Spojky jako slovní druh: druhy, příklady a určování
Co jsou spojky
Spojky jsou neohebný slovní druh, který spojuje slova, větné členy nebo celé věty. Patří mezi ně například a, i, ale, nebo, protože, když, aby, že. V tradičním přehledu deseti slovních druhů jsou spojky 8. slovním druhem. Dělí se především na spojky souřadicí a podřadicí.
Spojky samy většinou nepojmenovávají osoby, věci ani děje. Jejich úkolem je především ukázat vztah mezi částmi věty nebo mezi jednotlivými větami v souvětí. Proto je při určování slovních druhů poznáme hlavně podle toho, co ve větě spojují. Některé spojky propojují rovnocenné části, jiné připojují vedlejší větu k větě hlavní.
Podrobné vysvětlení
Spojky patří mezi neohebné slovní druhy
Spojky jsou neohebné. To znamená, že nemění svůj tvar podle pádu, čísla, rodu, osoby ani času. Slovo protože zůstává stále stejné, stejně jako například ale, nebo nebo když.
Jejich hlavní funkcí je spojování. Mohou spojovat například dva větné členy:
- Petr a Jana přišli včas.
- Koupili jsme jablka i hrušky.
- Chceš čaj, nebo kávu?
Velmi často ale spojky propojují celé věty:
- Venku pršelo, ale šli jsme na výlet.
- Zůstal doma, protože byl nemocný.
- Řekl mi, že přijde později.
Druhy a rozdělení
Druhy spojek
Spojky souřadicí
Souřadicí spojky spojují části, které jsou z hlediska větné stavby rovnocenné. Mohou to být dva větné členy nebo dvě hlavní věty.
Mezi běžné souřadicí spojky patří například:
- a, i, ani – často vyjadřují slučování,
- ale, avšak, však, nýbrž – často vyjadřují odpor,
- nebo, anebo – mohou vyjadřovat možnost nebo volbu,
- neboť, vždyť – mohou uvádět důvod nebo vysvětlení.
Příklad: Otevřel dveře a vstoupil dovnitř.
Obě části jsou rovnocenné: Otevřel dveře. – Vstoupil dovnitř.
Spojky podřadicí
Podřadicí spojky připojují vedlejší větu k větě, na které je závislá.
Časté podřadicí spojky jsou například:
- že,
- aby,
- protože,
- když,
- jestliže,
- ačkoli,
- poněvadž.
Příklad: Vím, že dnes přijde.
Část že dnes přijde je vedlejší věta závislá na větě Vím.
Jednoslovné a víceslovné spojovací výrazy
Mnoho spojek tvoří jedno slovo, například a, ale, že, když, protože. Setkat se však můžeme také se spojovacími výrazy složenými z více částí, například buď – nebo nebo nejen – ale i.
Příklad: Buď přijď dnes, nebo zavolej zítra.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat spojku ve větě
Při určování slovních druhů postupujte podle její funkce ve větě.
- Najděte slovo, které může něco spojovat.
- Zjistěte, zda spojuje slova, větné členy nebo věty.
- Ověřte, že se slovo neskloňuje ani nečasuje.
- U souvětí zjistěte, zda jsou spojené věty rovnocenné, nebo je jedna věta závislá na druhé.
Například ve větě Honza a Marie odjeli spojuje slovo a dva podměty. Je tedy spojkou.
Ve větě Nepřišel, protože byl nemocný spojuje slovo protože dvě věty a uvádí vedlejší větu. Jde opět o spojku.
Příklady
Příklady spojek ve větách
| Věta | Spojka | Základní určení |
|---|---|---|
| Eva a Tomáš běželi domů. | a | souřadicí |
| Chtěl přijít, ale neměl čas. | ale | souřadicí |
| Dáš si vodu, nebo džus? | nebo | souřadicí |
| Zůstali jsme doma, protože pršelo. | protože | podřadicí |
| Věděl, že má pravdu. | že | podřadicí |
| Zavolám ti, až přijedu. | až | podřadicí v této větě |
| Přišel, když už bylo pozdě. | když | podřadicí |
U některých výrazů je důležité posuzovat konkrétní větu. Stejně znějící slovo totiž nemusí mít ve všech situacích stejnou mluvnickou funkci.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování spojek
Záměna spojky a předložky
Předložka se obvykle pojí se jménem a podílí se na vytvoření předložkového spojení: do školy, bez peněz, před domem. Spojka naproti tomu něco propojuje: Petr a Pavel, přišel, protože jsme ho pozvali.
Záměna spojky a příslovce
Některá slova je nutné určit podle jejich použití ve větě. Nestačí se naučit seznam výrazů zpaměti. Rozhodující je vždy jejich význam a funkce v konkrétním spojení.
Představa, že spojka musí stát mezi dvěma slovy
Spojka nemusí spojovat pouze jednotlivá slova. Velmi často spojuje celé věty. Například ve větě Odešel, protože byl unavený propojuje spojka protože dvě věty.
Záměna spojky a vztažného zájmena
Například slovo který může také uvádět vedlejší větu, ale není spojkou. Je to zájmeno. Ve větě Viděl jsem psa, který běžel po louce má slovo který vlastní větněčlenskou funkci ve vedlejší větě. To je důležitý rozdíl oproti běžné spojce.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si spojky snadno zapamatovat
Pomoci může jednoduchá pomůcka: spojka spojuje. Když narazíte na slova jako a, ale, nebo, že, protože, když, podívejte se, zda skutečně propojují dvě části výpovědi.
Pro základní školní určování si můžete zapamatovat také několik nejběžnějších spojek:
a – i – ale – nebo – že – aby – když – protože
Samotný seznam ale nestačí. Při určování slovního druhu je vždy nejbezpečnější sledovat použití slova v konkrétní větě.
Procvičení
Krátké procvičení spojek
Najděte v každé větě spojku a určete, zda je souřadicí, nebo podřadicí.
- Jana otevřela okno a vyvětrala pokoj.
- Nevyrazil ven, protože začalo pršet.
- Můžeš jet autobusem nebo vlakem.
- Myslím, že úkol zvládneme.
- Chtěl pokračovat, ale byl už unavený.
- Zavolám ti, až dorazím domů.
- Petr i Klára se přihlásili do soutěže.
- Přijdu, když budu mít čas.
Řešení
Řešení procvičení
- a – spojka souřadicí.
- protože – spojka podřadicí.
- nebo – spojka souřadicí.
- že – spojka podřadicí.
- ale – spojka souřadicí.
- až – spojka podřadicí.
- i – spojka souřadicí.
- když – spojka podřadicí.
Nejčastější otázky
Kolikátý slovní druh jsou spojky?
Spojky jsou v tradičním českém systému 8. slovním druhem. Patří mezi neohebné slovní druhy, takže nemění svůj tvar skloňováním ani časováním.
Jaké jsou nejčastější spojky?
Mezi velmi časté spojky patří a, i, ani, ale, nebo, že, aby, když, protože. Některé spojují rovnocenné části, jiné připojují vedlejší větu.
Jaký je rozdíl mezi spojkou souřadicí a podřadicí?
Souřadicí spojka zpravidla spojuje rovnocenné části, například Petr a Jana nebo dvě hlavní věty. Podřadicí spojka připojuje vedlejší větu k větě, na níž je závislá, například Vím, že přijde.
Je slovo „a“ vždy spojka?
V běžných větách se a používá především jako spojka, například máma a táta nebo vstal a odešel. Při určování slovního druhu je však obecně správné hodnotit každé slovo podle jeho skutečné funkce v konkrétní větě.
Jsou spojky ohebné?
Ne. Spojky jsou neohebné, takže nemají pád, číslo, rod, osobu ani čas. Jejich základním úkolem je spojovat slova, větné členy nebo věty.