Pravidla českého pravopisu

Touto – jaký je to slovní druh?

Jaký slovní druh je „touto“?

Slovo „touto“ je zájmeno, přesněji ukazovací zájmeno. Jde o tvar zájmena tento. Například ve větě „Projdeme touto ulicí“ ukazuje slovo „touto“ na konkrétní ulici. V tomto případě je v 7. pádě jednotného čísla ženského rodu: kým, čím? – touto ulicí.

Jakým slovním druhem může být

„Touto“ jako ukazovací zájmeno

Zájmena jsou slova, která zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně na osoby, věci či vlastnosti ukazují. Slovo touto patří mezi zájmena ukazovací, protože označuje určitou, konkrétní věc nebo osobu.

Základním tvarem je zájmeno tento. Podle rodu a pádu se jeho podoba mění:

  • tento dům,
  • tohoto domu,
  • tomuto domu,
  • tato ulice,
  • této ulice,
  • touto ulicí,
  • toto město.

Tvar touto používáme u ženského rodu v jednotném čísle, zpravidla v 7. pádě.

Jak jev bezpečně poznat

Jak poznat slovní druh slova „touto“

Nejjednodušší je podívat se na význam slova ve větě. „Touto“ samo nepojmenovává konkrétní předmět nebo vlastnost. Pouze ukazuje, o kterou věc jde.

Například:

Touto cestou se dostaneme k nádraží.

Slovo „cestou“ je podstatné jméno. Slovo „touto“ pouze upřesňuje, kterou cestu máme na mysli. Proto jde o ukazovací zájmeno.

Pomoci může také převedení na základní tvar:

  • touto cestou → tato cesta,
  • touto knihou → tato kniha,
  • touto metodou → tato metoda.

Ve všech případech se dostaneme k tvaru tato, který patří k zájmenu tento.

Jaký pád je „touto“?

Ve spojení s podstatným jménem ženského rodu je „touto“ nejčastěji tvarem 7. pádu jednotného čísla.

Ptáme se:

Kým? Čím?

  • Čím jsme šli? – touto cestou.
  • Čím se budeme zabývat? – touto otázkou.
  • Čím otevřeme dveře? – touto kartou.

Je tedy možné určit nejen slovní druh, ale také mluvnický tvar: ukazovací zájmeno, ženský rod, jednotné číslo, 7. pád.

Příklady

Příklady slova „touto“ ve větách

  • Touto ulicí jezdí autobus každých deset minut.
  • Nemůžeme se řídit pouze touto zkušeností.
  • Touto cestou jsme šli už minulý rok.
  • Zabývali jsme se touto otázkou celé odpoledne.
  • Touto metodou lze příklad vypočítat rychleji.
  • Byla velmi překvapena touto zprávou.
  • S touto knihou se vám bude učit snadněji.
  • Před touto budovou je autobusová zastávka.

Ve všech těchto příkladech je „touto“ ukazovacím zájmenem. Ukazuje na konkrétní ulici, zkušenost, cestu, otázku, metodu, zprávu, knihu nebo budovu.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při určování slova „touto“

Záměna za přídavné jméno

Protože slovo „touto“ stojí často před podstatným jménem a přizpůsobuje se mu rodem, číslem a pádem, může připomínat přídavné jméno. Přídavným jménem však není. Patří mezi zájmena.

Například ve spojení „touto krásnou zahradou“ jsou slovní druhy následující:

  • touto – zájmeno,
  • krásnou – přídavné jméno,
  • zahradou – podstatné jméno.

Záměna základního tvaru

Základním tvarem slova „touto“ není „tato“, ale tento. Ve slovnících a při určování zájmen se jako základní podoba uvádí zájmeno „tento“.

Záměna „touto“ a „tuto“

Tvary touto a tuto nejsou zaměnitelné, protože vyjadřují jiné pády.

  • Vidím tuto ženu. – 4. pád: koho, co?
  • Mluvím s touto ženou. – 7. pád: s kým, s čím?

Rozdíl lze dobře poznat podle otázky. „Tuto“ bývá ve 4. pádě, zatímco „touto“ v 7. pádě.

Nejčastější otázky

Je „touto“ zájmeno?

Ano. „Touto“ je zájmeno, konkrétně ukazovací zájmeno. Jde o jeden z tvarů zájmena „tento“. Používá se například ve spojení „touto cestou“, „touto ženou“ nebo „touto metodou“.

Jaký druh zájmena je „touto“?

Slovo „touto“ patří mezi ukazovací zájmena. Ukazuje na konkrétní osobu, věc nebo skutečnost, o které se mluví. Do stejné skupiny patří například tvary tento, tato, toto, ten, ta nebo to.

Jaký pád je „touto“?

„Touto“ je v běžném použití 7. pád jednotného čísla ženského rodu. Ptáme se otázkou „kým, čím?“. Například: „Šli jsme touto cestou.“ Čím jsme šli? Touto cestou.

Jaký je rozdíl mezi „tuto“ a „touto“?

„Tuto“ používáme například ve 4. pádě: „Vidím tuto ulici.“ „Touto“ je tvar 7. pádu: „Procházím touto ulicí.“ Rozhodující je tedy pád a větné spojení, ve kterém se zájmeno nachází.