VELIKONOCE KOLEDA

Cvičení na pomnožná, hromadná a látková podstatná jména č. 1

Velikonoce ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem1,
mléko ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem3,
vrata ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i  s množným číslem1,
voda ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem3,
nádobí ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem2,
louže ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem4,
listí ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem2,
kalhoty ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem1,
železo ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem3,
peří ?pomnožnéhromadnélátkovépodstatné jméno s jednotným i s množným číslem2

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Abstraktní podstatná jména

KOLEDA

Přišla velká novina,

život nový začíná,

za rok spustí basa, dudy,

není u nás žádný chudý.

Jářku, povídám.

~

Pak jen pro tu potěchu

do měst zajdete,

dobrot až po střechu

všude najdete.

~

Přišla velká novina,

život nový začíná,

za rok spustí cimbál, dudy,

už tam není žádný chudý.

Jářku, povídám.

~

Nebude jak dříve,

zvoní po kraji,

časy spravedlivé

dětem nastaly.

~

Poskakují chvojky,

přejí pokoj všem,

a objímá děti

zlatá máma zem.

Zdroj: František Halas - básně k recitaci

Test na podstatná jména abstraktní a konkrétní

Oči, hlad, problém, automobil, běh, loď, ráno, žirafa, květina, rybolov, křeslo, závod, hlína, pád, řetízek, partnerství, strom, Velikonoce, čich, manžel, voda, výbušnost, tiskárna, nepřátelství, let, vrtačka, špagety, pravda, vaření, průkaz, cestování, ložnice, vražda, hračky, kůň, program, olej, pláž, opalování, skok, loupež, cukrárna, pýcha.

Řešení

Oči – KONKRÉTNÍ, hlad – ABSTRAKTNÍ, problém - ABSTRAKTNÍ, automobil - KONKRÉTNÍ, běh - ABSTRAKTNÍ, loď - KONKRÉTNÍ, ráno - ABSTRAKTNÍ, žirafa - KONKRÉTNÍ, květina - KONKRÉTNÍ, rybolov - ABSTRAKTNÍ, křeslo - KONKRÉTNÍ, závod - ABSTRAKTNÍ, hlína - KONKRÉTNÍ, pád - ABSTRAKTNÍ, řetízek - KONKRÉTNÍ, partnerství - ABSTRAKTNÍ, strom - KONKRÉTNÍ, Velikonoce - ABSTRAKTNÍ, čich - ABSTRAKTNÍ, manžel - KONKRÉTNÍ, voda - KONKRÉTNÍ, výbušnost – ABSTRAKTNÍ, tiskárna - KONKRÉTNÍ, nepřátelství - ABSTRAKTNÍ, let - ABSTRAKTNÍ, vrtačka - KONKRÉTNÍ, špagety - KONKRÉTNÍ, pravda - ABSTRAKTNÍ, vaření - ABSTRAKTNÍ, průkaz - KONKRÉTNÍ, cestování - ABSTRAKTNÍ, ložnice - KONKRÉTNÍ, vražda - ABSTRAKTNÍ, hračky - KONKRÉTNÍ, kůň - KONKRÉTNÍ, program - ABSTRAKTNÍ, olej - KONKRÉTNÍ, pláž - KONKRÉTNÍ, opalování - ABSTRAKTNÍ, skok - ABSTRAKTNÍ, loupež - ABSTRAKTNÍ, cukrárna - KONKRÉTNÍ, pýcha – ABSTRAKTNÍ.

Zdroj: Abstraktní podstatná jména

Velikonoční koledy pro dospělé

Dospělí (jedná se v absolutní většině o muže, protože dospělé ženy většinou nekoledují) si často klasické koledy, které se učili jako děti, upravují tak, aby odráželi jejich současná přání. Častým tématem jejich koled tedy není přání získat vajíčko, případně něco sladkého, ale touha po kapce nějakého alkoholu, který ke koledování dospělých neodmyslitelně patří. Jejich koledy jsou často netradiční a vtipné.

Ukázky netradičních, vtipných koled pro dospělé

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Panáka nám dejte,

o víc se nestarejte.

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

já mám boty plné vody,

vejce už mně neláká,

nalejte mi panáka.

VODKA NEBO RUM

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Dejte vodku nebo rum,

vypijem vám celej dům.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

koledovat neumím,

tak mi dejte kopu vajec,

ať tu dlouho nečumím.

VODKA

Hodky, hodky, doprovodky,

dejte aspoň litr vodky.

Nedáte-li vodku,

dejte aspoň bechera,

nebuď taká megera.

MĚLAS POSLOUCHAT

Koleda, koleda, pomlázka,

Michal Markétu vypráská.

Dobře, Markéto, dobře tak,

mělas Michala poslouchat.

Těm co nosí sukničky,

mnoho zdravé vodičky,

těm co nosí nohavice,

mnoho dobré slivovice.

KARATE

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný.

Jestli mi ho nedáte,

použiju karate.

BUM

Bum, bum, bum,

dejte vejce

nebo rum!

Zdroj: Velikonoční koledy

Symboly Velikonoc

Stejně jako Vánoce i Velikonoce mají své typické symboly. Jedním z nich je jistě velikonoční beránek, který má symbolizovat Ježíše Krista, který byl obětován pro spásu světa. Dalším typickým velikonočním symbolem je v dnešní době i velikonoční vajíčko, které má symbolizovat nový život. Ale podle některých křesťanských výkladů může velikonoční vajíčko být i symbolem hrobu, ze kterého Ježíš Kristus vstal.

Dalším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň je symbolem i velikonoční oheň, který je symbolem výhry Ježíše Krista nad smrtí.

Zdroj: Velikonoční koledy

Oslavy Velikonoc

Jak již zde v článku bylo zmíněno, Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, který se neslaví jen v Čechách, ale i v jiných zemích. V každé zemi mají oslavy tohoto svátku jiný průběh. V Čechách je tento svátek spjatý s oslavami jara a veselí. Součástí oslav je tradiční hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí tedy muži chodí po svých známých a šlehají ženy pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.

Ve Spojených státech probíhají velikonoční oslavy jinak. Rodiny v tento den často zavítají do kostela a v neděli ráno pak děti hledají velikonoční vajíčka, která jim velikonoční zajíčci různě ukryli po domě, nebo na zahradě.

Jak již bylo zmíněno, v Čechách muži pomlázkou „šupají“ ženy. V Anglii je tento zvyk trochu jiný, ženy zde naopak přivazují muže k židlím a pak požadují peníze za propuštění.

V Norsku k tradičním velikonočním zvyklostem patří nejen lyžování a malování vajíček, ale i řešení vražd. V tento svátek televize vysílají různé detektivní příběhy a i noviny otiskují detektivní historky.

V Rusku jsou Velikonoce dokonce důležitějším svátkem než Vánoce. Velikonoce se zde slaví celý týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Na Bílou sobotu se v kostelích světí vejce a další potraviny, které budou součástí velikonoční hostiny. Během tohoto týdne se členové rodiny a přátelé obdarovávají drobnými velikonočními dárky (vajíčka, pascha). K tradičním ruským velikonočním pokrmům patří kulič a pascha. U věřících rodin se na pasche objevují písmena CH V, které jsou zkratkou pozdravu „Christos voskrese“ (=Kristus vstal z mrtvých). Některé rodiny ale místo těchto písmen udělají na paschu křížek, který také symbolizuje význam Velikonoc. I v Rusku jsou symbolem Velikonoc vajíčka, s nimiž děti i dospělí hrají různé hry (bitky, koulení vajíček).

Již zmíněný pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“ je také pro Velikonoce typický. Správnou odpovědí na tento pozdrav je: „Jistě vstal z mrtvých“.

V době sovětské vlády v Rusku vznikly i nové tradice, které se ne vždy setkávají se souhlasem církve. Například zvyk nosit na hřbitov velikonoční výslužku.

V Čechách jsou součástí křesťanských oslav tohoto svátku pašijové hry, stejně tak je to i v jiných státech.

Zdroj: Velikonoční koledy

Cvičení na psaní i y ve slovesech

Myšlenky se rozutekl?iy2, koláče zavoněl?iy2, klasy obilí zezlátl?iy2, šaty a boty se válel?iy2 po posteli, dělníci dokončil?iy1 domy, talíře se rozbil?iy2, sokoli se vznesl?iy1, děti pobíhal?iy2, myši škodil?iy2, Řekové a Římané spolu válčil?iy1, oči zamrkal?iy2, klíče zapadl?iy2, lodě vyplul?iy2, vysílal?iy1 ve zprávách, dnové končil?iy1, koně se proháněl?iy1, policisté vybíral?iy1 pokuty, zámky se uzavřel?iy2, stromy opadal?iy2, hadi a ještěrky se vyhříval?iy1, hodiny odbil?iy2, servírky s číšníky nosil?iy2 večeře, zvony vyzváněl­?iy2, bratři a sestry si hrál?iy1, herci se ukláněl?iy1, mraky plul?iy2 po obloze, kapři a štiky plul?iy1 u hladiny, žáci provokoval?iy1, návštěvníci se nepřezul?iy1, nože, vidličky a lžíce byl?iy2 ze stříbra, kamarádky bruslil?iy2, matematické příklady a úlohy mi nevycházel?iy2, sloni troubil?iy1, autobusy zastavil?iy2, loňské sněhy napadl?iy2, stoly se ozdobil?iy2, traktory vyjel?iy2, učitelé zapisoval?iy1, prodavačky počítal?iy2, ukazatele zapadl?iy2 pod sněhem, jeho objevy a vynálezy změnil?iy2 svět, rodiče přijel?iy1, četl?iy1 jsme, obchody se zavřel?iy2, kouzelníci s asistentkami ukončil?iy1 vystoupení, počítače se zaviroval?iy2, psi zaštěkal?iy1, herci a herečky protestoval?iy1, penály se povaloval?iy2, večeře se neprodával?iy2, muzikanti vystoupil?iy1 na pódiu, tužky, propisky a pastelky se válel?iy2 po stole, Vánoce a Velikonoce patřil?iy2 k nejkrásnějším svátkům v roce.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Cvičení na psaní y i

Velikonoční koledy pro děti

Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.

Ukázka velikonočních koled pro dívky

KROPENATÁ SLEPIČKA

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

KOLEDNÍCI

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

od srdíčka darované.

TOHO JÁ RÁDA MÁM

Komu já vajíčko daruju,

toho já upřímně miluju,

komu já vajíčko dám,

toho já ráda mám.

HODY, HODY

Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

ČOKOLÁDA

Stavil se u mě zajíček.

Nechal tu pro tebe balíček.

Je v něm spousta čokolády.

Tak neváhej, máš ho tady.

Ukázka Velikonočních koled pro kluky

HODY, HODY DOPROVODY

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

POMLÁZKA

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

PANÍMÁMA

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže,

kdo jí odtud pomůže?

PANÍ KMOTRA

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

SKŘIVÁNEK

Zas skřivánek zpívá

a svítí sluníčko,

dojdi k nám, Janíčku,

pro pěkné vajíčko.

Hody, hody, doprovody,

dejte medu, žádné vody,

nechci vody, dejte medu,

jinak od vás neodejdu.

A nakonec, tetičko,

dejte pěkný vajíčko.

KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

přišel jsem si pro trojníček,

trojníček mi dejte,

nic se mi nesmějte.

DĚDEČKU, KOLEDA

Dědečku, dědečku, koleda,

dejte oříšek nebo dva.

Nedáte-li oříšek,

provrtáme kožíšek.

Dědečku, dědečku, koleda.

VAJÍČKA

V ošatce mám vajíčka,

co snesla mi slepička.

Jsou tam krásně malované,

nebo pěkné bílé,

jen si vemte, koledníci,

které jsou vám milé.

HODY, HODY

Hody, hody, doprovody,

vajíčko mi dejte.

Na tvářičce sladký úsměv,

pro nás chlapce mějte!

SLEPIČKA

Kropenatá slepičko,

jaké mi dáš vajíčko?

Jé, to bude překvapení,

nad strakaté přece není.

GROŠÍČEK

Dejte nám vajíčko nebo dvě,

však vám jen maličko ubude.

Dejte nám grošíček nebo dva,

však vám to Pánbíček požehná.

TETIČKO, MATIČKO

Tetičko, matičko,

dejte mně vajíčko!

Esli mně ho nedáte,

vašu céru nevdáte,

bude v kútě sedět

a škaredě hledět,

šak to uhlídáte!

KOHOUTEK

Kohoutek kokrhá,

slepička kdáče,

panímáma do komůrky

pro vajíčko skáče.

VAJÍČKO

Moje zlatá panímámo,

vejce na mě kouká samo,

nechť je bílý neb strakatý,

třeba bylo holubatý,

jen prosím, ať je kulatý.

PROUTEK Z VRBY

Koleda, koleda, proutek z vrby,

mlsný jazýček už mě svrbí.

Koleda, koleda, holoubek,

dejte mi něco na zoubek.

PLETU, PLETU POMLÁZKU

Pletu, pletu pomlázku z proutí a provázku.

Mašli si na ni přivážu a holkám ji hned ukážu.

Zazpívám jim koledu, snad to ještě dovedu.

KUTÁLÍ SE VAJÍČKO

Kutálí se vajíčko, podej mi ho, Haničko.

Hanička se ohla a pomlázka se prohla.

KRÁLÍČEK

Běží bílý králíček, v tlapičce má košíček,

v něm barevná vajíčka, co mu dala slepička.

Koho potká, tomu praví, že mu přeje štěstí, zdraví,

hezky se naň usměje, srdíčko mu zahřeje.

ZDRAVÍČKO

Hody, hody, zdravíčko,

dejte klukům vajíčko,

na pomlázku mašli,

že k Vám cestu našli.

PLETENÍ POMLÁZKY

Řezám proutky u potoka,

hastrmanka na mě kouká,

hastrman se rmoutí,

že mu řežu proutí.

Vylez, hastrmane, z vody,

budeme plést pamihody,

utáhnu Ti jednu,

potopíš se ke dnu.

Pletu, pletu pamihody,

Polez, hastrmane, z vody.

Upletu je z osmi proutků,

dáš mi vejce ze dvou žloutků,

ze dvou žloutků, ze dvou bílků,

pak Tě šlehnu přes kobylku.

DEJTE

O srdce jediný,

propuk se čas,

dejte mi vajíčko,

sic přijdu zas.

ŤUKY ŤUK

Ťuky, ťuky, kdo to ťuká,

kdo to ťuká na vrátka,

To slepičce z vajíček

vylíhla se kuřátka.

Píp, píp, pípají,

křídýlkama třepají

a těší se světu,

vždyť zima už je dávno pryč

a jaro už je tu.

NOHY BOSÝ

Já jdu na pomlázku,

nohy bosý mám,

posaďte mě na lavici,

ať se zvohřejvám.

Pomlázky mně dejte,

nic se mi nesmějte,

ať jdu zas jinam.

MRSKUT

Na Velikonoční pondělí

čekám, co pomlázka mi nadělí.

Malované vajíčko anebo zajíček.

víte, kolik tady znám holčiček?

U každé zazvoním, vyšlehám zadeček.

na velikonoční pondělí se těším,

jsem přece chlapeček.

JARO

Přišlo jaro, slunce svítí,

v zahradách je plno kvítí.

Co to ptáci štěbetají?

Že mi tady rádi dají

malovaná vajíčka,

co jim snesla slepička.

BLECHY

Ben, ben, ben,

blechy ven

a vajíčka do košíčka

sem, sem, sem.

VSTÁVAJ

Vstávaj ráno, Marijáno,

hned dostaneš našlaháno,

dávaj vajca,

vyplácaj sa.

BABIČKA

Pomlázka se čepejří,

babička mi nevěří.

Vystrčte, dědečku,

babičku ze dveří!

TATAR

Tatar, tatar na tatarec,

dejte, tetko, kopu vajec,

nedáte-li kopu vajec,

vhodíme vám dívku na pec

a pacholka do komína,

uudí se jak slanina.

BUKÚ

Bukú, bukú, bukú,

otevřete ruku,

panímámo zlatá,

vyjděte před vrata,

koledy nám dejte,

nic se nám nesmějte!

JÁ JSEM MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

koledovat neumím,

dejte mi tu pětistovku,

ať tu dlouho nečumím.

MAŠLI TAM, MAŠLI SEM

Mašli tam, mašli sem,

na pomlázku přivážem.

Na holky hned zazvoníme,

pomlázkou je ozdobíme,

koledu jim zazpíváme.

HODY, HODY, POMLÁZKA

Hody, hody, pomlázka,

napadla mě otázka.

Mám vyšlehat Alenku,

nebo radši Madlenku?

Vyšupu je asi obě

v téhle krásné jarní době.

Ať se holky radují,

vajíčka mi darují!

KOLEDNÍCI ZE LHOTY

Vyskoč děvče na lavici,

přišli na tě koledníci.

Jsou to kluci ze Lhoty,

co maj rádi dobroty.

Za vejce či oříšek,

vyprášej ti kožíšek.

KOLEDA, KOLEDA, ANIČKO!

Koleda, koleda, Aničko,

dej mi jedno vajíčko.

Dáš-li mi vajíčko,

zmrskám tě jen maličko.

Nedáš-li mi nic,

zmrskám já tě víc!

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý,

jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

A vy taky, roztomilý strejčíčku,

vytáhněte ze svý kapsy grešličku,

šáhněte do kapsy, však ji tam máte,

jestli mně ji, roztomilý můj strejčku, dáte?

Pánbůh vám zas nadělí na zahradě, na poli i doma,

budete mít co vyhánět ze dvora:

z maštale hříbátka a z chlíva telátka,

z toho nejmenšího chlívka jehňátka.

Ve sednici zaštěbetaj housátka,

v druhým koutě zašvitořej kuřátka,

slívy vám pokvetou, hrušky, jabka,

aby měla co obírat vaše čeládka.

Zdroj: Velikonoční koledy

Pranostiky na celý měsíc duben

PRANOSTIKY:

• Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
• Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
• Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
• Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
• Co duben našetří, to květen spálí.
• Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
• Duben – za kamny budem.
• Duben často časy mění.
• Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
• Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
• Duben hojný vodou - říjen vínem.
• Duben hojný vodou - takový říjen.
• Duben je napůl březen a napůl květen.
• Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
• Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
• Duben ze zimy a léta pleten.
• Duben, ještě za kamny budem.
• Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
• Dubnové počasí nevyslovíš.
• Dubnový čas je jak panský kvas.
• Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
• Dubnový sníh rodí trávu.
• Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
• Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
• Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
• Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
• I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
• I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
• Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
• Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
• Jaký duben - takový říjen.
• Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
• Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
• Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
• Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
• Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
• Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
• Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
• Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
• Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
• Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
• Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
• Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
• Mokrý duben - hojnost ovoce.
• Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
• Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
• Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
• Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
• Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
• Na mokrý duben - suchý červen.
• Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
• O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
• Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
• Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
• Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
• Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
• Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
• Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
• Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
• Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
• Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
• Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
• Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
• V dubnu čas a panský kvas.
• V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
• V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
• V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
• V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
• V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
• V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
• V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.

Velikonoční pranostiky

PRANOSTIKY:

• Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
• Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
• Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
• Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
• Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
• Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
• Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
• Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
• Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
• Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
• Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
• Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
• Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
• Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
• Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
• Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
• Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
• Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
• Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.

Zdroj: Pranostiky na duben

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
• Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
• O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
• Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

• O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

• Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
• Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
• Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
• Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
• Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
• Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
• Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
• Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
• Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
• O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Po svaté Baruši střez nosu i uší!
• Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
• Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
• Svatá Barbora bývá naškrobená.
• Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
• Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
• Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
• Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
• Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. prosinec: svátek má Mikuláš

PRANOSTIKY:

• Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
• Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
• Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
• Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
• Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
• Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
• Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
• O svatém Mikuláši často snížek práší.
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
• Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
• Svatý Mikuláš splachuje břehy.
• Svatý Nikola, honí koně do dvora.
• Zelený Mikuláš - bílý leden.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.

7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín

PRANOSTIKY:

• O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.

8. prosinec: svátek má Květoslava

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. prosinec: svátek má Vratislav

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. prosinec: svátek má Julie

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. prosinec: svátek má Dana

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. prosinec: svátek má Simona

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. prosinec: svátek má Lucie

PRANOSTIKY:

• Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
• Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
• Lucie noci upije a dne nepřidá.
• Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
• Svatá Lucie den skoro vypije.
• Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
• Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.

14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.

VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.

15. prosinec: svátek má Radana a Radan

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)

PRANOSTIKY:

• O svaté Albíně je po sněhové peřině.
• O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
• Svatá Albína - špek do komína.
• Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
• Svatý Albín omývá prahy.
• Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.

17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)

PRANOSTIKY:

• O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.

VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.

18. prosinec: svátek má Miloslav

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. prosinec: svátek má Ester

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. prosinec: svátek má Dagmar

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši meluzína straší.
• Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
• Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
• Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
• Na svatého Tomáše zima je naše.
• Na svatého Tomáše zima se rozpáře.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.

22. prosinec: svátek má Šimon

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)

PRANOSTIKY:

• Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.

24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)

PRANOSTIKY:

• Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
• Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
• Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
• Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
• Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
• Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
• Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
• Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
• Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
• Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
• Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
• Na Adama a Evu čekejte oblevu.
• Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
• Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
• Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
• Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
• Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
• Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
• Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
• Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
• Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
• Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.

25. prosinec: Boží hod vánoční

PRANOSTIKY:

• Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
• Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
• Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
• Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
• Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
• Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
• Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
• Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
• Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
• Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
• Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
• Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
• Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
• Světlé hody - tmavé stodoly, tmavé hody - světlé stodoly.
• Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.
• Jasné Vánoce - hojnost vína a ovoce.
• O Vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.
• Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
• Tmavé Vánoce - světlé stodoly.
• Tmavé Vánoce - dojné krávy, světlé Vánoce - ponesou slepice.
• Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
• Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
• Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
• V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
• V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
• Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
• Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
• Na Boží narození o bleší převalení.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.

26. prosinec: svátek má Štěpán

PRANOSTIKY:

• Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
• Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
• Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
• Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
• Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
• Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
• Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
• Na svatého Štěpána každý se má za pána.
• Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
• Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
• Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.

27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)

PRANOSTIKY:

• Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
• Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.

28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
• Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
• Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
• Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
• Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
• Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
• O Mláďátkách den se omlazuje.
• Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
• Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.

29. prosinec: svátek má Judita

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. prosinec: svátek má David

PRANOSTIKY:

• Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.

31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)

PRANOSTIKY:

• Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
• Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
• Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
• Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
• Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
• Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
• O Silvestru papeži snížek si již poleží.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.

Zdroj: Pranostiky na prosinec

Rozbor díla Babička

Následující část obsahuje shrnutí knihy Babičky včetně obsahu a slouží jako podklad k rozboru díla, případně jako podklad pro referát na toto téma.

Kniha Babička vyšla ve čtyřech sešitech v létě roku 1855. Od té doby dosáhla přes tři sta českých vydání, byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Třikrát byla zfilmována, posloužila jako východisko k opernímu libretu, inspirovala smělé básnické parafráze.

Jedná se o nedějovou prózu. Všechno zamotané a napínavé v životě titulní postavy proběhlo už dříve, a dovídáme se o tom jen retrospektivách. Stará venkovanka přijela na osamělé Staré bělidlo, aby vypomohla v domácnosti své dceři, zaměstnané službou u zámeckého panstva. Brzy starosvětská žena převezme na starost chod domácnosti a řád v ní, těší se autoritě u sousedů. Na Starém bělidle zůstane až do své smrti. Tímto okamžikem a chválou, kterou babičce vzdává kněžna se „obrazy venkovského života“ končí.

Babička postupně navázala kontakty s okolím a získala přirozenou autoritu u dětí i u všech lidí, s nimiž se stýkala. Jenom pomatené Viktorce pomoci nemohla. Dokázala jen ovlivnit děti, aby se bezbranné nešťastnici nevysmívaly, aby její podivné jednání respektovaly. Od všech ostatních postav díla, které jsou hovorné, se Viktorka odlišuje tím, že nemluví. Jen několika gesty dává najevo vztah k situaci, k níž se nachomýtla. Není přitom epizodickou postavou.

O babiččině manželovi se dovídáme na vzdálených místech textu, jedná se o formu retrospektivy, jako vzpomínky na události, které proběhly a uzavřely se za hranicemi vlastního dění. Tato a další vzpomínková vypravování utvářejí cosi jako zadní plán díla, plný krutosti, bolestí a strastí.

Autorčina fikce se krajně vzdálila od látkových východisek. Rodina Panklové žila v nevzhledném přístavu ratibořického zámku, babička z hor tam pobývala jen několik roků.

Román Boženy Němcové Babička má jasné autobiografické prvky. Autorka zde vzpomíná na své dětství. Hlavní hrdinkou je zde babička, která se vydává ke své dceři a zeťovi, aby jim pomáhala v domácnosti a s výchovou jejich dětí. Autorka se zde ztotožňuje s postavou vnučky Barunky a zachycuje zde svůj zidealizovaný vztah k babičce. Babička působí jako spravedlivá, milá, vesnická žena, která má ráda to, čemu rozumí. Příliš nechápe různé novoty. Její dcerou je Tereza Prošková, která se svým manželem Janem Proškem přijíždí z Vídně. Tereza Prošková má svou rodinu ráda, zároveň je ale pro ni důležité společenské postavení. Jan Prošek si dokáže získat snadno sympatie babičky, přestože z počátku neumí mluvit česky. Důležitá jsou zde i vnoučata Barunka, Jan, Vilém a Adélka. V příběhu hrají svoji roli i kněžna, její schovanka Hortensie, dcera hospodských Kristla, její nápadník Míla a i bláznivá Viktorka.

Příběh začíná přestěhováním babičky k její dceři Terezii Proškové. Babička do té doby žila v malé pohorské vesnici u slezských hranic, protože chtěla ale pomoci své dceři, která se i s rodinou stěhovala z Vídně do Čech, přestěhovala se k nim. Její vnoučata z ní byla hned od začátku unesená, babička si je získala i dárky, které jim přivezla. Babička se na začátku necítila v domě Proškových dobře, přišlo jí, že si žijí příliš pansky, na což ona nebyla zvyklá. Paní Tereza jí ale předala úkoly hospodyně a babička byla spokojená. Díky ní děti zjistily, jak se peče chleba, i jak se vyrábí sirky. Děti babičku velmi obdivovaly, líbila se jim také malovaná truhla, kterou si přivezla, i stříbrný tolar, který nosila na řetízku. Babička si tohoto tolaru velmi vážila, protože jej dostala od císaře Josefa.

Babička si za čas na život u Proškových zvykla a vypěstovala si určité návyky, v létě například vstávala ve čtyři hodiny, pak vstala, pomodlila se, oblékla se a předla, dokud nebyl čas, aby se postarala o zvířata a probudila děti. Mnoho času trávila s dětmi, kterým vyprávěla různé příhody, chodila s nimi na procházky, při nichž občas potkali Viktorku, o které se vědělo, že je bláznivá a s nikým nemluví, žije v jeskyni a v noci sedává u splavu a zpívá. I přes její podivné chování, ji děti měly rády a moc si přály jí pomoc, chtěly, aby Viktorka začala žít s nimi. Viktorce ale již nebylo pomoci. Babičku velmi zajímalo, co se Viktorce stalo, že se zbláznila.

Kromě Viktorky se babička a Proškovi také často setkávali s panem myslivcem a panem mlynářem, kteří často chodili kolem jejich domu. Oba se pak vždy zastavili na kus řeči. Kolem také chodíval panský hlídač, kterého ale děti neměly rády, protože věděly, že není dobrý člověk a že krade. Jednou za rok je také navštívil kupec Vlach, který jim vždy vyprávěl různé příhody, a paní Prošková od něj nakupovala. Někdy se také zastavil myslivec Beyer z Krkonoš, tomu se nejvíce líbil malý Jeník, věřil, že z něj bude dobrý myslivec, až vyroste. Babička ráda s každým prohodila pár vlídných slov, neměla ale příliš ráda paní správcovou, a tak při její návštěvě obvykle raději odešla z domu. Paní správcová se totiž nad babičkou velmi povyšovala a opovrhovala jejími zvyky.

Babička každou neděli ráno chodila do kostela, na cestu se vždy hezky oblékla, což se hlavně dětem líbilo. Vždy na ni čekaly, když se z kostela vracela. Společně se pak odpoledne vydávaly k mlynářovým, kde si děti hrály s jejich dcerou, ale také s dětmi Kudrnovými. Kudrnovi byli velmi chudí a lidé se jich dost často štítili, protože jedli i veverky a kočky. Babičce ale nevadilo, že si její vnoučata s nimi hrají. Při jedné návštěvě ve mlýně vyprávěla babička, jak dostala tolar od císaře pána.

Tenkrát byla ještě velmi mladá a vydala se s kmotrou prodávat vlněné houně, cestou ale potkaly pána, který se kochal krajinou pomocí dalekohledu. Dali se spolu do řeči, pánovi se líbilo, jak se babička i kmotra vyjadřují o císaři a jeho matce, a proto dal babičce na památku tolar a koupil od nich houni. Obě se tak dozvěděli, že to on je císař. V neděli večer pak obvykle zašla babička do hospody. Měla velmi ráda dceru hospodských Kristlu, která byla velmi hezká, a chlapci se za ní jen otáčeli.

Na návštěvu chodila babička s vnoučaty také do myslivny. Při jedné takové cestě se zastavily u trosek rýznburského hradu, kde se posadily a vyprávěly si příběhy o statečném ovčákovi, i o hluchoněmé holčičce, která zázrakem začala slyšet a mluvit. V tom ale spatřily kněžnu, jak se k nim blíží na koni. Kněžna je mile pozdravila a babička jí nabídla jahody, které natrhaly, kněžna jahodu ale odmítla, když jí babička vyprávěla o tom, že v nebi chodí Panna Marie a rozdává ovoce malým dětem, některé si ale vzít ovoce nesmí, protože jejich matky ovoce jedí místo nich. Kněžna ale jahody přijala jako dárek pro Hortensii a pozvala babičku s vnoučaty na její zámek. Po jejím odjezdu se děti začaly těšit, až se podívají do zámku, a pokračovaly v cestě do myslivny, kde jim myslivec vyprávěl, co se stalo Viktorce, že se zbláznila.

Viktorka pocházela ze sedlácké rodiny. Bývala nejkrásnější a nejpracovitější dívkou v okolí, žádný z mládenců ji ale nezaujal natolik, aby si ho chtěla vzít. Až jednou k jejich vesnici přitáhli myslivci. Jeden z nich, s černýma očima, jí začal všude pronásledovat, Viktorka nevěděla, co si o tom má myslet, chránila se před ním i škapulířem a chystala se raději rychle se provdat. Jednou se ale vydala na louku, a tam si poranila nohu, myslivec jí tam našel, ošetřil ji a vyznal jí lásku. Viktorka se do něj zamilovala, a když myslivci odtáhli pryč, šla za ním. Asi za rok se vrátila, byla těhotná a bláznivá. Nevrátila se domů, žila v lese, a když porodila, tak dítě hodila do splavu, od té doby tam večer sedávala a zpívala ukolébavku. Do rodného dvora se vrátila jen dvakrát, poprvé když se vdávala její sestra za muže, kterého si měla vzít Viktorka, rozhodila tam květiny a po druhé, když umíral její otec, tak se s ním přišla rozloučit.

Druhý den se vnoučata s babičkou vydaly na zámek za kněžnou. Babičku překvapilo, jak se tam lidé chovali namyšleně. Kněžna je mile přijala. Dětem i babičce se líbila také kněžnina schovanka Hortensie, která je obdarovala růží, a pak děti provedla po zámku. Mezitím babička kněžně vyprávěla, jak přišla o manžela v pruské válce, a jak se z Pruska vydala sama se třemi dětmi domů k jejím rodičům, jak byli rádi, že ji vidí, přestože jejího manžela Jiřího litovali. Také jí vyprávěla o dětech, o synovi, který pracoval jako tkadlec, a dcerách Tereze a Dorotě. Kněžna pak pozvala babičku i děti na snídani. Hortensie poslal po vnoučatech nějaké peníze pro Kudrnovy děti. Kněžna na radu babičky pak z Kudrny udělala poklasného, aby vždy měla jeho rodina co jíst. Kněžna si babičku oblíbila a slíbila jí, že ji vždy ráda vyslechne.

S Hortensií se babička a děti setkaly nedlouho poté, když se vydala na projížďku. Chvíli si s nimi povídala, vyprávěla jim i o životě v Itálii. Hortensii i kněžnu pak viděly druhý den při oslavách Božího těla, kdy se obě zúčastnily mše v kostele. Babička se pak s dětmi chystala po průvodu jet domů. Jela s nimi i Kristla s Mílou, který se Kristle velmi líbil.

Ve svatojánský předvečer se celá rodina Proškových chystala na svátek pana Proška. Babička odcházela spát jako poslední a spatřila Kristlu, jak běží se svatojánským věnečkem. Babička vzpomínala, jak byla mladá a chovala se úplně stejně jako Kristla. Druhý den se na Starém bělidle slavil Janův svátek. Přišli popřát i mlynář, myslivec a Kristla, která jim také vyprávěla, jak Míla a jeho kamarádi potrestali Taliána, který ji pronásledoval. Když ho Míla nachytal, jak se k ní snaží večer dostat, tak ho s přáteli chytili, namazali kolomazí a přivázali k bidlu, s nímž musel dojít na zámek. Kristla se teď bála jeho pomsty. K Proškovým přijela také kněžna s Hortenzií. Ostatní návštěvníky překvapilo, jak se babička chovala k paní kněžně. Kněžna si s nimi hezky povídala a dozvěděla se také o Taliánovi, rozhodla se, že se o to postará.

V době pouti se vydala babička s Barunkou, Mančinkou a Kristlou na pouť. Došli až do Svatoňovic, kde spali u svých známých. Druhý den se vydali do kostela a pak kupovali pro sebe a své známé poutí. Babička pomohla své známé, která neměla dost peněz, aby si koupila klokočový růženec, po kterém toužila. Kristla si na pouti koupila obroučku s hořícími srdci a Míla si koupil obroučku s dvěma složenýma rukama. Vyměnili si je. Kristla mu dala své srdce a on jí ruku. Cestou zpět se chlapci zastavili na jednom místě a začali opravovat hrob s devíti kříži. Dívky se pak dozvěděli příběh o dvou snoubencích, kteří tragicky zemřeli, když jejich lásce nepřál mužův sok a muže zabil. Dívka se pak zabila. Cestou slyšely dvě varianty toho příběhu, věděly, že nikdy nezjistí, jak to bylo doopravdy. Když se vrátili domů, čekali tam na ně jejich rodiny a oni se rozešli do svých domovů.

Podzim začal smutně, protože paní kněžna s Hortenzií odjely zpět do Vídně, a tam se s nimi musel vydat i pan Prošek. Celá krajina se začala měnit, stromy opadaly, a tak i Viktorku bylo zdálky vidět, když scházela z vrchu. Babička si s dětmi i nadále ráda povídala. Jednou si povídaly o pověsti, která říkala, že bude v zemi zle, až se socha Sibyly na mramorovém koni propadne do země. Barunka se o svou zemi bála, ale babička ji utěšovala, že se bát nemusí, lidé svoji zemi budou bránit. Na Starém bělidle se často vzpomínalo na pana Proška, kněžnu i Hortensii. O svátku Všech svatých si ale babička i děti zavzpomínaly i na další lidi, za něž zapálily svíčku. Po Dušičkách začaly přástvy, které se konaly i na Starém bělidle, scházely se tu ženy, společně předly a vyprávěly sobě i dětem různé příběhy, pohádky, ale řešily i vánoční zvyky a různé recepty. Děti milovaly babiččina vyprávění a snažily se jí přesvědčit, aby jim začala vyprávět dřív, než ostatní přijdou. Babička to ale nikdy neudělala. Na Vánoce přijeli na návštěvu k Proškovým i babiččin syn a synovec. Babička byla šťastná, že je vidí. I děti se s ním rády potkaly, velmi se jim líbil, protože prý připomínal dědečka. Na Štědrý den babička podělila dobytek i drůbež, taká se část večeře hodila do potoka a zahrabala se v sadu. U Proškových praktikovaly různé vánoční zvyky, například se sléval vosk, pouštěly se ořechové skořápky, třáslo se bezem a krájelo se jablíčko. Na Štěpána čekala chlapce koleda, na Tři krále pak zase přišel pan učitel, aby napsal tři krále na dveře. Pak přišly hody, zabíjačky a různé oslavy, například oslava na počest svaté Doroty. Na masopust se paní Prošková s dětmi vydala do města, kde děti viděly průvod v maskách. Pak začaly přípravy na Velikonoce. Babička dětem vyprávěla o Kristovi a důležitosti Velikonoc. Na Smrtnou neděli děti vynášely smrt, na Květnou pak dívky trhaly kočičky, na Velký pátek se babička s Barunkou společně modlily a šly k božímu hrobu. Na Bílou sobotu se uklízelo a peklo. Na Boží hod babička nechala v chrámu vysvětit jídlo. V pondělí přišla klasická koleda.

S přicházejícím jarem začalo také přibývat v řece vody. Mlynář to sledoval se znepokojením, protože věděl, že může přijít povodeň. I babička se na ní začala připravovat. Nechala věci odnést do vyššího patra, drůbež přestěhovala na stráň a paní Proškovou a děti poslala k myslivcovým. Sama s Voršou v domě zůstala, aby ho hlídala. Přišel k ní i Míla, aby tam byl, kdyby byl nějaký problém. Další den bylo celé údolí zatopené vodou, naštěstí to jejich stavení ustálo. Začala se blížit doba, kdy se jim měl vrátit tatínek z Vídně. Nejprve ale děti začala čekat škola. Děti vždy své zážitky vyprávěly babičce, mamince se příliš nesvěřovaly, protože věděly, že by je za některé lumpárny nepochválila. Babička také zjistila, že se Míla trápí, protože to začalo vypadat, že bude muset na 14 let na vojnu. Správcova dcera mu totiž neodpustila, že kvůli němu musel odjet Talián, na kterého si myslela, také rychtářovic dcera se na něj zlobila, protože si ho chtěla vzít, ale on jí odmítl.

Děti pak zjistily, že se jim tatínek ještě nějakou dobu nevrátí, protože Hortenzie onemocněla, a tak museli zůstat ve Vídni. Proškovi také zasáhla Kristlina starost o Mílu, věděla, že Míla nemá dost peněz, aby se z vojny vyplatil. Babička se jí proto snažila utěšit, a vyprávěla jí, jak se ona dala dohromady s jejím Jiřím. Že i on měl narukovat, když jí chránil před chtivostí důstojníka, že ale utekl do Kladska, kde se pod vlivem alkoholu nechal zapsat do pruské armády, že za ním přijela, vzala si ho a zůstala tam s ním. Kristlu příběh ale příliš neutěšil, protože za ní přišel Míla a oznámil jí, že musí narukovat. Kristla věděla, že jí otec bude nutit, aby si vzala někoho jiného. Oba milenci byli nešťastní.

K těmto smutným událostem ale přibyla i jedna veselá. K Proškovým na návštěvu přišel i pan Beyer se synem Orlem. Orel se dětem velmi líbil. Pan Beyer už se zase těšil, až si jednou bude moci odvézt Jana k sobě do myslivny. Přišel k nim na návštěvu také pan myslivec a pana Beyera překvapilo, když zjistil, že Viktorka stále žije. Muži vyprávěli různé příhody, které zažili. Pan Beyer vyprávěl třeba o lidské nespravedlnosti. Jeden vrah zabil svého přítele, ale protože měl hezkou tvář, tak ho lidé litovali. Druhý muž zabil ženu, která ho velmi trápila, ale protože byl ošklivý, tak s ním lidé zacházeli zle. On byl jediný, kdo se k němu zachoval soucitně, protože pocházeli ze stejného kraje. Vrah jen litoval, že se k němu nikdo nechoval, tak jako pan Beyer, pak by nezabil. Při návratu pana Beyera a Orla domů jim daly děti věci na památku. Adélka dala Orlovi na památku růži, kterou dostala od Hortenzie (Orel svou růži pak opatroval a jednou se pro Adélku vrátil a vzal si ji). Mezitím byl Míla odveden, Kristla byla nešťastná, ale babička jim dodala naději, že se snad neloučí na dlouho, ani jeden tomu nerozuměl, ale doufali, že babička ví, co říká.

Před žněmi se konečně na zámek vrátila kněžna s Hortenzií, která byla sice již zdravá, ale vypadala velmi nešťastně. Za to na Starém bělidle teď bylo veselo, děti byly nadšené, že mají tatínka zpět. I babička byla ráda, pana Proška jen překvapilo, jak se babička najednou zajímá, jak kněžna tráví volný čas. Také babičce přinesl dopis od dcery, ve kterém ji píše, že se bude vdávat a jak to bude možné, že za babičkou oba přijedou. Jednou odjeli Proškovi do města a zůstala jen babička, aby hlídala dům. Na návštěvu ale zrovna přišla Hortenzie, babička poznala, co Hortenzii trápí. Také ji velmi překvapilo, že ji Hortenzie chtěla namalovat, ale souhlasila s tím pod podmínkou, že obrázek dostane rodina po její smrti. Kněžna, která vyzvedávala Hortenzii, ji pozvala na zámek, aby ji Hortenzie mohla namalovat. Babička byla ráda, konečně tak dostala příležitost s kněžnou pohovořit o tom, co ji trápilo. Druhý den přišla obrovská bouřka, při které blesk zasáhl do hrušně, která byla nad domem. Nikomu se u Proškových ale naštěstí nic nestalo a babička se proto vydala do zámku, kde kněžně prozradila, že je Hortenzie nešťastně zamilovaná. Kněžna chtěla jen její dobro, a proto se rozhodla, že dovolí Hortenzii, aby si vzala svého učitele kreslení. Když se spokojená babička vrátila domů, tak se dozvěděla, že blesk zabil Viktorku, která stála pod stromem, našel jí myslivec a připravil jí k pohřbu. Děti o zemřelé Viktorce pak vyprávěly při další návštěvě zámku i Hortenzii, která slíbila, že ji jim i myslivcovým namaluje. Hortenzie byla na první pohled mnohem šťastnější než minule a byla za to velmi vděčná babičce. Na oslavě žní Kristla jako nejkrásnější dívka měla tu čest předat věnec paní kněžně, to také udělala, kněžna se jí ptala, proč nemá žádného tanečníka a jestli jí může někoho obstarat. V tom se objevil Míla v  selském oblečení. Kněžna ho vyplatila. Kristla byla velmi šťastná. Oba milenci děkovali babičce, protože věděli, že je to její práce. Také jim šla babička na svatbě za starosvatou.

Babička si na Staré bělidlo zvykla a zamilovala si ho, stejně jako lidi, kteří žili v jeho okolí. S láskou sledovala, jak jí vnoučata rostou. Bohužel ne vše, co se dělo, bylo šťastné. Velmi litovala Hortenzii, která zemřela, ale zanechala po sobě syna, kterého vychovávala kněžna. Smrt babičky byla klidná a rychlá. Pohřebního průvodu se zúčastnilo mnoho lidí i z okolí, kněžna tento průvod sledovala z okna a pronesla u toho památnou větu: „Šťastná to žena!“

Zdroj: Božena Němcová (Barbora Novotná)

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

• Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
• Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
• Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
• Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
• Hromnice – jara svíce.
• Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
• Hromnice – zima a léta směsice.
• Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
• Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
• Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
• Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
• Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
• Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
• Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
• Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
• Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
• Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
• Mrzne-li, po zimě amen.
• Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
• Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
• Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
• Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
• Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
• Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
• Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
• Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
• Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
• Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
• Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
• Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
• Na Hromnice kalužky - ukázka na jablka a hrušky.
• Na Hromnice kopalinky - uschovávejte obědinky.
• Na Hromnice-li voda běží, po Hromnicích ještě sněží.
• Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.
• Na Hromnice musí skřivan na pole, budiž mu milo nebo ne.
• Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
• Na Hromnice o hodinu více.
• Na Hromnice prášenice – vesele kouká sedlák ze světnice.
• Na Hromnice půl krajíce a půl píce.
• Na Hromnice půl krajíce, půl píce, zjisti, sedláku, máš-li více.
• Na Hromnice se nemají otevírat okna, aby hrom neměl k člověku moc.
• Na Hromnice se nemá šít, neboť jehla přitahuje božího posla.
• Na Hromnice se skřivan musí napít z koleje.
• Na Hromnice si musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
• Na Hromnice - skřivánek přes hranice.
• Na Hromnice - sněžnice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.
• Na Hromnice uhlédne-li jezevec svůj stín, jistě opět brzo zalézá do své peleše.
• Na Hromnice vezmi dvě kabanice.
• Na Hromnice zima s létem potkala se.
• Na Hromnice zimy polovice.
• Není-li na Hromnice zataženo, neúrodu z toho dozná seno.
• Od Hromnic studeného méně, teplého víc.
• O Hromnicích anebo okolo Hromnic jistá zima bývá, odtud mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy.
• O Hromnicích déšť - na jaře sníh; o Hromnicích sníh - na jaře déšť.
• O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze.
• O Hromnicích teplo - medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne - medvěd bourá boudu.
• Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima pozdržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě jaro již daleko není.
• Pakli sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Panenka Maria hromničná čistá - úroda jistá.
• Pošmourné Hromnice - sedlákům milé velice.
• Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Prší-li na Hromnice, bude hodně trávy.
• Přejdou Hromnice - konec sanice.
• Přejdou Hromnice, mráz čeká nedaleko.
• Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven!
• Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
• Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
• Tmavé Hromnice - sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.
• Vlhké Hromnice – hospodářova radost, mrazivé – starost.
• Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Zelené Hromnice - bílé velikonoce.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se ve většině případů týkají vlivu počasí 2. února na počasí během roku. Pranostiky říkají, že pokud v tento den sněží, blíží se jaro. Pokud nesněží, zima ještě chvíli potrvá. Některé pranostiky se také týkají bouřek a rad, co udělat, aby do domu neuhodil blesk.

3. únor: svátek má Blažej

PRANOSTIKY:

• Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.
• Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
• Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
• Na svatého Blažeje pilný sedlák již nevěje.
• Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
• Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka od biče smočil, čekají dlouhý len.
• Na svatého Blažeje, svatou Hátu a svatou Dorotu se nemá péci chleba, neboť sáhlo-li by se do mouky, dali by se do ní pilousi.
• Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejím, povede se len.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají deště na tento den, pokud by 3. února pršelo, mělo by se v tento rok dařit lnu na polích.

4. února: svátek má Jarmila (dříve svatá Veronika, Masopust)

PRANOSTIKY:

• Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
• Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
• Jsou-li o masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
• Když svítí slunce v masopustní dny, bude jasné i Vzkříšení.
• Konec masopustu jasný - len krásný.
• Krátký masopust - dlouhá zima.
• Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
• Masopust na slunci - pomlázka v senci.
• O svaté Veronice bývá ještě sanice.
• O svaté Veronice bývává čvachtanice.
• O světici Veří dodírá se peří.
• Suchý půst - úrodný rok.
• Svatá Veronika ledy seká u rybníka.
• Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
• Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
• Svítí-li slunce o Masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v Masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na Masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.

VYSVĚTLENÍ:

Část pranostik se týká masopustu, pokud stále ještě mrzne, měl by být dobrý rok pro úrodu. Jiné pranostiky říkají, že už ale v tuto dobu může dost tát. Pokud by na masopust bylo hezky, bude se během roku dařit obilí na poli.

5. únor: svátek má Dobromila (dříve svatá Agáta a svatá Háta)

PRANOSTIKY:

• Chléb svěcený v den svaté Agáty přináší užitek, chrání lidi, pole i dobytek.
• Háty či Agáty nafouká za všechny záplaty.
• Jsou-li na Hátu a Dorotu rampouchy, budou hodně dojit krávy.
• Kde se Hátovou vodou vykropí sady, zahrady a vinice, tam žádný škodlivý hmyz neuškodí.
• O svaté Agátě uschne prádlo na plotě.
• Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
• Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že v tento den bývají mlhy a fouká vítr. Jiná pranostika říká, že když v tento den mrzne, bude se během roku dařit kravám. Jiná pranostika slouží jako rada pro zahradníky, pokud by v tento den pršelo, tak se nebude dařit škodlivému hmyzu na jejich zahradách. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

6. únor: svátek má Vanda (dříve svatá Dorota)

PRANOSTIKY:

• Dorota v rychlém běhu přinášívá nejvíce sněhu.
• Je-li svatá Dorota ucouraná, povedou se brambory.
• Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice.
• Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
• Na svatou Dorotu rádo teče do botů.
• Na svatou Dorotu si jdou ptáci kupovat na ptačí trh píšťalky.
• O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
• Svatá Dorota – sněhu forota.
• Svatá Dorota donese skřivánka v košíčku.
• Svatá Dorota rozdává ptáčatům písničky.
• Svatá Dorota sněhem zametá.
• Svatá Dorota stromy sněhem ometá.
• Svatá Dorota také na sníh bohatá.

VYSVĚTLENÍ:

Zde se pranostiky rozchází. Některé pranostiky upozorňují, že bude dost sněhu, jiné, že bude větrno, a další, že se již blíží jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

7. únor: svátek má Veronika a Veron (dříve Romuald)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko - na poli hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že pole v tuto dobu mohou být ještě zasněžená. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

8. únor: svátek má Milada

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. únor: svátek má Apolena

PRANOSTIKY:

• Nadělá-li svatá Apolena ledy, až svatý Matěj je zbourá.
• Svatá Apolena bývá v mlze zahalena.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud v tuto dobu mrzne, tak ledy vydrží až do konce února. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá často mlha. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

10. únor: svátek má Mojmír (dříve svatý Scholastik, Scholastika)

PRANOSTIKY:

• O svaté Scholastice na hlavy beranice.
• O svaté Scholastice navleč si rukavice.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky říkají, že v této době bude ještě mrznout. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

11. únor: svátek má Božena a Dezider

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. únor: svátek má Slavěna a Slávka (dříve svatý Eulalie)

PRANOSTIKA:

• Svatá Eulalie - ze střech se lije.

VYSVĚTLENÍ:

Podle této pranostiky v tento den často pršívá. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

13. únor: svátek má Věnceslav a Věnceslava (dříve svatý Řehoř)

PRANOSTIKA:

• O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.

VYSVĚTLENÍ:

V tuto dobu se podle této pranostiky zhorší mrazy. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

14. únor: svátek má Valentýn a Valentýna

PRANOSTIKY:

• Je-li na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
• Když se na Valentýna napije z kolejí pták, tak se na Matěje z ní napije vůl.
• Na Svatého Valentýna nemá hospodyně nasazovat husy na vejce, nebudou prý dobrá housata.
• Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
• Na svatého Valentýna sej přísadu do záhonka.
• Na svatého Valentýna se ze srdcí směje Hermésova špína.
• Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází.
• Svatý Valentínek - jara tatínek.
• Valentýnské zimy formani se bojí.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento večer obloha plná hvězd, přijde jaro dost pozdě. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den trochu prší, tak na konci února bude pršet mnohem více. Další pranostiky se rozcházejí, jedna pranostika říká, že v tento den mrzne, jiná radí, aby se již začalo sázet. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

15. únor: svátek má Jiřina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. únor: svátek má Ljuba (dříve svatá Juliána)

PRANOSTIKY:

• Když slunce na sv. Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
• O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
• Svatá Juliána na oráče zavolala.
• Svatá Juliana podává z půlnebí rozsívku.
• Svatá panna Juliána na skřivánka zavolala.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky vesměs upozorňují na blížící se jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

17. únor: svátek má Miloslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. únor: svátek má Gizela (dříve svatý Šimon)

PRANOSTIKA:

• O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v této době začne tát sníh. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

19. únor: svátek má Patrik

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. únor: svátek má Oldřich

PRANOSTIKY:

I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

21. únor: svátek má Lenka a Leonora

PRANOSTIKY:

• Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
• Suchý půst - úrodný rok.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se týkají toho, že by na tento den připadal masopust a Popeleční středa. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.

22. únor: svátek má Petr (dříve Nastolení sv. Petra)

PRANOSTIKY:

• Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.
• Do Petra není tepla.
• Jak tlustý a hrubý mráz bude za noci před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.
• Je-li mráz o svatém Petru nastolení po čtyřicet dní mu konec není.
• Je-li na stolici sv. Petra zima, ještě hodně dlouho potrvá.
• Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
• Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.
• Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: je-li chladno, mrazy dále budou, je-li teplo, mrazy pominou, je-li deštivo, bude vlhký rok, je-li větrno-bude suchý rok, je-li jasno, bude na polích klasno.
• O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.
• Přijde-li na Stolici svatého Petra mráz, zima již na dlouho neožije.
• Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.
• Svatý Petr za stolem nechává na holém, a teprve v okovech posílá sedlákům výsluhy.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se týkají toho, že pokud bude v tento den mráz, tak potrvá minimálně měsíc. Jedna z pranostik předvídá počasí na celý rok podle počasí v tento den.

23. únor: svátek má Svatopluk (dříve Polykarp)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa.

VYSVĚTLENÍ:

Podle této pranostiky často sněží, či taje.

24. únor: svátek má Matěj a Matyáš (dříve svatý Matěj i svatý Gabriel)

PRANOSTIKY:

• Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
• Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
• Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
• Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
• Matěja - k létu naděja.
• Matěja - k vesnu naděja.
• Mráz na archanděla Gabriela nechodí sám.
• Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
• Na svatého Matěje do závěje naleje.
• Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.
• Na svatého Matěje koplina, na Josefa travina.
• Na svatého Matěje léta naděje.
• Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
• Na svatého Matěje nahý nahého nosí na těle.
• Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
• Na svatého Matěje po volské zimě je.
• Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
• Na svatého Matěje rampouchy, bude ourodný rok na mouchy.
• Na svatého Matěje skřivan vesele zapěje: „přijde jaro, přijde.“
• Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.
• Najde-li Matěj led, seká ho hned. Nenajde-li led, dělá ho hned.
• Najde-li Matěj sněhové klobúky na přioch, tož jich sháže.
• Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
• Po svatém Matěji zima hřeje.
• Po svátku Matěje nejde liška více po ledě.
• Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
• Svatá Kateřina zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
• Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
• Svatý Matěj, hodný a svatý – kožichy dolů!
• Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.
• Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
• Svatý Matěj otevírá zemi.
• Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
• Svatý Matěj strčí hlaveň do země.
• Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
• Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
• Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.

VYSVĚTLENÍ:

I zde si pranostiky částečně odporují, některé říkají, že se blíží jaro, jiné zase, že stále může být zima. První pranostiky říkají, že mráz, který je v tento den, bude i v dalších dnech.

25. únor: svátek má Liliana

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. únor: svátek má Dorota (dříve Radko)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

27. únor: svátek má Alexandr (dříve svatý Gabriel)

PRANOSTIKA:

• Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den mrzne, bude dobrá úroda.

28. únor: svátek má Lumír (dříve svatý Roman)

PRANOSTIKA:

• Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud bude v tento den jasno, bude dobrá úroda.

29. únor: svátek má Horymír

PRANOSTIKA:

• Připadne-li na 29. února neděle, tak děti v tento den narozené budou mít štěstí ve všem, cokoliv podniknou.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud tento den, který je jen jedno za čtyři roky, připadne na neděli, tak ti, co se v tuto dobu narodí, budou mít v životě štěstí.

Zdroj: Pranostiky na únor

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.

9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)

PRANOSTIKY:

• Crha a Strachota - pro hotaře robota.
• Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
• Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
• Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
• Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.

10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)

PRANOSTIKY:

• Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
• Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
• Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
• Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
• Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
• Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.

11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)

PRANOSTIKY:

• Konec masopusta – každá kapsa pustá.
• Podle čtyřiceti budeš Petra míti.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.

12. březen: svátek má Řehoř

PRANOSTIKY:

• I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
• Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
• Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
• Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
• Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
• Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
• Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
• Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
• Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
• Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
• Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
• Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
• Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
• Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
• O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
• Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
• Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
• Řehoř vytlúká ledy z lesa.
• Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
• Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
• Svatý Řehoř škodí mrazem.
• Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
• Záhoř vytlúká ledy z lesa.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.

13. březen: svátek má Růžena

14. březen: svátek má Rút a Matylda

15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Longina práce v poli začíná.
• Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.

16. březen: svátek má Elena a Herbert

17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
• Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
• Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
• Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.

18. březen: svátek má Eduard

19. březen: svátek má Josef

PRANOSTIKY:

• Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
• Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
• Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
• Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
• Josefova širočina ničí poslední ledy.
• Josef s Marií zimu zaryjí.
• Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
• Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
• Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
• Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
• Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
• Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
• Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
• Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
• Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
• Svatý Josef dělá kopno.
• Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
• Svatý Josef přichází na led s pantokem.
• Svatý Josef rovná vodu.
• Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
• Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
• Svatý Josef zháší světlo.
• Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
• Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.

20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
• Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
• Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.

21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)

PRANOSTIKY:

• Benedikti za rovnodenní větry nelení.
• Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
• Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
• Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.

VYSVĚTLENÍ:

Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.

22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.

23. březen: svátek má Ivona

24. březen: svátek má Gabriela

25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)

PRANOSTIKY:

• Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
• Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
• Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
• Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
• Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
• Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
• Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
• Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
• Laštovice letí, zvěstují podletí.
• Matička Boží kuželíček složí.
• Matka Boží trávu množí.
• Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
• Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
• Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
• Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
• Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
• O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
• Panna Maria odhazuje koudel do vody.
• Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
• Panna Maria trávu zasívá.
• Panna Maria zatopí i bez dřeva.
• Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
• Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
• Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
• Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
• Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
• Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
• Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
• Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
• Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
• Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
• V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
• Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
• Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
• Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.

26. březen: svátek má Emanuel

27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)

PRANOSTIKA:

• Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.

28. březen: svátek má Soňa

29. březen: svátek má Taťána

30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)

PRANOSTIKA:

• O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by už mělo být teplo.

31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)

PRANOSTIKY:

• Na Kvida už končí zima.
• O svaté Balbíně je už po zimě.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.

Zdroj: Pranostiky na březen

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
• Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
• Na Nový rok, do zimy skok.
• Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok o slepičí krok.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
• Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).

2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)

PRANOSTIKY:

• Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
• Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
• Když Makary pohodný, září bude chladný.
• Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.

3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)

PRANOSTIKA:

• Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
• Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.

4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)

PRANOSTIKA:

• Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
• Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
• Svatá Ida, ta dne přidá.

VYSVĚTLENÍ:

Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.

5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
• Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.

6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
• Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
• Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
• Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
• Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
• Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
• Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
• Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
• Na Tři krále mrzne stále.
• Na Tři krále o krok dále.
• Na Tři krále – zima stále.
• Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
• Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
• Tři králové mosty staví, nebo je boří.
• Tři králové pouštějí vodu na pole.
• Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.

VYSVĚTLENÍ:

Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.

7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Knuta přichází zima krutá.
• O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.

8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Severína věší se maso do komína.
• O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.

9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)

PRANOSTIKA:

• O svatým Baziliši zima všudy čiší.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.

10. leden: svátek má Břetislav

PRANOSTIKA:

• Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.

11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Hygina pravá zima začíná.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by měla být velká zima.

12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.

13. leden: svátek má Edita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)

PRANOSTIKY:

• Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
• Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.

15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)

PRANOSTIKA:

• Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.

16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Marcela zima leze do těla.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.

17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Antonína dáme maso do komína.
• Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
• Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.

18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Priska pod saněmi píská.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.

19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)

PRANOSTIKA:

• Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
• Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
• Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
• Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.

20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)

PRANOSTIKY:

• Fabiánská zima pálí.
• Fabiánské mrazy málokdy schází.
• Fabiánské zimy i cikán se bojí.
• Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
• Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
• Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
• Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
• Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
• Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
• O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
• Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
• Svatý Fabián je zimy pán.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.

21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)

PRANOSTIKY:

• Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
• Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
• O svaté Anežce od kamen se nechce.
• Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
• Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.

22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)

PRANOSTIKY:

• Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
• Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
• Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
• Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
• Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
• Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
• Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
• Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
• Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
• Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
• Na svatého Vincence seď doma u pece.
• Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
• Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
• Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
• Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
• Vincence slunečnost dává vína hojnost.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.

23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
• Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.

24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)

PRANOSTIKA:

• Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
• Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.

25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)

PRANOSTIKY:

• Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
• Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
• Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
• Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
• Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
• Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
• Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
• Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
• Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
• Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
• Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
• Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
• Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
• Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
• Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
• Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
• Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
• Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
• Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
• V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.

26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.

27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)

PRANOSTIKA:

• Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.

29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)

PRANOSTIKA:

• Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.

30. leden: svátek mají Robin a Erna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)

PRANOSTIKY:

• Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
• Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.

Zdroj: Pranostiky na leden

Přání k narozeninám pro ženu

• Ať dnešní narozeniny jsou tou příležitostí správnou, aby sis radost udělala a problémům vale dala.

• Ať je dnešek hustý, splní se seznam tlustý tvých nejtajnějších přání, jsi šťastná k nepoznání.

• Ať je krásný svět a ty jsi jeho květ ze všech nejhezčí, k narozeninám vše nejlepší.

• Ať jsi stále stejně hravá, nikdy nedojde ti šťáva, tvá radost je vždycky pravá a jen to dobré se ti stává. Nádherné narozeniny.

• Ať každý ti závidí, co tvé oči uvidí, poznáš všechny divy světa a lidé říkají: Tohle je ta nejšťastnější žena pod sluncem, každý okamžik je pro ni sen.

• Ať kvetou růže na Tvé tváři, ať štěstí z Tvých očí září, abys nepoznala v srdci chlad, to Ti chci k narozeninám přát.

• Ať lásku nemusíš skrývat a můžeš se dopředu dívat, do růžové budoucnosti, kde užiješ si do sytosti svého vysněného prince, padne tvá strana mince. Skvělé a nezapomenutelné narozeniny.

• Ať narozeninový den přinese ti sen, který sis nejvíc přála, a aby oslava za to stála, srdečně přeje XXX.

• Ať narozeniny jsou sen, který změní každý tvůj den, a od teď jsi pořád šťastná, tvoje budoucnost je jasná.

• Ať narozeniny kouzelnou moc mají a co jenom chceš, ti dají, ať spokojená jsi, jak to jenom jde, a velká pohádka tvůj život je.

• Ať narozeniny se promění v nezastavitelné řádění, naprosto dokonale se vyblbneš a pořád šťastná, zdravá jseš.

• Ať narozeniny se promění v účinnou zbraň proti trápení a od dnešního rána už nikdy nejsi sama.

• Ať narozeniny ti vyjdou, všichni, které chceš, přijdou, šťastná jsi, zdravá a veselá, abys jen radosti v životě měla.

• Ať narozeniny vše změní, v tvé duši smutku není, štěstím záříš celá, prostě to chybu nemá.

• Ať sluníčko se na tebe usmívá, na dnešku není skvrnka jediná a nic nebrání, aby sis splnila všechno, o čem jsi kdy snila.

• Ať šťastná jsi jak blecha, všechno špatné už tě nechá, ať zdravá jsi jak rybička a v ničem není chybička, ať lásku máš největší, přejeme ti to nejlepší k tvým dnešním narozeninám, velkou radost děláš nám.

• Ať tak nádherný je svět, že nechceš vrátit zpět ani jednu z věcí, které jsi udělala, to a mnohem víc ráda bych ti popřála. Vše nejlepší k narozeninám.

• Ať ta tvoje padesátka jak hvězdička září, vždyť jsi teprv na půl cesty, daleko je stáří.

• Ať tvá růže kvete a rozhodně se plete, ten, kdo říká opačně, měj se prostě senzačně. Vše nejlepší k narozeninám.

• Ať vítr ve vlasech vyzná se v tvých snech a bůh ho vyslyší, tvé srdce utiší.

• Ať život ti dává, co jen chceš, mám tě ráda, ať šťastná jseš.

• Boty, kabelka, náušnice, make-up, rtěnka. To jsou věci, které sis k narozeninám určitě přála a které také určitě dostaneš. Já ti navíc přeji, abys měla v životě hodně lásky, štěstí a zdraví. Krásné narozeniny!

• Co to slyším za noviny? Že prý slavíš kulatiny?A že je to půlstoletí? Půlstoletí, padesát, To se mi snad musí zdát! Věřím, že Ti na matrice, přidali o dvacet více! I když je to nemilý, úřady se nemýlí. Ať je tak, nebo takhle, rok sem, rok tam, tuhle, támhle, já Ti tvrdím, na mou duši, padesátka Ti moc sluší!

• Další svíčka na tvém dortu vůbec nic neznamená, dál buď tak energická a nikdy ne znavená. Přejeme ti všechno nejlepší.

• Den plný nicnedělání a naprostého blaha, tak zní mé krátké přání, vše nejlepší, moje drahá.

• Dlouho jsem přemýšlela nad co nejoriginálnějším přáníčkem k tvým narozeninám. Chtěla jsem Ti popřát něco opravdu výjimečného, co Ti dnes ještě nikdo nepopřál: Veselé Velikonoce!

• Dneska budem slavit, do rána se bavit. Oslavenci přejeme štěstí, zdraví, lásku, ať na tváři nemá ani jednu vrásku. To vše a mnohem víc Ti srdečně přejí...

• Dneska je Tvůj velký den, neseď doma a pojď ven. Něco hezkého si přej, vesele si užívej. Vše nejlepší k narozeninám přeje XXX.

• Dneska slaví narozeniny 1 658 975 lidí na světě... a z těch všech jsi byl Ty ten první, na koho jsem si vzpomněla! Všechno nejlepší přeje XXX.

• Dnes narozky máš, co lepšího znáš? Já teda nic, přeju, nejvíc ať šťastná jseš, oslavu si užiješ.

• Hodně štěstí, zdraví, lásky, hlavně ale žádné vrásky, svůj život žij v pohodě, vyhni se každé nehodě, ať si vždy večer můžeš říct, že nemohla jsi prožít víc. Vše nejlepší k narozeninám.

• Hodně zdraví, neboť je vzácné. Hodně štěstí, neboť je krásné. Hodně lásky, neboť je ji málo. Hodně všeho, co by za to stálo.

• I kdybys žádný hmatatelný dárek nedostala, přejeme, aby ti přece štěstěna to nejlepší dala.

• I když roky letí, ty zůstáváš stejná, snad nemáš ani ponětí, jak moc jsi nádherná. Tak ti to zase připomínáme a gratulaci přikládáme.

• Je to X let, co spatřila jsi svět, přinesu ti hned nejkrásnější květ, s přáním přicházím teď, ať život tvůj je med, nikdo moudrost nesněd, však chytrý štěstí zved.

• Je to pár let, co jsi poznala svět, proč to počítat, radši koukej přivítat další rok svého života, rozhodně to nebude slabota ;-) Vše nejlepší k narozeninám.

• Jsem víla kouzelná, tvoje nezapomenutelná přání splním do jednoho, abys byla pořád v poho.

• Jsi nejen překrásná žena, ale také úžasný člověk. Jsem rád, že jsem součástí tvého života a že s tebou mohu oslavit tento výjimečný den, kdy slavíš své narozeniny. Všechno nejlepší!

• Jsi skvělá a já to vím, narozky s tebou oslavím, bude to zábava veliká a dám ti... to se neříká :-)

• Jsi úžasná žena, která si v životě zaslouží to jen a jen nejlepší! Děkuji ti za to, jaká jsi každý den svého života, a přeji ti, ať se ti vyplní všechno, co si ve svém životě přeješ. Přeji překrásné narozeniny.

• Kalendář mi dneska praví, že Kačenka narozeniny slaví, tak jí přeji, jak se sluší, zdraví, štěstí plnou nůši.

• K dárkům, kytičce a dortu také přání přidáváme, abys šťastná, zdravá byla, hrozně moc rádi tě máme.

• Když přijde na oslavu vlastních narozenin, pak mají různí lidé různé preference. Někdo se těší na dort, jiný na šampaňské. Někdo vyrazí na bujarou oslavu s přáteli, jiný zůstane doma v kruhu těch nejbližších a nejmilejších. Proto ti k tvým dnešním narozeninám přeji, abys je oslavila tak jak chceš, s tím s kým chceš a především, aby se vyplnila všechna tvá přání a sny.

• Když narozeniny přichází, ať tobě nic neschází, nemoc a svízel tě nechá, jsi šťastná jako blecha.

• Když si někdo začne utahovat z Tvého věku, drž hlavu pěkně zpříma... To aby nebyly vidět ty vrásky na krku! Všechno nejlepší k Tvým narozeninám.

• K narozeninám jsem Ti chtěla koupit něco vhodného a praktického... Ale jak mám zabalit hospodu!?

• K narozeninám popřát bych ti chtěla, hodně štěstí, pevné zdraví, abys vše, po čem toužíš, měla.

• K narozeninám přání posílám, aby ses skvěle měla a dostalas, co jsi nejvíc chtěla.

• K narozeninám přejeme ti, ať ten čas zas tak neletí a stačíš vše, co sis vysnila, tvůj život aby pohádka byla.

• K narozeninám ti přeji, ať jsi šťastná jako blecha, krásné věci ať tě hřejí a každý problém tě nechá.

• Krása je stejně věčná jako pravá ženskost. Ženy zkrátka nestárnou a ty jsi toho důkazem. Vše nejlepší k narozeninám.

• Krásná jsi jak květ, každý tě má rád, navíc máš pěkný věk, co víc si můžeš přát...

• Krásná, šarmantní, milá, chytrá, sebevědomá, vtipná a prostě nejlepší. To jsou slova popisující dnešní oslavenkyni. Přeji ti všechno nejlepší k narozeninám a užij si dnešní den naplno.

• K Tvým dnešním narozeninám mám jen jedno velké přání: zůstaň, jaká jsi, protože jsi skvělá! Všechno nejlepší k narozeninám!

• K Tvým dnešním narozeninám Ti přeji samé štěstí, pevné zdraví, spoustu báječných zážitků a 365 balíčků - a v každém z nich pak jeden krásný den!

• K tvým narozeninám ti přeji, aby ti život dopřál všeho, po čem tvoje srdce touží. Jsi úžasná žena a zasloužíš si jen to nejlepší. Hodně štěstí, lásky, zdraví a peněz!

• Líbí se mi, jaká jseš, vždy svého cíle dosáhneš, je mi s tebou báječně, jsem ráda, že tě mám, ze srdce přání posílám, měj se prostě senzačně. Kouzelné narozeniny.

• Mám na jazyku milion vět, aby byl krásnější tvůj svět. Přeji ti z celého srdce, aby ses měla jak v pohádce. Vše nejlepší k narozeninám.

• Máš narozeniny a já se usmívám, protože tě hrozně moc ráda mám a obrovskou radost mi dělá, když máš vše, co jsi chtěla.

• Máš svůj den a jsi moc krásná, ať je sen tahle událost vzácná, přeje ti tvoje dobrá víla, která by s tebou ráda byla. Krásné narozeniny.

• Narozeninový příběh začíná, princezna, co večer usíná, ráno se vyspalá probouzí, úsměv hnedka vykouzlí a celý den si užije, jenom to nej přeje XXX.

• Narozeniny dneska máš, určitě si je užíváš, tak ti přeju už jen, aby podobný byl každý den, který ode dneška prožiješ, šťastná, zdravá ať vždy jseš.

• Nejkrásnější žena narozeniny slaví, tak ať to konkurenci nemá a každý se baví. Především, Jano, ty, přejeme životní dobroty.

• Nejsi jako víno, či sýr, které časem jenom zrají. Ty jsi mnohem víc. Jsi nádherná žena. Silná díky všemu, co překonala a plná naděje a radosti díky tomu, co ji ještě v životě čeká. Z celého srdce ti přeji k narozeninám jen to nejlepší.

• Než sfoukneš na dortu svíčky, slov pár smotám do kytičky, štěstí a zdraví, občas líná chvíle, kdy člověk povolí si knoflík u košile, radost, lásku, úspěch a vlídné pousmání, tak krásné narozky, pusa, konec blahopřání.

• Nic smutného na tom není, že se dnes tvůj věk změní. Každou sfouknutou svící měníš se totiž v krasavici. Ze srdce přeji vše nejlepší.

• Oslav svoje narozeniny jako křeček - spi celý den, oslavuj celou noc a pak si sežeň někoho, kdo to po Tobě uklidí!

• Píšu psaní do nebe, oroduju za tebe, aby ses dobře měla a dostala, co bys chtěla.

• Popřát bychom ti chtěli, aby tvůj život celý byl jeden příběh krásný a měla jsi všechno vzácný, co svět může nabídnout, ať je radost dál plout.

• Posíláme přání, dárky a růži, abys poznala na vlastní kůži, jaké je to, šťastná být, a nemusela jsi jen snít.

• Přejeme hodně zdraví, štěstí, nechej se správným směrem vésti, abys svoje sny naplnila a v dobré náladě pořád byla. Vše nejlepší k narozeninám.

• Přejeme ti, abys byla přesně taková, jak sis vysnila, ať žiješ ve světě podle tvých představ, pořádně narozeniny oslav.

• Přejeme ti, ať se stane, že v tvém srdci láska vzplane a ty jsi konečně šťastná, budoucnost tě čeká jasná. Vše nejlepší k narozeninám.

• Přejeme Ti hodně zdraví, život ať Tě stále baví. Lékařům se vyhýbej, v přírodě radši pobývej. Když budeš naší rady dbát, dožiješ se dalších padesát (šedesát).

• Přejeme ti, jak se přává, vše, čeho se ti nedostává, ať jsi stále šťastná, zdravá a růžová budoucnost ti mává.

• Přejeme ti, jak se to dělá, abys jen to nejlepší měla.

• Přejeme ti, ...., ať jsi jako sluníčko, pořád jenom záříš, kolem si vytváříš nejkrásnější svět, krásných .... let :-)

• Přejeme ti, naše drahá, ať užíváš si rána vlahá a romantické teplé noci pohltí tě něžnou mocí.

• Přejeme ti, naše drahá, lásku velkou jako Praha, zdraví jako z oceli, štěstí po život celý, prostě jenom to nej, pořád se báječně měj.

• Přejeme ti opět hodně štěstí, zdraví, lásky, zázraků plný svět a toho, kdo pohladí ti vlásky.

• Přejeme ti tolik lásky, kolik centimetrů mají tvoje vlásky, když sečteš jeden po druhém, ať velebena jsi osudem. Vše nejlepší k narozeninám.

• Přejeme ti, zlatíčko, za tvoje dobré srdíčko, abys vždycky šťastná byla, dobrému zdraví se těšila, aby tvůj život vždy směr měl a každý ti tiše záviděl. Vše nejlepší k narozeninám.

• Přeji ti, ať jsou tvé dnešní narozeniny naplněny jen štěstím a láskou. Jsi úžasná žena, která si zaslouží jen to nejlepší nejen dnes, ale každičký den v roce. Jsem nesmírně vděčná, že jsi součástí mého života. Užij si narozeniny!

• Přeji ti to nejkrásnější, co nabízí svět. A co je nejdůležitější, abys to vše měla hned.

• Přeji ti to nejkrásnější, co ukrývá svět, abys to dneska dostala a nešlo to vzít zpět. Skvělé narozeniny.

• Přeju Ti dnes k tvému dni, deset metrů štamprdlí. Velkou postel na vyspání, do ní muže k milování, ještě štěstí, zdraví, lásku, jemu sílu do ocásku.

• Přemýšlej, vymýšlej, co by sis přála, vyberu pak to nej, co bych ti dala. Krásné narozeniny.

• Přichází chvíle nadevše hezká, kulaté výročí slavíš dneska, proto Ti přejeme hodně sil, štěstí a zdraví velký díl.

• Ráda bych ti přála, ať si večer můžeš říct, že nemohla jsi zažít víc, oslava za to stála.

• Rozdáváš radost, úsměv i dobré rady, umíš se ostatním trefit do nálady. K Tvému jubileu chci Ti přát, ať štěstí a láska Tě provází napořád. Vše nejlepší přeje XXX.

• Říká se, že málokterá žena přizná svůj skutečný věk a že se málokterý muž chová podle svého věku. Ty děláš oboje s tou největší možnou grácií. Přeji ti překrásné narozeniny!

• Staň se tou princeznou, nebesky líbeznou, o které jsi vždy snila, ta pohádka aby se ti vyplnila, z celého srdce k narozeninám přeje XXX.

• Stává se mi to každý rok a ten letošní není žádnou výjimkou. Vždycky si sice vzpomenu na to, že máš narozeniny, ale vždycky zapomenu, kolik že ti to vlastně je, a to jen kvůli tomu, že ty prostě odmítáš stárnout. Všechno nejlepší k dnešním narozeninám.

• Svět si užívej, jaký sis vysnila, přeji ti vše nej, aby to dnes fantazie byla. Vše nejlepší k narozeninám.

• Štěstí, zdraví, lásku, úspěchy. Ať miluje tě nejen Brno, ale celé Čechy! Krásné narozeniny.

• Tuhle krátkou básničku, posílám Ti v přáníčku, aby štěstí Tvoje bylo, nic zlého Tě netrápilo, ať vše špatné spraví dobrá nálada, na starosti hodíš za záda.

• Tvoje blízká budoucnost ať je přímo snová, všeho v životě máš dost, cítíš se jak nová.

• Všechno, co jen znám, přeju ti k narozeninám, hlavně abys šťastná byla a nikdy nemarodila, potom život krásný je a člověk si ho užije.

• Vše nejlepší k narozeninám, tohle přání ti ze srdce posílám, aby ses dnes skvěle měla, a splnilo se ti, co bys jenom chtěla.

• Vše nejlepší, moje milá, přeji ti, abys jen snila, život byl prostě báječný, ty jsi člověk výjimečný a já tě hrozně moc ráda mám, nejsrdečnější přání posílám.

• V tento překrásný den tvých narozenin ti přeji všechnu lásku a radost světa. Kéž by na světě bylo více žen, jako jsi ty. Krásné narozeniny a ať se ti splní všechna tvá přání a touhy.

• XXX, má drahá, nejdražší, k narozkám ti přeju vše nejlepší. Taky hodně štěstíčka a zdravíčka, ať po oslavách nepřepadne tě opička. Samozřejmě přeji i hodně lásky, a hlavně neměj žádné vrásky.

• Ze srdce ti přejeme, abys šťastná byla, na tebe připijeme, na vše, o čems snila. Krásné narozeniny.

• Z lásky píšu přání, ať tvoje narozeniny jsou plné užívání a není sen jediný, který se ti nesplní, šťastná jsi jak blecha, tvoje srdce jen vrní a vše špatné tě nechá.

• Ženy se stárnutím nestávají starými. Jen získávají šarm a zrají do krásy. Krásné narozeniny!

• Ženy s přibývajícími léty nestárnou. Jen se stávají moudřejšími, bystřejšími a elegantnějšími. Přeji ti ty nejkrásnější narozeniny!

• Život to vzal zase zkrátka, už je tady padesátka. Budiž pravdou dávné rčení, stár že člověk nikdy není. Cítí-li se v duši mlád, žije si na světě rád. Ať Tě život stále baví, vše nejlepší, hodně zdraví.

• Život ženy nemá být prožit, ale má být oslavou života jako takového. Pojďme tedy ten tvůj život pořádně oslavit. Přeji ti krásné narozeniny a hodně štěstí, zdraví a lásky.

Zdroj: Blahopřání k narozeninám pro ženu

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se ustrojila, předla a přitom si zpívala. Asi hodinu potom, co vstala, šla nakrmit zvířata. Babička všechna zvířata velmi milovala, ale uměla se na ně i rozzlobit. Takhle se jednou rozzlobila na psy: Sultána a Tyrla, kteří přes noc zakousli deset malých káčátek. Babička si hned běžela stěžovat panu Proškovi, kterého to pobavilo, ale psy potrestal. Psi pak již nikdy domácím zvířatům neublížili. Když babička nakrmila zvířata, chodila budit Barunku, Jeníka a Vilémka. Chlapcům pomáhala i s mytím, ale nepomáhala jim s oblékáním, protože se v moderním oblečení nevyznala a často nevěděla kam, která část oblečení patří. Když byly děti ustrojeny, tak se společně pomodlily a šly na snídani. Potom babička často předla, v létě sedávala venku na lavičce pod lípou a v zimě ve své sedničce u kolovrátku. Chodila také s dětmi na procházku, při které často sbíraly byliny a potom je sušily. Byliny také získávaly od báby kořenářky, která chodila z Krkonoš. Děti se vždy těšily, až bába přijde, protože jim pak vyprávěla o Ribrcoulovi. Babička s dětmi také sedávala u potoku, kde si děti máchaly nohy a posílaly větvičky po vodě. Když někdy trhaly květiny, chodila k nim Viktorka a nosila jim také květiny. Viktorka byla bláznivá, s nikým nemluvila, chodila v otrhaném oblečení, žila v jeskyni v lese a ve dne v noci sedávala u splavu a zpívala. Děti měly o Viktorku starost, chtěly, aby žila s nimi a přály si, aby i Viktorce patřila krásná jasná hvězda.

3. Kapitola

Dům Proškových nebyl velký, ale byl velmi hezký. Před domem byla zahrádka, dům měl dvůr, uprostřed něhož rostla lípa a pod ní stávala lavička. Kolem domu vedly dvě cesty. Jedna cesta vedla k sušírně, kde se na podzim sušívalo ovoce a ořechy, na tyto dobroty často tajně chodívali oba kluci. Vždy byli překvapení, jak to babička poznala. Kolem jejich domu často chodíval myslivec, kterého vždy babička zvala na návštěvu. Myslivec, i když měl práci, šel a někdy se u nich zapomněl. Kolem Starého Bělidla chodíval také mlynář, který si velmi rád tropil z dětí legraci. Další, kdo chodil kolem domu, byl panský hlídač, kterého se ale nejprve děti bály, protože jim služka Bětka řekla, že nosí v pytli neposlušné děti. Babička ale Bětce vyhubovala. Děti i tak neměly o hlídači dobré mínění, protože věděly, že krade. Z domu také někdy zahlédly kněžnu, které jezdila na koni po okolí. Večer za babičkou a dětmi chodila na návštěvu Kristla, dcera hospodských. Kristla byla velmi krásná.

Babička raději odcházela z domu, když měla přijít na návštěvu paní správcová, protože ji neměla ráda. Paní správcová byla namyšlená a pohrdala dobrotou babičky. Při první návštěvě jí totiž babička nabídla chléb a sůl, což vzbudilo u paní správcové pohrdání.

Jednou za rok se také na Starém bělidle objevil i kupec Vlach, od kterého paní Prošková mnoho kupovala. Babička v domě ráda vítala i olejkáře, dráteníka a žida. Do domu nepustila jen cikány, o které se sice postarala, dala jim najíst, ale hned je zase vyprovodila.

Velmi ráda měla ale celá rodina myslivce Beyera z Krkonoš. Ten měl velice rád Jeníka, kterého ostatní považovali za Lucipera. On by ho rád vzal k sobě do hor jako myslivce. Rád a hezky vyprávěl o životě myslivce v horách.

4. Kapitola

Každou neděli se babička vystrojila a vydala se do kostela na mši. Ze mše se pak vracela s lidmi z okolí. Děti na ní čekávaly a chodily jí naproti. Ona jim vždy z kostela něco přinesla, například jablíčko. Dětem se velmi líbilo, jak to babičce v neděli velice sluší. Někdy po obědě si přisedla k Barunce a nechávala si vískat vlasy, občas u toho také usnula. Odpoledne vzala děti a šly společně do mlýna, kde jim mlynářka připravila hostinu. Děti si tam hrávaly s mlynářovic Mančinkou a s dětmi Kudrnů. Kudrnovi byli chudou rodinou, ale dobře živenou, protože se nebáli jíst vrány, kočky a veverky. Mnoho lidí včetně paní mlynářové se jich proto štítilo. Zároveň ale také se paní mlynářová nebála tyto děti nakrmit. Jednou u nich kočku ochutnala i Mančinka, která si ale myslela, že je to zajíček. V létě si děti spolu hrály za stodolou, v zimě si hrály na peci. Někdy si hrály na rodinu a na školu. Při jedné návštěvě jim tam babička vyprávěla, jak dostala tolar od císaře Josefa. To se takhle vydala se svou kmotrou k Novému Plesu, aby tam prodaly vlněné houně, které vyrobily. Potkaly pána, který se rozhlížel po kraji dalekohledem. Tehdy velmi mladá babička se do toho dalekohledu směla i podívat. Když se neznámý muž dozvěděl, že se obě každý den modlí za císaře a jeho matku, dal babičce tolar a koupil od nich houni za vysokou cenu. Také jim prozradil, že to on je císař. Tento příběh se všem velmi líbil. Večer se pak babička vydávala k hospodě, kde byla zábava. Ráda pozorovala Kristlu, která se chlapcům velmi líbila.

5. Kapitola

Jednou za dva – tři týdny se babička s dětmi vydávala na návštěvu k rodině myslivce. Jednou se cestou zastavily pod zbořeninou rýznburského hradu a děti babičku zavedly do altánku, kde někdy sedávalo panstvo a snídalo. Odtud pozorovaly krajinu a Jan vzpomínal na příběh o ovčákovi Ctiborovi, který kradl v lese, vytrhl jedli i s kořeny. Viděl ho pán a odpustil mu to, protože ovčák nezapíral. Dokonce mu dal jídlo pro jeho rodinu a vzal ho jednou na turnaj do Prahy, kde Ctibor bojoval a také zvítězil. Babička zase dětem vyprávěla příběh o kostelíčku na Boušíně. Kdysi se Turýnským narodila holčička, která byla hluchá i němá. Tato holčička se jednou sama vypravila podívat na beránky, ale ztratila se v lese a nemohla najít cestu zpět, bála se a měla hlad a žízeň. V tom se najednou ocitla u studánky a začala se modlit. Holčička najednou začala slyšet zvuk zvonečků. Zvonily zvonečky oveček, které se blížily ke studánce i s pastevcem. Dívka ovčáka oslovila. Ovčák dovedl děvče k rodičům, kteří byli šťastní, že jejich dcera mluví a slyší a z vděčnosti postavili u studánky tento kostelík. Děti poslouchaly příběh, který jim babička vyprávěla, a spatřily, že se k zřícenině blíží kněžna na koni. Děti i babička se s kněžnou pozdravily. Babička kněžně nabídla jahody a u toho kněžně vyprávěla, že ona sama jahody nejí od okamžiku, kdy jí zemřelo dítě. Kněžna se jí ptala, proč tomu tak je. Babička ji vyprávěla, že v nebi chodí Panna Marie a rozdává ovoce malým dětem, žádné ale ovoce nedostanou ty děti, jejichž matky je jedí. Když to kněžna slyšela, svou jahodu odložila. Přijala ale jahody jako dárek a pozvala babičku i s dětmi druhý den na zámek. Kněžna odjela a děti se velmi těšily na zítřejší návštěvu. Děti s babičkou pokračovaly v cestě k myslivně. Děti si šly hrát se dvěma syny myslivcovými. Hospodyně zatím připravila hostinu. Babička jim vyprávěla, že se potkaly s kněžnou. Myslivec babičce říkal, že kněžnu lituje, protože má kolem sebe mnoho lidí, kteří jí lžou. Myslivec vyprávěl příběh o Viktorce.

6. Kapitola

Viktorka pocházela z rodiny sedláka z Žernova. Bývala to velmi krásná a pracovitá dívka. Mnoho mládenců si ji chtělo vzít, ona ale žádného nechtěla. Za Viktorkou ale začal chodit jeden myslivec. Byl všude, kde ona. V kostele, na louce, ve vesnici. Měl černé oči, které Viktorku neustále pronásledovaly. Kvůli jeho očím mu lidé říkali černý myslivec. Viktorka si stěžovala dívkám, že všude za ní chodí, dívky si myslely, že jí to nevadí, že kdyby jí to vadilo, tak mu to jistě dávno řekla. Viktorka jim prozradila, že mu to již vzkázala po jeho příteli, ale on jí odpověděl, že si může chodit, kam bude chtít. Viktorka se rozhodla, že si vezme prvního muže, který jí bude chtít, jen aby zmizela z vesnice. O ruku jí přišel požádat muž jménem Tondy Šíma. Viktorka se sňatkem okamžitě souhlasila, což přišlo rodičům divné, když do té doby všechny muže odmítala. Matka se jí tedy zeptala, čím to je a Viktorka se jí svěřila se svým strachem z černého myslivce. Matka jí proto vzala ke kovářce, která měla zkušenosti s různými uhranutími. Kovářka jí pochválila, že s ním nikdy nemluvila a dala jí škapulíř, který měla neustále nosit na krku a neměla se s myslivcem vůbec bavit. Svatba Viktorky a Tondy byla domluvená za tři neděle. Viktorka byla veselejší, ale někdy ji stále trápil strach z toho, že ji myslivec pozoruje. Jednou se ale vydala na louku na jetelinu, ale poranila se, čeledín jí tam našel s nohou ošetřenou. Kovářka se pak od Viktorky dozvěděla, že ji pomohl myslivec, který jí nohu ovázal a vyznal jí lásku. Když se dozvěděl, že se před ním chtěla chránit škapulířem, tak jí ho vzal. Kovářka tušila, že to nevěstí nic dobrého. Viktorka zůstávala ve své komůrce a ležela celé dny jako zabitá. Mezitím myslivci dostali rozkaz odchodu. Večer se Viktorka od sestry dozvěděla, že myslivci odtáhli a že jí černý myslivec vzkazuje, že se ještě uvidí. Ráno nebyla Viktorka doma. Utekla za myslivcem. Přes rok Viktorku ve vesnici nikdo neviděl. Po roce jí ale spatřili ovčáci, jak se potuluje u lesa. Zjevně byla těhotná, s nikým nepromluvila, lidí se stranila. Našla si úkryt v jeskyni. Rodiče i sestra se jí snažili dostat domů. Jednou večer vzala Viktorka své dítě ke splavu a hodila ho do vody. Od té doby každý večer a noc zpívala u splavu ukolébavku. Tonda si nakonec vzal Viktorčinu sestru. V den svatby se ve dvoře domu objevila Viktorka a rozhodila tam květiny. Viktorka se do rodného domu vrátila jen jednou, a to když jí umíral otec. Mařenka jí tam přivedla. Viktorka vložila svému nemocnému otci do rukou petrklíč a ten umíral šťastný, že Viktorku ještě vidí. Viktorka pak utekla. Patnáct let žila sama v lese. Před lidmi většinou utíkala, s nikým nepromluvila, jen jednou napadla německého písaře ze zámku a pokousala ho. Ze spárů Viktorky ho dostali dva pacholci, písař pak z Čech zmizel, ale nikdo jeho odchodu nelitoval.

Myslivec dovypravoval a babička s dětmi se vypravila zpět domů.

7. Kapitola

Druhý den se babička s dětmi chystala na zámek. Matka dětem před cestou přikazovala, aby se chovaly slušně. Překvapilo ji, že babička s sebou nese plachetku, přestože neprší. Babička nechtěla jít s prázdnýma rukama. Cestou potkaly dětí Kudrnů, které jim záviděly, že jdou do zámku. Babiččina vnoučata jim slíbila, že jim něco ze zámku přinesou a budou jim vyprávět. Všichni, koho cestou k zámku potkali, je mile zdravili. Jiná atmosféra byla ale na zámku, tam se lidé chovali namyšleně, a když už se rozhodli babičku pozdravit, tak zdravili v cizích jazycích, ve kterých babička neuměla odpovědět. U bran zámku je vyzvedl pan Prošek a dovedl je do zámku a nechal je paní kněžně u komorníka Leopolda ohlásit. Leopold se netvářil nadšeně a nechal je čekat, protože nevěřil, že by je kněžna opravdu přijala. Kněžně je přijala ve svém překrásném kabinetě v světlozelené barvě. Babička i děti se kněžně poklonily. Kněžna nabídla babičce, aby se posadila, ta se ale bála, aby se s ní sedátko nepropadlo, přesto se ale posadila. Kněžna si povídala s dětmi, když vstoupila komtesa Hortensie, která byla kněžninou schovankou. Hortensie dala dětem, babičce i kněžně jednu z růží, které natrhala. Hortensie pak děti odvedla, aby jim ukázala zámek. Kněžna mezitím přikázala Leopoldovi, aby nechal přichystat snídani. Kněžna pak ukazovala babičce svou rodinu na obrazech, babička jí vyprávěla o jejím setkání s císařem Josefem a přiznala, že i znala pruského krále, protože její manžel Jiří sloužil v pruské armádě. Babička kněžně vyprávěla, jak byla se svým mužem v Kladsku, když byl ve válce, jak byl zraněn a od tohoto zranění zemřel, jak tam zůstala sama se třemi dětmi a pomohl jí manželův nejlepší přítel. Nakonec se rozhodla, že se vrátí radši do Čech, než by tam zůstala a dala děti do výchovy. S dětmi šla sama a bylo to velmi těžké, často neměly co jíst, ale vždy se našli dobří lidé, kteří jim pomohli. Když už přišla domů, popadl ji strach, jak ji přijmou její rodiče. Ti ji nejprve nepoznali, ale pak byli šťastní, že se jim vrátila i s dětmi, i když Jiřího litovali. Kněžně také vyprávěla o svých dětech. Jak se její syn Kašpar učil na tkalce a pak se vydal do světa, nakonec se usadil v Dobrušce. Děvčata se věnovala domácím pracím, aby mohly jít do pořádné služby. Terezka pak šla k sestřenici pracovat do Vídně. O Terezu se sestřenice Dorota starala jako matka. Pomohla jí i se svatbou. Na místo Terezy šla pak k Dorotě mladší Johanka, která se tam má velmi dobře. Babička také vyprávěla, jak jí zemřeli rodiče šest týdnů po sobě, ani smrt je nerozdělila.

Kněžna pak odvedla babičku do salónu, kde byly i děti s Hortensií. Babička snídani odmítla, protože byla zvyklá snídat polévku. Hortensie jim dala peníze pro Kudrnovy děti. I kněžna jim chtěla pomoci, babička jí ale poradila, aby spíše dala Kudrnovi práci. Ta slíbila, že z něj udělá poklasného, protože to se může procházet po polích i se svým flašinetem. Kněžna babičce řekla, že jí pro příště může říct kdykoli, cokoli, vždy ji ráda vyslechne. Když babička s dětmi odešla, kněžna se za nimi dívala a prohlásila na babiččinu adresu: „Šťastná to žena!“

8. Kapitola

Na louce si hrála Adélka s bratry. Jan a Vilém pozorovali mravence, Adélka si zase hrála s beruškou. Přijela k nim Hortensie a chlapcům vyprávěla o mravencích. Ti ji poslouchali a mezitím přišla babička s Barunkou a nesly různé kvítí a koření. Hortensie se divila, k čemu to nesou, jestli tu nemají lékárnu. Babička jí vysvětlila, že lékárna je daleko a někdy je takové léčení drahé, ona o bylinkách něco ví a některé léky si umí sama vyrobit. Lidé z okolí si pak pro ně chodí. Barunka Hortensii také prozradila, že květiny nesou na věnce na oslavu Božího těla, protože Barunka a Mančinka půjdou za družičky stejně jako Helena a Adéla a kluci za sedláčky. I Hortensie půjde na procesí. Hortensie vzpomínala na život v Itálii, teď již neměla žádné příbuzné. V Itálii jí zůstala přítelkyně Giovanna, po které se jí stýskalo. Byla ale kněžně vděčná, že ji přijala a velmi ji za to milovala. Hortensie děti s babičkou doprovodila kousek cesty a děti se mohly vystřídat v jízdě na jejím koni. Druhý den bylo krásně a děti se chystaly na procesí. Došli všichni do města, kde šli do kostela. Děti nedávaly úplně pozor, všímaly si i kněžny a Hortensie, které seděly nad lidmi. Potom následoval průvod, všude se to hemžilo nádhernými kroji. Babička s dětmi se chystala domů, rodiče tam hodlali zůstat na oběd. Babička nabídla Kristle, aby jela s nimi. Ta se ohlížela po jednom mladíkovi i on se na ni díval. Tento mladík Jakub Míla se k nim přidal na cestu, z čehož měla Kristla radost. Cestou si v kočáře povídali. Například o Taliánovi, který Kristlu pronásledoval, Mílu to zlobilo. Když dojeli domů, tak babička doma pověsila čerstvé věnečky.

9. Kapitola

Ve svatojánský předvečer se na Starém Bělidle konaly přípravy na oslavy svátků pana Proška. Všude se uklízelo a peklo. Vše se chystalo dlouho do večera. Babička ještě v noci kontrolovala, že všude pozhasínaly oheň a že nic nehrozí. Radši se šla podívat i do pece na stráni. V sadě viděla, jak se na stráni mihla bílá postava a poznala, že je to Kristla, která jistě uvila svatojánský věneček, aby zjistila, kdo bude její milý. Babička u toho zavzpomínala, jak sama kdysi vila věneček a spatřila pak tvář svého manžela. Druhý den byli rodiče v kostele, a děti na ně čekaly. Věnec, přání a dary byly přichystané doma na oslavy. Přišla i Kristla, která malému Janovi donesla holoubátka jako dárek. Kristla babičce u toho vyprávěla, jak se zase u nich v hospodě objevil Talián, který jí nadbíhal, ale že přišel i Míla se svými přáteli a dělali si z Taliána legraci, až Talián naštvaně odešel. Talián pak u ní večer zaťukal na okénko, na pomoc jí přišel Míla s přáteli. Míla totiž šel za Kristlou a viděl Taliána, jak se blíží k jejímu okénku. Namazali mu nohy kolomazí a přivázali ho k bidlu. Talián takhle sám musel dojít do zámku. Kristla se teď bála, aby se jim nepomstil tak, že by přemluvil rychtáře, aby musel Míla na vojnu, která trvala 14 let. Babička se snažila Kristlu utěšit. Přijeli rodiče a začali oslavy svátku. Přišel i myslivec a mlynář. Objevila se i kněžna s Hortenzií, které se neostýchaly usednout ke stejnému stolu s dalšími hosty. Malý Jan od nich dostal krásnou knihu se zvířaty. Kněžna si moc hezky povídala s myslivcem a shodli se, že by neměl trestat malé krádeže, které slouží k tomu, aby se lidem ulevilo v jejich bídě. Babička také kněžně řekla o Taliánovi, ta slíbila, že se o to postará. Všichni obdivovali, jak se babička baví s paní kněžnou. Oslavy trvaly do noci.

10. Kapitola

Přiblížila se doba pouti, i babička s panímámou, Kristlou, Mančinkou a Barunkou se na pouť vydaly. Cestou potkaly pastevce, který pozorováním brouků dokázal poznat, jestli bude pršet, nebo ne. Vůdce pouti Martinec rozhodl, že se vydají na cestu, nejprve se ale pomodlili, poté se pokropili svěcenou vodou, vzali kříž a rozloučili se s těmi, kteří s nimi neodcházeli. Cestou se zpívalo a rozjímalo. Barunka byla velmi zvědavá na okolí a snažila se babičky vyptávat, ale babička jí odmítala při pouti odpovídat, měla se raději modlit. Děvčata se ale raději věnovala lesním jahodám. Večer došli poutníci do Svatoňovic. Nejprve šli ke studánce, která byla u kostela, u té se pomodlili a napili se vody. Poté se lidé rozešli k noclehu. Babička a panímáma spaly u paní správcové, kterou znaly z mládí. Kristla s Ančou spaly u jedné vdovy, Kristla doufala, že druhý den se k nim přidá i Míla s Tomešem, který měl rád Anču, a chystali svatbu. Anča si přála, aby se Míla vyslovil a aby Kristla se vdávala ve stejný den jako ona. Druhý den u kostela opravdu čekal Míla i Tomeš. Po kostele se všichni šli vykoupat a poté si kupovali poutí, mnoho z nich kupovalo poutí i pro své známé. Babička velmi litovala paní Fouskovou, která si přála klokočový růženec, ale neměla na něj dost peněz. Babička se tajně domluvila s jedním prodejcem a zbytek za paní Fouskovou doplatila. Barunka si toho ale všimla. Kristla si koupila obroučku s hořícími srdci, Míla si také koupil obroučku, ale se dvěma složenýma rukama. Poutníci se pak rozloučili se svými hostiteli a vydali se domů. Cestou si děvčata všimla, že chlapci opravují velký hrob s devíti křížky. Anče jim vyprávěla, že se kdysi měl panoš Heřman oženit. V den svatby ho jeho matka přemlouvala, aby ke své milé nejezdil, že se něco špatného stane. On ale vyrazil, a když jeli na svatbu, tak je přepadl druhý nápadník dívky se svými kamarády. Začali se bít a Heřman byl zabit, když to dívka viděla, tak si do srdce vrazila nůž. Svatebčani pak zabili i Heřmanova soka, zahynulo při tom právě devět lidí. Stará Fousková na to ale Anče řekla, že to bylo trochu jinak. Prý byl Heřman zabit na cestě k nevěstě spolu s jeho mládek a starosvatem. Nevěsta mezitím na něj čekala, a když slyšela zvonit umíráček, tak chtěla vědět, kdo zemřel. Zjistila, že Heřman a u jeho těla si pak probodla srdce. Ženy se shodly na tom, že je těžko někdo může rozsoudit, který příběh je pravdivý. Míla jen pravil, že byl přece jen Heřman šťastnější, než jeho sok, protože on věděl, že ho jeho vyvolená miluje. Děvčata pak na kříže pověsily věnce a pomodlily se. Nedaleko Žernova na ně čekali jejich sousedé. Po modlení v kostele, poděkovali jejich vůdci, postavili kříž do kapličky a rozešli se do svých domovů. Když se loučila Anča s Kristlou, všimla si, že má Kristla jiný prstýnek, než si koupila. Míla to vysvětlil. Kristla mu dala srdce a on jí ruku. I Proškovi čekali na své poutníky.

11. Kapitola

Na podzim odjela kněžna s Hortensií a panem Proškem do Vídně. U Prošků tak zavládl stesk po otci. I v okol domu zavládlo smutno a ticho. Stráně žloutly, a i Viktorka již byla zdálky vidět, když scházela z vrchu. Děti i babička velmi vzpomínaly i na paní kněžnu a Hortensii. Někdy se procházely s babičkou po okolí, jednou se babičky Barunka zeptala, jestli ve Vartě sedí Sibyla na mramorovém koni. Babička řekla, že ano, že podle pověsti, až se celá do země propadne, tak bude v zemi zle. Barunka se bála představy, že by opravdu česká země byla roznesena na kopytech. Babička je těšila, že lidé budou svou zemi bránit, jako by děti bránily svou matku.

O svátku Všech svatých šla babička jako obvykle do kostela a děti na ní čekaly, věděly, že jim donese svíčky a půjdou obětovat za duše. Vždy svíčky přilepily po stole a při každém pronesly jméno toho, za koho obětovaly. Poslední svíčky byly bezejména za ty, na něž nikdo nepamatuje. Týden po Dušičkách začal padat sníh. Děti se ze sněhu velmi radovaly. Měly také rády přástvy, při nichž se dračky scházely, draly peří a povídaly si, také dětem vyprávěly příběhy o strašidlech, drábech a různých nadpřirozených bytostech.

Ze zimních trhů dostala Adélka dřevěnou desku, na níž byla abeceda a velmi se těšila, až jí bude učit učitel.

Dětem se také velmi líbilo, když babička snesla z půdy kolovrat. Vždy, když předla, vyprávěla dětem pohádky a veselé písně. Jejich matku to ale velmi netěšilo, raději četla knihy ze zámecké knihovny. Děti a ostatní matčiny příběhy zajímaly jen, když vyprávěla o vídeňském životě.

Někdy se děti z babičky snažily dostat pohádku dříve, než se přadleny sešly, ale babička se nikdy nenechala umluvit. Na Staré bělidlo tak přicházely přást Krisla, Cilka Kudrnovic, Bětčiny a Voršiny známé, panímámá s Mančinkou, paní myslivcová, někdy i Anča.

Před vánočními svátky se střídalo povídání pohádek s porovnáváním receptů na vánočky a s popisováním různých vánočních zvyků. Děti se totiž velmi těšily jak na vánočky, tak na pouštění svíček a na koledu.

12. Kapitola

Na Starém bělidle, ale i v myslivně a ve mlýně bylo zvykem, že když někdo přišel, tak dostal najíst a napít dosyta. Na Vánoce k Proškovým přijel babiččin syn Kašpar a synovec z Olešnice. Babička byla velmi šťastná. Dětem se strýček velmi líbil, obzvlášť když jim babička řekla, že vypadá jako jejich dědeček. Nemohly se na něj vynadívat. Kašpar i synovec se k dětem chovali velmi mile. Na Štědrý den byl každý v hospodářství podělen, i dobytek a drůbež. Část z večeře byla také hozena do potoku a zahrabána v sadu. Drobky se pak hodily do ohně, aby oheň neškodil. Bětka pak třásla bezem, aby věděla, kde je její milý. Ve světnici mezitím děvčata slévaly vosk a děti pouštěly svíčky v ořechových skořápkách. Mamince se to příliš nelíbilo, mezitím odkrajovala Janovi a Barunce jablíčka, u žádného z nich nebyla čistá hvězdička, nikdo z nich nebude úplně šťastný. Jablíčko ale přálo štěstí Adélce a Vilémovi. Děti se těšily na dárky od Jezulátka.

Na Štěpána šli chlapci na koledu do myslivny a do mlýna. Na Tři krále pak zas přišel pan učitel koledovat a psát tři krále na dveře. Po Třech králích se na „dlouhou noc“ sešli na Starém bělidle přátelé a bavili se a tančili. Po dlouhé noci zase přišli hody, zabíjačky, oslavy na počest svaté Doroty, kdy některé děti chodily po vesnici a v domech hrály představení z života svaté Doroty. Dětem Proškových se to velmi líbilo, jen maminka nemohla pochopit, že se jim taková hloupost mohla líbit.

Poté děti s maminkou jely do města na masopust, babička nechtěla jet. Děti jí pak vyprávěly, koho tam viděly. Poslední den masopustu byl průvod v maskách, v čele průvodu šel Masopust ověšený hrachem, každá hospodyně si kousek utrhla a dala ho husám do hnízd, aby se jim dobře sedělo.

Po masopustu začaly přípravy na Velikonoce. Babička vyprávěla dětem o Kristovi a postní neděli oblékla smutkový oděv. Přešly sváteční neděle Černá, Družebná, Kýchavná. Smrtnou neděli děti vynášely smrt. Děvčata oblékly slaměný došek Mařenu a pak jí hodily do potoka. Na Květnou neděli Barunka natrhala kočičky. Na Škaredou středu babička vynesla kolovrat na půdu, protože se blížilo teplo. Na zelený čtvrtek děti věděly, že budou snídat jidášky s medem. Med měly od pana otce. Na Velký pátek vzbudila babička z dětí jen Barunku a spolu s ní a Bětkou a Voršou se modlily podle zvyku. Spatřily Viktorku, která měla v ruce petrklíč. Barunka jí o něj poprosila a Viktorka jí ho dala. Odpoledne šla babička s dětmi k božímu hrobu. Babička v tento den držela přísný půst.

Na Bílou sobotu se v celém stavení uklízelo, vařilo a peklo. Večer šly Barunka, babička a matka na vzkříšení do chrámu. Na boží hod vzala babička do kostela ke svěcení jídlo, které pak doma jedli. Drůbež i dobytek pak dostaly také svůj díl jídla. V pondělí ženy čekala klasická koleda, kdy muži chodili a ženy řádně vymrskali. Dostali za to vajíčko a jablko.

13. Kapitola

Pomalu nastalo jaro a lidé začali pracovat na polích, začali se také objevovat hadi, ale jak babička říkala dětem, do svatého Jiří nebyli jedovatí. Chlapci učili malou Adélku otloukat vrbové píšťalky, té se to ale nedařilo. Rodině přišel dopis od tatínka, že přijede za 40 dní, Vilém se rozhodl, že udělá čtyřicet čárek na dveře a vždy ráno jednu smaže.

Mlynář si všiml, že stoupá voda, jak tál sníh. Bylo jasné, že to může být velmi zlé, ve vodě se začaly objevovat kry a voda stále stoupala. Mlynářští chodili neustále vodu strážit. Věděli, že voda pak s sebou bere vše, co jí stojí v cestě. Věděla to i babička, která nařídila, aby se věci odklidily do vrchního patra, drůbež se odstěhovala n stráň, kráva se dala k myslivcovým. K nim také šly děti s maminkou. Babička se rozhodla zůstat v domě. S ní tam zůstala Vorša a psi. Vody stále přibývalo a babička se musela přestěhovat do vrchního patra. Míla s Kudrnou šli k babičce, aby ve stavení nezůstala bez muže, ale babička poslala Kudrnu domů, když má doma děti, aby se mu něco nestalo. Ráno bylo celé údolí zatopené vodou. Naštěstí to stavení vydrželo a voda začala opadat.

Děti se těšily, že se jim pomalu tatínek vrátí, věděly, že nejprve k nim přijde pan Beyer a že budou čarodějnice a děti půjdou do školy. Také šly všechny kromě Adélky, které zůstala s babičkou. Babička je šla vyprovodit, večer na ně pak s Adélkou u cesty čekala. U cesty viděla čekat mlynářovi na Mančinku. Mlynářovi jí vyprávěli, jaké má teď Míla trápení, protože se bojí, že bude muset na vojnu. Správcova dcera se totiž na něj stále zlobí kvůli Taliánovi a rychtářovic dcera si Mílu chtěla vzít za muže, ale on jí odmítl. Bál se, že teď se mu pomstí. Děti přišly a vyprávěly, jaké to je ve škole, že se z Jana stal dohlížitel, ale sám tropí lumpárny, když to pan učitel nevidí. Stejně jako většina školáků. Také je příliš nebavila němčina. Děti se babičce svěřovaly s jejich lumpárnami, ale věděly, že jejich maminka by pro ně takové pochopení neměla.

14. Kapitola

Po prvním máji neměly děti ve čtvrtek školu a pomáhaly babičce v zahrádce. Potom se dozvěděly, že přišel dopis od tatínka, že nebude moct přijet, protože Hortensie onemocněla, a tak zůstávají ve Vídni. Děti i maminka plakaly. Také velmi litovaly Hortensii. Babička se snažila Terezku rozveselit, a tak jí posílala po návštěvách, aby přišla na jiné myšlenky. Věděla, že má Terezka manžela ráda a že se bez něj trápí. Na zahrádku za babičkou a Barunkou přišla Kristla a byla velmi uplakaná, že si je jistá, že Mílu odvedou. Babička se jí snažila utěšit, že jistě ho otec vyplatí. Kristla ale říkala, že Mílův otec již nemá peníze a že její otec jí na to peníze nedá. Navíc pokud Mílu odvedou, tak ji jistě budou nutit, aby se vdala za jiného, ale ona jiného nechce. Babička pak poslala Barunku za dětmi a vyprávěla Kristle, jak to bylo s ní a jejím manželem, když byla mladá. S Jiřím se znali od dětství, protože vyrůstali v sousedních chalupách, Jiří se měl ale stát knězem, jak si jeho matka přála, a tak na to studoval. Stal se ale tkadlcem, jak si přál jeho strýc a pak šel do světa. Když se vrátil, zakoukali se do sebe. Jenže v té době babičce nadbíhal jeden důstojník. Jiří se vrátil zrovna nešťastně, když muže brali k odvodům, a tak se musel u matky schovávat, aby ho neodvedli. Jednou ale večer slyšel, jak si důstojník počkal na babičku a zasáhl. Důstojník se mu chtěl pomstít, a tak Jiří utekl do Kladska, kde se měli sejít o pouti. Tam se také sešli a babička zjistila, že se mezitím z něj stal voják. Jednou šel s nejlepším přítelem do hospody, opili se a ráno zjistili, že se upsali, že narukují do pruské armády. Jiří babičku prosil, aby s ním zůstala a vzala si ho. Ta souhlasila. Pak se s jeho strýcem vydala domů, aby to vysvětlila rodičům. Ti neměli velkou radost. Babička se pak vrátila za Jiřím. Když babička dovyprávěla, přišel za nimi Míla, že je voják a musí za tři dny narukovat.

15. Kapitola

Když šla jednou babička opět dětem naproti ze školy, nesla jim šťastnou novinu, že přijel na návštěvu pan Beyer a s ním jeho syn. Kluci se šťastně hnali domů, i pan Beyer je rád viděl. Děti velmi zaujal chlapec, kterého pan Beyer nazýval Orel. Orel byl zhruba ve věku Barunky. Dětí se vyptával, jak se jim líbí ve škole a jestli by Jan raději nešel k němu do lesa. Orel se jde dětem pochlubit s ručnicí a Jan se mu na oplátku chlubí knihou, kterou dostal od Hortensie. Pan Beyer se velmi těší, až k němu půjde Jan, ale Jana trochu mrzí, že tam nebude v tu dobu Orel, protože ten půjde zase k jejich myslivci, aby poznal trochu lehčí práci. Pan Beyer ho utěšuje, že má ještě dva mládence a dceru Mařenku. Paní Prošková všem oznamuje, že je Hortensii lépe a že brzy přijedou, kněžna se s Hortensií zdrží ale jen 14 dní, pak pojedou do Itálie. Všichni jsou rádi, že je Hortensii lépe. Na návštěvu přišel i myslivec. Ten vyprávěl, jak za ním přišel správce pro dříví. Myslivec mu dal ťafku za chudáka Mílu. Babička panu Beyerovi vyprávěla, oc se Mílovi stalo. Děti se vrátily a Orlík říkal, že viděl Viktorku. Pan Beyer se velmi divil, že ještě žije. Pan myslivec mu říkal, že jí kolikrát vídá a že již neumí představit, že by jí nepotkával, protože mu k tomuto místu patří. Pan Beyer ho chápe, i on má místa a věci v lese, které rád navštěvuje. Myslivec k tomu přidává příhodu, jak pokáceli krásnou břízu, jemu jí bylo velmi líto, měl pocit, že k němu mluví a prosí ho, aby jí zachránil. Beyer zase vzpomíná, jak jednou špatně střelil srnu a ta byla zraněná, a tak musel k ní a nožem ji zabít. Velmi litoval, že jí způsobil takovou bolest. Od té doby nerad střílí srnky, vždy před sebou vidí její oči. Pak pokračoval příběhem o popravě dvou mužů. Jeden byl ve tváři krasavec a zabil svého nejlepšího přítele. Druhý byl velmi ošklivý a zabil ženu, která ho trápila. Všichni velmi litovali popravy krasavce. Beyer šel do vězení za tím ošklivým, protože pocházeli ze stejné krajiny. Ten byl moc rád, že za ním někdo přišel a ruku mu podal. Řekl Beyerovi, že kdyby se k němu někdo choval předtím tak hezky jako on, tak by nezabil.

Maminka rozhodla, že děti nemusí druhý den do školy, aby si užili návštěvu. Druhý den po snídani šli chlapci s Beyerem do myslivny a babička s Barunkou a Adelkou do hospody rozloučit se s Mílou. Hospoda byla plná lidí. Krista velmi trpěla, že se musí s Mílou rozloučit. Babička se s Mílou loučila se slovy, že jejich loučení snad nebude na dlouho. Tak dala milencům naději. Odpoledne se i Beyer s Orlíkem loučili. Paní Prošková jim dala jídlo na cestu, chlapci dali Orlovi něco na památku, barunka mu dala pásku okolo klobouku. Adélka mu na radu babičky dala růžičku, co dostala od Hortensie. Pan Beyer říkal, jestli to není škoda, že ji jistě ztratí v lesích. Orel ale řekl, že se o ní bude starat a nosit jen ve svátek. Nikdo tenkrát netušil, že jednou si Orlík Adélku vezme.

16. Kapitola

Bylo krásné léto a na zámku se vše chystalo na příjezd hraběnky. Paní Prošková na úklid pomáhala dohlížet. Mnozí se na příjezd hraběnky těšili, ale někteří, kteří v době její nepřítomnosti byli pyšní, začali se chovat mileji. Babička se za kněžnu modlila každý den, sama její příjezd s napětím očekávala a nejen kvůli příjezdu jejího zetě. Na začátku srpna, když začínaly žně, tak kněžna přijela. Dcera správce byla velmi zklamaná, protože Talián s ní nepřijel. Babička byla jen smutná, že s Janem nepřijela Johanka, která v dopise slibovala, že tak učiní, aby babičce představila muže (Chorvata), kterého si chce vzít. Prošek ale babičce dal od ní dopis o tom, že je strýc nemocný a ona nemůže Dorotu nechat na práci samotnou, také že po svatbě jak to bude možné, tak přijede s ním do Čech. Její ženich se jmenuje Jura. Pan Prošek babičku ujistil, že je Jura dobrý člověk a kovář. Děti se těšily, že s nimi tatínek zůstane celou zimu a bude je vozit na saních. Děti tatínkovi vyprávěly, co je nového. Na návštěvu přišli i myslivcovi, kteří se vyptávali na zdraví Hortensie. Podle tatínka byla Hortensie zdravá, ale velmi ze změnila, vypadá smutně a nešťastně. Kněžna se rozhodla, že ji provdá za syna jejich přátel, který je velmi hodný. Pan Prošek velmi litoval Mílu a Kristlu, sám vzpomínal, že byl na vojně jen 14 dní, pak ho vyplatili a on je za to rád, ale že kdyby šlo o rodinu, tak by šel i bojovat. Přivítat se přišla i Kristla, potom také babičce přečetla dopis od Míly, jak na ní myslí, že se mu stýská a neustále musí myslet na ta slova, která mu řekla babička, jestli Kristla neví, jak to babička myslela, že se snad zase brzy uvidí. Babička jí ale svůj plán neprozradila.

Začala se ale častěji vyptávat pana Proška, jak kněžna tráví svůj volný čas. To Proška překvapilo, protože babička nikdy nebyla na zámek tak zvědavá. Za několik dní odjela rodina Proškových do města a doma zůstala jen babička, aby hlídala dům. V tom viděla Hortensii, jak se k ní blíží. Hortensie se divila, že je babička sama, ta jí prozradila, že se rodina vydala do města, aby si užila otce. Hortensie se cítila vinna, že kvůli její nemoci byl pan Prošek tak dlouho od dětí. Babička jí utěšovala, že si to Bůh přál. Babička viděla, že Hortensie je smutná, a tak se jí ptala, co jí je. Hortensie jí ale příčinu svého trápení neprozradila. Hortensie se vyptávala, co je nového a prozradila, že kněžna jela do myslivny a že se zde sejdou, protože Hortensie chtěla malovat. Babička Hortensii donesla chléb, med, máslo a smetánku. Obě spolu poseděly pod lípou a Hortensie babičce ukazovala, co nakreslila. Kreslila místní okolí, nakreslila i Viktorku. Hortensii zajímalo, jestli opravdu nejde Viktorce nějak pomoci. Babička jí řekla, že ne a že je to tak lepší. Babičkasi také všimla obrázku moc hezkého muže. Hortensie jí prozradila, že je to její učitel malování a začervenala se u toho, takže babička poznala, co Hortensii vlastně trápí. Hortensie poprosila babičku, jestli by jí mohla namalovat, aby obrázek děti měly na památku. Babička se styděla, nakonec ale souhlasila pod podmínkou, že děti obrázek nedostanou, dokud neumře. Přišla kněžna a babička u ní prosila o pomoc pro Mílu a Kristlu. Kněžna slíbila, že se o něco pokusí. Také dovolila babičce, aby přišla do zámku a Hortensie jí mohla malovat a ona sama předá obrázek babiččině rodině po její smrti.

17. Kapitola

Druhý den ráno bylo všem jasné podle dusna, že přijde bouře. Bouřka také přišla a pan Prošek viděl Viktorku stát pod stromem, volal na ní, aby se schovala. Ona toho ale nedbala. Celá rodina byla doma během té bouřky. Všichni se báli. Najednou blesk udeřil přímo nad jejich domem, naštěstí se domu nic nestalo. Druhý den viděli, že blesk narazil do staré hrušky, která měla větve nad domem. Babička se pak vydala do zámku, kde byla přivedena přímo ke kněžně, která s ní potřebovala mluvit. Zeptala se babičky, jak myslela tu narážku, že se Hortensii udělá lépe až přijde do Itálie a uvidí, co má její srdce rádo. Babička jí tedy prozradila, že si všimla, že Hortensie si nechce vzít hraběte, ale že má rada učitele malování. Kněžna byla překvapená, protože Hortensie o něm nikdy nemluvila. Kněžna byla ráda, že jí to babička prozradila, přeje si jen štěstí Hortensie. Babička se pak vydala domů, kde se dozvěděla, že Viktorku zasáhl blesk, když stála pod stromy u její jeskyně. Myslivec jí našel a donesl jí do myslivny, kde ji připrav k pohřbu.

Druhý den babička šla s dětmi do zámku a když vyprávěly kněžně a Hortensii o smrti Viktorky, kterou měly rády, tak Hortensie slíbila, že jim a myslivcovým Viktorku namaluje. Potom začala Hortensie malovat děti. Ty se na své obrázky těšily. Babička to s radostí sledovala a krotila neposednost dětí, u toho si všímala, že vypadá Hortensie šťastnější, také se sem tam zadívala na babičku, líbala ji na čelo, hladila vlasy, dokonce i ruku jí políbila, věděla, že to babička jí zajistila její štěstí.

Potom se šla celá rodina kromě paní Proškové rozloučit s Viktorkou. Kterou myslivec nechal pochovat u kostela, který turynský pán nechal postavit za uzdravení své němé dcery. Myslivec ještě k jejímu hrobu zasadil jedli, protože je Viktorka měla ráda.

18. Kapitola

Z podobizen dětí měla celá rodina radost. Protože kněžna s Hortensií se chystaly do Itálie, určil pan správce termín dožínek na konec pšeničných žní. Kristla jako nejkrásnější dívka z okolí měla paní hraběnce předávat věnec. Vše se na tuto slávu chystalo, Kristla byla velmi nervózní. Při oslavách se všichni bavili, ženci vyvolávali paní, aby dlouho byla živa a zdráva. Za to jim paní kněžna děkovala, nejvíce děkovala Kristle za věnec hezké přání. Také řekla Kristle, že si všimla, že všichni jsou v páru, jen ona je sama, a proto jí obstarala tanečníka. V tom ze salónu vyšel Míla v selském oblečení. Kristla byla šťastná. Kněžna nechtěla, aby jí děkovali, a tak zašla raději do salónu. Všichni koukali, kde se tam Míla vzal, ten rozdal mezi všechny měšec, který mu pro ně dala Hortensie. Oba velmi děkovali babičce, protože věděli, že je to její práce. Kristla babičce také žertem hrozila, protože babička věděla, že byl Míla schován u Václava, aby o něm nevěděla. Všichni tančili a bavili se. Babička byla ráda, že se vše podařilo, jak si přála. I přes to, že psaníčkům příliš nevěřila, požádala Barunku, aby s ní napsala dopis Johance. V něm jí psala, jak se zdravotně cítí, že doufá, že u Dorotky jsou už všichni zdraví, že má Johanka její svolení k sňatku, že je ráda, že má někoho ráda a že věří, že je Jura hodný člověk.

Několik dní před svatou Kateřinou se konala svatba Míly a Kristly. Babička jim byla za starosvatou. Svatba byla krásná s mnoha zvyky, ženich musel svou nevěstu poznat, s pláčem nevěsty, s tlampačem, se zkouškou zvědavosti nevěsty i s přípravou na svatební noc. Oslavy se konaly několik dní.

Vše dobře dopadlo. Babička si Staré bělidlo velmi oblíbila, stejně jako svojí pohorskou vesnici. Cítila se zde šťastná a doma. Vnoučata jí pomalu vyrostly. Také kněžna se po dvou letech na panství vrátila, ale se smutnou zprávou, že Hortensie zemřela, ale zanechala po sobě krásného chlapečka, kterého teď kněžna vychovává. Lidé ani neviděli, jak babička stárne a jak se její zdravotní stav horší. I paměť jí opouštěla. Přesto se všichni rádi do Starého bělidla vraceli. I Barunka přijela, aby se rozloučila s babičkou. Když babička zemřela, Barunka jí zatlačila oči, Kristla otevřela okno, aby duše mohla odletět, Vorša běžela na přání babičky k úlům zvěstovat včeličkám, že babička zemřela. Všem bylo smtno. Třetí den se konal pohřební průvod, kterého se zúčastnili lidé i z okolí. Tento průvod pozorovala kněžna z okna a pronesla smutným hlasem: „Šťastná to žena!“

Zdroj: Babička