody práce
• Praktická část
• Výsledky
• Diskuse
• Závěr
• Seznam použité literatury
• Přílohy

Poděkování:

• Zmínění toho, kdo s prací pomáhal, popřípadě poděkování zúčastněným.
• Je na samostatném listě, nestránkuje se, ale do rozsahu práce se počítá.

Obsah:

• Obsah práce musí být úplný s uvedením čísel stran, včetně příloh.
• Číslování kapitol a podkapitol musí odpovídat normě.

Lze zvolit 2 varianty zápisu:

Obsah – 1. varianta str.

• 1. Úvod ................................................................. 2
• 2. Popis lokality .................................................... 3
• 2.1. Výběr místa.................................................... 4
• 2.2. Okolí rybníku.................................................. 5
• 3. Materiál a metodika .........................................10
• 4. Výsledky ..........................................................12
• 4.1. Fotodokumentace..........................................14
• 4.2. Popis druhové skladby...................................15
• 4.3. Popis a biologie vybraných živočichů............19
• 4.3.1. Korýši .........................................................19
• 4.3.2. Obojživelníci .............................................. 20
• 4.3.3. Ryby .......................................................... 21
• 5. Diskuse ............................................................ 22
• 6. Závěr ................................................................ 23
• 7. Seznam použití literatury ................................. 25
• 8. Přílohy .............................................................. 26

Obsah – 2. varianta str.

• 1. Úvod ................................................................. 2
• 2. Popis lokality .................................................... 3
• 2.1. Výběr místa.................................................... 4
• 2.2. Okolí rybníku.................................................. 5
• 3. Materiál a metodika .........................................10
• 4. Výsledky ......................................................... 12
• 4.1. Fotodokumentace......................................... 14
• 4.2. Popis druhové skladby.................................. 15
• 4.3. Popis a biologie vybraných živočichů............19
• 4.3.1. Korýši ........................................................ 19
• 4.3.2. Obojživelníci .............................................. 20
• 4.3.3. Ryby .......................................................... 21
• 5. Diskuse ............................................................ 22
• 6. Závěr ............................................................... 23
• 7. Seznam použití literatury ................................. 25
• 8. Přílohy ..............................................................26

Zdroj: Co to je seminární práce

Příběh

V příběhu ZEDNICKÉ PRÁCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.

Dobrý den potřeboval bych email na pana babiše,chci mu napsat soukromý email děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka.

Dobrý den,potřebují email na Pana Babiše. Potřebuji napsat dopis.Předem moc děkují.

Zdroj: Příběh Andrej babiš kontakt e mail

Vypravování jako slohová práce

Písemná forma vyprávění bývá většinou promyšlenější a uspořádanější. Vypravování patří mezi nejpopulárnější slohové práce. Je to dáno především líbivostí a přístupností tohoto žánru. Vypravování má navíc poměrně jasně danou osnovu, což také výrazně přispívá k jeho oblíbenosti.

Vypravování začíná krátkým úvodem, v němž autor komentuje celý příběh z určitého odstupu. Následuje expozice, kde je již čtenář seznámen s časem a místem příběhu. Další odstavec je věnován představení zápletky, což je klíčová část každého vypravování. Jako čtvrtý odstavec následuje vyvrcholení, jehož hlavní složkou je takzvaná gradace, tedy stupňování napětí. Předposlednímu odstavci se říká rozuzlení a dojde v něm k vyřešení dříve nastolené zápletky. Chybět nesmí ani závěr, kde se vypravěč opět vrací do přítomnosti a glosuje celé dění s větším nadhledem.

Hlavním kritériem pro hodnocení vypravování je již zmíněná přítomnost napětí a gradace. Pokud tyto dvě věci váš text postrádá, nejedná se o vypravování, ale o pouhý popis děje! V takovém případě je hodnotitel nucen klasifikovat tento nedostatek jako nedodržení žánru, což má za výsledek nedostatečné hodnocení.

Aby bylo vypravování pro čtenáře zajímavé a příjemně se četlo, je potřeba, aby autor do svého textu zahrnul následující:

• V úvodu vypravování se obvykle stručně představí hlavní postavy a prostředí. Vlastní vypravování lze rozčlenit do tří částí: 1. začátek děje, 2. zápletka, 3. rozuzlení zápletky. Závěr vypravování může obsahovat hodnocení, stručné zamyšlení nebo náznak k možnému pokračování.
• K živému a pro čtenáře (posluchače) přitažlivému vypravování přispívá nejen zajímavé téma (tj. o čem se vypráví), nýbrž i volba vhodných jazykových a kompozičních prostředků: bohatá slovní zásoba, dějová slovesa, synonyma, obrazná pojmenování, přísloví, užití tvarů času přítomného pro vyjádření událostí minulých, citlivé užívání prostředků spisovných i nespisovných, přímá řeč a nepřímá řeč, promyšlená větná stavba, dodržování i porušování časové posloupnosti dílčích dějových složek vypravovaného příběhu.

Zdroj: Vypravování

Osnova charakteristiky osoby

1. Úvod – představení osoby

2. Vzhled (stručně)

3. Povahové vlastnosti

4. Vztah k blízkým lidem

5. Vztah k práci (ke škole), vztahy v práci (ve škole)

6. Vztah k přírodě

7. Zájmy a schopnosti

8. Vztah k dané osobě

9. Závěr

Vysvětlivky k bodům osnovy:

Úvod: V tomto odstavci se nachází stručné informace o dané osobě (věk, bydliště) a vztah autora k ní (rodič, kamarád).

Vzhled: V tomto odstavci je stručně zachycena celková postava, popis obličeje: očí, nosu, úst, vlasů, a dalších výrazných rysů popisované osoby.

Povahové vlastnosti: V tomto odstavci se nachází přímá a nepřímá charakteristika vlastností a různých výrazných povahových rysů osoby (vlastností by zde mělo být popsáno přímo nebo nepřímo minimálně pět). Neměly by zde být popsány jen kladné vlastnosti, je třeba uvést alespoň jednu zápornou vlastnost (každý nějakou má).

Vztah k blízkým lidem: V tomto odstavci by měl být popsán vztah k rodině (rodičům, sourozencům, případně i prarodičům) a případně k nejbližším kamarádům (třeba i k autorovi).

Vztah k práci, vztahy v práci: V tomto odstavci se objevuje postoj dané osoby k jejímu zaměstnání, u žáka se jedná o vztah ke škole a o jeho vztahy s učiteli a spolužáky. Může se zde objevit, co ho ve škole baví, co nemá rád, jeho výsledky a i jeho plány do budoucna (jaká střední škola, jaké zaměstnání).

Vztah k přírodě: V tomto odstavci by se mělo alespoň stručně objevit, jestli má rád přírodu, jestli do ní rád chodí, jestli má rád zvířata, květiny atd.

Zájmy a schopnosti: Tento odstavec zachycuje, co danou osobu baví, co ráda podniká, v čem je dobrá, ale i přesně opačnou stranu, co ráda nemá a co jí příliš nejde.

Vztah k dané osobě: Tento odstavec obsahuje stručný popis toho, proč jsem si danou osobu vybral a co si o ní myslím.

Závěr: Závěr obsahuje určité shrnutí daných informací s poslední závěrečnou myšlenkou (názorem) k charakteru dané osoby.

Zdroj: Popis a charakteristika osoby

Poradna

V naší poradně s názvem ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.

Dobrý den, jaké mám použít prohlášení, nebo jak napsat prohlášení o společné domácnosti. Bydlím u přítele, kde nemám trvalé bydliště a do práce musím dojíždět mimo okres, tak abych se mohla vrátit nazpět. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

K prokázání svého bydliště postačí vaše čestné prohlášení, kde uvedete, že se po celou dobu platnosti opatření sdržujete na adrese svého přítele. Čestné prohlášení podepíšete a doplníte datum a čas podpisu, který by měl být 28.února 2021 23:59 nebo dříve. Vzor čestného prohlášení o bydlišti naleznete tady: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: Příběh Čestné prohlášení

Seminární práce anglicky

Pojem „seminární práce“ se do angličtiny překládá jako „Seminar Work“.

Zdroj: Co to je seminární práce

Příběh

V příběhu PODPORA PANA PREMIÉRA ..... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Foretková.

Vážený pane Babiši,

nenechte se otrávit těmi ubožáky. To by se jim moc hodilo. Tímto jejich podlým jednáním jen docílí toho, že Vám stoupnou preference. Závidí Vám, že nemají to co Vy. Věříme Vám, máme Vás rádi a obdivujeme Vás. Jste pro nás novodobý Baťa, mimořádně pracovitý, úspěšný muž, kterému se daří vše, na co sáhne. Důkazem Vaší práce a brilantního myšlení, jsou zasloužené, vynikající úspěchy a výsledky Vaší práce.
Jste nejschopnější a nejlepší premiér celé historie našeho státu.
Myslíme na Vás, jsme v duchu s Vámi, fandíme Vám a jsme na Vás pyšní. Vydržte, bude líp.
S úctou Vás zdraví

Marta Foretková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Plný souhlas

Zdroj: Příběh Andrej babiš kontakt e mail

Osnova popisu osoby

1. Úvod

2. Celkový vzhled

3. Hlava

4. Tělo

5. Oblékání

6. Způsob řeči a chůze

7. Vlastnosti

8. Vztah k dané osobě

9. Závěr

Vysvětlivky k bodům osnovy:

Úvod: V úvodu se nachází vztah k dané osobě (sourozenec, kamarád) a několik stručných informací o něm (příjmení, věk, bydliště atd.).

Celkový vzhled: Ve druhém odstavci se stručně popíše, jak vypadá postava vybrané osoby, může se zde objevit i barva pleti.

Hlava: V tomto odstavci se popisují vlasy a obličej dané osoby (na obličeji je třeba se zaměřit na oči, obočí, nos, ústa, případně nějaká znaménka, která se zde nacházejí, nebo výrazné pihy).

Tělo: Tento odstavec je možné vynechat, pokud tělo (trup, ruce a nohy) nejsou nijak výrazně odlišné. Pokud má ale například někdo jedno rameno výše než druhé, nebo nohu kratší, tak se to objevuje v tomto odstavci.

Oblékání: Tento odstavec se zaměřuje na to, do čeho se člověk rád obléká. Může zde být i to, co naopak nerad nosí. U dívek (a některých chlapců) se zde objeví i doplňky (náušnice, prsteny, řetízky, šátky atd.)

Způsob řeči a chůze: Tento odstavec shrnuje informace o řeči (koktání, drmolení, hlučnost, zalykání se) a o chůzi (rychlost, styl) dané osoby.

Vlastnosti: V tomto odstavci jsou stručně popsány základní vlastnosti člověka (ideálně tři – pět), nemusí zde být jen ty kladné.

Vztah k dané osobě: V tomto odstavci bude napsáno, jaký mám k dané osobě vztah. Pokud se to již objevuje v úvodu, je možné místo něho vytvořit odstavec o zálibách, pokud jsou pro popis dané osoby důležité, anebo odstavec zcela vynechat.

Závěr: Závěr shrnuje, proč jsem si danou osobu vybral/a a co se mi na ní líbí /nelíbí.

Zdroj: Popis a charakteristika osoby

Příběh

V příběhu ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří kysela.

vážený pane premiére,chtěl bych vám poděkovat za dosavadní práci a přeji pevné zdraví do další těžké práce skoro celý národ stojí za vámi,hlavě nepouštět k lizu všichni víme koho.s pozdravem důchodce z krkonoš

Zdroj: Příběh Andrej babiš kontakt e mail

Prohlášení

Prohlášení o tom, že práce je vlastním dílem včetně vlastnoručního podpisu, je na samostatném listě, nestránkuje se, ale do rozsahu práce se počítá.

Vzor prohlášení

Prohlašuji, že předložená práce je mým původním dílem, které jsem vypracoval(a) samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal(a), v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Zdroj: Co to je seminární práce

Příběh

V příběhu CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.

Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.

Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Cvičení pro určování druhů

Pracovní postup

• Vystihuje činnost, jak její jednotlivé části následují za sebou v logicky stanoveném pořadí, v časové posloupnosti
• Srozumitelnosti napomáhají nákresy, obrázky
• Návod, jak zacházet s nějakým strojem, jak ho uvést do chodu
• Výroba nebo oprava nějakého předmětu
• Kuchařský recept

Jazykové prostředky

• Odborné výrazy
• Výrazy bez citového zabarvení
• Dějová slovesa, časová příslovce
• Podstatná jména slovesná
• Jednoduché věty, vedlejší věty časové, účelové

Osnova

Nadpis: Věta o tom, k čemu postup slouží (pro lepší pochopení).

Popis vstupu: Přesný popis toho, s čím postup pracuje. Týká se jak materiálu, tak informací. Něco z toho může být proměnlivé (lodní smyčku lze vázat z různých provazů), ale přesto to obvykle podléhá nějakým podmínkám (provaz musí být dost dlouhý).

Popis výstupu: Přesný popis výsledku naší práce ve vztahu ke vstupnímu materiálu. Přinejmenším musí být jasné, jestli je výsledkem uzel, číslo, slovo, vyléčený pacient nebo raketa.

Pracovní podmínky: Přesný popis předpokladů, které musí být splněny, aby návod fungoval, například co musí vykonavatel umět.

Teprve potom jsou na řadě jednotlivé kroky postupu.

Osnova:

ÚVOD – výrobek, pomůcka, pokus

VLASTNÍ POKUS – pracovního postupu

• a) příprava pracovních nástrojů, potřeb k výrobě, pomůcek
• b) postup při zhotovení výrobku – jednotlivé hlavní činnosti
• c) závěrečné úprava

ZÁVĚR – zhodnocení výroby, využití výrobku, výsledek pokusu

Zdroj: Popis pracovního postupu

Rozdíl mezi popisem a charakteristikou

Slohový útvar popis osoby se zaměřuje na zachycení a popsání vzhledu osoby, jejích fyzických vlastností. Tento slohový útvar může obsahovat i popis vlastností člověka, ale ty musí být popsány jen okrajově, větší část textu musí být opravdu zaměřená na vnější znaky dané osoby, jaké má oči, vlasy, nos, postavu, ale i řeč a chůzi. Popis osoby musí být přesný, výstižný a logicky řazený. Nejprve se popisuje to na člověku nejvýraznější a postupuje se k podrobnostem (například se nejprve popíše tvar hlavy a až pak oči, nos, ústa a pak třeba různá znaménka a pihy atd.) Existují dva druhy popisu, popis prostý, který se snaží být co nejvíce názorný, a popis odborný, u něhož je nejdůležitější podrobnost.

Naopak charakteristika osoby se primárně zaměřuje na zachycení a popsání vlastností člověka a samotný popis jeho vzhledu je zde zachycen jen okrajově. V charakteristice se tedy objeví povahové vlastnosti člověka, jeho chování k dalším lidem (členům rodiny, přátelům, učitelům, ale i lidem v okolí), vztahy s dalšími lidmi, ale i vztah k přírodě, zvířatům a další. Při psaní charakteristiky může autor využívat různá přirovnání i rčení pro popis chování dané osoby. Důležité je také využít oba typy charakteristik, a to charakteristiku přímou, kdy jsou vlastnosti jedince přesně nazvány, a charakteristiku nepřímou, při níž jsou jen popsány bez přesné definice. Vhodné je obě charakteristiky kombinovat, to znamená uvést vlastnost dané osoby a současně i popsat. Například, pokud je daná osoba ochotná pomoci, tak popsat, kdy tak jedná.

U obou slohových útvarů je třeba zachycovat i negativní jevy dané osoby, to znamená, že u popisu by se měly objevit i věci, které třeba na té osobě nejsou úplně hezké a stejně tak charakteristika by měla obsahovat i špatné vlastnosti.

Oba slohové útvary jsou navíc psány subjektivně, to znamená, že ne s každou částí se musí čtenář vždy ztotožnit. U popisu mohou tedy někomu připadat třeba vlasy neupravené, jiný v tom ale může vidět záměrně ležérní účes, u charakteristiky zrovna tak může být jedna vlastnost vnímána jak kladně, tak zároveň i záporně.

U obou slohových útvarů je důležité dodržovat logickou stavbu celku. Není možné skákat od jednoho tématu ke druhému, k utřídění myšlenek je dobré si sestavit nejprve osnovu a té se pak držet. Vytvoření osnovy zároveň také pomůže se členěním textu do odstavců. V podstatě platí, že každý bod v osnově znamená jeden odstavec v textu. U popisu i charakteristiky je třeba také dbát na spisovnost, pokud je nezbytné použít nespisovný výraz, píše se v uvozovkách. Sestavení osnovy je u obou slohových útvarů individuální, některé body musí vždy daný slohový útvar obsahovat, jiné tam být nemusí a místo nich mohou být jiné informace.

Zdroj: Popis a charakteristika osoby

Co má obsahovat osnova

Jak tedy dobře napsat osnovu slohové práce? Měla by být stručná a vypichovat ty nejdůležitější body či události z celého díla. Text by měl být rozdělen do tří základních celků, kterými jsou úvod, stať a závěr.

Úvod

Úvod slouží k seznámení čtenáře s tématem, o němž bude práce pojednávat. To by mělo být nastíněno nejprve obecně, postupně zúženo až na námět, který konkrétní práce řeší. Úvod může také nastolit nějakou otázku, na kterou hledáte odpověď, nebo vysvětlovat, proč se daným tématem zabýváte.

Stať

Jedná se o samotný příběh, popis nebo vyprávění. Nemá ustálenou podobu. Ideální ale je, pokud obsahuje alespoň tři odstavce, samozřejmě v závislosti na rozsahu celé slohové práce. Ve stati by měly být vyjádřeny hlavní myšlenky textu, které jsou dále rozvíjeny. Při formulování jednotlivých bodů stati je dobré postupovat od obecného ke konkrétnímu a na základě toho tvořit jednotlivé odstavce, podobně jako kapitoly či podkapitoly v knize. Jako pomůcku při hledání optimálního názvu bodu v osnově lze využít volné psaní nebo myšlenkové mapy.

Závěr

Slouží ke shrnutí toho, o čem text pojednával, k odpovědi na otázku nastolenou v úvodu práce a k formulování toho, co z textu vyplývá, tedy k jakým závěrům autor došel.

Zdroj: Osnova vzor

Definice podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že seminární práce (hovorově též seminárka) je typ školní práce, kterou zhotovují studenti na školách (vysoké, vyšší odborné, střední či jiné), a to buď samostatně (samostatná práce), nebo v určitých skupinách (skupinová práce), například ve dvojicích. Většinou se tato práce nepojí s její následnou obhajobou, v některých případech nicméně toto může být požadováno. Rovněž se s takovouto prací zpravidla nepojí ani oponentura.

Dle Wikipedie rozsah a požadavky na takovouto práci nebývají většinou určeny normami a podmínky zpracování tak většinou závisí pouze na požadavcích konkrétního učitele, který práci studentům zadal. Práce může mít například charakter rešerše, referátu a podobně. Zpravidla se jedná o práci písemnou, nicméně vyloučena není ani jiná forma (například videozáznam, softwarové dílo, umělecký výstup a podobně). Důvodem zhotovování obecně může být určité „procvičení,“ to znamená, že se jedná primárně o práci studijní, nikoli striktně vědeckou, která by měla přinášet nějaké nové poznatky. Nejde o závěrečnou či kvalifikační práci, jakou je například práce bakalářská (vyšší odborná škola bývá spjata s absolventskou prací), a na rozdíl od těchto se rovněž s touto prací zpravidla nepojí ani oponentura či následná obhajoba, jak již bylo uvedeno výše. Seminární práce bývá typická například pro jednotlivé předměty či kurzy na škole. Jako seminární práce se neoznačuje slohová práce spjatá s maturitní zkouškou (střední škola).

Seminární práce může být založena na rešerši odborné literatury, určitých pramenů a materie, přičemž smyslem může být procvičit, respektive prokázat schopnost studentů zorientovat se v určitém problému, případně procvičit si práci s odborným textem.

V případě vysokých škol bývá studium členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky, přičemž každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek. Pakliže se zadaná práce pojí s určitým tímto časovým úsekem, hovoří se o semestrální práci („semestrálka“), případně o ročníkové práci, přičemž takováto práce může, ale nemusí být i rozsáhlejší než práce seminární.

Studenti, kteří zpracovávají takovouto práci, se někdy dopouštějí plagiátorství, přitom použití části, případně i celého cizího díla je možné i legálně, avšak musí být dodržena závazná pravidla včetně správných bibliografických citací.

Problémem bývá též takzvaný ghostwriting, tedy situace, kdy práci fakticky zhotovuje celou (nebo její část) někdo jiný než student (zpravidla za úplatu, například firma, kamarád, jiná osoba, která si takto přivydělává, a podobně); takovéto zhotovování práce pak postrádá onen původní studijní či vzdělávací smysl.

Zdroj: Co to je seminární práce

Závěr

Závěr je tou nejdůležitější částí vaší práce. Mělo by zde být uvedeno, jakých výsledků jste se dopátrali, a můžete i zdůvodnit vlastními názory zjištěné výsledné hodnoty. Další věcí, kterou zde můžete zmínit, je „k čemu tato práce posloužila“, „proč jsem se daným tématem zabýval“, „pro koho by mohla být přínosem“. Rozsah závěru obvykle vyjde na 2 strany (A4) i více.

Zdroj: Co to je seminární práce

2. cvičení

(do) staveníčko - ?předložkapředpona2

(do) předu - ?předložkapředpona2

(do) louže - ?předložkapředpona1

(u) lesa - ?předložkapředpona1

(u) vnitř - ?předložkapředpona2

(u) chopit - ?předložkapředpona2

(po) mocník - ?předložkapředpona2

(po) cestě - ?předložkapředpona1

(bez) práce - ?předložkapředpona1

(bez) mocný - ?předložkapředpona2

Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Přílohy

V této části by měly být odkazy na všechny tabulky, grafy a fotografie, které se ve vaší práci nacházejí. Opět je zde mnoho způsobů, jak přílohy můžete formulovat. Tvoří se například podobným způsobem jako obsah práce – jednotlivé útvary jsou popsané a je zde uvedeno, na které aktuální straně se nalézají.

Zdroj: Co to je seminární práce