1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)
PRANOSTIKY:
Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.
2. květen: svátek má Zikmund
3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)
PRANOSTIKY:
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
Svatý kříž, ovčí střiž.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.
4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)
PRANOSTIKY:
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se týkají počasí v tento den. Pokud by byl velký oheň, pranostika předvídá, že bude i moc požárů. Poslední třetí pranostika říká, že i teď může stále sněžit.
5. květen: svátek má Klaudie (významný den: květnové povstání českého lidu)
6. květen: svátek má Radoslav
7. květen: svátek má Stanislav
PRANOSTIKY:
Na svatého Stanislava mají brambory svátek.
Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že tento den je dobrý pro setí a růst brambor. Druhá pranostika radí, co v které dny je dobré sít, aby se hospodář měl dobře. Podle této pranostiky je dobré 7. Května zasít jařici.
8. květen: Den osvobození od fašismu
9. květen: svátek má Ctibor
10. květen: svátek má Blažena (dříve Svatodušní svátky, Hod boží svatodušní)
PRANOSTIKY:
Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Na svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
Na svatý Duch do vody buch !
O svatém Duše choď ještě v kožiše.
Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
Svatý Duch přinese plný pytel much.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká deště v tento den, déšť by měl přinést slunce do dalších dní. I další pranostiky se týkají deštivého počasí v tento den, podle předpovědí by déšťměl přinést špatnou úrodu sena, zároveň i další deštivé počasí, ale dobrou úrodu obilí. Jiné pranostiky počítají stále s tím, že počasí může být dost chladné. Poslední pranostika předvídá, že se začne oteplovat natolik, že se vyskytne hodně much.
11. květen: svátek má Svatava (dříve svatý Ignác z Laconi, svatý Mamert)
PRANOSTIKY:
Déšť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto.
Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
Déšť, jejž Mamert, Pankrác a Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.
Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.
O svatém Mamertu zimy je po čertu.
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
VYSVĚTLENÍ:
Absolutní většina pranostik se týká předpovědi počasí na další období. Pokud by během těchto dní pršelo, tak pršet bude hodně i v průběhu roku hlavně v létě, což nepřinese nic dobrého obzvlášť zemědělcům. Poslední pranostika říká, že po těchto dnech, už by rozhodně nemělo mrznout.
12. květen: svátek má Pankrác (dříve svatý Neureus, svatý Achilleus)
PRANOSTIKY:
Na Pankráce, na Urbana suchý den – urodí se víno, hustý bude len.
Na Pankráce, Serváce a Bonifáce pršky nejjistější bývají.
Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
Pankrác, Servác, Bonifác - studení bratři, přinesou chladna, jak se patří.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
Pankrácova nepohoda - vinohradům výhoda.
Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všichni sedláci.
Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíc proklatí.
VYSVĚTLENÍ:
I tyto pranostiky se vztahují k počasí a k úrodě. Hned první pranostika se týká toho, že by v tento den nepršelo a bylo sucho, to by přineslo dobrou úrodu vína i lnu. Hned druhá pranostika ale říká, že v tyto dny obvykle prší. Jiné pranostiky ještě počítají s tím, že může mrznout, což by způsobilo, že by ovoce i květny mohly zmrznout. Jiné pranostiky se týkají toho, že zemědělci mají z těchto dní strach, protože jsou předzvěstí jejich budoucí úrody.
13. květen: svátek má Servác (dříve svatý Ondřej, Hubert Fournet, Leonard Murialdo)
PRANOSTIKY:
Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí.
Pan Serboni pálí stromy.
Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny tři pranostiky se nějakým způsobem týkají zimy v těchto dnech. První říká, že když nebude mrznout, bude alespoň chladno. Druhá říká, že mráz spálí stromy a třetí zase, že od tohoto dne se nemusíme už obávat velkých mrazů, které by zničily úrodu.
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
Před Matějem není léta, po Matěji s mrazy veta.
Svatý Matěj bez deště - hojnost vína.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
VYSVĚTLENÍ:
I tyto pranostiky mají stále stejný nádech možné zimy v těchto dnech a její vlivu na úrodu.
15. květen: svátek má Žofie
PRANOSTIKY:
Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
Svatá Žofie pole často zalije.
Svatá Žofie prosa zasije.
Žofie vína upije.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá, že v tyto dny prostě pršet bude. Druhá říká, že pokud bude pršet 15. Května, tak to zničí úrodu švestek, třetí pranostika zase s deštěm počítá a radí zasazovat to, co má rádo vodu. I jiné pranostiky se týkají deště v tento den a možného mrazu, který by zničili květy.
16. květen: svátek má Přemysl (dříve svatý Jan Nepomucký)
PRANOSTIKY:
Čeští patroni odměřují teplo.
Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká možného oteplení v tento den. Druhá pranostika zase se týká setí lnu v tento den, takový len by byl totiž kvalitní a dlouhý.
17. květen: svátek má Aneta
18. květen: svátek má Nataša
19. květen: svátek má Ivo (dříve svatý Petr Celestýn)
PRANOSTIKA:
Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je takovou radou, kdy se mají sázet okurky. Už jejich čas, neměly by již zmrznout.
20. květen: svátek má Zbyšek
21. květen: svátek má Monika
22. květen: svátek má Emil (dříve svatá Julie)
23. květen: svátek má Vladimír
24. květen: svátek má Jana
25. květen: svátek má Viola
PRANOSTIKY:
Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz!
Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.
Jaký den 25. máje, jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
Když na Urbana prší, bude mnoho myší.
Ke svatému Urbanu se vysévá pohanka.
Na Urbana den pospěš síti len.
Na Urbana pěkný teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
Na Urbana se seje len.
Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
Prší-li na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude zas.
Svatý Urban - léta pán.
Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Urban bývá studený pán.
Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
Urban-li nám pěkně hřeje a Vít deštěm vlaží, jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží.
Urbanův oves, Havlovo žito – nechystej, sedláče, stodolu na to!
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět věnují budoucí úrodě a počasí v tomto období. Některé pranostiky říkají, že jaké je počasí v tento den, takové bude i na podzim v době úrody. Jiné pranostiky říkají, co je dobré v tyto dny sít, jako například pohanku a len. Jiné pranostiky říkají, že pokud je hezky slunečno, tak bude dobrá úroda vína.
26. květen: svátek má Filip
PRANOSTIKY:
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
Na svatého Filipa tráva už rozkvétá.
Na svatého Jiří tráva ze země míří, na svatého Filipa tráva je již veliká.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká možné bouřky, která by přinesla období dešťů a ovlivnila by i úrodu. Druhá pranostika se zase týká zelenání a růstu trávy, která je už veliká.
27. květen: svátek má Valdemar (dříve svatý Duch)
PRANOSTIKY:
Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
O svatém Duše choď ještě v kožiše.
Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
VYSVĚTLENÍ:
I tyto pranostiky se již opakují, protože svátek svatého Ducha připadal v minulosti na dva dny. Pranostiky jsou tedy společné. Opět se týkají možného studeného počasí a úrody obilí.
28. květen: svátek má Vilém (dříve Svatodušní pondělí)
PRANOSTIKY:
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud by v tento den pršelo, přineslo by to špatnou úrodu sena, pokud by ale bylo hezky, úroda by byla dobrá.
29. květen: svátek má Maxmilián
30. květen: svátek má Ferdinand
31. květen: svátek má Kamila (dříve Petra)
PRANOSTIKA:
Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petruška ráda přede.
VYSVĚTLENÍ:
Poslední pranostika tohoto měsíce se týká setí lnu, které by bylo v tento den ještě dobré, protože počasí by mu přálo.
V diskuzi KONEC BABIŠE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fuko.
Teď už je to jedno jestli ANO povede Babiš nebo Stropnický. ANO dalo jasně najevo, jak to vypadá, když se stát řídí jako firma - lepší výběr daní, férový přístup, stavba dálnic, atd. To oslovilo hodně lidí, kteří se na ANO přilepili a teď ho povedou k transformaci na politickou stranu. Mít politické hnutí svázané pouze s jednou osobou zakladatele se ukazuje jako nebezpečné pro hnutí i pro osobu samotnou. V současné předvolební době se ukazují konkurenti ANO ve svém pravém světle a očividně dávají najevo svou snahu zničit konkurenta namísto zájmu o voliče.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Už mě osobně přijde trapné a hlavně ubohé,jak se pořád útočí na Babiše a stranu ANO. Ve volbách získala tato strana většinu hlasů a určitě to nebyli jen chudí lidé ,jak píšete . Neříkám že je tato strana svatá,ale za tu chvíli co úřadují se finanční stránka zlepšila ,jak mateřské ,přídavky na děti,tak i mzda. Zjistěte si ,kdy se naposledy přidávalo tak ,aby to normálně pracující člověk vůbec poznal.
Jediné co nechápu je,jak je možné že se ve vládě pořád a hloupě projevuje pan Kalousek.
Kdykoliv ho poslouchám ,jen všechno kritizuje.
Tak by bylo dobré ,nechat každého na svém zvážení co je dobré a co ne a ne nucovat své názory.
V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.
Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.
Hezky den přeje Jiroušek Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor Malík.
Vážený, v Praze a na D1 dosud řádí kolonavirus, ale o tom jsem vůbec nechtěl psát. Téma je čekání na vakcinu proti koronaviru. Než přijde do světa - a Česko je malé, napadlo mě upozornit na bezva prostředek s rychlejší dostupností. Víme, že stříbro zabíjí viry a bakterie i další organismy nepřátelské člověku - i zvířatům. Aby bylo jako lék, je nutná elektrolýza dvou ultračistých stříbrných deštiček v destilované vodě. Vzniklé částice musí být malé - v řádu jedné či dvou tisícin milimetru, aby prošly ledvinami ven. Než se tak stane, v krevním oběhu zlikviduje každá nanočástice koloidního stříbra až tři viry, či bakterií. Takto zlikviduje a působí na více jak 650 druhů virů a bakterií. Úžasné! Nikdo, kdo není alergický na stříbro, nepocítí ani neobdrží újmu na svém zdraví (jako např. u jiných léků). Sportující občan po koloidní kůře si může ukrojit větší dávku námahy a výkonu - jako já. Nemocní po zničení všech parazitů a menších organismů pocítí úlevu a nakonec se vzpamatuje i jejich imunitní systém, a obrana proti nemocem se znásobí. I kdyby koloidní stříbro umělo jenom toto, zaslouží si uznání. Občané čekají na něco důrazného. Protože by některé farmaceutické firmy u nás s koloidním nano-stříbem mohly zastavit epidemii koronavviru ještě dnes. Užívá se dávka jako malá nebo velká štamprle třikrát denně hodinu před jídlem. Možno po čtvrté i v noci (střevní mikroflóru nezatěžuje). Ale je třeba užívat minimálně tři až sedm dní. Nekupovat v prodejnách! Ani ty, které jsou v plastových obalech! Jen ve skleněných a barevných lahvích, aby nepůsobilo světlo. Dobré a čisté koloidní stříbro na vnitřní užívání vydrží dva roky (nano-částice), ale nekvalitní na vnější upotřebení sotva jeden rok (velké částice, které neprojdou ledvinami).
Před třiceti roky nastala změna politiky z totalitní v demokracii. Už to umíme, a proto dnes konečně mohla přijít proměna nehospodárné ekonomiky v efektivní. Opozice Vaši snahu soudí podle neutěšené minulosti. Ten obrat v lepší hospodaření nechápou, nežijí dneškem. Díky za vše a Vám přeji hezké osobní dny
Libor Malík Rožnov pR Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na přídavná jména měkká se ptáme také otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je? U těchto přídavných jmen je ale koncovka vždy měkká. Řadí se sem vždy všechna přídavná jména, která vznikla z názvů zvířat (orlí, želví, kuřecí, hovězí). Měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní.
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu mužského životného a neživotného v jednotném a množném čísle podle vzoru jarní:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Jarní brouk, jarní den
Jarní brouci, jarní dny
2. pád
Jarního brouka, jarního dne
Jarních brouků, jarních dnů
3. pád
Jarnímu broukovi, jarnímu dnu
Jarním broukům, jarním dnům
4. pád
Jarní brouka, jarní den
Jarní brouky, jarní dny
5. pád
Jarní brouku, jarní dne
Jarní brouci, jarní dny
6. pád
O jarním brouku, o jarním dnu
O jarních broucích, o jarních dnech
7. pád
S jarním broukem, s jarním dnem
S jarními brouky, s jarními dny
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu ženského v čísle jednotném a množném podle vzoru jarní:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Jarní noc
Jarní noci
2. pád
Jarní noci
Jarních nocí
3. pád
Jarní noci
Jarním nocím
4. pád
Jarní noc
Jarní noci
5. pád
Jarní noci
Jarní noci
6. pád
O jarní noci
O jarních nocích
7. pád
S jarní noci
S jarními nocemi
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu středního v čísle
jednotném a množném podle vzoru jarní:
Maria Panna v samé práci a Ježíšek jí nechce spát. Poklízet, vařit, zašívat si a ještě k tomu kolíbat. ~
Hrdlička lítá samá legrace a nechce se jí mršce do práce. ~
Durdí se Panna: "Co se máš co smát? Ježíška budeš kolíbat!"
~
Kolíbala hrdlička, kolíbala Ježíška, sotva zavřel očička, ulítla mu hrdlička.
~
Kolíbka se zastavila, Ježíšek ten pláče zas, mlíko z plotny utíkalo, k obědu byl právě čas.
~
"Ty lajdačino, hned pojď sem, počkej my tě přivážem!"
~
Vzala Panna sametku: "Ty ty poběhlice!", uvázala hrdličku rovnou ke kolíbce.
~
Oběd už je uvařený a Ježíšek spinká dál, neposeda nesměje se, pásek se jí zařezal.
~
"Prosím, prosím, svatá Panno, dej mi trošku zalítat, já už budu tuze hodná, přijdu zase kolíbat."
~
"Ježíškovi do kašičky cukrů cukrů cukrů dám, cukrů cukrů do hubičky řekni Už se nehněvám!"
~
Panna v smíchu klopí řasy, "Kš! Kš! Leť si, pohane. Za trest však na věčné časy pásek ti už zůstane."
1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)
PRANOSTIKY:
Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.
2. prosinec: svátek má Blanka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)
PRANOSTIKY:
O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.
4. prosinec: svátek má Barbora
PRANOSTIKY:
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barbora bývá naškrobená.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.
5. prosinec: svátek má Jitka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. prosinec: svátek má Mikuláš
PRANOSTIKY:
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
O svatém Mikuláši často snížek práší.
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
Svatý Mikuláš splachuje břehy.
Svatý Nikola, honí koně do dvora.
Zelený Mikuláš - bílý leden.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.
7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín
PRANOSTIKY:
O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.
8. prosinec: svátek má Květoslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. prosinec: svátek má Vratislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. prosinec: svátek má Julie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. prosinec: svátek má Dana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. prosinec: svátek má Simona
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. prosinec: svátek má Lucie
PRANOSTIKY:
Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
Lucie nociupije a dne nepřidá.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Svatá Lucie den skoro vypije.
Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.
14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)
PRANOSTIKY:
Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.
VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.
15. prosinec: svátek má Radana a Radan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)
PRANOSTIKY:
O svaté Albíně je po sněhové peřině.
O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
Svatá Albína - špek do komína.
Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
Svatý Albín omývá prahy.
Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.
17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)
PRANOSTIKY:
O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.
VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.
18. prosinec: svátek má Miloslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. prosinec: svátek má Ester
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. prosinec: svátek má Dagmar
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši meluzína straší.
Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
Na svatého Tomáše zima je naše.
Na svatého Tomáše zima se rozpáře.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.
22. prosinec: svátek má Šimon
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)
PRANOSTIKY:
Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.
24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)
PRANOSTIKY:
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.
25. prosinec: Boží hod vánoční
PRANOSTIKY:
Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
Na Boží narození o bleší převalení.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.
26. prosinec: svátek má Štěpán
PRANOSTIKY:
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
Na svatého Štěpána každý se má za pána.
Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.
27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)
PRANOSTIKY:
Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.
28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)
PRANOSTIKY:
Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.
29. prosinec: svátek má Judita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. prosinec: svátek má David
PRANOSTIKY:
Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.
31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)
PRANOSTIKY:
Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
O Silvestru papeži snížek si již poleží.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.
1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)
PRANOSTIKY:
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.
2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)
PRANOSTIKY:
Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.
3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)
PRANOSTIKY:
Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.
4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)
PRANOSTIKY:
Svatý František zahání lidi do chýšek.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.
5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)
PRANOSTIKY:
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.
6. říjen: svátek má Hanuš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. říjen: svátek má Justýna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)
PRANOSTIKY:
Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.
9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)
PRANOSTIKY:
Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.
10. říjen: svátek má Marina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. říjen: svátek má Andrej
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. říjen: svátek má Marcel
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. říjen: svátek má Renáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.
15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)
PRANOSTIKY:
Na svatou Terezii každý švec obírá.
Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
Svatá Terezie krávy uvazuje.
Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.
16. říjen: svátek má Havel
PRANOSTIKY:
Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Nalévá-li Havel, bude horké léto.
Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Svatý Havel - devět počasí za den.
Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
Svatý Havel do zelí zajel.
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.
17. říjen: svátek má Hedvika
PRANOSTIKY:
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.
18. říjen: svátek má Lukáš
PRANOSTIKY:
Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.
19. říjen: svátek má Michaela
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. říjen: svátek má Vendelín
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)
PRANOSTIKY:
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
Svatá Voršila jíní nasila.
Svatá Voršila zimu posílá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.
22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)
PRANOSTIKA:
O svaté Kordule nejsladší bobule.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.
23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)
PRANOSTIKY:
Do svatého Severína má být doma jetelina.
Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.
24. říjen: svátek má Nina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. říjen: svátek má Beáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)
PRANOSTIKA:
Svatý Haštal – vymeť maštal.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.
27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)
PRANOSTIKY:
Na Šimona a Judy - zima je všudy.
Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
Šimona a Judy - zima je všudy.
Šimona a Judy - zima leze z půdy.
Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.
29. říjen: svátek má Silvie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. říjen: svátek má Tadeáš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. říjen: svátek má Štěpánka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
