Slovesa bývají hybatelem příběhu,díky nim se v příbězích posouvá děj. Stejně jako bez podstatných jmen, ani bez sloves to při vyprávění prostě nejde.
Dějových sloves je obrovské množství a vypisovat všechna do jednoho článku by bylo příliš zdlouhavé, a tak pro pochopení, co jsou dějová slovesa, může sloužit následující výběr.
Aby čeština nebyla až příliš jednoduchá, stává se, že některá slova mohou být jak dějová, tak stavová. Záleží pak na uživateli, jak je v kontextu vyhodnotí.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Dějová slovesa
Od podstatného jména sýček (Pták z čeledi sovovitých – sýček obecný) se v češtině tvoří přídavné jméno sýččí. Tento tvar je kodifikovaný a odpovídá pravidlům pro odvozování adjektiv od zvířecích názvů zakončených na -ek.
Chybným tvarem je například sýčkový nebo sýččí se zdvojeným „č“ vyslovovaným nesprávně. Správná je pouze varianta sýččí se třemi „č“ v pravopisu, ale se standardní českou výslovností jednoho „č“.
Zdroj: článek Přídavné jméno od slova sýček
Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky
PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.
Babičkovsky – přístup babičky
PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.
Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě
PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.
Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,
PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.
Bačovsky – ovčácky
PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.
Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum
PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.
Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno
PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.
Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary
PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.
Bájně – myticky
PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.
Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě
PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.
Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách
PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul
Bakelitově – plastově
PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.
Bakteriálně – jednobuněčně
PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.
Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře
PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.
Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles
PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.
Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek
PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.
Balzámovaně – konzervované balzámem
PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.
Banálně – všedně, triviálně, otřele,
PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.
Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)
PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.
Baňatě - připomínající báň
PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.
Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,
PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.
Barevně – v barvách, podle barev
PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.
Bariérově – s bariérami, zábradlím
PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovce podle abecedy
Od názvu tohoto ptáka lze vytvořit více slov, například:
Zdroj: článek Přídavné jméno od slova sýček
Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.
Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.
„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“
„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -
Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Povídky malostranské
Citoslovce je neohebný slovní druh vyjadřující emoce, zvuky, reakce nebo kontakt.
Ne, citoslovce obvykle nejsou větnými členy.
Emocionální, kontaktová a zvukomalebná citoslovce.
Vyjadřuje přímou reakci, cit nebo zvuk a není gramaticky závislé na ostatních slovech.
Ano, existují i víceslovná citoslovná spojení.
Citoslovce vyjadřuje cit nebo zvuk, částice upravuje význam výpovědi.
V odborných textech se používají jen výjimečně.
Protože jejich význam závisí na kontextu a nejsou pevně zakotvena ve větě.
Zdroj: článek Citoslovce
Celkově – úplně, úhrnně, celistvě, všeobecně
PŘÍKLAD: Celkově se večer povedl. Soutěž měla celkově úspěch.
Celerově – v souvislosti s celerem (zeleninou)
PŘÍKLAD: Celerově chutnající polévka strávníky příliš neoslovila.
Celistvě – uceleně, celkově, tvořící celek
PŘÍKLAD: Servírované jídlo by mělo působit celistvě.
Celkem – dohromady, úhrnem
PŘÍKLAD: Výsledek byl celkem povedený.
Celodenně – po celý den
PŘÍKLAD: Mnoho žen celodenně pečuje o svůj vzhled.
Celoevropsky – týkající se celé Evropy
PŘÍKLAD: Celoevropsky se momentálně řeší uprchlická krize.
Celokoženě – celé v kůži
PŘÍKLAD: Boty prodávané na internetu působily celokoženě.
Celonárodně – týkající se celého národa
PŘÍKLAD: Celonárodně hledaný zločinec se ukrýval v Ústí nad Labem.
Celopodnikově – týkající se celého podniku
PŘÍKLAD: Celopodnikově organizovaná odstávka finančně zasáhla každého zaměstnance.
Celorepublikově - týkající se celé republiky
PŘÍKLAD: Celorepublikově vyhlášená sbírka dosáhla vynikajícího výsledku.
Celoročně – po dobu celého roku
PŘÍKLAD: Slevy na jízdném ve vlaku fungující celoročně.
Celospolečensky – týkající se celé společnosti
PŘÍKLAD: Celospolečensky řešeným problémem jsou sociálně patologické jevy u dětí a mládeže.
Celostátně – týkající se celého státu
PŘÍKLAD: Celostátně bylo vyhlášeno pátrání po dvojici nezvěstných dětí.
Celovečerně – po celý večer
PŘÍKLAD: Televizní stanice celovečerně vysílala filmy o Rambovi.
Celozávodně – týkající se celého závodu
PŘÍKLAD: Ředitelství celozávodně vyhlásilo školení zaměstnanců.
Celoživotně – po celý život
PŘÍKLAD: Někteří lidé se celoživotně vzdělávají.
Cele – úplně, dokonale, hotově, kompletně
PŘÍKLAD: Stroj působil cele.
Cementově – spojené a tvořené cementem
PŘÍKLAD: Cementově šedá barva sloužila jako podkladová vrstva.
Cenově – týkající se ceny
PŘÍKLAD: Cenově dostupné zboží vyprodaly během slevové akce.
Ceníkově – v souvislosti s ceníkem
PŘÍKLAD: Cena se ceníkově lišila.
Centimetrově – v centimetrech
PŘÍKLAD: Centimetrově to vycházelo na stejno.
Centralisticky – v systému řízení nižších organizačních jednotek z jednoho nadřízeného centra
PŘÍKLAD: Některé podniky a jejich pobočky jsou řízeny centralisticky.
Centralizovaně – organizačně soustředěné
PŘÍKLAD: Některá exotická zvířata musí být centralizovaně registrovaná.
Centrálně – umístěné v centru, hlavně, vztahující se k centru
PŘÍKLAD: Centrálně řízená ekonomika byla typická pro socialistické státy.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovce podle abecedy
Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.
Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.
Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.
Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jules Verne
= sova
sýčkovat (= strašit)
Sýček je malá sova. Nesýčkuj.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s
Správné přídavné jméno od slova „sýček“ je sýččí. Přestože pravopis může působit nezvykle, odpovídá českému slovotvornému systému a je jedinou správnou kodifikovanou podobou. V praxi se používá v zoologii, literatuře i běžném popisu vlastností a zvuků tohoto ptáka.
Zdroj: článek Přídavné jméno od slova sýček
Přídavná jména se v češtině tvoří podle slovotvorných vzorců. U zvířecích názvů zakončených na -ek dochází k vypuštění části slova a k následné příponě -čí. Proto vzniká:
Tvar „sýččí“ je tedy přirozeným výsledkem této slovotvorné změny. Trojitý souhláskový sled (sý-č-čí) je neobvyklý, ale gramaticky správný.
Zdroj: článek Přídavné jméno od slova sýček
I
Na pahorku mezi buky
kostelíček s věží nízkou;
s věže pak slyšeli zvuky
hájem a sousední vískou.
Není zvuk to zvonka jemný,
tratící se v blízké stráně:
dřevatě to rachot temný,
zvoucí lid do chrámu páně.
~
A tu z vísky к boží slávě
vzhůru běží zástup hojný:
veský lid to bohabojný,
a dnes velký pátek právě.
~
V chrámě truchlo: holé stěny;
oltář černá rouška kryje,
na roušce kříž upevněný;
v kůru zpívají pašije.
~
A hle! co se bělá v lese,
v černém lese za potokem?
Nějaká to veská žena,
ana v náručí cos nese.
I jde rychlým žena krokem,
svátečně jsouc oblečena,
tam tou strání za potokem -
pacholátko malé nese.
Běží žena, dolů běží,
pospíchá do chrámu páně:
tuť na blízku lesní stráně
kostel na pahorku leží.
A v úvale ku potoku
náhle ubystřuje kroků;
neb jak větřík volně věje,
z kostela slyšeti pění:
v kůru tam se právě pěje
Krista pána umučení.
Běží, běží podlé skály:
„Co to? mám-li věřit oku?
což mě moje smysly šálí?“
Stane, ohlíží se kolem —
rychle kroky zpět obrací,
stane zase, zas se vrací —
„Tam ten les, a zde ty klesty,
tamto vede cesta polem —
vždyť jsem nezbloudila s cesty!
Bože, co se se mnou děje!
což zde nejsem u kamena?
jaká se tu stala změna!“
Zase stojí, zase spěje,
celá jsoucí udivena,
oči rukou si protírá,
o krok blíže se ubírá:
„Bože, jaká to tu změna!“
~
Tu, kde z divokého klestu,
od kostela tři sta kroků,
veliký čněl kámen v cestu,
co se nyní jeví oku?
Jeví se tu ženě, jeví
vchodem vršek otevřený —
vysvětliti sobě neví —
kámen v cestu postavený,
postavená celá skála,
jak by od věků zde stála.
Jeví se tu, jeví ženě
chodba pod zemí, eo síně
vyklenutá ve křemeně;
a tam, klenba kde se tratí,
ve tmavém pahorku klíně,
jakýs plamen znamenati.
I hoří to jasnoběle,
jako v noci svit měsíčka;
i zaplává rudoskvěle,
jak by západ to sluníčka.
~
I vidouc to žena žasne,
a ke vchodu až pokročí,
a zastíníc dlaní oči,
hledí v ono místo jasné.
„Bože, jak se to tam svítí!“
Oči rukou si protírá,
o krok blíže se ubírá:
„Jak se to tam divně svítí!
což to asi může býti?“
Dále jíti však se bojí,
hledíc tam a venku stojí.
~
A co váhá, a co stojí,
v klenbu patříc neustále, '
mizí bázeň za pohledem,
zvědavost ji pudí předem,
a žena se béře dále.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady
Jsou to slova, která významově vycházejí z vyjmenovaných slov po v a zachovávají jejich pravopis.
Protože vychází ze slova zvykat, které patří mezi vyjmenovaná slova po v.
Ano, významově vychází ze slova vysoký, proto se píše s y.
Výt znamená vydávat zvuk, vít znamená plést nebo vítat.
Nepatří, jde o jiné slovo s jiným významem.
Protože často existují podobná slova s odlišným významem a pravopisem.
Pravidelným procvičováním, prací s významem a opravou vlastních chyb.
Ano, zejména u méně běžných tvarů a významových rozdílů.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
= vydávat ostrý neznělý zvuk
zasyčet, sykat, sykot, syčivý
Plátek masa na pánvi zasyčel.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s
Citoslovce emocionální a kontaktová jsou považována za subjektivní, protože vyjadřují pocity a vůli mluvčího, na rozdíl od citoslovcí zvukomalebných, která jsou vnímána jako objektivní, protože ty jen převádějí zvuk do artikulované podoby.
Je potřeba si uvědomit, že mezi citoslovce rozhodně nepatří neartikulované či částečně artikulované zvuky, jako jsou různé skřeky, vzdechy a výkřiky, které se řadí k parajazykovým prostředkům.
Některá citoslovce vznikla z ohebných slovních druhů, které postupně častým používáním ztratila svou souvislost se základovým slovem. Patří sem výrazy jako: člověče, vole, panebože atd. citoslovce se tedy dají dále rozdělit na vlastní a nevlastní. Vlastní citoslovce mají povahu citoslovcí od počátku na rozdíl od nevlastních, které obvykle vznikly ustrnutím slov v některém tvaru (běda, panebože, panečku)
Citoslovce nemusí být vždy jen jednoslovná, existují i víceslovné výrazy jako je například: basta fidli, k čertu, do prkýnka.
Zdroj: článek Citoslovce