SPYTOVAT SV

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po v

zv?iyíý4šená teplota,
jahodová žv?iyíý4kačka,
malá mořská v?iyíý3la,
rozv?iyíý3řil hladinu,
oční v?iyíý3čko,
v?iyíý2cpaná v?iyíý2dra,
prav?iyíý1delná návštěva,
v?iyíý4hybka na kolejích,
špatné náv?iyíý2ky,
veřejné v?iyíý2stoupení,
obv?iyíý2klý postup,
tradiční posv?iyíý3cení,
odjel na V?iyíý2sočinu,
v?iyíý3ko od kanálu,
točil se jak korouhv?iyíý1čka,
v?iyíý4r je sova,
dnešní nov?iyíý1ny,
v?iyíý1sel za nohy,
spravený v?iyíý4tah,
vánoční zv?iyíý2ky,
v?iyíý2datný déšť,
sv?iyíý1slá čára,
v?iyíý2soká věž,
hrách je luskov?iyíý1na,
severov?iyíý4chodní směr,
V?iyíý2šehradský hřbitov,
stav?iyíý1dlo na rybníce

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2datná snídaně,
nenapov?iyíý3dej mu,
nejv?iyíý2šší hora,
v?iyíý1sutá hrazda,
v?iyíý4borné v?iyíý2svědčení,
v?iyíý1dět v?iyíý1nohrad,
v?iyíý1klá se mi zub,
trenér V?iyíý3tek,
taková klukov?iyíý1na,
malebná v?iyíý3ska,
cv?iyíý1čební úbor,
hubený jako v?iyíý2žle,
nepov?iyíý2šuj se,
v?iyíý2haslá sopka,
v?iyíý4jezd z garáže,
v?iyíý2sunout drápky,
v?iyíý2za je ryba,
hluboký v?iyíý4dech,
nezav?iyíý3rej oči,
v?iyíý4prodej obuvi,
školní v?iyíý4let,
v?iyíý2loučil hráče,
zubní sklov?iyíý1na,
sov?iyíý1ce sněžná,
dobrý v?iyíý4sledek,
v?iyíý2držel až do konce,
nečekaná nov?iyíý1na

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po v

konv?iyíý1ce na čaj,
v?iyíý4stav?iyíý1ště v Brně,
sv?iyý1slá čára,
Slov?iyíý1nsko,
minulý v?iyíý3kend,
drogově záv?iyíý1slí,
hradní v?iyíý3žka,
obrovská v?iyíý4ška,
miminko v zav?iyíý1novačce,
špatná v?iyíý4mluva,
vojenské cv?iyíý1čení,
lov?iyíý1t ryby,
skalní v?iyíý4běžek,
detektivní pov?iyíý3dka,
byl v?iyíý1nen,
v?iyíý3tr zv?iyíý3řil prach,
telev?iyíý1zní zprávy,
v?iyíý4ří houkání,
V?iyíý1ktorka u splavu,
město V?iyíý3deň,
zdravá v?iyíý4živa,
v?iyíý3těz závodu,
bledá záv?iyíý1st,
v?iyíý1jeme věnečky,
v?iyíý1sací zámek,
v?iyíý2soký strom,
vodní v?iyíý3r

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po v

sněhová lav?iyíý1na,
nádech a v?iyíý4dech,
nádherné sv?iyíý3tání,
v?iyíý3taná změna,
peněžitá v?iyíý4hra,
v?iyíý2nikající jídlo,
bratr V?iyíý1lém,
bílé v?iyíý3no,
horolezecká v?iyíý4stroj,
sv?iyíý1žná chůze,
technický v?iyíý4kres,
rozlehlé pastv?iyíý1ny,
měsíční sv?iyíý1t,
v?iyíý2trvalostní běh,
v?iyíý2šší princip,
přiv?iyíý3tej návštěvu,
nové prav?iyíý3tko,
nev?iyíý2mlouvej se,
malá lahv?iyíý1čka,
neobv?iyíý2klý čin,
zralé v?iyíý1šně,
dětský pov?iyíý2k,
sv?iyíý3čka na dortu,
rychle v?iyíý2skoč,
nev?iyíý2kejte mi,
tlaková v?iyíý4še,
zajímavá v?iyíý4stava,
v?iyíý3m výsledek

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý3skat ve vlasech,
kupov?iyíý1tá oblačnost,
vydrž chv?iyíý1lku,
zdv?iyíý1há činky,
sv?iyíý1nutý koberec,
průsv?iyíý1tný papír,
pan v?iyíý4pravčí,
srdečné uv?iyíý3tání,
nev?iyíý1dím na to,
cv?iyíý1čená opice,
velká v?iyíý1chřice,
nedělej cav?iyíý2ky,
kaluž v?iyíý2sychá,
v?iyíý2zdobená v?iyíý4loha,
ty jsi v?iyíý2rostl,
cesta se v?iyíý1ne,
nadmořská v?iyíý4ška,
masový záv?iyíý1tek,
nepřežv?iyíý2kuj,
v?iyíý4voj člověka,
bezv?iyíý4znamná událost,
psi hrozivě v?iyíý2li,
v?iyíý1dlička a nůž,
prav?iyíý1dla pravopisu,
malý přiv?iyíý4dělek

Vyzkoušet cvičení

6. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2malovat omalovánky,
v?iyíý2právěl pohádku,
dočkal se pov?iyíý4šení,
řeka V?iyíý2dra,
německá slov?iyíý3čka,
v?iyíý2tři kuchyň,
v?iyíý4bavička pro miminko,
obraz v?iyíý1sí v předsíni,
v?iyíý2sel hrách,
v?iyíý2sokohorská přirážka,
pekelná v?iyíý4heň,
jeden v?iyíý4tisk,
předv?iyíý3dat nebezpečí,
sbírat bukv?iyíý4ce,
udělala v?iyíý4myk,
v?iyíý2datný déšť,
můj zlozv?iyíý2k,
v?iyíý4čitky svědomí,
nezv?iyíý2knu si,
bydlí ve V?iyíý2škově,
nová v?iyíý1la,
horské v?iyíý4šiny,
hlasitě v?iyíý4skal,
jelen je přežv?iyíý4kavec,
náročný v?iyíý4klad,
odv?iyíý2kací léčba

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po v

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho času s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

FAQ – Často kladené otázky

Je správně zpytovat nebo spytovat?

Správně je vždy zpytovat.

Existuje tvar spytovat svědomí?

Ne, tento tvar je nespisovný a chybný.

Proč se zpytovat píše se z-?

Jde o ustálený pravopisný tvar, který je nutné si zapamatovat.

Je slovo zpytovat spisovné?

Ano, jedná se o plně spisovné sloveso.

Co znamená zpytovat svědomí?

Znamená to přemýšlet o vlastních činech a hodnotit jejich správnost.

Jaký je význam slova nevyzpytatelný?

Označuje něco nepředvídatelného nebo těžko pochopitelného.

Patří jazykozpyt ke slovu zpytovat?

Ano, jde o příbuzné slovo odvozené ze stejného základu.

Vyskytuje se slovo spytovat v oficiálních slovnících?

Ne, slovníky uvádějí pouze podobu zpytovat.

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat

Proč se neříká spytovat svědomí

Tvar spytovat svědomí vzniká chybnou analogií s jinými slovesy, kde se střídá předpona s- a z-.

U tohoto slovesa ale taková varianta neexistuje a psaní s- je vždy chybné.

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat

Zpytovat nebo spytovat v běžném jazyce

V každodenní komunikaci se lidé někdy mylně domnívají, že existují dvě rovnocenné varianty. Ve skutečnosti je však správná pouze podoba zpytovat.

Tvar spytovat není kodifikovaný a v psaných textech by se neměl objevovat.

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

• Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
• Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
• Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
• Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
• Hromnice – jara svíce.
• Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
• Hromnice – zima a léta směsice.
• Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
• Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
• Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
• Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
• Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
• Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
• Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
• Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
• Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
• Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
• Mrzne-li, po zimě amen.
• Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
• Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
• Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
• Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
• Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
• Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
• Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
• Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
• Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
• Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
• Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
• Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
• Na Hromnice kalužky - ukázka na jablka a 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na únor

Jak si správný tvar snadno zapamatovat

Pomoci může vazba na slovo zpyt, které se objevuje například v termínu jazykozpyt.

Jakmile si člověk tuto souvislost uvědomí, záměna se slovem spytovat už většinou nehrozí.

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
• Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
• O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
• Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

• O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

• Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
• Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
• Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
• Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
• Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
• Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
• Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
• Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
• Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
• O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Po svaté Baruši střez nosu i uší!
• Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
• Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
• Svatá Barbora bývá naškrobená.
• Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
• Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
• Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
• Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
• Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento de

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

ZKRATKY STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNOSTÍ

Zkratky státních příslušností se tedy objevují v různých dokladech a dokumentech. S různými zkratkami státních příslušností se můžeme setkat ale nejen v dokladech, ale třeba i v žádostech o vízum nebo povolení k pobytu. Následuje seznam mezinárodních kódů států, které se mohou objevit v takovýchto dokumentech. Tučně zvýrazněné jsou ty, s nimiž se můžeme v České republice setkat častěji. Některé z těchto zemí již třeba neexistují, ale i tak se stále mohou objevit jako státní příslušnost u některých jedinců. V seznamu se objevují i zkratky pro lidi bez státní příslušnosti a pro lidi, kteří jsou podle mezinárodních konvencí považováni za uprchlíky.

AFG Afghánistán

UNA Agentura spojených národů

ALA Alandské ostrovy

ALB Albánie

DZA Alžírsko

ASM Americká Samoa

VIR Americké Panenské ostr.

AND Andorra

AGO Angola

AIA Anguilla

ATA Antarktida

ATG Antigua a Barbuda

ARG Argentina

ARM Arménie

ABW Aruba

AUS Austrálie

AZE Ázerbájdžán

BHS Bahamy

BHR Bahrajn

BGD Bangladéš

BRB Barbados

BEL Belgie

BLZ Belize

BLR Bělorusko

BEN Benin

BMU Bermudy

BTN Bhútán

VEN Bolívarovská republika Venezuela

BES Bonaire, Svatý Eustach

BIH Bosna a Hercegovina

BWA Botswana

BVT Bouvetův ostrov

BRA Brazílie

GBD Britská závislá území

GBP Britské chráněné osoby

GBS Britské osoby

VGB Britské Panenské ostrovy

GBO Britské zámořské území

IOT Britské indickooceánské území

GBN Britská zámořská národnost

BRN Brunej

BGR Bulharsko

BFA Burkina Faso

BDI Burundi

COK Cookovy ostrovy

CUW Curaçao

TCD Čad

MNE Černá Hora

CZE Česká Republika

CHN Čína

DNK Dánsko

DMA Dominika

DOM Dominikánská republika

DJI Džibutsko

EGY Egypt

ECU Ekvádor

ERI Eritrea

EST Estonsko

ETH Etiopie

FRO Faerské ostrovy

FLK Falklandské ostrovy (Malvíny)

FJI Fidži

PHL Filipíny

FIN Finsko

FRA Francie

GUF Francouzská Guyana

ATF Francouzská jižní území

PYF Francouzská Polynésie

GAB Gabon

GMB Gambie

GHA Ghana

GIB Gibraltar

GRD Grenada

GRL Grónsko

GEO Gruzie

GLP Guadelou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Státní příslušnost

Co je správně

Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat

Ukázky ve větě

Po hádce s matkou Adam zpytoval svědomí.

Počasí v horách je nevyzpytatelné (tajemné, nepředvídatelné, náladové).

Jan Gebauer je známý český jazykozpytec.

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat

Vysvětlení významu

Vyjmenované slovo zpytovat se dnes používá hlavně ve spojení "zpytovat svědomí", kde znamená hodnotit to, co se stalo, přemýšlet o tom a uvažovat, jestli to bylo dobré či špatné apod. Původně ke slovu zpytovat bylo synonymem i sloveso zkoumat, a proto starší názvy různých vědních oborů byly vytvořené složeninou, v níž jedním ze základových slov je zpyt, například jazykozpyt (vědní obor dnes známý jako jazykověda).

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat

Co znamená slovo jazykozpyt

Slovo jazykozpyt vyjadřuje jazykovědu, lingvistiku. Od toho je odvozeno slovo jazykozpytec, což je poněkud zastarale odborník v jazykozpytu; jazykovědec, lingvista.

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat

Význam slova nevyzpytatelný

Přídavné jméno nevyzpytatelný označuje něco nepředvídatelného, těžko odhadnutelného nebo proměnlivého.

I zde platí, že psaní s- by bylo pravopisně chybné.

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat

Příbuzná slova a jejich pravopis

Správnou podobu s předponou z- mají i další výrazy:

• nevyzpytatelný
• zpytování
• jazykozpyt
• jazykozpytec

Všechna tato slova potvrzují, že předpona z- je pevnou součástí slovního základu.

Zdroj: článek Zpytovat nebo spytovat