Spojky souřadicí a podřadicí: rozdíl a příklady
Spojky souřadicí spojují věty nebo větné členy, které jsou na stejné mluvnické úrovni. Patří mezi ně například a, i, ani, nebo, ale, avšak, proto, tedy. Spojky podřadicí připojují závislou vedlejší větu k větě řídící, například že, aby, protože, když, jestliže, ačkoli, přestože. Nejspolehlivější je proto nepoznávat spojku pouze podle slova, ale podle vztahu mezi větami.
Rozdělení spojek na souřadicí a podřadicí je důležité hlavně při určování vztahů mezi větami v souvětí. Samotný seznam spojek pomůže, ale ještě důležitější je pochopit princip: při souřadném spojení stojí spojené části vedle sebe jako rovnocenné, zatímco při podřadném spojení je jedna věta závislá na jiné. Jakmile tento rozdíl pochopíte, nemusíte se dlouhé seznamy učit pouze nazpaměť.
Přehled
Co jsou souřadicí a podřadicí spojky
Spojky jsou neohebný slovní druh. Jejich úkolem je spojovat slova, větné členy nebo celé věty a zároveň vyjadřovat vztah mezi nimi.
Podle způsobu spojování rozlišujeme dvě hlavní skupiny:
- spojky souřadicí – spojují rovnocenné části,
- spojky podřadicí – připojují závislou část k části řídící.
Rozdíl je dobře vidět na jednoduchých příkladech:
- Petr a Jana přišli domů. – Slova Petr a Jana jsou rovnocenná.
- Petr přišel domů, protože začalo pršet. – Věta protože začalo pršet závisí na větě Petr přišel domů.
Podrobné vysvětlení
Jaký je mezi nimi hlavní rozdíl
Souřadicí spojky
Souřadicí spojka spojuje části, které mají stejnou mluvnickou platnost. Může spojovat například dva podměty, dva předměty, dva přívlastky nebo dvě hlavní věty.
Například:
- Na zahradě rostou jabloně a hrušně.
- Koupíme chléb nebo rohlíky.
- Slunce zapadlo, ale venku bylo stále teplo.
V posledním příkladu jsou obě věty hlavní. Jedna není větným členem druhé a nemůžeme se na ni z první věty zeptat otázkou jako na vedlejší větu.
Podřadicí spojky
Podřadicí spojka spojuje větu řídící s větou závislou. Typickým případem je spojení hlavní věty s vedlejší větou.
Například:
- Vím, že přijdeš.
- Zůstali jsme doma, protože pršelo.
- Zavolám ti, až dorazím.
Vedlejší věta zde doplňuje význam věty řídící. Můžeme se na ni často zeptat podobně jako na větný člen: Vím co? – že přijdeš. Zůstali jsme doma proč? – protože pršelo.
Druhy a rozdělení
Nejčastější souřadicí spojky
Souřadicí spojky můžeme rozdělit podle významového poměru, který mezi spojenými částmi vyjadřují.
| Poměr | Typické spojky | Příklad |
|---|---|---|
| Slučovací | a, i, ani, také, rovněž | Přišel a posadil se. |
| Stupňovací | ba, ba i, dokonce, nejen – ale i | Nejen pomohl, ale i všechno uklidil. |
| Odporovací | ale, avšak, však, nýbrž | Chtěl odejít, ale zůstal. |
| Vylučovací | nebo, anebo, buď – nebo | Buď přijď dnes, nebo zavolej zítra. |
| Důsledkový | proto, a proto, tedy, tudíž | Mrzlo, proto rybník zamrzl. |
| Vysvětlovací | neboť, totiž | Pospěš si, neboť vlak brzy odjíždí. |
Nejčastější podřadicí spojky
Mezi běžné podřadicí spojky a spojovací výrazy patří například:
- že – Myslím, že má pravdu.
- aby – Přišel, aby nám pomohl.
- protože – Nešel ven, protože pršelo.
- když – Zavolej, když budeš mít čas.
- jestliže – Jestliže bude hezky, pojedeme na výlet.
- pokud – Pokud skončíme včas, půjdeme domů.
- ačkoli – Ačkoli byl unavený, pokračoval.
- přestože – Přestože pršelo, šli jsme ven.
- než – Odešel dříve, než jsme čekali.
- jakmile – Jakmile přijedeš, ozvi se.
Přehledné porovnání
Souřadicí a podřadicí spojky v přehledu
| Vlastnost | Souřadicí spojky | Podřadicí spojky |
|---|---|---|
| Co spojují | Rovnocenné části | Řídící a závislou větu |
| Typické použití | Dvě hlavní věty nebo stejné větné členy | Hlavní a vedlejší větu |
| Příklady | a, ale, nebo, ani, proto | že, aby, protože, když, jestliže |
| Vztah částí | Souřadnost | Podřadnost |
| Příklad | Přišel, ale dlouho nezůstal. | Odešel, protože byl unavený. |
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat souřadicí nebo podřadicí spojku
Při určování můžete postupovat ve třech krocích.
- Najděte spojku. Například ve větě Zůstali jsme doma, protože venku pršelo je spojkou slovo protože.
- Zjistěte, co spojuje. V tomto případě spojuje dvě věty.
- Rozhodněte, zda jsou věty rovnocenné, nebo je jedna závislá na druhé. Můžeme se zeptat: Proč jsme zůstali doma? – Protože venku pršelo. Druhá věta je závislá, takže protože je spojka podřadicí.
Porovnejte:
- Začalo pršet, a my jsme odešli. – dvě rovnocenné věty, spojka souřadicí.
- Odešli jsme, protože začalo pršet. – druhá věta vysvětluje důvod a je závislá, spojka podřadicí.
Dobrou pomůckou je tedy otázka: Jsou obě části na stejné úrovni, nebo jedna rozvíjí druhou? Pokud jsou na stejné úrovni, jde o souřadnost. Pokud jedna závisí na druhé, jde o podřadnost.
Příklady
Příklady souřadicích a podřadicích spojek ve větách
Souřadicí spojky
- Eva a Martin odjeli na výlet.
- Můžeme jet vlakem nebo autobusem.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování spojek
Určování pouze podle seznamu
Není dobré naučit se několik slov a automaticky je označovat bez ohledu na větu. Při rozboru vždy sledujte, jaký vztah spojovací výraz vytváří.
Záměna souřadnosti za podřadnost
Ve větě Přišel domů a pustil televizi jsou děje spojeny souřadně. Ve větě Pustil televizi, protože přišel domů brzy je druhá věta závislá a vyjadřuje příčinu.
Představa, že před každou spojkou je čárka
Zařazení spojky mezi souřadicí nebo podřadicí ještě samo o sobě neurčuje, zda před ní musí být čárka. Interpunkce závisí na stavbě souvětí a na významovém poměru. Například před jednoduchým slučovacím a se čárka zpravidla nepíše, zatímco před ale se běžně píše.
Záměna spojky a jiného spojovacího výrazu
Vedlejší věty nemusí být připojeny pouze spojkami. Mohou je uvádět také vztažná zájmena nebo příslovce, například který, kdo, co, kde, kam. Proto neplatí, že každý výraz stojící na začátku vedlejší věty musí být spojkou.
Procvičení
Krátké cvičení
Určete, zda je zvýrazněná spojka souřadicí, nebo podřadicí.
- Petr přišel a odložil si kabát.
- Zůstali jsme doma, protože venku sněžilo.
- Chtěla jít ven, ale začalo pršet.
- Zavolej mi, až dorazíš.
- Můžeme si dát čaj nebo kávu.
- Vím, že se na tebe mohu spolehnout.
- Přestože byl unavený, dokončil práci.
- Bylo pozdě, proto jsme odešli.
Řešení
Řešení cvičení
- a – souřadicí, spojuje rovnocenné děje.
- protože – podřadicí, připojuje vedlejší větu vyjadřující příčinu.
- ale – souřadicí, vyjadřuje odporovací poměr.
- až – podřadicí, připojuje časovou vedlejší větu.
- nebo – souřadicí, spojuje dvě rovnocenné možnosti.
- že – podřadicí, připojuje závislou vedlejší větu.
- přestože – podřadicí, připojuje vedlejší větu vyjadřující přípustku.
- proto – souřadicí, vyjadřuje důsledkový vztah.
Nejčastější otázky
Jak si nejrychleji zapamatovat rozdíl mezi souřadicími a podřadicími spojkami?
Zapamatujte si slova rovnocennost a závislost. Souřadicí spojky spojují části, které jsou rovnocenné. Podřadicí spojky připojují větu, která na jiné větě závisí. Například Přišel a posadil se obsahuje souřadicí spojení, zatímco Posadil se, protože byl unavený obsahuje podřadicí spojení.
Je spojka „a“ souřadicí, nebo podřadicí?
A je typická souřadicí spojka. Spojuje například dva větné členy nebo dvě rovnocenné věty: Lenka a Marie přišly; Otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Při určování konkrétního souvětí je však vždy vhodné sledovat celou jeho stavbu a významový vztah mezi částmi.
Je „protože“ spojka souřadicí, nebo podřadicí?
Protože je podřadicí spojka. Nejčastěji připojuje vedlejší větu příčinnou: Nešli jsme ven, protože pršelo. Na vedlejší větu se můžeme zeptat otázkou proč jsme nešli ven? Odpověď tvoří závislá věta protože pršelo.
Je „ale“ souřadicí spojka?
Ano. Ale je souřadicí spojka a typicky vyjadřuje odporovací poměr. Spojuje dvě skutečnosti, které jsou významově postaveny proti sobě: Chtěl přijít, ale neměl čas. Obě věty jsou rovnocenné a druhá není větným členem první.
Jsou spojky souřadicí a podřadicí totéž jako souvětí souřadné a podřadné?
Pojmy spolu úzce souvisejí, ale nejsou úplně totožné. Spojka je slovní druh, zatímco souřadnost a podřadnost popisují vztah mezi částmi věty nebo mezi větami. Souřadicí spojky typicky vyjadřují vztah rovnocenných částí, podřadicí spojky zase připojují závislou větu k větě řídící.