Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

UKÁZKY DÁMSKÝCH POCHEV


Zajímá vás téma UKÁZKY DÁMSKÝCH POCHEV? Tak právě pro vás je určen tento článek. Jak historie i současnost dokazují, lidé často cítí nespokojenost s různými nařízeními a postoji politiků a různých vedoucích činitelů. Ve svobodném státě je řada možností, jak tuto nespokojenost vyjádřit a jedním z nich je i forma otevřeného dopisu.


Ukázky otevřených dopisů

Rozsah otevřeného dopisu není nikde přesně daný, někteří odesílatelé zvládnou své myšlenky vyjádřit stručně, někteří se raději rozepíší. Základem je, aby ani u rozsáhlejšího textu odesílatel neztratil nit a udržel myšlenku. Naše ukázky slouží jen jako příklady, jak je možné psát vlastní obsah textu u otevřeného dopisu, a proto jsou údaje v dopisech zcela smyšlené stejně jako všechny argumenty v nich uvedené.

Jak může vypadat otevřený dopis KSČM, přednesl herec Matonoha při svém vystoupení "Na stojáka". Zde je vidět video, jak vše přednáší: otevřený dopis Matonoha.

Zdroj: článek Otevřený dopis

Ukázky smuteční řeči

Smuteční řeč a její ukázky jsou vidět zde:

Zdroj: článek Smuteční proslov na pohřbu

Jak poznat rozvitý podmět

Rozvitý podmět je ten podmět, který je ten podmět, který je rozvíjen jiným větným členem. Podmět tedy není holý, protože na něm závisí jiný větný člen.

Několikanásobný podmět holý a rozvitý – rozdíly

Rozdíl mezi podmětem holým a rozvitým se nejlépe pozná na příkladech.

Ukázky:

Holý: Koně, kozy a krávy se pásli na louce.
X
Rozvitý: Naše koně, kozy a krávy se pásli na louce.

Holý: Koťata a štěňata se nesnášela.
X
Rozvitý: Divoká koťata a štěňata se nesnášela.

Několikanásobný a rozvitý – rozdíly

Podmět několikanásobný může být zároveň i rozvitý. To se nijak nevylučuje.

Ukázky:

Několikanásobný podmět: Babička a děda se vydali na procházku.

Rozvitý podmět: Náš milovaný děda se vydal s babičkou na procházku.

Zdroj: článek Rozvitý podmět

Postřižiny

Rozbor díla

Krátký román, vzpomínková próza, v níž se autor vrací do Nymburka svého dětství a mládí, do pivovaru a ke strýci Pepinovi. Příběh vypráví o pivovaru za první republiky a rodině jeho správce, který byl ve skutečnosti jeho nevlastní otec. Očima vlastní maminky přibližuje autor atmosféru města v době převratných změn. Vzpomínky na dětství, rodiče, příbuzné a přátele, groteskní situace a šokující nápady jednotlivých postav, vyjádření radosti, ale i odpovědnosti v životě. Autor pomocí vyprávění přiblížil maloměšťácký život, jeho hodnoty a vývoj.

Místo a doba děje:

Středočeský kraj, město Nymburk, prvorepublikový městský pivovar.

Hlavní postavy:

  • Maryška – žena správce pivovaru, krásná, mladá a energická, nesvázaná, a co si usmyslí, to taky udělá
  • Francin – správce pivovaru, spořádaný člověk, který má rád řád a věci na svém místě, puntičkář milující svou ženu, o kterou by se rád staral
  • Pepin – švagr Maryšky, nespoutaný živel, pábitel, když vyprávěl vymyšlené historky, hrozně hulákal, rakouský voják, který víc pásl kozy, než bojoval; dal by se označit za dominantní postavu tohoto díla
  • Gruntorád – doktor, který léčí Maryšku
  • Bóďa – holič, který se stará o vlasy Maryšky a který jí je potom ustřihne

Znaky:

Epizody na sebe volně navazují.

Jazyk:

Hovorové a slangové výrazy, Pepinovo slovácké nářečí, košatější a obraznější, soustřeďující se na detaily, proud řeči je pozvolný a klidný.

Hlavní myšlenka:

Nápor moderního věku, loučení s poklidem maloměsta a s tradičními morálními hodnotami. Zkracování času a vzdáleností, stříhání vlasů, koňských ohonů a dámských sukní.

Obsah:

Celý příběh vypráví o Maryšce, manželce Francina, který je správcem pivovaru. Je velmi krásná, mladá, energická žena, která udělá vše, co si usmyslí. Nejčastěji se po městě projíždí na kole. Ve větru jí vlají její krásně dlouhé vlasy, a tak se za ní otáčejí nejen muži, ale i ženy. Francin a Maryška vlastní čtyři prasata. Maryška má zabíjačky velice ráda a zve na ně velkou spoustu lidí. Francin na rozdíl od ní zabíjačky nesnáší, ale Maryška si nikým nenechá zkazit náladu. Maryška si druhý den po zabíjačce jde k snídani usmažit řízek a zapíjí to pivem. Francin si o ní myslí, že opět jí jako neslušná a nespořádaná žena. Maryška chodí do kadeřnictví k Bóďovi. Vždy když jde z kadeřnictví, všichni kolemjdoucí jsou v úžasu nad její krásou, dokonce i její manžel. Ten jí vždycky přiveze z Prahy dárek. Jednoho dne přijede Francinův bratr Pepin, který je velice roztržitý. Co na srdci, to na jazyku. Francin z jeho návštěvy moc v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bohumil Hrabal

5. cvičení: Psaní y / i v koncovkách podstatných jmen

Nápověda: U koncovek podstatných jmen záleží na vzoru, k němuž se podstatné jméno řadí.

a) Lem dámských šatů, sklady obil, pohled plný trpělivost, vojáci domobran, větrolam u cesty, pozemek s hradbam, moderní účes, zemřel v boj, stýkat se s lovc, terárium s myšm, buchty s povidl, náprav s kol, námořnické uzl, mít na mysl, kostel na návs, matematické rys, bydlení v Chrudim, byl z toho na větv, hrál si s motýl, názv silnic, duhoví pstruz, stol s pokrm, s čáp a volavkam, s Francouz a Ital, v mláz, topol v aleji, šetřit peněz, ryb a plaz, o jedlch, se spisovatel, s pohádkam, u škol, ps a jiné šelm, potkal lv.




b) Cesta do Mladé Boleslav trvala dlouho. Válečné zákop byly napadeny nepřátel. Horolezci šplhali přes skalní převis. Údolm se rozléhaly výstřel. Stodol byly plné obil a uhl. Přítel Karlov se ztratili ps. Navštívili jsme starožitnictv. Lv, pum a pardál se volně pohybovali v přírodě. Přátelstv jsme stvrdili náramky s polodrahokam. Upír se prý živí krv. V našem podneb může být různé počas. V televiz rád sledoval film a seriál. Po těžké práce měl na ruce mozol. Letadlo se vzneslo k neb. V tomto obdob se nudím doma. Dav lidí pochodovaly k hradu. Mezi pol a loukam pobíhaly srnky. Při matematice pracovali s dělitel.




Zdroj: článek Pravopis y i

Ukázky výskytu

  • SPONTÁNNÍ AKCE – Spontánní akce jsou neplánované akce, které vznikly bezděčně, bez jakýchkoliv příprav. Řada lidí tvrdí, že spontánní akce jsou v životě nejlepší.
  • SPONTÁNNÍ BUBNOVÁNÍ – Spontánní bubnování je přirozený způsob hry na hudební nástroje, nebo jiné nástroje a přístroje, které nahrazují ty hudební. Jedná se o nenucený projev vycházející jen z citu rytmu, bez znalosti různých hudebních pojmů. Spontánně bubnovat se dá klidně i s obyčejnou pet lahví naplněnou luštěninami. Jde o vlastní procítění, ne o společenská pravidla a normy.
  • SPONTÁNNÍ ČLOVĚK – Spontánní člověk je jedinec, který jedná nenuceně a přirozené podle svých pocitů a potřeb.
  • SPONTÁNNÍ CHOVÁNÍ – Spontánní chování, je takové chování, které je bezprostřední. Jedinec se chová, jak chce, bez ohledu na vhodnost. Vychází ze situace, v níž se nachází.
  • SPONTÁNNÍ MUTACE – Spontánní mutace je pojem z genetiky, kdy jde o to, že k mutaci došlo neplánovanou akcí mechanismu DNA.
  • SPONTÁNNÍ NÁPAD – Spontánní nápad je myšlenka, která vznikla náhodou a bezděčně.
  • SPONTÁNNÍ PNEUMOTORAX – Nejprve je třeba vysvětlit, co je to samotný pneumotorax. Jedná se o nahromadění kyslíku nebo jiného vzduchu v dutině kolem plic. Spontánní pneumotorax je jedním ze základních typů tohoto onemocnění. Spontánní pneumotorax vzniká často jako důsledek nějakého plicního onemocnění (například cystické fibrózy), také se v některých případech objevuje u vysokých mužů, kteří mají toto onemocnění v rodině). Spontánní pneumotorax se tak nazývá proto, že vznikl bez zjevných vnějších příčin (žádné proražení hrudníku, nic). Spontánní pneumotorax se nemusí léčit, pokud není rozsáhlý a nejsou dechové potíže. V jiném případě dochází k odsátí vzduchu.
  • SPONTÁNNÍ POROD – Spontánní porod je takový porod, který začal zcela přirozeně a při němž dochází k narození dítěte poševní cestou (pokud by ale nastaly komplikace, může i při spontánním porodu dojít k lékařským zásahům).
  • SPONTÁNNÍ POTRAT – I spontánní potrat je přirozeným jevem, který se často vyskytuje. Jedná se o to, že plod je samovolně z těla ženy vypuzen během první 20 týdnů těhotenství. Příčinou takového potratu nebývají vnější záležitosti (sport, práce, stres, sex atd.).
  • SPONTÁNNÍ REAKCE – Spontánní reakce je taková reakce, která je zcela nepřipravená a nenucená. Vychází z pocitů jedince bez ohledu na vhodnost této reakce v určitých situacích.
  • SPONTÁNNÍ TANEC – Spontánní tanec je takový tanec a pohyb, který se neřídí žádnými vnějšími pravidly. Člověk tancuje, jak chce, jak cítí rytmus bez ohledu na nějaká společenská pravidla.

Zdroj: článek Spontánní

Zapomněl nebo zapoměl

Dalším problematickým slovesem se stejnou hláskovou skupinou jako slovo vzpomněl, je i zapomněl, i ono dokáže pisateli pěkně zamotat hlavu.

Vysvětlení

Sloveso zapomněl se řadí k těm slovesům, kde je třeba zjistit podobu jiných tvaru daného slova, jestli se zde nevyskytuje hláska n (= zapomenout), a proto se vždy píše s "mně".

Hledání příbuzných tvarů u těchto sloves může být pro spoustu lidí těžké (ne každého hned napadnou daná slova), i proto už učitelé na prvním stupni radí svým žákům si toto sloveso prostě zapamatovat, pomoci jim k tomu mohou třeba různé mnemotechnické pomůcky, které si žáci vytvoří, anebo "si ho do hlavy" dostanou čistým drilem, hlavní je vždy vědět, že sloveso "zapomněl" se vždy píše s "mně".

Ukázky ve větě

hlupák, hlava děravá. Svou berlu mrazílku, jsem si doma zapomněl."

Zaměstnanci zapomněli na schůzku o bezpečnosti.

Před odjezdem se nezapomněl rozloučit s babičkou.

Zdroj: článek Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

Vzpomněl nebo vzpoměl

Dost často se stává, že právě u tohoto slovesa člověk znejistí a neví, jestli je správná varianta s "mně", nebo jen s "mě", pak se snaží najít nějaké logické zdůvodnění pro ten či onen pravopis.

Pravopis

Správný je pouze tvar s "mně" tedy "vzpomněl".

Vysvětlení

Určitým zdůvodněním proč tomu tak je, může být to, že v jiných tvarech (či odvozených slovech) tohoto slovesa se objevuje hláska "n" = například "vzpomenu". A právě toto "n" je to, které se objevuje i v hláskové skupině "mně" ve slově vzpomněl. Pro většinu lidí je ale nejjednodušší si toto slovo prostě zapamatovat, než si pracně zdůvodňovat jeho pravopis.

Ukázky ve větě

Kdo by si občas rád nevzpomněl na svou první lásku?

Cestou ze školy si už na úkol ani nevzpomněl.

Právě si vzpomněl, kde nechal klíče od bytu.

Zdroj: článek Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

Ukázky ve větě

Během závodů se může přihodit lecco.

Povídalo se o něm leccos.

Je pracovitá a díky tomu už v životě lecčeho dosáhla.

V průběhu vyšetřování ho podezřívali z lecčehos.

U dědečka a babičky se přiučila lecčemu novému.

Děj knihy je komplikovaný, proto se k lecčemus vracím.

Vnitřní kontroloři mu při auditu lecco odpustili.

Ve školce se děti naučí opravdu leccos.

lecčem mi připomínal našeho strýčka.

I já jsem stihla o lecčems přemýšlet.

Při tvorbě svých uměleckých děl se nechal lecčím inspirovat.

Dokážu si poradit s lecčíms.

Zdroj: článek Leccos nebo lecos

Ukázky ve větě

Text písně "Vím, že jsi se mnou" dojal většinu diváků.

Neodpojuj se a zůstaň se mnou online.

Buď se mnou a neodcházej.

jak to se mnou mluvíš?!?

Přítel to se mnou myslí vážně.

Počítáte se mnou ve firmě i do budoucnosti?

Zdroj: článek Se mnou nebo semnou

Nesprávné tvary

Kdyby jste je nespisovný tvar.

Ukázky ve větě

Kdybyste věděli, jak vás miluji.

Kdybyste si našli užitečnější práci, nemuseli byste dnes uklízet naše záchody.

Kdybyste se řádně připravili, nemuselo to dopadnout tak špatně.

Bylo by mnohem lepší, kdybyste nám dali peníze hned.

Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste

Ukázky ve větě

Horolezec zvolal: "Na shledanou nahoře, přátelé."

"Zítra zase na shledanou."

"Sbohem a na shledanou."

"Na shledanou v září, milí žáci."

Zdroj: článek Jak se píše nashledanou

Vedlejší věta podmětná

Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.

Ukázky použití

Není mi známo, kdo přijde na oslavu.

Potěšilo mě, co pro mě udělal.

Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.

Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.

Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Vedlejší věta důvodová

Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.

Ukázky použití

Zaspal, protože si nenastavil budík.

Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.

Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.

Jelikož jsem to slíbila, musím jít.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Vedlejší věta účelová

Vedlejší věta účelová vyjadřuje účel vzhledem k ději řídící věty. Nejčastěji bývá uvozena spojkou aby.

Ukázky použití

Šel do lékárny, aby nakoupil vitamíny.

Předstírali jsme spánek, abychom nemuseli jít do školy.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Vedlejší věta doplňková

Vedlejší věta vyjadřuje doplněk věty řídící. Závisí na slovese věty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo v předmětu této věty. Obvykle závisí na slovese smyslového vnímání (například cítit, vidět, slyšet), ale není to podmínkou. Často je uvozena spojkou jak, jako.

Ukázky použití

Viděl jsem včely, jak létají do úlu.

Vzpomínám si na dědu, jak si rád hrál s vláčky.

Připadal si, jako by byl ve své noční můře.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jana Ženíšková


ukázky charakteristiky
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
ukázky pohřební řeči
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.