Brutto je slovo z italštiny, kde znamená nečistý, ošklivý. Používá se běžně ve zkratce btto a může označovat:
brutto váhu – včetně obalu; rozdíl brutto – netto = tára
brutto mzdu – včetně daní, hrubá mzda
brutto registrovanou tunu – zastaralá jednotka lodního objemu
brutto obal
Brutto je výraz, který se mezinárodně používá pro vyjádření celkové nebo hrubé hmotnosti. Jde tedy o součet hmotností výrobku a hmotnosti obalu. Brutto = netto + tára (hmotnost obalu). Brutto se používá i v ekonomické souvislosti pro hrubou mzdu nebo zisk.
Přejaté obecné cizí slovo brutto si v češtině ponechává svůj původní tvar. Správně se tedy píše se dvěma „t“. To samé platí o slově netto, jen se jedná o opačný výraz.
A co vlastně označuje? Má hned několik významů, ale nejčastěji se používá v souvislosti s hrubou váhou produktu (i s obalem). Bez obalu je to netto – rozdílem mezi těmito hodnotami je takzvaná tára.
Tyto názvy jsou součástí účetnictví, ale dají se dobře použít i v matematických slovních úlohách:
Brutto je váha nákladu celkem, netto čistá váha produktu bez obalu a tára je váha obalu, například pytel s bramborami má 51 kg, brambory 50 kg a pytel 1 kg.
Váha „netto“ a „brutto“ je zase velmi dobře patrná na kompotech. Když kouknete na etiketu, tak zjistíte, že broskvový kompot váží „250 g brutto“ a „100 g netto“. Z toho pak lehce zjistíte, že celá plechovka (plech, broskve a nálev) váží 250 g, ale broskví je tam jen 100 g.
Nebo jako slovní hříčka pro dospělé:
Kdysi probíhala v jednom JZD preventivní prohlídka a jedna aktivní síla pomáhající při vážení družstevníků hlásila: Novák 76 kg brutto, Nováková 58 netto, proč asi? Odpověď je na vás.
Znamená stav ocenění na majetkových účtech (vstupní cena). Výraz brutto se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Brutto se definuje jako ocenění majetku v pořizovací ceně, reprodukční pořizovací ceně, vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností, vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností a nominální neboli jmenovitou hodnotou.
Označuje zůstatkovou hodnotu majetku, je to brutto minus korekce. Výraz netto se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Netto se definuje jako zůstatková hodnota majetku. Použije se k tomu rovnice: brutto minus korekce rovná se netto.
Snížení hrubé (brutto) hodnoty majetku na čistou (netto) hodnotu. Rozdílem brutto minus korekce získáváme takzvaný netto stav. To je například zůstatková cena dlouhodobého majetku nebo hodnota majetku po odečtení opravných položek. Hodnota dlouhodobého majetku se snižuje jeho odpisy a opravnými položkami. Korekce upravují brutto stav zejména o oprávky a opravné položky. Korekce se používá především ve výkazu Rozvaha, který tvoří součást roční účetní závěrky.
Netto je výraz, který se mezinárodně používá pro vyjádření čisté hmotnosti, tedy hmotnosti bez obalu (tára). Netto = brutto – tára. Brutto se používá i v ekonomické souvislosti pro čistou mzdu nebo zisk.
Slovo netto se významově překládá jako čistý; čistá hmotnost nebo čistý příjem po odečtu nákladů a může označovat:
netto váhu – hmotnost zboží bez obalu
netto hodnotu aktiv – hodnota aktiv po odečtení oprávek
rozdíl stavu brutto minus korekce – tento stav lze nalézt ve výkazu Rozvaha, tedy v součásti roční účetní závěrky, protože stav brutto je stav ocenění dle zákona o účetnictví
Znamená oprávky a opravné položky. Výraz korekce se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Korekce se definuje jako snížení hodnoty majetku o jeho opotřebení vyjádřené jako oprávky dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jako snížení zásob a pohledávek o opravné položky.
