UPROSTŘED

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

• nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
• jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
• jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
• spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

• jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
• se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
• v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Čárky ve větách

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

2. Cvičení

Už v jiných příspěvcích jsme vás upozorňovali na to, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov:

Když ?123456789108 se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš.

Když ?123456789109 mně se tak nechce!

Mám volno jen ?123456789106 v neděli.

Jen ?123456789109 se neboj!

Jen ?123456789108 se schovali pod střechu, začalo pršet.

Už ?123456789109 budu hodný!

To mi slibuješ už několik dní ?123456789106.

Slyšel jsem jen slabounké tik tak ?1234567891010.

Kdybych tak ?123456789109 vyhrál milion!

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak ?123456789108 dívky.

Udělala jsem to přesně tak ?123456789106, jak jste mi řekli.

Kdybyste náhodou jeli kolem ?123456789106, tak se tam podívejte.

Procházeli jsme se kolem ?123456789107 řeky.

Kam jdeš s tím kolem ?123456789101?

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed ?123456789106.

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed ?123456789107 dortu.

Naproti ?123456789107 domu je krásná zahrada.

Bydlím hned naproti ?123456789106.

Střela šla těsně vedle ?123456789106.

Neběhej pořád a posaď se vedle ?123456789107 mě.

Olga je ?123456789105 už od dětství její nejlepší kamarádka.

Vídávám je ?123456789103 spolu pořád.

Místo ?123456789106 do práce musel k lékaři.

Jindra přišel o vynikající místo ?123456789101.

Jindřiška k nám nastoupila místo ?123456789107 něj.

Pospěš si, ať ?123456789108 stihneš všechny úkoly.

Ať ?123456789109 už to mám rychle za sebou!

Požádali jsme lékaře, aby ?123456789108 přijel a ihned Otu vyšetřil.

Aby ?123456789109 to tak byl černý kašel!

Že ?123456789109 jsem tam vůbec chodil!

Netušil jsem, že ?123456789108 ji tam potkám s Ivanem.

Podřízeným ?123456789102 větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu.

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným ?123456789101.

Pak ?123456789109 se nemám zlobit!

Umyj se a pak ?123456789106 přijď ke stolu.

Je-li to nutné, pak ?123456789108 to udělám.

Táňa se ?123456789103 pozorovala v zrcadle.

Nechtěla jít se ?123456789107 mnou do kina.

Svou práci dělá opravdu ?123456789106 rád.

Je opravdu ?123456789109 blázen?

Takové štěstí hned ?123456789109 tak někdo nemá!

Přijdu za tebou hned ?123456789106 po večeři.

Nejraději jí ?123456789105 se svými přáteli.

Nevěřil jsem jí ?123456789103 ani slovo.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Doplňovací cvičení na slovní druhy

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

Už budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ už několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

• à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
• během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
• bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
• beze – vlastní - 2. pád – beze mě
• blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
• cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
• dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
• díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
• dle – knižní - 2. pád – dle názoru
• do – vlastní – 2. pád - do domu
• jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
• k – vlastní – 3. pád - k tobě
• ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
• kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
• kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
• kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
• kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
• ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
• kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
• mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
• mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
• místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
• na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
• nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
• nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
• naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
• navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
• o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
• ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
• od – vlastní – 2. pád – od strýce
• ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
• ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
• okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
• oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
• po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
• poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
• pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
• pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
• podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
• podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
• podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
• pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
• před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
• přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
• přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
• přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
• při – vlastní – 6. pád – při tobě
• pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
• prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
• proti – nevlastní – 3

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předložky

Charakteristika svatby

Základní shrnutí informací o svatebním obřadu, co mu předchází, co je k němu nezbytné atd. obsahuje článek na serveru wikipedia.

Svatba již dnes není nezbytnou součástí soužití muže a ženy. Naopak velmi často se stává, že spolu muž a žena nežijí v manželství, není to tedy dnes neobvyklé. Zároveň je v současnosti také možné uzavírat sňatky s osobou stejného pohlaví, což bylo dříve absolutně nemyslitelné.

Možné je uzavřít buď církevní sňatek či občanský. Rozdíl je v tom, kdo obřad vede, pokud ho vede kněz, jedná se o církevní sňatek. Občanský obřad má na starosti obvykle obecní úředník (starosta atd.). Nezbytnou součástí českých svateb jsou i tradice, přestože se jich neobjevuje tolik, jako tomu bylo dříve.

- svatební tradice a hry

Tradice provázejí už samotné přípravy na svatbu. Řadí se sem hlavně pečení svatebních koláčků, které nikdy nesmí péct sama nevěsta. Během pečení by měl být upečen také jeden rohový koláč, který nevěsta „přidělí“ dívce, která by se měla tedy do roka a do dne vdát. Nevěsta svatební tradice také řeší v okamžiku, kdy si vybírá svatební šaty a vhodné doplňky. Podle tradice by totiž měla mít na sobě něco darovaného, něco půjčeného, něco starého, něco nového a něco modrého. S tím jí obvykle pomáhá svědkyně a případně i družičky. V den svatby se zpravidla zdobí auta všech svatebčanů s tím, že auta ženicha a nevěsty mají speciální výzdobu, aby bylo na první pohled patrné, kdo v daném autě jede. Často je výzdoba volena tak, aby se výzdoba z ženichova auta dala přidat k výzdobě z auta nevěsty pro cestu z obřadu, kdy už jedou společně. Zdobena nejsou jen auta, i svatebčané dostávají při příchodu na svatbu myrtové vývazky na šaty. Řada nevěst také respektuje tradici, že by v den svatby neměla být viděna ženichem, aby jim to nepřineslo smůlu. Některé nevěsty si navíc ani nepřejí, aby je před obřadem viděli ostatní svatebčané kromě nejbližších žen (svědkyně, družičky, matka atd.) Mezi klasické svatební zvyky, které se během svatebního dne objevují na řadě svateb, patří házení rýže na novomanžele při odchodu z obřadní síně / kostela. Rýže má symbolizovat bohatství a plodnost tohoto páru. Rýže je obvykle házena v okamžiku, kdy svatebčané vytvoří podél východu z obřadní síně špalír, který má symbolizovat společnou cestu novomanželů životem. Svatbu provází opravdu různé zvyky a žertíky, například po obřadu bývá také ještě před obřadní síní často ženichovi nasazován buď chomout na krk (chomout na svatbu některé půjčovny přímo půjčují), nebo přivázána koule na nohu, což mu má připomenout, že odteď je s nevěstou pevně svázán. Při příjezdu na místo hostiny obvykle

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Svatba nebo svadba

Modlitba na chodníku

Vzal jsem si sváteční střevíce,

vyleštiv si je,

aby byly jak hvězdy zářící na dlažbě ulice

a poněvadž měl jsem hlad,

myslil jsem:

koupíš si třeba za zlatku baltického sledě,

za šesták chléb

a mezi tolika vzácnými hodovníky i ty budeš hostem

pří stole ulice,

k večeři pokrytém a prostém.

~

Jediným krajícem chleba a jedinou rybou

nemoh’ jsem bohužel nasytit tisíce.

~

Uzenářské výklady svítily jako oltáře v kostele

při bohoslužbě ranní,

na jejich stupních bych vydržel klečeli nejdéle,

a poněvadž i vchody do krámů byly jak nebeské brány

s nápisy, s hvězdami,

slyš,

ulice spustila hosana na varhany.

~

Myslil jsem na svou hezkou milou,

jak přijdu večer k ní

a jak jí zbožně hlavu svou položím do sukní,

škoda jen, že ji ruce mé něžněji neovinou,

jak tenká lodyha bílého svlačce

divizny stvol.

Však běda,

pak že prý básníkům život nadmíru dopřává snění,

ne, život nikdy zadarmo pranic nedá,

v hluboký bol

se každá má maličká radost změní.

Mám snad jiné srdce

a jiné oči.

~

Když bylo mi nejkrásněji

a s okna se na mě podívala slečna s plavými vlasy,'

přejeli psíka,

takového krásného s růžovou mašlí,

kterou měl, aby ho mezi tisíci jinými na prvý pohled našli.

Ihned umlkla ulice,

jen někde opodál zařvala železná roleta v krámě

jak raněný lev

a někdo zděšeně vykřikl;

byla to asi ta slečna, co se dívala na mě,

když spatřila vytrysknout krev.

~

Tělo měl chudák třikrát přeříznuté,

hlavu koly úplně rozmačkanou

a já zaplakal;

bylo mi jako dítěti, když stojí nad rozbitou pannou,

ba jako hříšník jsem se kál

a v prsa bil,

když z jeho horkého masa stoupala pára k nebi,

vždyť já jsem toho psa teprve nyní miloval,

když už mu lásky mé nebylo zapotřebí.

~

To se lak stává i u lidí;

ve viru dne a v každodenním hluku

děláme,

jako že se ani neznáme,

ale když někdo z nás toho druhého v rakvi uvidí,

pozná,

že ho měl vlastně rád

a že se měl na něj v životě aspoň trochu pousmát,

když už mu nepodal ruku.

~

Uprostřed života

a přeci jen uprostřed smrti

jdeš,

mysle si třeba na veliké činy,

opojen myšlenkou, jež spasí svět,

však než se naděješ,

válíš se v krvi pod koly elektrik,

umřeš jak onen bílý psík

s růžovou mašlí.

~

Anděl strážný přec za tebou vždycky nelétne,

zahledí se třeba na láhve dobrého vína,

na čerstvé klobásy,

na šunku,

a na tebe, člověče, docela zapomíná.

~

Zamyšlen

došel jsem na roh Ovocného

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

V předměstské uličce

Začíná uprostřed města a vede až v předměstská pole,

točíc se velikou oklikou,

ti, kteří bydlí v ní, myslím, že nepočítají do tisíc peníze svoje;

v noci tu chodec je bezmála zázrak

a jde-li, s akátů, které živoří u zdi před černou fabrikou,

pod nohy pokorně stíny mu padají naznak.

~

Továrna v noci leží tu jako na márách Jairova dcera,

smuteční pokrývka noci její tvary skrývá

a ačkoliv kroky mé duní jako hrany znění

a ačkoliv píseň pohřební pod mrakem havran zpívá,

mrtva není, není,

ale spí.

~

Vždyť toto hrobové ticho se z rána hned v samo sebe sřítí,

až zazní sirény a až se rozběhnou stojící kola,

až tímto hlaholem továrna vzbudí se ke svému každodennímu žití.

~

A když jsem kolem šel, hledal jsem zlá a rouhavá slova,

bych jimi pokořil ten její majestát,

bych jimi z ruky pero vyrazil básníku, který snad ještě dneska chtěl by psát

na tento obraz civilisace a kapitálu devotní chválu.

~

Železem prosáklý vzduch zde životu ubírá síly

a řemeny trhají údy lidských těl silou nerozvážnou,

jako by trhaly snad jen na louce kopretiny,

jen aby stroj se napojil krví vlažnou;

hle, jak se pyšní ty tlakoměry, odhadující sílu, hle, jak se blýští válce,

hle, jak vysoko trčí komíny, jako by byly to lafety děl,

jež ústím upřeny k hvězdám, k velké se chystají válce,

ve které člověk ješitný i nad vesmírem zvítězit by chtěl.

~

A když jsem před ní stál, tu náhle zazněly ke mně

z malého okna domku, jenž zdál se ještě menším, zvuky sládnoucí tmou,

byla to kolébka a chlácholila jemně

bolavou duši mou,

~

houpy - hou, houpy - hou

~

a já jsem cítil sílu zvuků těch, jež nejen, že ticho přemohly,

ale též pokořily krásu továrny, jež se tu hrdě tměla,

těm zvukům šplounavým jak vlny moře, vysoké zdi odolat nemohly,

pod jejich tíhou se celá továrna chvěla,

nade vším zvítězily silou svou,

~

houpy - hou, houpy - hou.

~

V té chvíli jsem poznal zbytečnost prokletí a byl jsem spravedlivý,

ta továrna se přec sama již proklíná a sama sebe viní, uprostřed tisíců srdcí.

At si jen stojí tu, ať si jen trčí dál komíny svými k nebi,

vždyť pro štěstí chudých, pro štěstí celého světa není ji

docela zapotřebí.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

2. cvičení na určení slovního druhu

Už v jiných příspěvcích jsme vás upozorňovali na to, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov, správnost si zkontrolujte v řešení:

Už není dítě, hraje si však stále dál.

Však všichni víme, jak to bylo.

Každý ho měl rád.

Všechno to bylo moc krásné.

Podívej se, co se stalo!

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš.

Když mně se tak nechce!

Mám volno jen v neděli.

Jen se neboj!

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet.

Už budu hodný!

To  mi slibuješ už několik dní.

Slyšel jsem jen slabounké tik tak.

Kdybych tak vyhrál milion!

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky.

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli.

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte.

Procházeli jsme se kolem řeky.

Kam jdeš s tím kolem?

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed.

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu.

Naproti domu je krásná zahrada.

Bydlím hned naproti.

Střela šla těsně vedle.

Neběhej pořád a posaď se vedle mě.

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka.

Vídávám je spolu pořád.

Místo do práce musel k lékaři.

Jindra přišel o vynikající místo.

Jindřiška k nám nastoupila místo něj.

Pospěš si, ať stihneš všechny úkoly.

Ať už to mám rychle za sebou!

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil.

Aby to tak byl černý kašel!

Že jsem tam vůbec chodil!

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem.

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu.

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným.

Pak se nemám zlobit!

Umyj se a pak přijď ke stolu.

Je-li to nutné, pak to udělám.

Táňa se pozorovala v zrcadle.

Nechtěla jít se mnou do kina.

Svou práci dělá opravdu rád.

Je opravdu blázen?

Takové štěstí hned tak někdo nemá!

Přijdu za tebou hned po večeři.

Nejraději jí se svými přáteli.

Nevěřil jsem jí ani slovo.

Bez lásky nejsou lidé šťastní.

Černý bez na jaře krásně kvete.

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

4. cvičení

1. ?MněMě1 masová s?mněmě2s šéfkuchaře vůbec nechutnala.

2. Soudní znalec lehce vyvrátil nepodložené do?mněmě1nky.

3. Lékař tatínkovi poradil, aby jedl stříd?mněmě2.

4. Při dietě je třeba od?mněmě2řovat přesné množství jídla.

5. Z naší zahrady byly odcizeny veškeré ?mněmě2děné plechy.

6. Ta?mněmě2jší obyvatelé s nikým cizím nevycházeli.

7. Při matematice nedokázal vypočítat po?mněmě2r koule.

8. Aby usnul, potřeboval pořádné zate?mněmě1ní oken.

9. Rodiče ?mněmě2 přihlásili na tábor.

10. Porozu?mněmě2ní je základem každého dobrého vztahu.

11. Osa?mněmě2lý jezdec se náhle objevil uprostřed města.

12. Prvky ze starého řeckého u?mněmě2ní se objevují v malbách dodnes.

13. Některé televizní seriály ?mněmě1 nic neříkají.

14. Můj maturitní oblek teď po letech působí s?mněmě2šně.

15. Babičce stále pa?mněmě2t slouží dobře.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení mě mně

Cvičení pro mladší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Kotě?123456789101 dojedlo?123456789105 granule?123456789101, olízlo?123456789105 si?123456789103 tlapku?123456789101 a?123456789108 otřelo?123456789105 si?123456789103 čumáček?123456789101 a?123456789108 ouška?123456789101. Pak?123456789106 přiťapalo?123456789105 k?123456789107 drátěné?123456789102 přední?123456789102 stěně?123456789101 kotce?123456789101, sedlo?123456789105 si?123456789103 na?123456789107 zadní?123456789102 tlapky?123456789101 a?123456789108 předními?123456789102 zaškrábalo?123456789105 na?123456789107 drátěnku?123456789101. Doufalo?123456789105, že?123456789108 mu?123456789103 třeba?123456789106 někdo?123456789103 přijde?123456789105 otevřít?123456789105. Zaměstnanci?123456789101 útulku?123456789101 si?123456789103 občas?123456789106 ve?123456789107 volných?123456789102 chvílích?123456789101 zašli?123456789105 s?123456789107 koťaty?123456789101 pohrát?123456789105, ale?123456789108 teď?123456789106 asi?123456789109 nikdo?123456789103 nepřijde?123456789105, když?123456789108 tu?123456789106 zůstalo?123456789105 samo?123456789103!
Zkroušeně?123456789106 přešlo?123456789105 k?123456789107 pelíšku?123456789101 v?123456789107 zadním?123456789102 rohu?123456789101 kotce?123456789101. Polštář?123456789101 byl?123456789105 pro?123456789107 ně?123456789103 samotné?123456789102 příliš?123456789106 velký?123456789102 – až?123456789106 do?123456789107 včerejška?123456789101 se?123456789103 o?123456789107 něj?123456789103 dělilo?123456789105 s?123456789107 dalšími?123456789102 dvěma?123456789104 šedivými?123456789102 koťaty?123456789101, a?123456789108 teď?123456789106 se?123456789103 ztracené?123456789102 choulilo?123456789105 uprostřed?123456789106. Dvě?123456789104 sestřičky?123456789101 mu?123456789103 chyběly?123456789105. Pelíšek?123456789101 sice?123456789108 hřál?123456789105, ale?123456789108 osamělé?123456789102 kotě?123456789101 se?123456789103 stejně?123456789106 chvělo?123456789105 chladem?123456789101.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na určování slovních druhů