Slovní druhy – chytáky, které při určování matou
Největší chytáky ve slovních druzích
Největším chytákem při určování slovních druhů jsou slova, která mohou v různých větách patřit k různým slovním druhům. Typickým příkladem je kolem: ve spojení „kolem domu“ je předložkou, ve větě „šel kolem“ příslovcem a ve větě „otočil kolem“ tvarem podstatného jména kolo. Proto nestačí určit slovní druh podle samotného slova. Vždy je nutné přečíst celou větu a zjistit, jakou úlohu v ní slovo plní.
U většiny slov je slovní druh snadno rozpoznatelný. Podstatné jméno pojmenovává osobu, zvíře, věc nebo vlastnost, sloveso vyjadřuje děj a přídavné jméno vlastnost. Potíže začínají u krátkých slov, jako jsou kolem, vedle, místo, až, i, ani, tak nebo ráno. Jejich zařazení může záviset na významu a stavbě celé věty. Právě takové příklady se často objevují jako chytáky v testech ze slovních druhů.
Jakým slovním druhem může být
Slova, která mohou být různými slovními druhy
Nejdůležitější pravidlo zní: slovní druh neurčujeme izolovaně, ale podle použití slova ve větě. Stejně napsané slovo může mít v různých větách úplně jinou funkci.
| Slovo | Příklad | Slovní druh | Proč |
|---|---|---|---|
| kolem | Šli jsme kolem školy. | předložka | Pojí se se slovem „školy“ a určuje jeho vztah k ostatním slovům. |
| kolem | Autobus právě projel kolem. | příslovce | Stojí samostatně a vyjadřuje místo. |
| kolem | Otočil předním kolem. | podstatné jméno | Jde o 7. pád podstatného jména „kolo“. |
| vedle | Seděl vedle mě. | předložka | Je spojena se zájmenem „mě“. |
| vedle | Petr si sedl vedle. | příslovce | Vyjadřuje místo a není spojeno se jménem. |
| místo | Tohle místo je volné. | podstatné jméno | Pojmenovává konkrétní místo. |
| místo | Místo Petra přišel Tomáš. | předložka | Má význam „namísto Petra“. |
Takové dvojice a trojice jsou při určování slovních druhů velmi časté. Pokud dostanete v testu pouze jedno slovo bez věty, nemusí být v některých případech možné určit jediný správný slovní druh.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat slovní druh u chytáku
Při nejistotě postupujte v několika krocích.
- Přečtěte celou větu. Neurčujte slovo samostatně.
- Zeptejte se, co slovo ve větě znamená. Označuje věc, děj, vlastnost, okolnost, vztah nebo pouze zdůrazňuje výpověď?
- Zkontrolujte, zda se slovo skloňuje nebo časuje. Ohebnost často rychle napoví.
- Podívejte se na okolní slova. Předložka například obvykle stojí před jménem nebo zájmenem v určitém pádě.
- Zkuste slovo nahradit. Pokud lze „kolem domu“ nahradit například spojením „okolo domu“, jde o vztah vyjádřený předložkou.
Pozor na otázky
Školní pomůcka „zeptám se otázkou“ je užitečná hlavně u některých slovních druhů a větných členů, ale sama o sobě nestačí. Například otázka „kde?“ může pomoci odhalit příslovce, ale rozhodující je stále funkce slova ve větě.
Příklady
Typické chytáky na slovní druhy
1. Kolem
Kolem zahrady vede cesta. Slovo „kolem“ je předložka, protože se pojí s podstatným jménem „zahrady“.
Rozhlédl se kolem. Zde je „kolem“ příslovce, protože samostatně vyjadřuje místo.
Jirka zatočil kolem. Zde jde o podstatné jméno „kolo“ v 7. pádě.
2. Vedle
Postavil se vedle bratra. Slovo „vedle“ je předložka.
Posuň se trochu vedle. Slovo „vedle“ je příslovce, protože vyjadřuje místo a stojí samostatně.
3. Místo
Našel jsem pěkné místo k odpočinku. Jde o podstatné jméno.
Místo auta jsme jeli vlakem. Zde je „místo“ předložka ve významu „namísto“.
4. Ráno
Také slovo „ráno“ může být při školním určování záludné. V některých větách označuje část dne jako skutečnost, jindy především časovou okolnost děje. Proto je nutné sledovat význam a způsob použití ve větě, nikoli pouze podobu slova.
5. I
Koupil jablka i hrušky. Slovo „i“ spojuje dva větné členy, a proto zde funguje jako spojka.
I Petr úlohu vyřešil. Zde může „i“ zdůrazňovat, že úlohu vyřešil také Petr. Při školním rozboru je proto důležité vycházet z významu konkrétní věty.
6. Ani
Nepřišel Petr ani Pavel. Slovo „ani“ spojuje dva větné členy a funguje jako spojka.
U slov jako „ani“ je dobré sledovat, zda skutečně něco spojují, nebo zda především zesilují či upravují význam výpovědi.
7. Se a si
Častým chytákem je tvrzení, že se a si jsou částice. Ve větách jako „Petr se umyl“ nebo „Koupil si knihu“ jde o tvary zvratného zájmena.
8. Že a protože
Vím, že přijde. Slovo „že“ je spojka.
Zůstal doma, protože pršelo. Slovo „protože“ je rovněž spojka. Spojuje věty a vyjadřuje mezi nimi významový vztah.
9. Prý a snad
Prý zítra přijede. Slovo „prý“ je částice. Vyjadřuje postoj mluvčího k informaci.
Snad to stihneme. Slovo „snad“ zde vyjadřuje nejistotu nebo naději a patří mezi částice.
10. Doma
Dnes zůstanu doma. Slovo „doma“ je příslovce. Vyjadřuje místo a je neohebné.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování slovních druhů
- Určování slova bez věty. U slov typu „kolem“ může vzniknout několik správných možností.
- Záměna předložky a příslovce. „Vedle domu“ je předložkové spojení, ale „stál vedle“ obsahuje příslovce.
- Záměna spojky a částice. Sledujte, zda slovo něco skutečně spojuje, nebo pouze mění či zdůrazňuje význam výpovědi.
- Chybné určování se a si. V běžných spojeních se slovesy jde o zvratná zájmena.
- Určování pouze podle otázky. Otázka je pomůcka, nikoli vždy spolehlivý důkaz.
- Přehlížení různých tvarů slov. Ve větě „otočil kolem“ není „kolem“ předložka, ale tvar podstatného jména „kolo“.
Procvičení
Cvičení: poznáte slovní druh?
Určete slovní druh zvýrazněného výrazu. Nejdříve si vždy přečtěte celou větu.
- Prošli jsme kolem starého mlýna.
- Auto právě projelo kolem.
- Chlapec zatočil kolem.
- Sedni si vedle mě.
- Židle stojí hned vedle.
- Tohle místo je obsazené.
- Místo autobusem jsme jeli vlakem.
- Koupili jsme chleba i rohlíky.
- Anna se rychle oblékla.
- Prý bude zítra pršet.
- Zůstanu dnes doma.
- Vím, že máš pravdu.
Řešení
Řešení cvičení
- kolem – předložka, protože se pojí s podstatným jménem „mlýna“.
- kolem – příslovce, protože samostatně vyjadřuje místo.
- kolem – podstatné jméno, jde o tvar slova „kolo“.
- vedle – předložka, protože se pojí se zájmenem „mě“.
- vedle – příslovce, protože samostatně vyjadřuje místo.
- místo – podstatné jméno, pojmenovává určité místo.
- místo – předložka, má význam „namísto“.
- i – spojka, spojuje dva větné členy.
- se – zájmeno, jde o zvratné zájmeno.
- prý – částice, vyjadřuje vztah mluvčího k informaci.
- doma – příslovce, vyjadřuje místo.
- že – spojka, spojuje věty v souvětí.
Pokud jste zaváhali hlavně u prvních sedmi vět, je to očekávatelné. Právě předložky, příslovce a stejně znějící tvary podstatných jmen patří mezi nejčastější chytáky ve slovních druzích.
Nejčastější otázky
Jak poznám předložku od příslovce?
Předložka se zpravidla pojí s podstatným jménem, zájmenem nebo jiným jmenným výrazem: kolem domu, vedle školy, blízko lesa. Příslovce může stát samostatně a vyjadřovat například místo: „Šel kolem.“ nebo „Seděl vedle.“ Pomůže tedy podívat se, zda za daným slovem následuje výraz, s nímž tvoří předložkové spojení.
Může mít jedno slovo více slovních druhů?
Ano. Stejně napsané slovo může podle významu a použití patřit k různým slovním druhům. Proto například samotné slovo kolem nelze vždy správně určit bez kontextu. Ve větě může být předložkou, příslovcem nebo tvarem podstatného jména „kolo“.
Jaký slovní druh je se a si?
Ve spojeních jako umyl se, koupil si, sedl si se „se“ a „si“ určují jako tvary zvratného zájmena. Patří mezi velmi časté školní chytáky, protože jsou krátká, neohebná na pohled a žáci je proto někdy mylně označují jako částice.
Jak se nejlépe naučit slovní druhy?
Nejlepší je neučit se pouze seznam deseti slovních druhů, ale určovat je v celých větách. Začněte jasnými příklady a postupně přidejte chytáky, v nichž stejné slovo mění funkci. U problematického slova si vždy položte otázku, co ve větě znamená a jaký vztah má k okolním slovům.
Proč nejde některý slovní druh určit bez věty?
Protože samotná podoba slova nemusí jednoznačně ukazovat jeho funkci. Například „místo“ může označovat prostor, a být tedy podstatným jménem, ale ve spojení „místo Petra“ má význam „namísto Petra“ a funguje jako předložka. Kontext je proto při podobných chytácích rozhodující.