Téma: 

Ta


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

CVIČENÍ NA VYJMENOVANÁ SLOVA PO B

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po b

obtný přívěs,
zblé blky,
obváme nový bt,
Zbněk sbl budku,
staré občeje,
staroblé obdlí,
město Přibslav,
dobvat hrad,
nabt majetek,
útulný příbtek,
kabna letadla,
btevní pole,
nabté zbraně,
dlouhé bdlo,
btva u Lipan,
kabna řidiče,
plechový bubnek,
blinkový čaj,
nový bt,
mořská hlubna,
obvací pokoj,
hodiny odbly poledne,
krabce hřebků,
blá kočka,
Bvoj bl silák,
dobtek se pásl,
dobt moblní telefon


2. cvičení na vyjmenovaná slova po b

Zbšek bl nemocný,
blá mlha,
bdlím ve městě,
strakatý bček,
vaječný blek,
blá skříň,
horská bstřina,
rozbtá karabna,
zlobm se na tebe,
neslíbl nic,
staré bdliště,
pěkný slabkář,
zaseté oblí,
slunný bt,
stará kobla,
tvoje babčka,
léčivé bliny,
z Přibslavi,
zbtek chleba,
nezpůsobl škodu,
občejný sešit,
zelená koblka,
zabdlený bt,
bložravec,
neobčejné dobrodružství,
liška Bstrouška,
hbitá rybička


3. cvičení na vyjmenovaná slova po b

bcí nástroj,
obvatelé Brna,
nabtá zbraň,
zbtek bavlnky,
moderní nábtek,
mohutný bzon,
oblíbt si pohádku,
hbtá dívka,
přibl nový žák,
neznámá btost,
koblka hopsá,
nezlobme se,
pobvat v Aši,
btva na Moravském poli,
bvalo pěkněji,
blá holubčka,
přibl hřebk,
pobl všechny mouchy,
pohádková btost,
bcí nástroj,
nabl peněz,
netrhejte blí,
dobt pevnost,
dlouhý bč,
velké krupobtí,
slíbl mi to,
Zbslav


4. cvičení na vyjmenovaná slova po b

blo neblo,
nebj toho psa,
vymlátit oblí,
bt unavený,
nové bopotraviny,
šestá hodina odbla,
vybhá z bloků,
slovo má dvě slabky,
abch nezapomněl,
staré občeje,
dobrá nabdka,
blý svetr,
pan btný,
zabvat se něčím,
sbrka známek,
Bdžov,
bt na poplach,
bstrý kluk,
btevní lodě,
nebdlím tam,
dětské nádobčko,
babka,
staroblý hrad,
Bstřice pod Hostýnem,
nabdni i ostatním,
pomohl bch vám,
bt doma


5. cvičení na vyjmenovaná slova po b

rozbtá sbječka,
Blany,
blit prádlo,
zbtečně se zlobl,
nebjte ho,
vojáci dobli hrad,
kdybch se nevrátil,
obtý nábtek,
malý bk je bček,
Hrabně,
nabzíme nové zboží,
sbrka léčivých blin,
ten bt se mi líb,
rybzový koláč,
babččina truhla,
zbly mi peníze,
Přibslav,
občejné šaty,
kdybchom tam nešli,
velké hromobtí,
horská bstřina,
nevážil si dobrého bdla,
pan Blek,
slečna Bdžovská,
léčivý zlatobl



Zdroj: Cvičení na vyjmenovaná slova po b
Zveřejněno: 23.2.2015

URČOVÁNÍ SLOVA NÍŽ

Níž jako příslovce

Začni hrát o tón níž. Horolezci museli kvůli počasí sestoupit níž do údolí. Moje chata leží níž než ta tvoje.

Ve všech těchto větách je slovo „níž“ příslovcem, respektive 2. stupněm příslovce nízko/nízce (jen pro připomenutí: 3. stupeň je nejníž/nejníže).

Zdroj: Určování slova níž
Zveřejněno: 11.5.2016

CITOSLOVCE

Citoslovce opovržení

Citoslovce opovržení patří mezi ta citoslovce, která jsou snadno rozeznatelná i bez kontextu. Obvyklými výrazy pro opovržení jsou tse, pche, ts, tsc. Vycházejí tedy ze zvuku, který člověk vydává. Otázka na tato citoslovce se často objevuje v různých křížovkách.

Zdroj: Citoslovce
Zveřejněno: 17.11.2015

ZÁJMENA

UKAZOVACÍ zájmena

Ukazujeme jimi na osoby, zvířata nebo věci

Skloňování:

Zájmeno ten

1. ten ta to
2. toho toho
3. tomu tomu
4. toho
ten (než.)
tu to
5. - - -
6. o tom o té o tom
7. tím tou tím

1. ti
ty (než.)
ty ta
2. těch
3. těm
4. ty ty ta
5. -
6. o těch
7. těmi
  • Stejně se skloňuje i zájmeno onen.
  • Zájmeno takový se skloňuje podle vzoru mladý.

Zájmeno sám

1. sám sama samo
2. samého samé samého
3. samému samé samému
4. samého (sama)
sám (než.)
samou (samu) samo
5. - - -
6. o samém o samé o samém
7. samým samou samým

1. sami
samy (než.)
samy sama
2. samých
3. samým
4. samé (samy) samá (sama)
5. -
6. o samých
7. samými

Zájmeno týž

1. týž/tentýž táž/tatáž totéž
2. téhož téže téhož
3. témuž téže témuž
4. téhož
týž/tentýž (než.)
touž/tutéž totéž
5. - - -
6. o témž(e)/tomtéž o téže o témž(e)/tomtéž
7. týmž/tímtéž touž/toutéž týmž/tímtéž

1. tíž/titíž
tytéž (než.)
tytéž táž/tatáž
2. týchž
3. týmž
4. tytéž tytéž táž/tatáž
5. -
6. o týchž
7. týmiž

Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Podstatná jména

Prvním slovním druhem jsou podstatná jména, která pojmenovávají osoby, zvířata, věci, patří sem názvy vlastností, dějů a vzta. Ve větě je poznáme tak, že si na ně můžeme ukázat TEN, TA, TO.

Příklad: Malé (TO) kotě lezlo v naší () zahradě přes (TEN)plot.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

VTIPNÉ BÁSNIČKY OD ZNÁMÝCH AUTORŮ

Turistická příhoda s detektivní zápletkou

Jiří Žáček

Na Šumavě

v háji břízek

zaběhl se pěkný řízek.

Usmažený,

libový –

zmizel někde ve křoví.

Zaběhl se jedné tetě,

co tu byla

na výletě.

Utekl jí z batohu –

víc vám říci nemohu.

A ta teta

celá divá

zavolala detektiva.

Zavolala Holmesa,

ať jde na to

od lesa.

Co jí na to

Holmes poví?

– Usmažila si ho nový!

Já mít hlavu vševěda –

už ho snědla

medvěda!

Já vám klaním,

haudujudu,

vaše oběd být už v čudu.

Pozdě honit bycha, yes.

Těšilo mě.

Dobrý dnes!

Zdroj: Vtipné básničky od známých autorů
Zveřejněno: 27.4.2018

ABSTRAKTNÍ PODSTATNÁ JMÉNA

Dělení podle mluvnické kategorie čísla

Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.

Podstatná jména, která tvoří obě čísla

Jednotné číslo podstatného jména

Pes, Psi

Množné číslo podstatného jména

Člověk, Lidé

Podstatná jména látková

Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.

Jednotné číslo

Mouka, Zlato

Množné číslo

Dva pytle mouky, Tři váčky zlata

Podstatná jména pomnožná

Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.

Jednotné číslo

(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle

Množné číslo

(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle

Podstatná jména hromadná

Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .

Podstatná jména hromadná

Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)

Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)

Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017

PRAVOPISNÁ CVIČENÍ MĚ MNĚ

5. cvičení

  1. Znit se je podle nemožné.

  2. O se nikdo bát nemusí.

  3. Zřej se nikdy nesetkáme.

  4. Zaspal a zapol doma domácí úkol na matematiku.

  5. Taje vyhlížející hrad děsil.

  6. Zedělství je pro stát nezbytné.

  7. Isaac Newton význa ovlivnil chápání fyziky.

  8. Setkání s tebou připolo mé mládí.

  9. Překrásné ponky rozkvetly u vody.

  10. Nový spolužák vyhlížel mile a skro.

  11. Řidič vědo ohrozil svého spolujezdce.

  12. Jaroř se nachází mezi Hradcem Králové a Náchodem.

  13. Zatní slunce se musí pozorovat se slunečními brýlemi.

  14. Přátelé o  mluví moc mile.

  15. Tajší pravidla nikde jinde neplatí.




Zdroj: Pravopisná cvičení mě mně
Zveřejněno: 27.9.2017

VŠECHNA ZÁJMENA

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

ZÁJMENA

PÁDY

TEN

TA

TO

TENTO

TATO

TOTO

1. pád

Ten

Ta 

To 

Tento

Tato

Toto

2. pád

Toho

Toho

Tohoto

Této

Tohoto

3. pád

Tomu

Tomu

Tomuto

Této

Tomuto

4. pád

Toho, ten

Tu

To 

Tohoto, tento

Tuto

Toto

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O tom

O té

O tom

O tomto

O této

O tomto

7. pád

S tím

S tou

S tím

S tímto

S touto

S tímto

Skloňování těchto tvarů v množném: ti, ty, ta, tito, tyto, tato:

ZÁJMENA

PÁDY

TEN

TA

TO

TENTO

TATO

TITO

1. pád

Ti, ty

Ty

Ta 

Tito, tyto

Tyto

Tato

2. pád

Těch

Těch

Těch

Těchto

Těchto

Těchto

3. pád

Těm

Těm

Těm

Těmto

Těmto

Těmto

4. pád

Ty

Ty

Ta 

Tyto

Tyto

Tato

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O těch

O těch

O těch

O těchto

O těchto

O těchto

7. pád

S těmi

S těmi

S těmi

S těmito

S těmito

S těmito

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TENHLE

TAHLE

TOHLE

ONEN

ONA

ONO

1. pád

Tenhle

Tahle

Tohle

Onen

Ona

Ono

2. pád

Tohohle

Téhle

Tohohle

Onoho

Oné

Onoho

3. pád

Tomuhle

Téhle

Tomuhle

Onomu

Oné

Onomu

4. pád

Tohohle, tenhle

Tuhle

Tohle

Onoho, onen

Onu

Ono

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O tomhle

O téhle

O tomhle

O onom

O oné

O onom

7. pád

S tímhle

S touhle

S tímhle

S oním

S onou

S oním

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TENHLE

TAHLE

TOHLE

ONEN

ONA

ONO

1. pád

Tihle, tyhle

Tyhle

Tahle

Oni, ony

Ony

Ona

2. pád

Těchhle

Těchhle

Těchhle

Oněch

Oněch

Oněch

3. pád

Těmhle

Těmhle

Těmhle

Oněm

Oněm

Oněm

4. pád

Tyhle

Tyhle

Tahle

Ony

Ony

Ona

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O těchhle

O těchhle

O těchhle

O oněch

O oněch

O oněch

7. pád

S těmihle

S těmihle

S těmihle

S oněmi

S oněmi

S oněmi

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TAKOVÝ

TAKOVÁ

TAKOVÉ

TÝŽ, TENTÝŽ

TÁŽ, TATÁŽ

TOTÉŽ

1. pád

Takový

Taková

Takové

Týž, tentýž

Táž, tatáž

Totéž

2. pád

Takového

Takové

Takového

Téhož

Téže

Téhož

3. pád

Takovému

Takové

Takovému

Témuž

Téže

Témuž

4. pád

Takového, takový

Takovou

Takové

Téhož, týž, tentýž

Touž, tutéž

Totéž

5. pád

Takový

Taková

Takové

-

-

-

6. pád

O takovém

O takové

O takovém

O témž(e), tomtéž

O téže

O témže, tomtéž

7. pád

S takovým

S takovou

S takovým

S týmž, tímtéž

S touž, toutéž

S týmž, tímtéž

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TAKOVÝ

TAKOVÁ

TAKOVÉ

TÝŽ, TENTÝŽ

TÁŽ, TATÁŽ

TOTÉŽ

1. pád

Takoví, takové

Takové

Taková

Tíž, titíž, tytéž

Tytéž

Táž, tatáž

2. pád

Takových

Takových

Takových

Týchž

Týchž

Týchž

3. pád

Takovým

Takovým

Takovým

Týmž

Týmž

Týmž

4. pád

Takové

Takové

Taková

Tytéž

Tytéž

Táž, tatáž

5. pád

Takoví, takové

Takové

Taková

-

-

-

6. pád

O takových

O takových

O takových

O týchž

O týchž

O týchž

7. pád

S takovými

S takovými

S takovými

S týmiž

S týmiž

S týmiž

Skloňování ukazovacího zájmena sám v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SÁM

SAMA

SAMO

1. pád

Sám

Sama

Samo

2. pád

Samého

Samé

Samého

3. pád

Samému

Samé

Samému

4. pád

Samého (sama), sám

Samou, samu

Samo

5. pád

-

-

-

6. pád

O samém

O samém

O samém

7. pád

Se samým

Se samou

Se samým

Skloňování ukazovacího zájmena sám v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SÁM

SAMA

SAMO

1. pád

Sami, samy

Samé

Samá

2. pád

Samých

Samých

Samých

3. pád

Samým

Samým

Samým

4. pád

Samé, samy

Samé, samy

Samá, sama

5. pád

-

-

-

6. pád

O samých

O samých

O samých

7. pád

Se samými

Se samými

Se samými

Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno: 23.1.2016

PRAVOPISNÁ CVIČENÍ MĚ MNĚ

3. cvičení

  1. Runec ve tváři usvědčoval ze lži.

  2. Malíř Max Švabinský se narodil v Kroříži.

  3. Při stresové situace si počínal velmi rozu.

  4. Nálezce ztracených peněz dostal odnu.

  5. Paříž je hlavním stem Francie.

  6. Hrdinný rytíř sle vyrazil proti drakovi.

  7. Teplor ukazoval zvýšenou teplotu.

  8. Lékař ho je uchopil za poraněnou ruku.

  9. Úsv člověka nic nestojí.

  10. Modelka la oči nalíčené te kouřovými stíny.

  11. Nejrozujší přístup zaujal překvapivě můj otec.

  12. Tajší horké počasí nikomu nevyhovovalo.

  13. síc náhle zašel a obloha potela.

  14. Její hnědé vlasy ly na slunci děný nádech.

  15. Žáci se museli naučit básničku zpati.




Zdroj: Pravopisná cvičení mě mně
Zveřejněno: 27.9.2017

PRAVOPISNÁ CVIČENÍ MĚ MNĚ

4. cvičení

  1. masová ss šéfkuchaře vůbec nechutnala.

  2. Soudní znalec lehce vyvrátil nepodložené donky.

  3. Lékař tatínkovi poradil, aby jedl stříd.

  4. Při dietě je třeba odřovat přesné množství jídla.

  5. Z naší zahrady byly odcizeny veškeré děné plechy.

  6. Tajší obyvatelé s nikým cizím nevycházeli.

  7. Při matematice nedokázal vypočítat por koule.

  8. Aby usnul, potřeboval pořádné zatení oken.

  9. Rodiče přihlásili na tábor.

  10. Porozuní je základem každého dobrého vztahu.

  11. Osalý jezdec se náhle objevil uprostřed města.

  12. Prvky ze starého řeckého uní se objevují v malbách dodnes.

  13. Některé televizní seriály nic neříkají.

  14. Můj maturitní oblek teď po letech působí sšně.

  15. Babičce stále pat slouží dobře.




Zdroj: Pravopisná cvičení mě mně
Zveřejněno: 27.9.2017

SMUTEČNÍ HOSTINA

Řeč na smuteční hostině

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že řeč na smuteční hostině se liší od projevu při smutečním aktu. Odlišností je několik, rozdíl je například v délce trvání projevu. Na hostině je obvykle řeč výrazně kratší, navíc obsah řeči vychází z toho, že hosté byli i na smutečním rozloučení se zemřelým, a tak slyšeli hlavní projev. Není tedy nutné opakovat informace o životě zemřelého. Součástí řeči na smuteční hostině je také obvykle poděkování za vyjádřené upřímné soustrasti. Řeč na smuteční hostině navíc nemusí mít stejný řečník, který měl proslov na posledním rozloučení. Řeč na smuteční hostině také nemusí mít tak oficiální znění, jako ta na pohřbu, projev na smuteční hostině může mít v podstatě každý. Obvykle ale smuteční hostinu zahajuje projev některého z blízkých příbuzných, po něm mohou následovat i krátké projevy dalších hostů, v nichž se zavzpomíná na zemřelého a na to, co pro řečníka znamenal.

Zdroj: Smuteční hostina
Zveřejněno: 20.12.2017

PŘÍBUZNÁ SLOVA KE SLOVU VŮNĚ

Slova příbuzná

A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.

Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova: VONĚT, PŘIVONĚT, NEVONĚT, DOVONĚT, NAVONĚT, ZAVONĚT, VONNÝ, VOŇAVKA, VOŇAVKÁŘSKÝ, VOŇAVÝ, NEVOŇAVÝ, VONIČKA.

Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).

První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.

Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně
Zveřejněno: 14.6.2017

ZÁJMENA

PŘIVLASTŇOVACÍ zájmena

Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)

Skloňování:

Zájmeno můj

1. můj má/moje mé/moje
2. mého mé/mojí mého
3. mému mé/mojí mému
4. mého
můj (než.)
mou/moji mé/moje
5. můj má/moje mé/moje
6. o mém o mé/mojí o mém
7. mým mou/mojí mým

1. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
2. mých
3. mým
4. mé/moje má/moje
5. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
6. o mých
7. mými
K zapamatování

Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".

Zájmeno tvůj

(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).

Zájmena jehojejich

Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).

K zapamatování

Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)

Zájmeno náš

1. náš naše naše
2. našeho naší našeho
3. našemu naší našemu
4. našeho
náš (než.)
naši naše
5. náš naše náš
6. o našem o naší o našem
7. naším naší naším

1. naši,
naše (než.)
naše naše
2. našich
3. našim
4. naše
5. = 1.
6. o našich
7. našimi
K zapamatování

V tomto případě bývá opět problém se zájmenem v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Znovu určitě pomůže, když využijete ukazovacího zájmena ta. Řekněte si tu naši, té naší, s tou naší.

Podle zájmena náš se skloňují rovněž zájmena váš, co a v jednotném čísle všechen.

Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015

VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI 9. TŘÍDA

Říkadla pro Madlu a pro Kadla

Jiří Suchý

Kokrhal kohout kokrhal,

až bránici si potrhal.

Jakmile dozní pašije,

slepice mu ji zašije.

Letěla kachna, letěla,

hajný ji trefil do těla.

Zdá se mi, že ta kačena

nebyla příliš nadšena.

Daroval táta kotěti

pilulku proti početí.

Co si s ní kotě počalo,

o tom se příliš nepsalo.

Běžela liška k Táboru,

podlezla cestou závoru.

Jel kolem rychlík z Opavy

a liška už je bez hlavy.

Zpíval kos Božce fistulí,

že se k ní večer přitulí.

A když se ptáče ohlídlo,

Božka mu šlápla na křídlo.

Šine se slepýš po břiše,

po břiše pana Juliše.

A jeho žena Marie

mu k tomu zpívá árie.

Hryzala myška překližku,

fošna jí spadla na šišku.

Zůstala ležet na ponku

a myšák si vzal Japonku.

Zobali, vrabci zobali

igelitové obaly.

Když už je zobat nemohli,

tak si je dali na hlavy.

Stěžovala si slepice,

že prý je slabá na plíce.

A tím končíme říkadla

Jak pro Madlu tak Pro Kadla.

Zdroj: Vtipné básně k recitaci 9. třída
Zveřejněno: 27.4.2018

ONLINE CVIČENÍ NA VYJMENOVANÁ SLOVA PO S

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po s

skorčino hnízdo,
slniční hlídka,
snovec Smon,
plísňový sr,
rybičky v sti,
navštívil nové sdliště,
vítr slí,
dosta se najedl,
schravý den,
slikonová vlákna,
spký písek,
louže vyschají,
slný jako medvěd,
špatně usná,
chraptíš a speš,
záslkový obchod,
javorový srup,
školní besdka,
velké úslí,
prosm o pomoc,
déšť zeslil,
koupené osvo,
malá sň je sňka,
hascí přístroj


2. cvičení na vyjmenovaná slova po s

malý ssel,
nefunkční vyslačka,
sdlo firmy,
zavolej hasče,
kyselina srová,
ospal se vyrážkou,
malý les je lesk,
srová zelenina,
slonová taška,
masté jídlo,
matka se snem,
prádlo uschá,
stá barva,
prosvá písek přes sto,
únor je zimní měsc,
pára sčela,
drobná lasčka,
náramný slák,
spký sníh,
nová slnice,
olomoucké srečky,
roztomilý psček,
had zasčel,
skora koňadra


3. cvičení na vyjmenovaná slova po s

vyslující horko,
srové výpary,
smuloval zranění,
je rozdíl mezi Měscem a měscem,
svá holubička,
smultánní tlumočení,
sté jídlo,
sraři vyrábějí sry v srárně,
nechej boty v předsni,
třásl se jako oska,
volejbalová sť,
paní Skorová,
svízelná stuace,
neosdlená oblast,
uschající tráva,
prosncový den,
sček houká,
dětský zásp,
nejslnější kluk ze třídy,
v minulém tisciletí,
pospat chodník,
nebezpečný zlosn


4. cvičení na vyjmenovaná slova po s

poslat balík,
sčící had,
neuhastelný požár,
pořád nesčkuj,
prezidentské sdlo,
domácí náslí,
ty máš ale slu,
hlastá hudba,
nemoc ospky,
zdravá srovátka,
malý nosk,
počítačová sť,
osřelé dítě,
sslí díra,
sra je nerost,
nascený roztok,
nemusš tam jít,
malý sn je snáček,
nost batoh,
nerozspej sůl,
přespací hodiny,
poslovací cvičení,
Velké Losny,
usdlili se poblíž


5. cvičení na vyjmenovaná slova po s

jabloň obspaná květy,
zámek Schrov,
květiny uschají,
rozspal posku na koláč,
svatební sň,
kamarádka Smona,
nenascené kyseliny,
poštovní záslka,
dobrovolný hasč,
přescený trh,
st hrách,
slvestrovská zábava,
čaj se srupem,
dřevěné kosště,
jedovatý srovodík,
srová pomazánka,
stič u auta,
bláto oschá,
vyslující zápas,
vyhořelá srka,
Sbylino proroctví,
houba srovinka,
spka na obilí,
srotčí důchod



Zdroj: Online cvičení na vyjmenovaná slova po s
Zveřejněno: 23.3.2015

TEST NA POVÍDKY MALOSTRANSKÉ - POSTAVY

Test na postavy Malostranských povídek

  1. O kom (jméno postavy) je následující ukázka: „Dne 16. února, v šest hodin ráno, otevřel tedy svůj krám U zeleného anděla. Už včera bylo tu nadobro vše upraveno, krám se lesknul bělostí a novostí. V příhradách a v otevřených pytlích svítila se moučka bělejší než ta čerstvě obílená zeď a lesknul se hrách žlutější než kolem to pomerančově natřené nářadí. Sousedé a sousedky, když šli kolem, podívali se dobře dovnitř, a některý učinil krok nazpět, aby se podíval ještě jednou. Ale do krámu nevešel nikdo.“
  2. Kdo dal panu Vojtíškovi kousek chleba a kávu, když mu nikdo jiný nepomohl v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
  3. Který z mužů v povídce Večerní šplechty zůstal na střeše nejdéle a nepronásledoval dívky?
  4. Jaké povolání měl otec doktora Heriberta v povídce Doktor Kazisvět?
  5. Který člověk upřímně litoval smrti pana rady Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
  6. Proč panu Heribertovi přezdívali doktor Kazisvět?
  7. Ve které povídce se objevuje Pohorák?
  8. Ve které povídce se objevuje Pan Vojtíšek?
  9. Ve které povídce se objevuje Josef Velš?
  10. Ve které povídce se objevuje Pepík Augusta?
  11. Ve které povídce se objevuje Lízinka Perálková?
  12. Ve které povídce se objevuje Pan Šajvl?
  13. Ve které povídce se objevuje Slečna Poldýnka?
  14. Ve které povídce se objevuje ševcův Fricek?
  15. Ve které povídce se objevuje Klára Lakmusová?
  16. Ve které povídce se objevuje Tlustá Máry?
  17. Ve které povídce se objevuje Krumlovský?
  18. Ve které povídce se objevuje Václav Bavor?
  19. Ve které povídce se objevuje Bába milionová?
  20. Ve které povídce se objevuje Pan Rybář?
  21. Ve které povídce se objevuje Josef Rumpálovic?
  22. Ve které povídce se objevuje Vilém Cibulka?
  23. Ve které povídce se objevuje pan Provazník?
  24. Ve které povídce se objevuje slečna Žanýnka?
  25. Ve které povídce se objevuje Paní Nocarová?
  26. Ve které povídce se objevuje policejní komisař Uhmühl?
  27. Ve které povídce se objevuje Jan Hovora?
  28. Ve které povídce se objevuje Jan Rechner?
  29. Ve které povídce se objevuje Doktor Jensen?
  30. Ve které povídce se objevuje Mikuláš z Husi?

Zdroj: Test na Povídky malostranské - postavy
Zveřejněno: 12.7.2017

SMUTEČNÍ HOSTINA

Typy smuteční hostiny

Existuje několik variant smuteční hostiny, které se liší ve finanční i časové otázce. První varianta smuteční hostiny je ta, jejíž cena není tak vysoká a zároveň není ani časově náročná. Jedná se jen o malé setkání s nejbližšími příbuznými a přáteli zemřelého, které trvá jen zhruba půl hodiny a jehož náplní je jen přípitek. Pozvaní smuteční hosté se tedy sejdou na vybraném místě, spolu si připijí na zemřelého, mohou sklenici vína případně zajíst nějakým malým (obvykle slaným) občerstvením a po rozloučení s rodinou zemřelého odcházejí. Tento typ hostiny není ani časově a ani finančně náročný, pokud tedy pozůstalí nezvolí nejdražší víno na trhu. Dražší jsou varianty smuteční hostiny, při nichž už se počítá s obědem. Takováto hostina se pak může konat v restauraci, která se nachází blízko místa smutečního obřadu, nebo v domě zemřelého, nebo v domě jeho blízkých příbuzných. Ani smuteční hostina konaná v restauraci se nijak výrazně neprodlužuje, obvykle je její součástí přípitek na počest zemřelého, krátký dvouchodový oběd, případně malý dezert, po jehož konzumaci pak smuteční hosté postupně odcházejí. Tato hostina tedy trvá maximálně dvě hodiny. Posledním již zmíněným typem smuteční hostiny je varianta, kdy se kar koná v domě někoho z rodiny. V takovém případě občerstvení na smuteční hostině zajišťuje rodina, která ho může objednat z restaurace, nebo ho sama uvařit. Možností je, že i někteří smuteční hosté donesou něco malého k snědku. Takováto rodinná smuteční hostina se obvykle skládá nejen z přípitku na počest zesnulého, z oběda a dezertu, ale i posezení, které se může protáhnout i na několik hodin. Je potřeba, aby na něj byl zajištěn dostatek občerstvení.

Zdroj: Smuteční hostina
Zveřejněno: 20.12.2017

MOJI A MOJÍ V PRAVIDLECH ČESKÉHO PRAVOPISU

Moji versus mojí

Pro názornější přehled nabízím kompletní skloňování tohoto zájmena (stejné skloňování mají i zájmena tvůj a svůj):

Číslo jednotné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

můj

má/moje

mé/moje

2. pád

mého

mé/mojí

mého

3. pád

mému

mé/mojí

mému

4. pád

mého, můj (neživ.)

mou/moji

mé/moje

5. pád

můj

má/moje

mé/moje

6. pád

o mém

o mé/mojí

o mém

7. pád

mým

mou/mojí

mým

Číslo množné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

mí/moji

mé/moje

má/moje

mé/moje (neživ.)

2. pád

mých

mých

mých

3. pád

mým

mým

mým

4. pád

mé/moje

mé/moje

má/moje

5. pád

mí/moji

mé/moje

má/moje

mé/moje (neživ.)

6. pád

o mých

o mých

o mých

7. pád

mými

mými

mými

Kdo si není schopen zapamatovat, ke kterým pádům dané tvary patří (já samozřejmě také ne), nechť zkusí v běžném životě (tedy i při psaní diktátů) používat pomůcku v podobě ukazovacího zájmena ten, ta, respektive ti, tu, té, tou.

Jak to funguje? Když si řeknete ti moji chlapci, pak slyšíte, že ti je krátká varianta, takže napíšete krátké „i“ i v zájmenu moji. Totéž platí i v ženském rodě – viděl tam tu moji kamarádku (tu zní krátce, takže napíšete krátké „i“ i v přivlastňovacím zájmenu). Jestliže si ve větě můžete říct například bez té mojí pomoci, pak slyšíte, že vyslovujeme dlouze, tudíž napíšete dlouhou koncovku i v přivlastňovacím zájmenu mojí. Stejně tak u příkladu k té mojí sestře se chovej slušně, o té mojí chybě už věděli, s tou mojí žádostí nepočítali apod.

A pokud jsem vám nepomohla ani touto berličkou, tak tu mám ještě záchranné lano – když nebudete vědět, jestli moji nebo mojí, nahraďte výraz dubletou, tedy druhým tvarem, který nám pravidla v daném pádě nabízejí. Například napíšete: (moji) chlapci to okno nerozbili. Viděl tam mou (moji) kamarádku. Bez (mojí) pomoci si nevěděl rady. K  (mojí) sestře se chovej slušně. O  (mojí) chybě už věděli. S mou (mojí) žádostí už nepočítali.

Kdo se stále necítí jistý v kramflekách, může si správné používání procvičit v textech, které jsem pro vás připravila k upevnění získaných znalostí. A na závěr ještě připomínám, že vše výše uvedené platí i pro zájmena tvůjsvůj.

Zdroj: Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu
Zveřejněno: 5.5.2016

VTIPNÉ BÁSNIČKY OD ZNÁMÝCH AUTORŮ

Ušaté torpédo

Jiří Žáček

Ušaté torpédo vylétlo do světa

jak malá chlupatá bláznivá kometa,

ze dveří na dvorek, a už je za vraty,

v parku se honilo s kluky a děvčaty,

prolétlo jako blesk okolní ulice,

prohnalo kocoury, vrabce a slepice,

vymetlo kaluže, skočilo do písku –

utíká za ním kluk a volá: Matýsku!

Lidičky, pomozte, buďte tak laskaví,

poproste strážníka, ať ho hned zastaví!

Ušaté torpédo se těžko zastaví,

když mu svět připadá chutný a voňavý,

když svět je zázračná rozkvetlá zahrádka

pro malá zvědavá ušatá štěňátka.

Svět je tu na hraní – anebo k sežrání?

To se pak živý tvor jen těžko ubrání,

musí se rozběhnout, peláší, utíká

a zvedne nožičku na botu strážníka,

uhání, skotačí, koulí se, metelí,

a svět je na hraní, a svět je veselý.

Ušaté torpédo se řítí po rynku,

vrhlo se divoce na naši maminku.

Maminka spustila: Šup domů nazpátek!

Co já se nahoním bláznivých štěňátek!

Kam pořád utíkáš? Zastyď se, hanbáři!

Štěňátko olízlo maminku po tváři,

a ta se usmála a řekla vesele:

Toulavý čumáčku, je krásná neděle.

Jak šli bratři pro kládu

Jeden sedlák měl tři syny,

nebáli se žádné dřiny.

„Kubo, dojdi pro kládu!“

Kuba kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Já tu kládu neunesu!“

Posadil se, vzdychl: „Ech,

co mám dělat? Je to pech!“

Kuba nejde... Co se děje?

Zavolali pro Matěje.

„Matěji, běž pro kládu!“

Matěj kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Já ji taky neunesu!“

Posadil se, vzdychl: „Ech...“

Kuba dodal: „Je to pech!“

Matěj nejde... To je doba –

ztratili se v lese oba!

„Honzo, dojdi pro kládu!“

Honza kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Sám tu kládu neunesu.

Na jednoho je to moc –

pospěšte mi na pomoc!

Chopte se té klády, bratři,

ve třech máme sílu za tři!“

Už se kláda nakládá:

„Hej rup! Šup s ní na záda!“

Už ji nesou svižným krokem

polní cestou za potokem,

nesou kládu z javora

rovnou domů do dvora.

Zdroj: Vtipné básničky od známých autorů
Zveřejněno: 27.4.2018