VČELÍ ÚL

Vzory přídavných jmen

Pro tvrdá přídavná jména máme vzor MLADÝ (například urostlý muž, urostlá žena, urostlé dítě); pro měkká přídavná jména je to vzor JARNÍ (například včelí úl, včelí plástev, včelí žihadlo); a konečně pro přivlastňovací přídavná jména jsou to vzory OTCŮV a MATČIN (například Petrův sešit, Klářina kniha, bratrovo dítě, tetini spolužáci). Ale dost teorie, tu už určitě máte v malíčku, pojďte si ji tedy rovnou ověřit v následujících cvičeních.

Zdroj: článek Test na určování vzorů přídavných jmen

5. Doplňování u/ú/ů

_tok nepřátel, slepecká h_l, p_lka chleba, včelí _l, vzájemná _cta, dřevěné ch_dy, volné _terý, černé _hlí, velký _div, milý _ředník, k_ra stromu, starý d_chodce, špatná _roda, nesmělý _směv, kouzelná h_lka, domácí _loha, špinavé _ši, moučkový c_kr, čistý pot_ček, bílý _nor, k_rka chleba, noční m_ra, dlouhá _lice, Babiččino _dolí

Klíč 5

útok nepřátel, slepecká hůl, půlka chleba, včelí úl, vzájemná úcta, dřevěné chůdy, volné úterý, černé uhlí, velký údiv, milý úředník, kůra stromu, starý důchodce, špatná úroda, nesmělý úsměv, kouzelná hůlka, domácí úloha, špinavé uši, moučkový cukr, čistý potůček, bílý únor, kůrka chleba, noční můra, dlouhá ulice, Babiččino údolí

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

2. cvičení

V neděl?iyíý1 přijížděl?iyíý1 lidé na l?iyíý1tom?iyíý2šlské slavnost?iyíý1.

Přihnal?iyíý2 se mraky.

Závodníci cítil?iyíý1, jak jim ub?iyíý4vá síla.

V?iyíý1děl obraz?iyíý2 se zlaceným?iyíý1 rám?iyíý2.

Auto dostalo m?iyíý1mořádně s?iyíý1lný sm?iyíý2k.

Knih?iyíý2 jsme vrátil?iyíý1 včas.

Babička v?iyíý2b?iyíý3l?iyíý1la cel?iyíý4 b?iyíý2t i s předs?iyíý3ní.

Automobil?iyíý2 jel?iyíý2 s tlumen?iyíý4m?iyíý1 světl?iyíý2.

Na břez?iyíý3ch rybníka rostl?iyíý2 vrb?iyíý2 a topol?iyíý2.

Oba b?iyíý2l?iyíý1 zdrav?iyíý3 a vesel?iyíý3.

Pojedu l?iyíý2žovat na L?iyíý2sou horu.

Kovář dm?iyíý4chá oheň tím, že šlape nohou na měch.

Žáci ?sz2motal?iyíý1 příklady.

V jetel?iyíý1 bzučel?iyíý1 čmelác?iyíý1.

Vojenský ?sz2běh se ?sz2tratil v lese.

Drav?iyíý3 ptáci přeletěl?iyíý1 nad pol?iyíý1.

Vyhubl?iyíý3 zajíci se stahoval?iyíý1 k lidským ob?iyíý2dl?iyíý3m, potravu hledal?iyíý1 i ptáci.

Pod břízam?iyíý1 žloutl?iyíý2 petrklíče.

Bl?iyíý3zko zem?iyíý1 se válel?iyíý2 chuchvalce mlh?iyíý2.

Když nastal?iyíý2 velké mraz?iyíý2, vrabc?iyíý1, kos?iyíý1 i koroptve trpěl?iyíý1 hladem.

Za kopc?iyíý1 porostl?iyíý4m?iyíý1 borovicem?iyíý1 se táhlo vřesoviště.

Ve ?sz2temnělém lese jsme jen ?sz1těží našli ?sz2páteční cestu.

Sob?iyíý1 spásal?iyíý1 l?iyíý1šejníky.

Přišl?iyíý2 podzimní pl?iyíý3skanice, bylo nevl?iyíý3dné počasí.

To je opravdu m?iyíý2lný názor.

Vál s?iyíý1lný v?iyíý3tr, s?iyíý2pal se sníh.

Při v?iyíý4letu do Prahy jsme navštívil?iyíý1 V?iyíý2šehrad.

Hlem?iyíý4žď se brz?iyíý1čko schoval do své ul?iyíý1ty.

Rackové kroužil?iyíý1 nad strm?iyíý4m?iyíý1 skalam?iyíý1.

?SZ1těžoval si na jeho chování.

Viděl jsem orl?iyíý3, jestřáb?iyíý3 i čap?iyíý3 hnízda.

Martinov?iyíý1 spolužáci si házel?iyíý1 s žákovsk?iyíý4m?iyíý1 sešity.

Listí ?sz2červenalo a ?sz1padlo na zem.

Ulicem?iyíý1 projížděl?iyíý2 řady automobilů.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 7. třídu

3. cvičení

Mez?iyíý1 Adamov?iyíý2 oblíbené knihy patří ?lL2?iyíý1chožrout?iyíý1.

Koně a srnky se rozeběhl?iyíý1 k lesu.

P?iyíý2tle s ob?iyíý1l?iyíý3m se rozs?iyíý2pal?iyíý2 po ul?iyíý1c?iyíý1.

Na ?sz1chůzku pozval Ital?iyíý2 i Rus?iyíý2.

Chtěl jsem si dát ?sz1pravit boty, ale opravna obuv?iyíý1 měla zavřeno.

Ztracení lovc?iyíý1 se ?sz1přátelil?iyíý1 se sv?iyíý4m?iyíý1 obětav?iyíý4m?iyíý1 zachránci.

Největším státem ?pP2yrenejského ?pP1oloostrova je ?šŠ2panělsko.

Strýcov?iyíý2 děti se v?iyíý2dal?iyíý2 do rozsáhl?iyíý4ch borov?iyíý4ch lesů.

Václavov?iyíý2 dovednosti se kovářov?iyíý4m dětem hodil?iyíý2.

Zkušen?iyíý3 vojáci se setkal?iyíý1 pod štíhl?iyíý4m?iyíý1 topol?iyíý2.

Rozpustil?iyíý3 kluci se rozhlédl?iyíý1 po ?nN1áměstí ?oO2svobození pronikav?iyíý4m sokol?iyíý3m zrakem.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu

2. Cvičení na velká písmena

světadíly, země, území, vodstva, hory, pohoří, nížiny

?Ee1vropa,
?Ss1lezsko,
?Aa1ustrálie,
?Jj1ižní ?Aa1merika,
?Hh1aná,
?Mm1orava,
?Ss1tředomoří,
?Mm1ezopotámie,
?Pp1olynésie,
?Ss1lovensko,
?Ll1atinská ?Aa1merika,
?Kk1rálovéhradecko,
?Ee1gypt,
?Tt1ramtárie,
?Pp1ošumaví,
?Aa1ntarktida,
v ?Pp1osázaví,
?Čč1echy,
?Oo1hňová ?Zz2emě,
?Tt1ichomoří,
?Zz1adní ?Ii1ndie,
?Ss1umatra,
?Jj2ižní ?Aa1frika (část světadílu),
stát ?Jj1ižní ?Aa1frika,
?Bb1alkán,
?Pp1olabí,
?Ll1itoměřicko,
?Vv1lárský ?Pp2růsmyk,
?Ss2edlo ?Vv1áhy,
?Pp2růsmyk ?Vv1šerubský,
?Hh1ranická ?Pp2ropast;

Vyzkoušet cvičení

?Tt1řeboňská ?Pp2ánev,
?Hh2ory ?Nn1ovohradské,
?Kk1rkonoše,
?Ll1ysá ?Hh2ora,
?Pp1olabská ?Nn2ížina,
?Hh1ornomoravský ?Úú2val,
?Mm1odrý ?Dd2ůl,
?Hh1avajské ?Oo2strovy,
?Aa1peninský ?Pp2oloostrov,
?Ll1ibyjská ?Pp2oušť,
?Jj2aponské ?Ss2ouostroví,
?Rr2ybník ?Ss1vět,
?Gg1olfský ?Pp2roud,
?Vv1ranovská ?Pp2řehrada,
?Bb1oka ?Kk1otorská,
?Ss1everní ?Ll2edový ?Oo2ceán,
?Úú2dolní ?Nn2ádrž ?Ll1ipno,
?Kk1řížový ?Pp2ramen,
?Ii1ndický ?Oo2ceán,
?Jj2ezero ?Uu1krewe,
?Gg1ibraltarský ?Pp2růliv,
?Gg1uinejský ?Zz2áliv,
?Vv1iktoriiny ?Vv2odopády,
?Ss1kalnaté ?Pp2leso,
?Dd1ivoká ?Oo1rlice,
?Jj1adran,
?Řř2eka ?Nn1il,
?Cc1ookovy ?Oo2strovy,
?Rr1udé ?Mm2oře,
?Dd1unaj

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení na velká písmena

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

• Až přijde máj, vyženeme kozy v háj
• Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, až přijde máj, vyjdeme v háj
• Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - polezem na kraj
• Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj vyženem kozy v háj
• Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk - z kamen fuk
• Bujný květ - plný úl
• Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají
• Chladný květen bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi
• Chladný květen, červen vlažný je pro sýpky, sudy blažný
• Deštivý květen - žíznivý říjen
• Je-li květen chladný, rok nebude hladný
• Je-li květen teplý a jasný, bude červen deštivý
• Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem
• Je-li už máj zahradníkem, není zase rolníkem
• Je-li v květnu večer tráva zarosena, hojně bude vína, hojně sena
• Jestli v máji neprší, červen to dovrší
• Jestliže v máji neprší, červen to přeruší
• Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto
• Kdo se v máji ožení, přivodí si soužení
• Když kvete bez, ať kvete víno
• Když máj vláhy nedá, červen se předá
• Když se v máji blýská, sedlák si výská
• Květen - čas z květin pleten
• Květen - měsíc lásky
• Květen – lásky čas
• Květen vodu nosí, červen louky kosí
• Květen-li se větrem, červen deštěm plní, sejpky nazvíce i bečky plní
• Máj - od pece dál
• Máj a září jsou branami léta
• Máj chladný a deštivý pro stodoly je příznivý
• Máj vlažný pro stodůlky blažný
• Májová kapka platí nad dukát
• Májová kapka platí za dukát
• Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček
• Májová voda vypije víno
• Májové mléko je léčivé
• Májový deštíček - úrody tatíček
• Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček
• Májový deštíček, dejž nám ho Pámbíček, aby se vydařil chlebíček
• Mokrý máj - chleba hoj
• Mokrý máj - v stodole ráj
• Na mokrý květen přichází suchý červen
• Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
• Není-li květen příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
• Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži a Žifie je jejich kuchařka
• Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění
• Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně
• Slavík zpívá v háji až za tepla v máji¨
• Sníh v máji - hodně trávy
• Studený máj - v stodole ráj
• Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj
• Suchý březen, mokrý máj - bude hum

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na květen

Cvičení na psaní y i v koncovkách přídavných jmen

Střídav?iíyý4 proud, studijn?iíyý2 oddělení, mezi šediv?iíyý4m?iíyý1 mraky, v želv?iíyý2 polévce, v dobov?iíyý4ch kostýmech, se zatažen?iíyý4m?iíyý1 závěsy, slovn?iíyý2 úlohy, šediv?iíyý4 vous, perlov?iíyý4 náhrdelník, s loňským?iíyý1 vítězi, lekl?iíyý2 kapři, živ?iíyý4 plot, kulov?iíyý4 blesk, brusinkov?iíyý4 džus, ryb?iíyý2 salát, zbloudil?iíyý2 studenti, o zl?iíyý4ch snech, s hedvábn?iíyý4m?iíyý1 šaty, čokoládov?iíyý4 dort, ciz?iíyý2 jazyk, ryz?iíyý2 srdce, květinov?iíyý4 parfém, znám?iíyý2 spisovatelé, zamrzl?iíyý4 rybník, pav?iíyý2 pera, včel?iíyý2 úl, minul?iíyý4 rok, skotačiv?iíyý2 psi, čerstv?iíyý4 jahodov?iíyý4 pohár, mil?iíyý2 občané, škodliv?iíyý4 názor, mrkvov?iíyý4 koláč, čap?iíyý2 hnízdo, vesel?iíyý2 lidé, pohádkov?iíyý4 ples, vepřov?iíyý4 řízek, vyzývav?iíyý4 oděv, prázdninov?iíyý4 dům, bos?iíyý2 chlapci, opravdov?iíyý2 přátelé, bylinkov?iíyý4 čaj, vos?iíyý2 hnízda, o děrav?iíyý4ch botách, s nouzov?iíyý4m?iíyý1 východy, hlubokým?iíyý1 příkopy, televizn?iíyý2 pořad, se zlatým?iíyý1 náušnicemi.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na psaní y i

8. Doplňování párových souhlásek (spodoba znělosti)

včelí me_ (d–t), sladké borů_ky (v–f), tenký le_ (d–t), milé dě_če (v–f), ocelový řetě_ (z–s), kře_ký porcelán (h–ch), dlouhý dopi_ (z–s), rozbitý výta_ (h–ch), křivá ze_ (ď–ť), lovecký nů_ (ž–š), velká lá_ka (z–s), šikovná fotogra_ka (v–f), sedmihlavý dra_ (g–k), červené ne_ty (h–ch), sí_ka na motýly (ď–ť), napnutá pla_ta (h–ch), kousek prová_ku (z–s), nové pla_ky (v–f), lehký di_tát (g–k), ptačí bu_ka (d–t), zlatá ry_ka (b–p), kouzelná mu_ka (ž–š), srdečný pozdra_ (v–f)

Klíč 8

včelí med, sladké borůvky, tenký led, milé děvče, ocelový řetěz, křehký porcelán, dlouhý dopis, rozbitý výtah, křivá zeď, lovecký nůž, velká láska, šikovná fotografka, sedmihlavý drak, červené nehty, síťka na motýly, napnutá plachta, kousek provázku, nové plavky, lehký diktát, ptačí budka, zlatá rybka, kouzelná muška, srdečný pozdrav

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu