Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

VELIKONOČNÍ KOLEDA

OBSAH

Velikonoční koledy pro dospělé

Dospělí (jedná se v absolutní většině o muže, protože dospělé ženy většinou nekoledují) si často klasické koledy, které se učili jako děti, upravují tak, aby odráželi jejich současná přání. Častým tématem jejich koled tedy není přání získat vajíčko, případně něco sladkého, ale touha po kapce nějakého alkoholu, který ke koledování dospělých neodmyslitelně patří. Jejich koledy jsou často netradiční a vtipné.

Ukázky netradičních, vtipných koled pro dospělé

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Panáka nám dejte,

o víc se nestarejte.

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

já mám boty plné vody,

vejce už mně neláká,

nalejte mi panáka.

VODKA NEBO RUM

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Dejte vodku nebo rum,

vypijem vám celej dům.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

koledovat neumím,

tak mi dejte kopu vajec,

ať tu dlouho nečumím.

VODKA

Hodky, hodky, doprovodky,

dejte aspoň litr vodky.

Nedáte-li vodku,

dejte aspoň bechera,

nebuď taká megera.

MĚLAS POSLOUCHAT

Koleda, koleda, pomlázka,

Michal Markétu vypráská.

Dobře, Markéto, dobře tak,

mělas Michala poslouchat.

Těm co nosí sukničky,

mnoho zdravé vodičky,

těm co nosí nohavice,

mnoho dobré slivovice.

KARATE

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný.

Jestli mi ho nedáte,

použiju karate.

BUM

Bum, bum, bum,

dejte vejce

nebo rum!

Zdroj: Velikonoční koledy

Symboly Velikonoc

Stejně jako Vánoce i Velikonoce mají své typické symboly. Jedním z nich je jistě velikonoční beránek, který má symbolizovat Ježíše Krista, který byl obětován pro spásu světa. Dalším typickým velikonočním symbolem je v dnešní době i velikonoční vajíčko, které má symbolizovat nový život. Ale podle některých křesťanských výkladů může velikonoční vajíčko být i symbolem hrobu, ze kterého Ježíš Kristus vstal.

Dalším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň je symbolem i velikonoční oheň, který je symbolem výhry Ježíše Krista nad smrtí.

Zdroj: Velikonoční koledy

KOLEDA

Přišla velká novina,

život nový začíná,

za rok spustí basa, dudy,

není u nás žádný chudý.

Jářku, povídám.

~

Pak jen pro tu potěchu

do měst zajdete,

dobrot až po střechu

všude najdete.

~

Přišla velká novina,

život nový začíná,

za rok spustí cimbál, dudy,

už tam není žádný chudý.

Jářku, povídám.

~

Nebude jak dříve,

zvoní po kraji,

časy spravedlivé

dětem nastaly.

~

Poskakují chvojky,

přejí pokoj všem,

a objímá děti

zlatá máma zem.

Zdroj: František Halas - básně k recitaci

Velikonoční koledy pro děti

Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.

Ukázka velikonočních koled pro dívky

KROPENATÁ SLEPIČKA

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

KOLEDNÍCI

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

od srdíčka darované.

TOHO JÁ RÁDA MÁM

Komu já vajíčko daruju,

toho já upřímně miluju,

komu já vajíčko dám,

toho já ráda mám.

HODY, HODY

Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

ČOKOLÁDA

Stavil se u mě zajíček.

Nechal tu pro tebe balíček.

Je v něm spousta čokolády.

Tak neváhej, máš ho tady.

Ukázka Velikonočních koled pro kluky

HODY, HODY DOPROVODY

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

POMLÁZKA

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

PANÍMÁMA

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže,

kdo jí odtud pomůže?

PANÍ KMOTRA

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

SKŘIVÁNEK

Zas skřivánek zpívá

a svítí sluníčko,

dojdi k nám, Janíčku,

pro pěkné vajíčko.

Hody, hody, doprovody,

dejte medu, žádné vody,

nechci vody, dejte medu,

jinak od vás neodejdu.

A nakonec, tetičko,

dejte pěkný vajíčko.

KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

přišel jsem si pro trojníček,

trojníček mi dejte,

nic se mi nesmějte.

DĚDEČKU, KOLEDA

Dědečku, dědečku, koleda,

dejte oříšek nebo dva.

Nedáte-li oříšek,

provrtáme kožíšek.

Dědečku, dědečku, koleda.

VAJÍČKA

V ošatce mám vajíčka,

co snesla mi slepička.

Jsou tam krásně malované,

nebo pěkné bílé,

jen si vemte, koledníci,

které jsou vám milé.

HODY, HODY

Hody, hody, doprovody,

vajíčko mi dejte.

Na tvářičce sladký úsměv,

pro nás chlapce mějte!

SLEPIČKA

Kropenatá slepičko,

jaké mi dáš vajíčko?

Jé, to bude překvapení,

nad strakaté přece není.

GROŠÍČEK

Dejte nám vajíčko nebo dvě,

však vám jen maličko ubude.

Dejte nám grošíček nebo dva,

však vám to Pánbíček požehná.

TETIČKO, MATIČKO

Tetičko, matičko,

dejte mně vajíčko!

Esli mně ho nedáte,

vašu céru nevdáte,

bude v kútě sedět

a škaredě hledět,

šak to uhlídáte!

KOHOUTEK

Kohoutek kokrhá,

slepička kdáče,

panímáma do komůrky

pro vajíčko skáče.

VAJÍČKO

Moje zlatá panímámo,

vejce na mě kouká samo,

nechť je bílý neb strakatý,

třeba bylo holubatý,

jen prosím, ať je kulatý.

PROUTEK Z VRBY

Koleda, koleda, proutek z vrby,

mlsný jazýček už mě svrbí.

Koleda, koleda, holoubek,

dejte mi něco na zoubek.

PLETU, PLETU POMLÁZKU

Pletu, pletu pomlázku z proutí a provázku.

Mašli si na ni přivážu a holkám ji hned ukážu.

Zazpívám jim koledu, snad to ještě dovedu.

KUTÁLÍ SE VAJÍČKO

Kutálí se vajíčko, podej mi ho, Haničko.

Hanička se ohla a pomlázka se prohla.

KRÁLÍČEK

Běží bílý králíček, v tlapičce má košíček,

v něm barevná vajíčka, co mu dala slepička.

Koho potká, tomu praví, že mu přeje štěstí, zdraví,

hezky se naň usměje, srdíčko mu zahřeje.

ZDRAVÍČKO

Hody, hody, zdravíčko,

dejte klukům vajíčko,

na pomlázku mašli,

že k Vám cestu našli.

PLETENÍ POMLÁZKY

Řezám proutky u potoka,

hastrmanka na mě kouká,

hastrman se rmoutí,

že mu řežu proutí.

Vylez, hastrmane, z vody,

budeme plést pamihody,

utáhnu Ti jednu,

potopíš se ke dnu.

Pletu, pletu pamihody,

Polez, hastrmane, z vody.

Upletu je z osmi proutků,

dáš mi vejce ze dvou žloutků,

ze dvou žloutků, ze dvou bílků,

pak Tě šlehnu přes kobylku.

DEJTE

O srdce jediný,

propuk se čas,

dejte mi vajíčko,

sic přijdu zas.

ŤUKY ŤUK

Ťuky, ťuky, kdo to ťuká,

kdo to ťuká na vrátka,

To slepičce z vajíček

vylíhla se kuřátka.

Píp, píp, pípají,

křídýlkama třepají

a těší se světu,

vždyť zima už je dávno pryč

a jaro už je tu.

NOHY BOSÝ

Já jdu na pomlázku,

nohy bosý mám,

posaďte mě na lavici,

ať se zvohřejvám.

Pomlázky mně dejte,

nic se mi nesmějte,

ať jdu zas jinam.

MRSKUT

Na Velikonoční pondělí

čekám, co pomlázka mi nadělí.

Malované vajíčko anebo zajíček.

víte, kolik tady znám holčiček?

U každé zazvoním, vyšlehám zadeček.

na velikonoční pondělí se těším,

jsem přece chlapeček.

JARO

Přišlo jaro, slunce svítí,

v zahradách je plno kvítí.

Co to ptáci štěbetají?

Že mi tady rádi dají

malovaná vajíčka,

co jim snesla slepička.

BLECHY

Ben, ben, ben,

blechy ven

a vajíčka do košíčka

sem, sem, sem.

VSTÁVAJ

Vstávaj ráno, Marijáno,

hned dostaneš našlaháno,

dávaj vajca,

vyplácaj sa.

BABIČKA

Pomlázka se čepejří,

babička mi nevěří.

Vystrčte, dědečku,

babičku ze dveří!

TATAR

Tatar, tatar na tatarec,

dejte, tetko, kopu vajec,

nedáte-li kopu vajec,

vhodíme vám dívku na pec

a pacholka do komína,

uudí se jak slanina.

BUKÚ

Bukú, bukú, bukú,

otevřete ruku,

panímámo zlatá,

vyjděte před vrata,

koledy nám dejte,

nic se nám nesmějte!

JÁ JSEM MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

koledovat neumím,

dejte mi tu pětistovku,

ať tu dlouho nečumím.

MAŠLI TAM, MAŠLI SEM

Mašli tam, mašli sem,

na pomlázku přivážem.

Na holky hned zazvoníme,

pomlázkou je ozdobíme,

koledu jim zazpíváme.

HODY, HODY, POMLÁZKA

Hody, hody, pomlázka,

napadla mě otázka.

Mám vyšlehat Alenku,

nebo radši Madlenku?

Vyšupu je asi obě

v téhle krásné jarní době.

Ať se holky radují,

vajíčka mi darují!

KOLEDNÍCI ZE LHOTY

Vyskoč děvče na lavici,

přišli na tě koledníci.

Jsou to kluci ze Lhoty,

co maj rádi dobroty.

Za vejce či oříšek,

vyprášej ti kožíšek.

KOLEDA, KOLEDA, ANIČKO!

Koleda, koleda, Aničko,

dej mi jedno vajíčko.

Dáš-li mi vajíčko,

zmrskám tě jen maličko.

Nedáš-li mi nic,

zmrskám já tě víc!

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý,

jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

A vy taky, roztomilý strejčíčku,

vytáhněte ze svý kapsy grešličku,

šáhněte do kapsy, však ji tam máte,

jestli mně ji, roztomilý můj strejčku, dáte?

Pánbůh vám zas nadělí na zahradě, na poli i doma,

budete mít co vyhánět ze dvora:

z maštale hříbátka a z chlíva telátka,

z toho nejmenšího chlívka jehňátka.

Ve sednici zaštěbetaj housátka,

v druhým koutě zašvitořej kuřátka,

slívy vám pokvetou, hrušky, jabka,

aby měla co obírat vaše čeládka.

Zdroj: Velikonoční koledy

Oslavy Velikonoc

Jak již zde v článku bylo zmíněno, Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, který se neslaví jen v Čechách, ale i v jiných zemích. V každé zemi mají oslavy tohoto svátku jiný průběh. V Čechách je tento svátek spjatý s oslavami jara a veselí. Součástí oslav je tradiční hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí tedy muži chodí po svých známých a šlehají ženy pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.

Ve Spojených státech probíhají velikonoční oslavy jinak. Rodiny v tento den často zavítají do kostela a v neděli ráno pak děti hledají velikonoční vajíčka, která jim velikonoční zajíčci různě ukryli po domě, nebo na zahradě.

Jak již bylo zmíněno, v Čechách muži pomlázkou „šupají“ ženy. V Anglii je tento zvyk trochu jiný, ženy zde naopak přivazují muže k židlím a pak požadují peníze za propuštění.

V Norsku k tradičním velikonočním zvyklostem patří nejen lyžování a malování vajíček, ale i řešení vražd. V tento svátek televize vysílají různé detektivní příběhy a i noviny otiskují detektivní historky.

V Rusku jsou Velikonoce dokonce důležitějším svátkem než Vánoce. Velikonoce se zde slaví celý týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Na Bílou sobotu se v kostelích světí vejce a další potraviny, které budou součástí velikonoční hostiny. Během tohoto týdne se členové rodiny a přátelé obdarovávají drobnými velikonočními dárky (vajíčka, pascha). K tradičním ruským velikonočním pokrmům patří kulič a pascha. U věřících rodin se na pasche objevují písmena CH V, které jsou zkratkou pozdravu „Christos voskrese“ (=Kristus vstal z mrtvých). Některé rodiny ale místo těchto písmen udělají na paschu křížek, který také symbolizuje význam Velikonoc. I v Rusku jsou symbolem Velikonoc vajíčka, s nimiž děti i dospělí hrají různé hry (bitky, koulení vajíček).

Již zmíněný pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“ je také pro Velikonoce typický. Správnou odpovědí na tento pozdrav je: „Jistě vstal z mrtvých“.

V době sovětské vlády v Rusku vznikly i nové tradice, které se ne vždy setkávají se souhlasem církve. Například zvyk nosit na hřbitov velikonoční výslužku.

V Čechách jsou součástí křesťanských oslav tohoto svátku pašijové hry, stejně tak je to i v jiných státech.

Zdroj: Velikonoční koledy

VELIKONOČNÍ

Josefu Zejdovi


Zakvokala kvočna
kvokna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.
~
Proč se zlobí, já už vím,
teď já tomu rozumím.
Zlobí se ty slepice,
že on snáší kraslice,
kvočna jenom vejce bílá.
Bodejť by se nezlobila.
~
Zakvokala kvočna
kvočna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.

Zdroj: František Halas - básně k recitaci

Diktát č. 5 

Na Nový rok se vydali na nedaleký kopec Mravenečník.

Děti si chystaly masky na masopust.

Stezka Jizerskými horami lákala řadu německých turistů.

Loňský olympijský vítěz porazil v maratónu i favorita z Jihoafrické republiky.

Oficiální prohlášení vydala Česká tisková kancelář.

Během Pražského povstání v roce 1945 se bojovalo i o Český rozhlas.

Velikonoční oslavy začínají už na Velký pátek.

Na Boží hod vánoční jsme jeli k příbuzným.

Učili jsme se o stoleté válce, ve které bojovala i Panna orleánská.

Na večeři jsme zašli do restaurace U Vítězů.

Zdroj: Diktáty na velká písmena pro střední školy

Koledy

Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, k tomuto zvyku samozřejmě patří různé koledy, jejichž texty se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, a i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti. Samozřejmě ale existují i koledy takříkajíc univerzální, jimiž se nikdy nic nezkazí. Koledování je sice určené hlavně pro muže a chlapce, ale někdy se jej mohou účastnit i dívky (většinou se jedná o malé děti), v pozdějším věku jsou pak dívky těmi, které otevírají koledníkům.

Zdroj: Velikonoční koledy

Pranostiky na celý měsíc duben

PRANOSTIKY:

  • Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
  • Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
  • Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
  • Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
  • Co duben našetří, to květen spálí.
  • Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
  • Duben – za kamny budem.
  • Duben často časy mění.
  • Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
  • Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
  • Duben hojný vodou - říjen vínem.
  • Duben hojný vodou - takový říjen.
  • Duben je napůl březen a napůl květen.
  • Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
  • Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
  • Duben ze zimy a léta pleten.
  • Duben, ještě za kamny budem.
  • Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
  • Dubnové počasí nevyslovíš.
  • Dubnový čas je jak panský kvas.
  • Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
  • Dubnový sníh rodí trávu.
  • Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
  • Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
  • Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
  • Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
  • I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
  • I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
  • Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
  • Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
  • Jaký duben - takový říjen.
  • Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
  • Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
  • Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
  • Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
  • Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
  • Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
  • Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
  • Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
  • Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
  • Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
  • Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
  • Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
  • Mokrý duben - hojnost ovoce.
  • Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
  • Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
  • Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
  • Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
  • Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
  • Na mokrý duben - suchý červen.
  • Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
  • O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
  • Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
  • Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
  • Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
  • Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
  • Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
  • Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
  • Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
  • Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
  • Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
  • Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
  • Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
  • V dubnu čas a panský kvas.
  • V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
  • V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
  • V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
  • V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
  • V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
  • V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
  • V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.

Velikonoční pranostiky

PRANOSTIKY:

  • Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
  • Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
  • Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
  • Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
  • Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
  • Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
  • Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
  • Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
  • Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
  • Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
  • Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
  • Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
  • Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.

Zdroj: Pranostiky na duben

Rozbor díla Babička

Následující část obsahuje shrnutí knihy Babičky včetně obsahu a slouží jako podklad k rozboru díla, případně jako podklad pro referát na toto téma.

Kniha Babička vyšla ve čtyřech sešitech v létě roku 1855. Od té doby dosáhla přes tři sta českých vydání, byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Třikrát byla zfilmována, posloužila jako východisko k opernímu libretu, inspirovala smělé básnické parafráze.

Jedná se o nedějovou prózu. Všechno zamotané a napínavé v životě titulní postavy proběhlo už dříve, a dovídáme se o tom jen retrospektivách. Stará venkovanka přijela na osamělé Staré bělidlo, aby vypomohla v domácnosti své dceři, zaměstnané službou u zámeckého panstva. Brzy starosvětská žena převezme na starost chod domácnosti a řád v ní, těší se autoritě u sousedů. Na Starém bělidle zůstane až do své smrti. Tímto okamžikem a chválou, kterou babičce vzdává kněžna se „obrazy venkovského života“ končí.

Babička postupně navázala kontakty s okolím a získala přirozenou autoritu u dětí i u všech lidí, s nimiž se stýkala. Jenom pomatené Viktorce pomoci nemohla. Dokázala jen ovlivnit děti, aby se bezbranné nešťastnici nevysmívaly, aby její podivné jednání respektovaly. Od všech ostatních postav díla, které jsou hovorné, se Viktorka odlišuje tím, že nemluví. Jen několika gesty dává najevo vztah k situaci, k níž se nachomýtla. Není přitom epizodickou postavou.

O babiččině manželovi se dovídáme na vzdálených místech textu, jedná se o formu retrospektivy, jako vzpomínky na události, které proběhly a uzavřely se za hranicemi vlastního dění. Tato a další vzpomínková vypravování utvářejí cosi jako zadní plán díla, plný krutosti, bolestí a strastí.

Autorčina fikce se krajně vzdálila od látkových východisek. Rodina Panklové žila v nevzhledném přístavu ratibořického zámku, babička z hor tam pobývala jen několik roků.

Román Boženy Němcové Babička má jasné autobiografické prvky. Autorka zde vzpomíná na své dětství. Hlavní hrdinkou je zde babička, která se vydává ke své dceři a zeťovi, aby jim pomáhala v domácnosti a s výchovou jejich dětí. Autorka se zde ztotožňuje s postavou vnučky Barunky a zachycuje zde svůj zidealizovaný vztah k babičce. Babička působí jako spravedlivá, milá, vesnická žena, která má ráda to, čemu rozumí. Příliš nechápe různé novoty. Její dcerou je Tereza Prošková, která se svým manželem Janem Proškem přijíždí z Vídně. Tereza Prošková má svou rodinu ráda, zároveň je ale pro ni důležité společenské postavení. Jan Prošek si dokáže získat snadno sympatie babičky, přestože z počátku neumí mluvit česky. Důležitá jsou zde i vnoučata Barunka, Jan, Vilém a Adélka. V příběhu hrají svoji roli i kněžna, její schovanka Hortensie, dcera hospodských Kristla, její nápadník Míla a i bláznivá Viktorka.

Příběh začíná přestěhováním babičky k její dceři Terezii Proškové. Babička do té doby žila v malé pohorské vesnici u slezských hranic, protože chtěla ale pomoci své dceři, která se i s rodinou stěhovala z Vídně do Čech, přestěhovala se k nim. Její vnoučata z ní byla hned od začátku unesená, babička si je získala i dárky, které jim přivezla. Babička se na začátku necítila v domě Proškových dobře, přišlo jí, že si žijí příliš pansky, na což ona nebyla zvyklá. Paní Tereza jí ale předala úkoly hospodyně a babička byla spokojená. Díky ní děti zjistily, jak se peče chleba, i jak se vyrábí sirky. Děti babičku velmi obdivovaly, líbila se jim také malovaná truhla, kterou si přivezla, i stříbrný tolar, který nosila na řetízku. Babička si tohoto tolaru velmi vážila, protože jej dostala od císaře Josefa.

Babička si za čas na život u Proškových zvykla a vypěstovala si určité návyky, v létě například vstávala ve čtyři hodiny, pak vstala, pomodlila se, oblékla se a předla, dokud nebyl čas, aby se postarala o zvířata a probudila děti. Mnoho času trávila s dětmi, kterým vyprávěla různé příhody, chodila s nimi na procházky, při nichž občas potkali Viktorku, o které se vědělo, že je bláznivá a s nikým nemluví, žije v jeskyni a v noci sedává u splavu a zpívá. I přes její podivné chování, ji děti měly rády a moc si přály jí pomoc, chtěly, aby Viktorka začala žít s nimi. Viktorce ale již nebylo pomoci. Babičku velmi zajímalo, co se Viktorce stalo, že se zbláznila.

Kromě Viktorky se babička a Proškovi také často setkávali s panem myslivcem a panem mlynářem, kteří často chodili kolem jejich domu. Oba se pak vždy zastavili na kus řeči. Kolem také chodíval panský hlídač, kterého ale děti neměly rády, protože věděly, že není dobrý člověk a že krade. Jednou za rok je také navštívil kupec Vlach, který jim vždy vyprávěl různé příhody, a paní Prošková od něj nakupovala. Někdy se také zastavil myslivec Beyer z Krkonoš, tomu se nejvíce líbil malý Jeník, věřil, že z něj bude dobrý myslivec, až vyroste. Babička ráda s každým prohodila pár vlídných slov, neměla ale příliš ráda paní správcovou, a tak při její návštěvě obvykle raději odešla z domu. Paní správcová se totiž nad babičkou velmi povyšovala a opovrhovala jejími zvyky.

Babička každou neděli ráno chodila do kostela, na cestu se vždy hezky oblékla, což se hlavně dětem líbilo. Vždy na ni čekaly, když se z kostela vracela. Společně se pak odpoledne vydávaly k mlynářovým, kde si děti hrály s jejich dcerou, ale také s dětmi Kudrnovými. Kudrnovi byli velmi chudí a lidé se jich dost často štítili, protože jedli i veverky a kočky. Babičce ale nevadilo, že si její vnoučata s nimi hrají. Při jedné návštěvě ve mlýně vyprávěla babička, jak dostala tolar od císaře pána.

Tenkrát byla ještě velmi mladá a vydala se s kmotrou prodávat vlněné houně, cestou ale potkaly pána, který se kochal krajinou pomocí dalekohledu. Dali se spolu do řeči, pánovi se líbilo, jak se babička i kmotra vyjadřují o císaři a jeho matce, a proto dal babičce na památku tolar a koupil od nich houni. Obě se tak dozvěděli, že to on je císař. V neděli večer pak obvykle zašla babička do hospody. Měla velmi ráda dceru hospodských Kristlu, která byla velmi hezká, a chlapci se za ní jen otáčeli.

Na návštěvu chodila babička s vnoučaty také do myslivny. Při jedné takové cestě se zastavily u trosek rýznburského hradu, kde se posadily a vyprávěly si příběhy o statečném ovčákovi, i o hluchoněmé holčičce, která zázrakem začala slyšet a mluvit. V tom ale spatřily kněžnu, jak se k nim blíží na koni. Kněžna je mile pozdravila a babička jí nabídla jahody, které natrhaly, kněžna jahodu ale odmítla, když jí babička vyprávěla o tom, že v nebi chodí Panna Marie a rozdává ovoce malým dětem, některé si ale vzít ovoce nesmí, protože jejich matky ovoce jedí místo nich. Kněžna ale jahody přijala jako dárek pro Hortensii a pozvala babičku s vnoučaty na její zámek. Po jejím odjezdu se děti začaly těšit, až se podívají do zámku, a pokračovaly v cestě do myslivny, kde jim myslivec vyprávěl, co se stalo Viktorce, že se zbláznila.

Viktorka pocházela ze sedlácké rodiny. Bývala nejkrásnější a nejpracovitější dívkou v okolí, žádný z mládenců ji ale nezaujal natolik, aby si ho chtěla vzít. Až jednou k jejich vesnici přitáhli myslivci. Jeden z nich, s černýma očima, jí začal všude pronásledovat, Viktorka nevěděla, co si o tom má myslet, chránila se před ním i škapulířem a chystala se raději rychle se provdat. Jednou se ale vydala na louku, a tam si poranila nohu, myslivec jí tam našel, ošetřil ji a vyznal jí lásku. Viktorka se do něj zamilovala, a když myslivci odtáhli pryč, šla za ním. Asi za rok se vrátila, byla těhotná a bláznivá. Nevrátila se domů, žila v lese, a když porodila, tak dítě hodila do splavu, od té doby tam večer sedávala a zpívala ukolébavku. Do rodného dvora se vrátila jen dvakrát, poprvé když se vdávala její sestra za muže, kterého si měla vzít Viktorka, rozhodila tam květiny a po druhé, když umíral její otec, tak se s ním přišla rozloučit.

Druhý den se vnoučata s babičkou vydaly na zámek za kněžnou. Babičku překvapilo, jak se tam lidé chovali namyšleně. Kněžna je mile přijala. Dětem i babičce se líbila také kněžnina schovanka Hortensie, která je obdarovala růží, a pak děti provedla po zámku. Mezitím babička kněžně vyprávěla, jak přišla o manžela v pruské válce, a jak se z Pruska vydala sama se třemi dětmi domů k jejím rodičům, jak byli rádi, že ji vidí, přestože jejího manžela Jiřího litovali. Také jí vyprávěla o dětech, o synovi, který pracoval jako tkadlec, a dcerách Tereze a Dorotě. Kněžna pak pozvala babičku i děti na snídani. Hortensie poslal po vnoučatech nějaké peníze pro Kudrnovy děti. Kněžna na radu babičky pak z Kudrny udělala poklasného, aby vždy měla jeho rodina co jíst. Kněžna si babičku oblíbila a slíbila jí, že ji vždy ráda vyslechne.

S Hortensií se babička a děti setkaly nedlouho poté, když se vydala na projížďku. Chvíli si s nimi povídala, vyprávěla jim i o životě v Itálii. Hortensii i kněžnu pak viděly druhý den při oslavách Božího těla, kdy se obě zúčastnily mše v kostele. Babička se pak s dětmi chystala po průvodu jet domů. Jela s nimi i Kristla s Mílou, který se Kristle velmi líbil.

Ve svatojánský předvečer se celá rodina Proškových chystala na svátek pana Proška. Babička odcházela spát jako poslední a spatřila Kristlu, jak běží se svatojánským věnečkem. Babička vzpomínala, jak byla mladá a chovala se úplně stejně jako Kristla. Druhý den se na Starém bělidle slavil Janův svátek. Přišli popřát i mlynář, myslivec a Kristla, která jim také vyprávěla, jak Míla a jeho kamarádi potrestali Taliána, který ji pronásledoval. Když ho Míla nachytal, jak se k ní snaží večer dostat, tak ho s přáteli chytili, namazali kolomazí a přivázali k bidlu, s nímž musel dojít na zámek. Kristla se teď bála jeho pomsty. K Proškovým přijela také kněžna s Hortenzií. Ostatní návštěvníky překvapilo, jak se babička chovala k paní kněžně. Kněžna si s nimi hezky povídala a dozvěděla se také o Taliánovi, rozhodla se, že se o to postará.

V době pouti se vydala babička s Barunkou, Mančinkou a Kristlou na pouť. Došli až do Svatoňovic, kde spali u svých známých. Druhý den se vydali do kostela a pak kupovali pro sebe a své známé poutí. Babička pomohla své známé, která neměla dost peněz, aby si koupila klokočový růženec, po kterém toužila. Kristla si na pouti koupila obroučku s hořícími srdci a Míla si koupil obroučku s dvěma složenýma rukama. Vyměnili si je. Kristla mu dala své srdce a on jí ruku. Cestou zpět se chlapci zastavili na jednom místě a začali opravovat hrob s devíti kříži. Dívky se pak dozvěděli příběh o dvou snoubencích, kteří tragicky zemřeli, když jejich lásce nepřál mužův sok a muže zabil. Dívka se pak zabila. Cestou slyšely dvě varianty toho příběhu, věděly, že nikdy nezjistí, jak to bylo doopravdy. Když se vrátili domů, čekali tam na ně jejich rodiny a oni se rozešli do svých domovů.

Podzim začal smutně, protože paní kněžna s Hortenzií odjely zpět do Vídně, a tam se s nimi musel vydat i pan Prošek. Celá krajina se začala měnit, stromy opadaly, a tak i Viktorku bylo zdálky vidět, když scházela z vrchu. Babička si s dětmi i nadále ráda povídala. Jednou si povídaly o pověsti, která říkala, že bude v zemi zle, až se socha Sibyly na mramorovém koni propadne do země. Barunka se o svou zemi bála, ale babička ji utěšovala, že se bát nemusí, lidé svoji zemi budou bránit. Na Starém bělidle se často vzpomínalo na pana Proška, kněžnu i Hortensii. O svátku Všech svatých si ale babička i děti zavzpomínaly i na další lidi, za něž zapálily svíčku. Po Dušičkách začaly přástvy, které se konaly i na Starém bělidle, scházely se tu ženy, společně předly a vyprávěly sobě i dětem různé příběhy, pohádky, ale řešily i vánoční zvyky a různé recepty. Děti milovaly babiččina vyprávění a snažily se jí přesvědčit, aby jim začala vyprávět dřív, než ostatní přijdou. Babička to ale nikdy neudělala. Na Vánoce přijeli na návštěvu k Proškovým i babiččin syn a synovec. Babička byla šťastná, že je vidí. I děti se s ním rády potkaly, velmi se jim líbil, protože prý připomínal dědečka. Na Štědrý den babička podělila dobytek i drůbež, taká se část večeře hodila do potoka a zahrabala se v sadu. U Proškových praktikovaly různé vánoční zvyky, například se sléval vosk, pouštěly se ořechové skořápky, třáslo se bezem a krájelo se jablíčko. Na Štěpána čekala chlapce koleda, na Tři krále pak zase přišel pan učitel, aby napsal tři krále na dveře. Pak přišly hody, zabíjačky a různé oslavy, například oslava na počest svaté Doroty. Na masopust se paní Prošková s dětmi vydala do města, kde děti viděly průvod v maskách. Pak začaly přípravy na Velikonoce. Babička dětem vyprávěla o Kristovi a důležitosti Velikonoc. Na Smrtnou neděli děti vynášely smrt, na Květnou pak dívky trhaly kočičky, na Velký pátek se babička s Barunkou společně modlily a šly k božímu hrobu. Na Bílou sobotu se uklízelo a peklo. Na Boží hod babička nechala v chrámu vysvětit jídlo. V pondělí přišla klasická koleda.

S přicházejícím jarem začalo také přibývat v řece vody. Mlynář to sledoval se znepokojením, protože věděl, že může přijít povodeň. I babička se na ní začala připravovat. Nechala věci odnést do vyššího patra, drůbež přestěhovala na stráň a paní Proškovou a děti poslala k myslivcovým. Sama s Voršou v domě zůstala, aby ho hlídala. Přišel k ní i Míla, aby tam byl, kdyby byl nějaký problém. Další den bylo celé údolí zatopené vodou, naštěstí to jejich stavení ustálo. Začala se blížit doba, kdy se jim měl vrátit tatínek z Vídně. Nejprve ale děti začala čekat škola. Děti vždy své zážitky vyprávěly babičce, mamince se příliš nesvěřovaly, protože věděly, že by je za některé lumpárny nepochválila. Babička také zjistila, že se Míla trápí, protože to začalo vypadat, že bude muset na 14 let na vojnu. Správcova dcera mu totiž neodpustila, že kvůli němu musel odjet Talián, na kterého si myslela, také rychtářovic dcera se na něj zlobila, protože si ho chtěla vzít, ale on jí odmítl.

Děti pak zjistily, že se jim tatínek ještě nějakou dobu nevrátí, protože Hortenzie onemocněla, a tak museli zůstat ve Vídni. Proškovi také zasáhla Kristlina starost o Mílu, věděla, že Míla nemá dost peněz, aby se z vojny vyplatil. Babička se jí proto snažila utěšit, a vyprávěla jí, jak se ona dala dohromady s jejím Jiřím. Že i on měl narukovat, když jí chránil před chtivostí důstojníka, že ale utekl do Kladska, kde se pod vlivem alkoholu nechal zapsat do pruské armády, že za ním přijela, vzala si ho a zůstala tam s ním. Kristlu příběh ale příliš neutěšil, protože za ní přišel Míla a oznámil jí, že musí narukovat. Kristla věděla, že jí otec bude nutit, aby si vzala někoho jiného. Oba milenci byli nešťastní.

K těmto smutným událostem ale přibyla i jedna veselá. K Proškovým na návštěvu přišel i pan Beyer se synem Orlem. Orel se dětem velmi líbil. Pan Beyer už se zase těšil, až si jednou bude moci odvézt Jana k sobě do myslivny. Přišel k nim na návštěvu také pan myslivec a pana Beyera překvapilo, když zjistil, že Viktorka stále žije. Muži vyprávěli různé příhody, které zažili. Pan Beyer vyprávěl třeba o lidské nespravedlnosti. Jeden vrah zabil svého přítele, ale protože měl hezkou tvář, tak ho lidé litovali. Druhý muž zabil ženu, která ho velmi trápila, ale protože byl ošklivý, tak s ním lidé zacházeli zle. On byl jediný, kdo se k němu zachoval soucitně, protože pocházeli ze stejného kraje. Vrah jen litoval, že se k němu nikdo nechoval, tak jako pan Beyer, pak by nezabil. Při návratu pana Beyera a Orla domů jim daly děti věci na památku. Adélka dala Orlovi na památku růži, kterou dostala od Hortenzie (Orel svou růži pak opatroval a jednou se pro Adélku vrátil a vzal si ji). Mezitím byl Míla odveden, Kristla byla nešťastná, ale babička jim dodala naději, že se snad neloučí na dlouho, ani jeden tomu nerozuměl, ale doufali, že babička ví, co říká.

Před žněmi se konečně na zámek vrátila kněžna s Hortenzií, která byla sice již zdravá, ale vypadala velmi nešťastně. Za to na Starém bělidle teď bylo veselo, děti byly nadšené, že mají tatínka zpět. I babička byla ráda, pana Proška jen překvapilo, jak se babička najednou zajímá, jak kněžna tráví volný čas. Také babičce přinesl dopis od dcery, ve kterém ji píše, že se bude vdávat a jak to bude možné, že za babičkou oba přijedou. Jednou odjeli Proškovi do města a zůstala jen babička, aby hlídala dům. Na návštěvu ale zrovna přišla Hortenzie, babička poznala, co Hortenzii trápí. Také ji velmi překvapilo, že ji Hortenzie chtěla namalovat, ale souhlasila s tím pod podmínkou, že obrázek dostane rodina po její smrti. Kněžna, která vyzvedávala Hortenzii, ji pozvala na zámek, aby ji Hortenzie mohla namalovat. Babička byla ráda, konečně tak dostala příležitost s kněžnou pohovořit o tom, co ji trápilo. Druhý den přišla obrovská bouřka, při které blesk zasáhl do hrušně, která byla nad domem. Nikomu se u Proškových ale naštěstí nic nestalo a babička se proto vydala do zámku, kde kněžně prozradila, že je Hortenzie nešťastně zamilovaná. Kněžna chtěla jen její dobro, a proto se rozhodla, že dovolí Hortenzii, aby si vzala svého učitele kreslení. Když se spokojená babička vrátila domů, tak se dozvěděla, že blesk zabil Viktorku, která stála pod stromem, našel jí myslivec a připravil jí k pohřbu. Děti o zemřelé Viktorce pak vyprávěly při další návštěvě zámku i Hortenzii, která slíbila, že ji jim i myslivcovým namaluje. Hortenzie byla na první pohled mnohem šťastnější než minule a byla za to velmi vděčná babičce. Na oslavě žní Kristla jako nejkrásnější dívka měla tu čest předat věnec paní kněžně, to také udělala, kněžna se jí ptala, proč nemá žádného tanečníka a jestli jí může někoho obstarat. V tom se objevil Míla v  selském oblečení. Kněžna ho vyplatila. Kristla byla velmi šťastná. Oba milenci děkovali babičce, protože věděli, že je to její práce. Také jim šla babička na svatbě za starosvatou.

Babička si na Staré bělidlo zvykla a zamilovala si ho, stejně jako lidi, kteří žili v jeho okolí. S láskou sledovala, jak jí vnoučata rostou. Bohužel ne vše, co se dělo, bylo šťastné. Velmi litovala Hortenzii, která zemřela, ale zanechala po sobě syna, kterého vychovávala kněžna. Smrt babičky byla klidná a rychlá. Pohřebního průvodu se zúčastnilo mnoho lidí i z okolí, kněžna tento průvod sledovala z okna a pronesla u toho památnou větu: „Šťastná to žena!“

Zdroj: Božena Němcová (Barbora Novotná)

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

  • Eudokie příznivá, ale blátivá.
  • Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
  • Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
  • Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
  • Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

  • Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

  • Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

  • Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

  • Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
  • Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

  • O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
  • Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.

9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)

PRANOSTIKY:

  • Crha a Strachota - pro hotaře robota.
  • Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
  • Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
  • Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
  • Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.

10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)

PRANOSTIKY:

  • Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
  • Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
  • Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
  • Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
  • Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
  • Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
  • Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
  • Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.

11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)

PRANOSTIKY:

  • Konec masopusta – každá kapsa pustá.
  • Podle čtyřiceti budeš Petra míti.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.

12. březen: svátek má Řehoř

PRANOSTIKY:

  • I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
  • Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
  • Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
  • Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
  • Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
  • Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
  • Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
  • Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
  • Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
  • Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
  • Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
  • Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
  • Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
  • Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
  • Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
  • Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
  • O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
  • Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
  • Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
  • Řehoř vytlúká ledy z lesa.
  • Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
  • Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
  • Svatý Řehoř škodí mrazem.
  • Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
  • Záhoř vytlúká ledy z lesa.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.

13. březen: svátek má Růžena

14. březen: svátek má Rút a Matylda

15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Longina práce v poli začíná.
  • Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.

16. březen: svátek má Elena a Herbert

17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)

PRANOSTIKY:

  • Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
  • Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
  • Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
  • Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.

18. březen: svátek má Eduard

19. březen: svátek má Josef

PRANOSTIKY:

  • Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
  • Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
  • Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
  • Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
  • Josefova širočina ničí poslední ledy.
  • Josef s Marií zimu zaryjí.
  • Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
  • Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
  • Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
  • Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
  • Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
  • Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
  • Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
  • Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
  • Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
  • Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
  • Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
  • Svatý Josef dělá kopno.
  • Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
  • Svatý Josef přichází na led s pantokem.
  • Svatý Josef rovná vodu.
  • Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
  • Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
  • Svatý Josef zháší světlo.
  • Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
  • Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.

20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
  • Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
  • Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.

21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)

PRANOSTIKY:

  • Benedikti za rovnodenní větry nelení.
  • Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
  • Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
  • Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.

VYSVĚTLENÍ:

Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.

22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

  • Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.

23. březen: svátek má Ivona

24. březen: svátek má Gabriela

25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)

PRANOSTIKY:

  • Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
  • Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
  • Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
  • Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
  • Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
  • Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
  • Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
  • Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
  • Laštovice letí, zvěstují podletí.
  • Matička Boží kuželíček složí.
  • Matka Boží trávu množí.
  • Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
  • Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
  • Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
  • Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
  • Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
  • O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
  • Panna Maria odhazuje koudel do vody.
  • Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
  • Panna Maria trávu zasívá.
  • Panna Maria zatopí i bez dřeva.
  • Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
  • Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
  • Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
  • Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
  • Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
  • Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
  • Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
  • Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
  • Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
  • Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
  • V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
  • Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
  • Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
  • Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.

26. březen: svátek má Emanuel

27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)

PRANOSTIKA:

  • Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.

28. březen: svátek má Soňa

29. březen: svátek má Taťána

30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by už mělo být teplo.

31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)

PRANOSTIKY:

  • Na Kvida už končí zima.
  • O svaté Balbíně je už po zimě.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.

Zdroj: Pranostiky na březen

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se ustrojila, předla a přitom si zpívala. Asi hodinu potom, co vstala, šla nakrmit zvířata. Babička všechna zvířata velmi milovala, ale uměla se na ně i rozzlobit. Takhle se jednou rozzlobila na psy: Sultána a Tyrla, kteří přes noc zakousli deset malých káčátek. Babička si hned běžela stěžovat panu Proškovi, kterého to pobavilo, ale psy potrestal. Psi pak již nikdy domácím zvířatům neublížili. Když babička nakrmila zvířata, chodila budit Barunku, Jeníka a Vilémka. Chlapcům pomáhala i s mytím, ale nepomáhala jim s oblékáním, protože se v moderním oblečení nevyznala a často nevěděla kam, která část oblečení patří. Když byly děti ustrojeny, tak se společně pomodlily a šly na snídani. Potom babička často předla, v létě sedávala venku na lavičce pod lípou a v zimě ve své sedničce u kolovrátku. Chodila také s dětmi na procházku, při které často sbíraly byliny a potom je sušily. Byliny také získávaly od báby kořenářky, která chodila z Krkonoš. Děti se vždy těšily, až bába přijde, protože jim pak vyprávěla o Ribrcoulovi. Babička s dětmi také sedávala u potoku, kde si děti máchaly nohy a posílaly větvičky po vodě. Když někdy trhaly květiny, chodila k nim Viktorka a nosila jim také květiny. Viktorka byla bláznivá, s nikým nemluvila, chodila v otrhaném oblečení, žila v jeskyni v lese a ve dne v noci sedávala u splavu a zpívala. Děti měly o Viktorku starost, chtěly, aby žila s nimi a přály si, aby i Viktorce patřila krásná jasná hvězda.

3. Kapitola

Dům Proškových nebyl velký, ale byl velmi hezký. Před domem byla zahrádka, dům měl dvůr, uprostřed něhož rostla lípa a pod ní stávala lavička. Kolem domu vedly dvě cesty. Jedna cesta vedla k sušírně, kde se na podzim sušívalo ovoce a ořechy, na tyto dobroty často tajně chodívali oba kluci. Vždy byli překvapení, jak to babička poznala. Kolem jejich domu často chodíval myslivec, kterého vždy babička zvala na návštěvu. Myslivec, i když měl práci, šel a někdy se u nich zapomněl. Kolem Starého Bělidla chodíval také mlynář, který si velmi rád tropil z dětí legraci. Další, kdo chodil kolem domu, byl panský hlídač, kterého se ale nejprve děti bály, protože jim služka Bětka řekla, že nosí v pytli neposlušné děti. Babička ale Bětce vyhubovala. Děti i tak neměly o hlídači dobré mínění, protože věděly, že krade. Z domu také někdy zahlédly kněžnu, které jezdila na koni po okolí. Večer za babičkou a dětmi chodila na návštěvu Kristla, dcera hospodských. Kristla byla velmi krásná.

Babička raději odcházela z domu, když měla přijít na návštěvu paní správcová, protože ji neměla ráda. Paní správcová byla namyšlená a pohrdala dobrotou babičky. Při první návštěvě jí totiž babička nabídla chléb a sůl, což vzbudilo u paní správcové pohrdání.

Jednou za rok se také na Starém bělidle objevil i kupec Vlach, od kterého paní Prošková mnoho kupovala. Babička v domě ráda vítala i olejkáře, dráteníka a žida. Do domu nepustila jen cikány, o které se sice postarala, dala jim najíst, ale hned je zase vyprovodila.

Velmi ráda měla ale celá rodina myslivce Beyera z Krkonoš. Ten měl velice rád Jeníka, kterého ostatní považovali za Lucipera. On by ho rád vzal k sobě do hor jako myslivce. Rád a hezky vyprávěl o životě myslivce v horách.

4. Kapitola

Každou neděli se babička vystrojila a vydala se do kostela na mši. Ze mše se pak vracela s lidmi z okolí. Děti na ní čekávaly a chodily jí naproti. Ona jim vždy z kostela něco přinesla, například jablíčko. Dětem se velmi líbilo, jak to babičce v neděli velice sluší. Někdy po obědě si přisedla k Barunce a nechávala si vískat vlasy, občas u toho také usnula. Odpoledne vzala děti a šly společně do mlýna, kde jim mlynářka připravila hostinu. Děti si tam hrávaly s mlynářovic Mančinkou a s dětmi Kudrnů. Kudrnovi byli chudou rodinou, ale dobře živenou, protože se nebáli jíst vrány, kočky a veverky. Mnoho lidí včetně paní mlynářové se jich proto štítilo. Zároveň ale také se paní mlynářová nebála tyto děti nakrmit. Jednou u nich kočku ochutnala i Mančinka, která si ale myslela, že je to zajíček. V létě si děti spolu hrály za stodolou, v zimě si hrály na peci. Někdy si hrály na rodinu a na školu. Při jedné návštěvě jim tam babička vyprávěla, jak dostala tolar od císaře Josefa. To se takhle vydala se svou kmotrou k Novému Plesu, aby tam prodaly vlněné houně, které vyrobily. Potkaly pána, který se rozhlížel po kraji dalekohledem. Tehdy velmi mladá babička se do toho dalekohledu směla i podívat. Když se neznámý muž dozvěděl, že se obě každý den modlí za císaře a jeho matku, dal babičce tolar a koupil od nich houni za vysokou cenu. Také jim prozradil, že to on je císař. Tento příběh se všem velmi líbil. Večer se pak babička vydávala k hospodě, kde byla zábava. Ráda pozorovala Kristlu, která se chlapcům velmi líbila.

5. Kapitola

Jednou za dva – tři týdny se babička s dětmi vydávala na návštěvu k rodině myslivce. Jednou se cestou zastavily pod zbořeninou rýznburského hradu a děti babičku zavedly do altánku, kde někdy sedávalo panstvo a snídalo. Odtud pozorovaly krajinu a Jan vzpomínal na příběh o ovčákovi Ctiborovi, který kradl v lese, vytrhl jedli i s kořeny. Viděl ho pán a odpustil mu to, protože ovčák nezapíral. Dokonce mu dal jídlo pro jeho rodinu a vzal ho jednou na turnaj do Prahy, kde Ctibor bojoval a také zvítězil. Babička zase dětem vyprávěla příběh o kostelíčku na Boušíně. Kdysi se Turýnským narodila holčička, která byla hluchá i němá. Tato holčička se jednou sama vypravila podívat na beránky, ale ztratila se v lese a nemohla najít cestu zpět, bála se a měla hlad a žízeň. V tom se najednou ocitla u studánky a začala se modlit. Holčička najednou začala slyšet zvuk zvonečků. Zvonily zvonečky oveček, které se blížily ke studánce i s pastevcem. Dívka ovčáka oslovila. Ovčák dovedl děvče k rodičům, kteří byli šťastní, že jejich dcera mluví a slyší a z vděčnosti postavili u studánky tento kostelík. Děti poslouchaly příběh, který jim babička vyprávěla, a spatřily, že se k zřícenině blíží kněžna na koni. Děti i babička se s kněžnou pozdravily. Babička kněžně nabídla jahody a u toho kněžně vyprávěla, že ona sama jahody nejí od okamžiku, kdy jí zemřelo dítě. Kněžna se jí ptala, proč tomu tak je. Babička ji vyprávěla, že v nebi chodí Panna Marie a rozdává ovoce malým dětem, žádné ale ovoce nedostanou ty děti, jejichž matky je jedí. Když to kněžna slyšela, svou jahodu odložila. Přijala ale jahody jako dárek a pozvala babičku i s dětmi druhý den na zámek. Kněžna odjela a děti se velmi těšily na zítřejší návštěvu. Děti s babičkou pokračovaly v cestě k myslivně. Děti si šly hrát se dvěma syny myslivcovými. Hospodyně zatím připravila hostinu. Babička jim vyprávěla, že se potkaly s kněžnou. Myslivec babičce říkal, že kněžnu lituje, protože má kolem sebe mnoho lidí, kteří jí lžou. Myslivec vyprávěl příběh o Viktorce.

6. Kapitola

Viktorka pocházela z rodiny sedláka z Žernova. Bývala to velmi krásná a pracovitá dívka. Mnoho mládenců si ji chtělo vzít, ona ale žádného nechtěla. Za Viktorkou ale začal chodit jeden myslivec. Byl všude, kde ona. V kostele, na louce, ve vesnici. Měl černé oči, které Viktorku neustále pronásledovaly. Kvůli jeho očím mu lidé říkali černý myslivec. Viktorka si stěžovala dívkám, že všude za ní chodí, dívky si myslely, že jí to nevadí, že kdyby jí to vadilo, tak mu to jistě dávno řekla. Viktorka jim prozradila, že mu to již vzkázala po jeho příteli, ale on jí odpověděl, že si může chodit, kam bude chtít. Viktorka se rozhodla, že si vezme prvního muže, který jí bude chtít, jen aby zmizela z vesnice. O ruku jí přišel požádat muž jménem Tondy Šíma. Viktorka se sňatkem okamžitě souhlasila, což přišlo rodičům divné, když do té doby všechny muže odmítala. Matka se jí tedy zeptala, čím to je a Viktorka se jí svěřila se svým strachem z černého myslivce. Matka jí proto vzala ke kovářce, která měla zkušenosti s různými uhranutími. Kovářka jí pochválila, že s ním nikdy nemluvila a dala jí škapulíř, který měla neustále nosit na krku a neměla se s myslivcem vůbec bavit. Svatba Viktorky a Tondy byla domluvená za tři neděle. Viktorka byla veselejší, ale někdy ji stále trápil strach z toho, že ji myslivec pozoruje. Jednou se ale vydala na louku na jetelinu, ale poranila se, čeledín jí tam našel s nohou ošetřenou. Kovářka se pak od Viktorky dozvěděla, že ji pomohl myslivec, který jí nohu ovázal a vyznal jí lásku. Když se dozvěděl, že se před ním chtěla chránit škapulířem, tak jí ho vzal. Kovářka tušila, že to nevěstí nic dobrého. Viktorka zůstávala ve své komůrce a ležela celé dny jako zabitá. Mezitím myslivci dostali rozkaz odchodu. Večer se Viktorka od sestry dozvěděla, že myslivci odtáhli a že jí černý myslivec vzkazuje, že se ještě uvidí. Ráno nebyla Viktorka doma. Utekla za myslivcem. Přes rok Viktorku ve vesnici nikdo neviděl. Po roce jí ale spatřili ovčáci, jak se potuluje u lesa. Zjevně byla těhotná, s nikým nepromluvila, lidí se stranila. Našla si úkryt v jeskyni. Rodiče i sestra se jí snažili dostat domů. Jednou večer vzala Viktorka své dítě ke splavu a hodila ho do vody. Od té doby každý večer a noc zpívala u splavu ukolébavku. Tonda si nakonec vzal Viktorčinu sestru. V den svatby se ve dvoře domu objevila Viktorka a rozhodila tam květiny. Viktorka se do rodného domu vrátila jen jednou, a to když jí umíral otec. Mařenka jí tam přivedla. Viktorka vložila svému nemocnému otci do rukou petrklíč a ten umíral šťastný, že Viktorku ještě vidí. Viktorka pak utekla. Patnáct let žila sama v lese. Před lidmi většinou utíkala, s nikým nepromluvila, jen jednou napadla německého písaře ze zámku a pokousala ho. Ze spárů Viktorky ho dostali dva pacholci, písař pak z Čech zmizel, ale nikdo jeho odchodu nelitoval.

Myslivec dovypravoval a babička s dětmi se vypravila zpět domů.

7. Kapitola

Druhý den se babička s dětmi chystala na zámek. Matka dětem před cestou přikazovala, aby se chovaly slušně. Překvapilo ji, že babička s sebou nese plachetku, přestože neprší. Babička nechtěla jít s prázdnýma rukama. Cestou potkaly dětí Kudrnů, které jim záviděly, že jdou do zámku. Babiččina vnoučata jim slíbila, že jim něco ze zámku přinesou a budou jim vyprávět. Všichni, koho cestou k zámku potkali, je mile zdravili. Jiná atmosféra byla ale na zámku, tam se lidé chovali namyšleně, a když už se rozhodli babičku pozdravit, tak zdravili v cizích jazycích, ve kterých babička neuměla odpovědět. U bran zámku je vyzvedl pan Prošek a dovedl je do zámku a nechal je paní kněžně u komorníka Leopolda ohlásit. Leopold se netvářil nadšeně a nechal je čekat, protože nevěřil, že by je kněžna opravdu přijala. Kněžně je přijala ve svém překrásném kabinetě v světlozelené barvě. Babička i děti se kněžně poklonily. Kněžna nabídla babičce, aby se posadila, ta se ale bála, aby se s ní sedátko nepropadlo, přesto se ale posadila. Kněžna si povídala s dětmi, když vstoupila komtesa Hortensie, která byla kněžninou schovankou. Hortensie dala dětem, babičce i kněžně jednu z růží, které natrhala. Hortensie pak děti odvedla, aby jim ukázala zámek. Kněžna mezitím přikázala Leopoldovi, aby nechal přichystat snídani. Kněžna pak ukazovala babičce svou rodinu na obrazech, babička jí vyprávěla o jejím setkání s císařem Josefem a přiznala, že i znala pruského krále, protože její manžel Jiří sloužil v pruské armádě. Babička kněžně vyprávěla, jak byla se svým mužem v Kladsku, když byl ve válce, jak byl zraněn a od tohoto zranění zemřel, jak tam zůstala sama se třemi dětmi a pomohl jí manželův nejlepší přítel. Nakonec se rozhodla, že se vrátí radši do Čech, než by tam zůstala a dala děti do výchovy. S dětmi šla sama a bylo to velmi těžké, často neměly co jíst, ale vždy se našli dobří lidé, kteří jim pomohli. Když už přišla domů, popadl ji strach, jak ji přijmou její rodiče. Ti ji nejprve nepoznali, ale pak byli šťastní, že se jim vrátila i s dětmi, i když Jiřího litovali. Kněžně také vyprávěla o svých dětech. Jak se její syn Kašpar učil na tkalce a pak se vydal do světa, nakonec se usadil v Dobrušce. Děvčata se věnovala domácím pracím, aby mohly jít do pořádné služby. Terezka pak šla k sestřenici pracovat do Vídně. O Terezu se sestřenice Dorota starala jako matka. Pomohla jí i se svatbou. Na místo Terezy šla pak k Dorotě mladší Johanka, která se tam má velmi dobře. Babička také vyprávěla, jak jí zemřeli rodiče šest týdnů po sobě, ani smrt je nerozdělila.

Kněžna pak odvedla babičku do salónu, kde byly i děti s Hortensií. Babička snídani odmítla, protože byla zvyklá snídat polévku. Hortensie jim dala peníze pro Kudrnovy děti. I kněžna jim chtěla pomoci, babička jí ale poradila, aby spíše dala Kudrnovi práci. Ta slíbila, že z něj udělá poklasného, protože to se může procházet po polích i se svým flašinetem. Kněžna babičce řekla, že jí pro příště může říct kdykoli, cokoli, vždy ji ráda vyslechne. Když babička s dětmi odešla, kněžna se za nimi dívala a prohlásila na babiččinu adresu: „Šťastná to žena!“

8. Kapitola

Na louce si hrála Adélka s bratry. Jan a Vilém pozorovali mravence, Adélka si zase hrála s beruškou. Přijela k nim Hortensie a chlapcům vyprávěla o mravencích. Ti ji poslouchali a mezitím přišla babička s Barunkou a nesly různé kvítí a koření. Hortensie se divila, k čemu to nesou, jestli tu nemají lékárnu. Babička jí vysvětlila, že lékárna je daleko a někdy je takové léčení drahé, ona o bylinkách něco ví a některé léky si umí sama vyrobit. Lidé z okolí si pak pro ně chodí. Barunka Hortensii také prozradila, že květiny nesou na věnce na oslavu Božího těla, protože Barunka a Mančinka půjdou za družičky stejně jako Helena a Adéla a kluci za sedláčky. I Hortensie půjde na procesí. Hortensie vzpomínala na život v Itálii, teď již neměla žádné příbuzné. V Itálii jí zůstala přítelkyně Giovanna, po které se jí stýskalo. Byla ale kněžně vděčná, že ji přijala a velmi ji za to milovala. Hortensie děti s babičkou doprovodila kousek cesty a děti se mohly vystřídat v jízdě na jejím koni. Druhý den bylo krásně a děti se chystaly na procesí. Došli všichni do města, kde šli do kostela. Děti nedávaly úplně pozor, všímaly si i kněžny a Hortensie, které seděly nad lidmi. Potom následoval průvod, všude se to hemžilo nádhernými kroji. Babička s dětmi se chystala domů, rodiče tam hodlali zůstat na oběd. Babička nabídla Kristle, aby jela s nimi. Ta se ohlížela po jednom mladíkovi i on se na ni díval. Tento mladík Jakub Míla se k nim přidal na cestu, z čehož měla Kristla radost. Cestou si v kočáře povídali. Například o Taliánovi, který Kristlu pronásledoval, Mílu to zlobilo. Když dojeli domů, tak babička doma pověsila čerstvé věnečky.

9. Kapitola

Ve svatojánský předvečer se na Starém Bělidle konaly přípravy na oslavy svátků pana Proška. Všude se uklízelo a peklo. Vše se chystalo dlouho do večera. Babička ještě v noci kontrolovala, že všude pozhasínaly oheň a že nic nehrozí. Radši se šla podívat i do pece na stráni. V sadě viděla, jak se na stráni mihla bílá postava a poznala, že je to Kristla, která jistě uvila svatojánský věneček, aby zjistila, kdo bude její milý. Babička u toho zavzpomínala, jak sama kdysi vila věneček a spatřila pak tvář svého manžela. Druhý den byli rodiče v kostele, a děti na ně čekaly. Věnec, přání a dary byly přichystané doma na oslavy. Přišla i Kristla, která malému Janovi donesla holoubátka jako dárek. Kristla babičce u toho vyprávěla, jak se zase u nich v hospodě objevil Talián, který jí nadbíhal, ale že přišel i Míla se svými přáteli a dělali si z Taliána legraci, až Talián naštvaně odešel. Talián pak u ní večer zaťukal na okénko, na pomoc jí přišel Míla s přáteli. Míla totiž šel za Kristlou a viděl Taliána, jak se blíží k jejímu okénku. Namazali mu nohy kolomazí a přivázali ho k bidlu. Talián takhle sám musel dojít do zámku. Kristla se teď bála, aby se jim nepomstil tak, že by přemluvil rychtáře, aby musel Míla na vojnu, která trvala 14 let. Babička se snažila Kristlu utěšit. Přijeli rodiče a začali oslavy svátku. Přišel i myslivec a mlynář. Objevila se i kněžna s Hortenzií, které se neostýchaly usednout ke stejnému stolu s dalšími hosty. Malý Jan od nich dostal krásnou knihu se zvířaty. Kněžna si moc hezky povídala s myslivcem a shodli se, že by neměl trestat malé krádeže, které slouží k tomu, aby se lidem ulevilo v jejich bídě. Babička také kněžně řekla o Taliánovi, ta slíbila, že se o to postará. Všichni obdivovali, jak se babička baví s paní kněžnou. Oslavy trvaly do noci.

10. Kapitola

Přiblížila se doba pouti, i babička s panímámou, Kristlou, Mančinkou a Barunkou se na pouť vydaly. Cestou potkaly pastevce, který pozorováním brouků dokázal poznat, jestli bude pršet, nebo ne. Vůdce pouti Martinec rozhodl, že se vydají na cestu, nejprve se ale pomodlili, poté se pokropili svěcenou vodou, vzali kříž a rozloučili se s těmi, kteří s nimi neodcházeli. Cestou se zpívalo a rozjímalo. Barunka byla velmi zvědavá na okolí a snažila se babičky vyptávat, ale babička jí odmítala při pouti odpovídat, měla se raději modlit. Děvčata se ale raději věnovala lesním jahodám. Večer došli poutníci do Svatoňovic. Nejprve šli ke studánce, která byla u kostela, u té se pomodlili a napili se vody. Poté se lidé rozešli k noclehu. Babička a panímáma spaly u paní správcové, kterou znaly z mládí. Kristla s Ančou spaly u jedné vdovy, Kristla doufala, že druhý den se k nim přidá i Míla s Tomešem, který měl rád Anču, a chystali svatbu. Anča si přála, aby se Míla vyslovil a aby Kristla se vdávala ve stejný den jako ona. Druhý den u kostela opravdu čekal Míla i Tomeš. Po kostele se všichni šli vykoupat a poté si kupovali poutí, mnoho z nich kupovalo poutí i pro své známé. Babička velmi litovala paní Fouskovou, která si přála klokočový růženec, ale neměla na něj dost peněz. Babička se tajně domluvila s jedním prodejcem a zbytek za paní Fouskovou doplatila. Barunka si toho ale všimla. Kristla si koupila obroučku s hořícími srdci, Míla si také koupil obroučku, ale se dvěma složenýma rukama. Poutníci se pak rozloučili se svými hostiteli a vydali se domů. Cestou si děvčata všimla, že chlapci opravují velký hrob s devíti křížky. Anče jim vyprávěla, že se kdysi měl panoš Heřman oženit. V den svatby ho jeho matka přemlouvala, aby ke své milé nejezdil, že se něco špatného stane. On ale vyrazil, a když jeli na svatbu, tak je přepadl druhý nápadník dívky se svými kamarády. Začali se bít a Heřman byl zabit, když to dívka viděla, tak si do srdce vrazila nůž. Svatebčani pak zabili i Heřmanova soka, zahynulo při tom právě devět lidí. Stará Fousková na to ale Anče řekla, že to bylo trochu jinak. Prý byl Heřman zabit na cestě k nevěstě spolu s jeho mládek a starosvatem. Nevěsta mezitím na něj čekala, a když slyšela zvonit umíráček, tak chtěla vědět, kdo zemřel. Zjistila, že Heřman a u jeho těla si pak probodla srdce. Ženy se shodly na tom, že je těžko někdo může rozsoudit, který příběh je pravdivý. Míla jen pravil, že byl přece jen Heřman šťastnější, než jeho sok, protože on věděl, že ho jeho vyvolená miluje. Děvčata pak na kříže pověsily věnce a pomodlily se. Nedaleko Žernova na ně čekali jejich sousedé. Po modlení v kostele, poděkovali jejich vůdci, postavili kříž do kapličky a rozešli se do svých domovů. Když se loučila Anča s Kristlou, všimla si, že má Kristla jiný prstýnek, než si koupila. Míla to vysvětlil. Kristla mu dala srdce a on jí ruku. I Proškovi čekali na své poutníky.

11. Kapitola

Na podzim odjela kněžna s Hortensií a panem Proškem do Vídně. U Prošků tak zavládl stesk po otci. I v okol domu zavládlo smutno a ticho. Stráně žloutly, a i Viktorka již byla zdálky vidět, když scházela z vrchu. Děti i babička velmi vzpomínaly i na paní kněžnu a Hortensii. Někdy se procházely s babičkou po okolí, jednou se babičky Barunka zeptala, jestli ve Vartě sedí Sibyla na mramorovém koni. Babička řekla, že ano, že podle pověsti, až se celá do země propadne, tak bude v zemi zle. Barunka se bála představy, že by opravdu česká země byla roznesena na kopytech. Babička je těšila, že lidé budou svou zemi bránit, jako by děti bránily svou matku.

O svátku Všech svatých šla babička jako obvykle do kostela a děti na ní čekaly, věděly, že jim donese svíčky a půjdou obětovat za duše. Vždy svíčky přilepily po stole a při každém pronesly jméno toho, za koho obětovaly. Poslední svíčky byly bezejména za ty, na něž nikdo nepamatuje. Týden po Dušičkách začal padat sníh. Děti se ze sněhu velmi radovaly. Měly také rády přástvy, při nichž se dračky scházely, draly peří a povídaly si, také dětem vyprávěly příběhy o strašidlech, drábech a různých nadpřirozených bytostech.

Ze zimních trhů dostala Adélka dřevěnou desku, na níž byla abeceda a velmi se těšila, až jí bude učit učitel.

Dětem se také velmi líbilo, když babička snesla z půdy kolovrat. Vždy, když předla, vyprávěla dětem pohádky a veselé písně. Jejich matku to ale velmi netěšilo, raději četla knihy ze zámecké knihovny. Děti a ostatní matčiny příběhy zajímaly jen, když vyprávěla o vídeňském životě.

Někdy se děti z babičky snažily dostat pohádku dříve, než se přadleny sešly, ale babička se nikdy nenechala umluvit. Na Staré bělidlo tak přicházely přást Krisla, Cilka Kudrnovic, Bětčiny a Voršiny známé, panímámá s Mančinkou, paní myslivcová, někdy i Anča.

Před vánočními svátky se střídalo povídání pohádek s porovnáváním receptů na vánočky a s popisováním různých vánočních zvyků. Děti se totiž velmi těšily jak na vánočky, tak na pouštění svíček a na koledu.

12. Kapitola

Na Starém bělidle, ale i v myslivně a ve mlýně bylo zvykem, že když někdo přišel, tak dostal najíst a napít dosyta. Na Vánoce k Proškovým přijel babiččin syn Kašpar a synovec z Olešnice. Babička byla velmi šťastná. Dětem se strýček velmi líbil, obzvlášť když jim babička řekla, že vypadá jako jejich dědeček. Nemohly se na něj vynadívat. Kašpar i synovec se k dětem chovali velmi mile. Na Štědrý den byl každý v hospodářství podělen, i dobytek a drůbež. Část z večeře byla také hozena do potoku a zahrabána v sadu. Drobky se pak hodily do ohně, aby oheň neškodil. Bětka pak třásla bezem, aby věděla, kde je její milý. Ve světnici mezitím děvčata slévaly vosk a děti pouštěly svíčky v ořechových skořápkách. Mamince se to příliš nelíbilo, mezitím odkrajovala Janovi a Barunce jablíčka, u žádného z nich nebyla čistá hvězdička, nikdo z nich nebude úplně šťastný. Jablíčko ale přálo štěstí Adélce a Vilémovi. Děti se těšily na dárky od Jezulátka.

Na Štěpána šli chlapci na koledu do myslivny a do mlýna. Na Tři krále pak zas přišel pan učitel koledovat a psát tři krále na dveře. Po Třech králích se na „dlouhou noc“ sešli na Starém bělidle přátelé a bavili se a tančili. Po dlouhé noci zase přišli hody, zabíjačky, oslavy na počest svaté Doroty, kdy některé děti chodily po vesnici a v domech hrály představení z života svaté Doroty. Dětem Proškových se to velmi líbilo, jen maminka nemohla pochopit, že se jim taková hloupost mohla líbit.

Poté děti s maminkou jely do města na masopust, babička nechtěla jet. Děti jí pak vyprávěly, koho tam viděly. Poslední den masopustu byl průvod v maskách, v čele průvodu šel Masopust ověšený hrachem, každá hospodyně si kousek utrhla a dala ho husám do hnízd, aby se jim dobře sedělo.

Po masopustu začaly přípravy na Velikonoce. Babička vyprávěla dětem o Kristovi a postní neděli oblékla smutkový oděv. Přešly sváteční neděle Černá, Družebná, Kýchavná. Smrtnou neděli děti vynášely smrt. Děvčata oblékly slaměný došek Mařenu a pak jí hodily do potoka. Na Květnou neděli Barunka natrhala kočičky. Na Škaredou středu babička vynesla kolovrat na půdu, protože se blížilo teplo. Na zelený čtvrtek děti věděly, že budou snídat jidášky s medem. Med měly od pana otce. Na Velký pátek vzbudila babička z dětí jen Barunku a spolu s ní a Bětkou a Voršou se modlily podle zvyku. Spatřily Viktorku, která měla v ruce petrklíč. Barunka jí o něj poprosila a Viktorka jí ho dala. Odpoledne šla babička s dětmi k božímu hrobu. Babička v tento den držela přísný půst.

Na Bílou sobotu se v celém stavení uklízelo, vařilo a peklo. Večer šly Barunka, babička a matka na vzkříšení do chrámu. Na boží hod vzala babička do kostela ke svěcení jídlo, které pak doma jedli. Drůbež i dobytek pak dostaly také svůj díl jídla. V pondělí ženy čekala klasická koleda, kdy muži chodili a ženy řádně vymrskali. Dostali za to vajíčko a jablko.

13. Kapitola

Pomalu nastalo jaro a lidé začali pracovat na polích, začali se také objevovat hadi, ale jak babička říkala dětem, do svatého Jiří nebyli jedovatí. Chlapci učili malou Adélku otloukat vrbové píšťalky, té se to ale nedařilo. Rodině přišel dopis od tatínka, že přijede za 40 dní, Vilém se rozhodl, že udělá čtyřicet čárek na dveře a vždy ráno jednu smaže.

Mlynář si všiml, že stoupá voda, jak tál sníh. Bylo jasné, že to může být velmi zlé, ve vodě se začaly objevovat kry a voda stále stoupala. Mlynářští chodili neustále vodu strážit. Věděli, že voda pak s sebou bere vše, co jí stojí v cestě. Věděla to i babička, která nařídila, aby se věci odklidily do vrchního patra, drůbež se odstěhovala n stráň, kráva se dala k myslivcovým. K nim také šly děti s maminkou. Babička se rozhodla zůstat v domě. S ní tam zůstala Vorša a psi. Vody stále přibývalo a babička se musela přestěhovat do vrchního patra. Míla s Kudrnou šli k babičce, aby ve stavení nezůstala bez muže, ale babička poslala Kudrnu domů, když má doma děti, aby se mu něco nestalo. Ráno bylo celé údolí zatopené vodou. Naštěstí to stavení vydrželo a voda začala opadat.

Děti se těšily, že se jim pomalu tatínek vrátí, věděly, že nejprve k nim přijde pan Beyer a že budou čarodějnice a děti půjdou do školy. Také šly všechny kromě Adélky, které zůstala s babičkou. Babička je šla vyprovodit, večer na ně pak s Adélkou u cesty čekala. U cesty viděla čekat mlynářovi na Mančinku. Mlynářovi jí vyprávěli, jaké má teď Míla trápení, protože se bojí, že bude muset na vojnu. Správcova dcera se totiž na něj stále zlobí kvůli Taliánovi a rychtářovic dcera si Mílu chtěla vzít za muže, ale on jí odmítl. Bál se, že teď se mu pomstí. Děti přišly a vyprávěly, jaké to je ve škole, že se z Jana stal dohlížitel, ale sám tropí lumpárny, když to pan učitel nevidí. Stejně jako většina školáků. Také je příliš nebavila němčina. Děti se babičce svěřovaly s jejich lumpárnami, ale věděly, že jejich maminka by pro ně takové pochopení neměla.

14. Kapitola

Po prvním máji neměly děti ve čtvrtek školu a pomáhaly babičce v zahrádce. Potom se dozvěděly, že přišel dopis od tatínka, že nebude moct přijet, protože Hortensie onemocněla, a tak zůstávají ve Vídni. Děti i maminka plakaly. Také velmi litovaly Hortensii. Babička se snažila Terezku rozveselit, a tak jí posílala po návštěvách, aby přišla na jiné myšlenky. Věděla, že má Terezka manžela ráda a že se bez něj trápí. Na zahrádku za babičkou a Barunkou přišla Kristla a byla velmi uplakaná, že si je jistá, že Mílu odvedou. Babička se jí snažila utěšit, že jistě ho otec vyplatí. Kristla ale říkala, že Mílův otec již nemá peníze a že její otec jí na to peníze nedá. Navíc pokud Mílu odvedou, tak ji jistě budou nutit, aby se vdala za jiného, ale ona jiného nechce. Babička pak poslala Barunku za dětmi a vyprávěla Kristle, jak to bylo s ní a jejím manželem, když byla mladá. S Jiřím se znali od dětství, protože vyrůstali v sousedních chalupách, Jiří se měl ale stát knězem, jak si jeho matka přála, a tak na to studoval. Stal se ale tkadlcem, jak si přál jeho strýc a pak šel do světa. Když se vrátil, zakoukali se do sebe. Jenže v té době babičce nadbíhal jeden důstojník. Jiří se vrátil zrovna nešťastně, když muže brali k odvodům, a tak se musel u matky schovávat, aby ho neodvedli. Jednou ale večer slyšel, jak si důstojník počkal na babičku a zasáhl. Důstojník se mu chtěl pomstít, a tak Jiří utekl do Kladska, kde se měli sejít o pouti. Tam se také sešli a babička zjistila, že se mezitím z něj stal voják. Jednou šel s nejlepším přítelem do hospody, opili se a ráno zjistili, že se upsali, že narukují do pruské armády. Jiří babičku prosil, aby s ním zůstala a vzala si ho. Ta souhlasila. Pak se s jeho strýcem vydala domů, aby to vysvětlila rodičům. Ti neměli velkou radost. Babička se pak vrátila za Jiřím. Když babička dovyprávěla, přišel za nimi Míla, že je voják a musí za tři dny narukovat.

15. Kapitola

Když šla jednou babička opět dětem naproti ze školy, nesla jim šťastnou novinu, že přijel na návštěvu pan Beyer a s ním jeho syn. Kluci se šťastně hnali domů, i pan Beyer je rád viděl. Děti velmi zaujal chlapec, kterého pan Beyer nazýval Orel. Orel byl zhruba ve věku Barunky. Dětí se vyptával, jak se jim líbí ve škole a jestli by Jan raději nešel k němu do lesa. Orel se jde dětem pochlubit s ručnicí a Jan se mu na oplátku chlubí knihou, kterou dostal od Hortensie. Pan Beyer se velmi těší, až k němu půjde Jan, ale Jana trochu mrzí, že tam nebude v tu dobu Orel, protože ten půjde zase k jejich myslivci, aby poznal trochu lehčí práci. Pan Beyer ho utěšuje, že má ještě dva mládence a dceru Mařenku. Paní Prošková všem oznamuje, že je Hortensii lépe a že brzy přijedou, kněžna se s Hortensií zdrží ale jen 14 dní, pak pojedou do Itálie. Všichni jsou rádi, že je Hortensii lépe. Na návštěvu přišel i myslivec. Ten vyprávěl, jak za ním přišel správce pro dříví. Myslivec mu dal ťafku za chudáka Mílu. Babička panu Beyerovi vyprávěla, oc se Mílovi stalo. Děti se vrátily a Orlík říkal, že viděl Viktorku. Pan Beyer se velmi divil, že ještě žije. Pan myslivec mu říkal, že jí kolikrát vídá a že již neumí představit, že by jí nepotkával, protože mu k tomuto místu patří. Pan Beyer ho chápe, i on má místa a věci v lese, které rád navštěvuje. Myslivec k tomu přidává příhodu, jak pokáceli krásnou břízu, jemu jí bylo velmi líto, měl pocit, že k němu mluví a prosí ho, aby jí zachránil. Beyer zase vzpomíná, jak jednou špatně střelil srnu a ta byla zraněná, a tak musel k ní a nožem ji zabít. Velmi litoval, že jí způsobil takovou bolest. Od té doby nerad střílí srnky, vždy před sebou vidí její oči. Pak pokračoval příběhem o popravě dvou mužů. Jeden byl ve tváři krasavec a zabil svého nejlepšího přítele. Druhý byl velmi ošklivý a zabil ženu, která ho trápila. Všichni velmi litovali popravy krasavce. Beyer šel do vězení za tím ošklivým, protože pocházeli ze stejné krajiny. Ten byl moc rád, že za ním někdo přišel a ruku mu podal. Řekl Beyerovi, že kdyby se k němu někdo choval předtím tak hezky jako on, tak by nezabil.

Maminka rozhodla, že děti nemusí druhý den do školy, aby si užili návštěvu. Druhý den po snídani šli chlapci s Beyerem do myslivny a babička s Barunkou a Adelkou do hospody rozloučit se s Mílou. Hospoda byla plná lidí. Krista velmi trpěla, že se musí s Mílou rozloučit. Babička se s Mílou loučila se slovy, že jejich loučení snad nebude na dlouho. Tak dala milencům naději. Odpoledne se i Beyer s Orlíkem loučili. Paní Prošková jim dala jídlo na cestu, chlapci dali Orlovi něco na památku, barunka mu dala pásku okolo klobouku. Adélka mu na radu babičky dala růžičku, co dostala od Hortensie. Pan Beyer říkal, jestli to není škoda, že ji jistě ztratí v lesích. Orel ale řekl, že se o ní bude starat a nosit jen ve svátek. Nikdo tenkrát netušil, že jednou si Orlík Adélku vezme.

16. Kapitola

Bylo krásné léto a na zámku se vše chystalo na příjezd hraběnky. Paní Prošková na úklid pomáhala dohlížet. Mnozí se na příjezd hraběnky těšili, ale někteří, kteří v době její nepřítomnosti byli pyšní, začali se chovat mileji. Babička se za kněžnu modlila každý den, sama její příjezd s napětím očekávala a nejen kvůli příjezdu jejího zetě. Na začátku srpna, když začínaly žně, tak kněžna přijela. Dcera správce byla velmi zklamaná, protože Talián s ní nepřijel. Babička byla jen smutná, že s Janem nepřijela Johanka, která v dopise slibovala, že tak učiní, aby babičce představila muže (Chorvata), kterého si chce vzít. Prošek ale babičce dal od ní dopis o tom, že je strýc nemocný a ona nemůže Dorotu nechat na práci samotnou, také že po svatbě jak to bude možné, tak přijede s ním do Čech. Její ženich se jmenuje Jura. Pan Prošek babičku ujistil, že je Jura dobrý člověk a kovář. Děti se těšily, že s nimi tatínek zůstane celou zimu a bude je vozit na saních. Děti tatínkovi vyprávěly, co je nového. Na návštěvu přišli i myslivcovi, kteří se vyptávali na zdraví Hortensie. Podle tatínka byla Hortensie zdravá, ale velmi ze změnila, vypadá smutně a nešťastně. Kněžna se rozhodla, že ji provdá za syna jejich přátel, který je velmi hodný. Pan Prošek velmi litoval Mílu a Kristlu, sám vzpomínal, že byl na vojně jen 14 dní, pak ho vyplatili a on je za to rád, ale že kdyby šlo o rodinu, tak by šel i bojovat. Přivítat se přišla i Kristla, potom také babičce přečetla dopis od Míly, jak na ní myslí, že se mu stýská a neustále musí myslet na ta slova, která mu řekla babička, jestli Kristla neví, jak to babička myslela, že se snad zase brzy uvidí. Babička jí ale svůj plán neprozradila.

Začala se ale častěji vyptávat pana Proška, jak kněžna tráví svůj volný čas. To Proška překvapilo, protože babička nikdy nebyla na zámek tak zvědavá. Za několik dní odjela rodina Proškových do města a doma zůstala jen babička, aby hlídala dům. V tom viděla Hortensii, jak se k ní blíží. Hortensie se divila, že je babička sama, ta jí prozradila, že se rodina vydala do města, aby si užila otce. Hortensie se cítila vinna, že kvůli její nemoci byl pan Prošek tak dlouho od dětí. Babička jí utěšovala, že si to Bůh přál. Babička viděla, že Hortensie je smutná, a tak se jí ptala, co jí je. Hortensie jí ale příčinu svého trápení neprozradila. Hortensie se vyptávala, co je nového a prozradila, že kněžna jela do myslivny a že se zde sejdou, protože Hortensie chtěla malovat. Babička Hortensii donesla chléb, med, máslo a smetánku. Obě spolu poseděly pod lípou a Hortensie babičce ukazovala, co nakreslila. Kreslila místní okolí, nakreslila i Viktorku. Hortensii zajímalo, jestli opravdu nejde Viktorce nějak pomoci. Babička jí řekla, že ne a že je to tak lepší. Babičkasi také všimla obrázku moc hezkého muže. Hortensie jí prozradila, že je to její učitel malování a začervenala se u toho, takže babička poznala, co Hortensii vlastně trápí. Hortensie poprosila babičku, jestli by jí mohla namalovat, aby obrázek děti měly na památku. Babička se styděla, nakonec ale souhlasila pod podmínkou, že děti obrázek nedostanou, dokud neumře. Přišla kněžna a babička u ní prosila o pomoc pro Mílu a Kristlu. Kněžna slíbila, že se o něco pokusí. Také dovolila babičce, aby přišla do zámku a Hortensie jí mohla malovat a ona sama předá obrázek babiččině rodině po její smrti.

17. Kapitola

Druhý den ráno bylo všem jasné podle dusna, že přijde bouře. Bouřka také přišla a pan Prošek viděl Viktorku stát pod stromem, volal na ní, aby se schovala. Ona toho ale nedbala. Celá rodina byla doma během té bouřky. Všichni se báli. Najednou blesk udeřil přímo nad jejich domem, naštěstí se domu nic nestalo. Druhý den viděli, že blesk narazil do staré hrušky, která měla větve nad domem. Babička se pak vydala do zámku, kde byla přivedena přímo ke kněžně, která s ní potřebovala mluvit. Zeptala se babičky, jak myslela tu narážku, že se Hortensii udělá lépe až přijde do Itálie a uvidí, co má její srdce rádo. Babička jí tedy prozradila, že si všimla, že Hortensie si nechce vzít hraběte, ale že má rada učitele malování. Kněžna byla překvapená, protože Hortensie o něm nikdy nemluvila. Kněžna byla ráda, že jí to babička prozradila, přeje si jen štěstí Hortensie. Babička se pak vydala domů, kde se dozvěděla, že Viktorku zasáhl blesk, když stála pod stromy u její jeskyně. Myslivec jí našel a donesl jí do myslivny, kde ji připrav k pohřbu.

Druhý den babička šla s dětmi do zámku a když vyprávěly kněžně a Hortensii o smrti Viktorky, kterou měly rády, tak Hortensie slíbila, že jim a myslivcovým Viktorku namaluje. Potom začala Hortensie malovat děti. Ty se na své obrázky těšily. Babička to s radostí sledovala a krotila neposednost dětí, u toho si všímala, že vypadá Hortensie šťastnější, také se sem tam zadívala na babičku, líbala ji na čelo, hladila vlasy, dokonce i ruku jí políbila, věděla, že to babička jí zajistila její štěstí.

Potom se šla celá rodina kromě paní Proškové rozloučit s Viktorkou. Kterou myslivec nechal pochovat u kostela, který turynský pán nechal postavit za uzdravení své němé dcery. Myslivec ještě k jejímu hrobu zasadil jedli, protože je Viktorka měla ráda.

18. Kapitola

Z podobizen dětí měla celá rodina radost. Protože kněžna s Hortensií se chystaly do Itálie, určil pan správce termín dožínek na konec pšeničných žní. Kristla jako nejkrásnější dívka z okolí měla paní hraběnce předávat věnec. Vše se na tuto slávu chystalo, Kristla byla velmi nervózní. Při oslavách se všichni bavili, ženci vyvolávali paní, aby dlouho byla živa a zdráva. Za to jim paní kněžna děkovala, nejvíce děkovala Kristle za věnec hezké přání. Také řekla Kristle, že si všimla, že všichni jsou v páru, jen ona je sama, a proto jí obstarala tanečníka. V tom ze salónu vyšel Míla v selském oblečení. Kristla byla šťastná. Kněžna nechtěla, aby jí děkovali, a tak zašla raději do salónu. Všichni koukali, kde se tam Míla vzal, ten rozdal mezi všechny měšec, který mu pro ně dala Hortensie. Oba velmi děkovali babičce, protože věděli, že je to její práce. Kristla babičce také žertem hrozila, protože babička věděla, že byl Míla schován u Václava, aby o něm nevěděla. Všichni tančili a bavili se. Babička byla ráda, že se vše podařilo, jak si přála. I přes to, že psaníčkům příliš nevěřila, požádala Barunku, aby s ní napsala dopis Johance. V něm jí psala, jak se zdravotně cítí, že doufá, že u Dorotky jsou už všichni zdraví, že má Johanka její svolení k sňatku, že je ráda, že má někoho ráda a že věří, že je Jura hodný člověk.

Několik dní před svatou Kateřinou se konala svatba Míly a Kristly. Babička jim byla za starosvatou. Svatba byla krásná s mnoha zvyky, ženich musel svou nevěstu poznat, s pláčem nevěsty, s tlampačem, se zkouškou zvědavosti nevěsty i s přípravou na svatební noc. Oslavy se konaly několik dní.

Vše dobře dopadlo. Babička si Staré bělidlo velmi oblíbila, stejně jako svojí pohorskou vesnici. Cítila se zde šťastná a doma. Vnoučata jí pomalu vyrostly. Také kněžna se po dvou letech na panství vrátila, ale se smutnou zprávou, že Hortensie zemřela, ale zanechala po sobě krásného chlapečka, kterého teď kněžna vychovává. Lidé ani neviděli, jak babička stárne a jak se její zdravotní stav horší. I paměť jí opouštěla. Přesto se všichni rádi do Starého bělidla vraceli. I Barunka přijela, aby se rozloučila s babičkou. Když babička zemřela, Barunka jí zatlačila oči, Kristla otevřela okno, aby duše mohla odletět, Vorša běžela na přání babičky k úlům zvěstovat včeličkám, že babička zemřela. Všem bylo smtno. Třetí den se konal pohřební průvod, kterého se zúčastnili lidé i z okolí. Tento průvod pozorovala kněžna z okna a pronesla smutným hlasem: „Šťastná to žena!“

Zdroj: Babička

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

PODSTATNÉ JMÉNO

ROD, VZOR

VÝZNAM SLOVA

PŮVOD SLOVA

Kabanos

Mužský, hrad

Laciný točený salám

Z románských jazyků

Kabaret

Mužský, hrad

1. zábavní podnik s humoristickým programem;

2. pořad humoristického rázu

Francouzština

Kabát

Mužský, hrad

Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže

Čeština

Kabátek

Mužský, hrad

Zdrobnělina od slova kabát

Čeština

Kabel

Mužský, hrad

Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu

Angličtina, francouzština

Kabela

Ženský, žena

Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška

Němčina

Kabelka

Ženský, žena

Malá dámská kabela = taštička

Němčina

Kabelogram

Mužský, hrad

Telegram poslaný podmořským kabelem

Angličtina

Kabina

Ženský, žena

Malá uzavřená místnost

Francouzština

Kabinet

Mužský, hrad

  1. Menší místnost pro školní sbírky;

  2. vláda

Francouzština

Kabonění

Střední, stavení

Mračení se

Čeština

Kácení

Střední, stavení

Vyvrácení, porážení

Čeština

Kacíř

Mužský, muž

  1. křesťan odchylující se od oficiální církevní věrouky;

  2. zastánce názorů odchýlených od oficiálních

Řečtina

Kacířství

Střední, stavení

Názory odchylující se od oficiální věrouky

Řečtina

Káča

Ženský, žena

Hračka ve tvaru obráceného kužele, která se při otáčení kolébá

Čeština

Káče

Střední, kuře

Kachně

Čeština

Káčátko

Střední, město

Zdrobnělina od slova kachně

Čeština

Kačena

Ženský, žena

Kachna

Čeština

Kačenka

Ženský, žena

Zdrobnělina od slova kachna

Čeština

Kačer

Mužský, pán

Samec kachny

Čeština

Káď

Ženský, píseň

Velká široká dřevěná nádoba

Čeština

Kadence

Ženský, růže

  1. efektní zakončení hudební skladby akordy;

  2. virtuózní vložka v koncertě;

  3. melodická linie věty

Italština

Kadeř

Ženský, píseň

Zvlněný pramen vlasů

Čeština

Kadeřavost

Ženský, kost

Choroba rostlin projevující se zprohýbáním listů

Čeština

Kadeření

Střední, stavení

Vlnění

Čeština

Kadeřník

Mužský, pán

Muž odborně upravující vlasy

Čeština

Kadeřnictví

Střední, stavení

Podnik věnující se úpravě vlasů

Čeština

Kadet

Mužský, pán

  1. čekatel na povolání důstojníka;

  2. chlapík;

  3. krasobruslařský skok s půlobratem ve vzduchu

Francouzština

Kadidelnice

Ženský, růže

Nádoba na vykuřování kadidlem

Čeština

Kadidlo

Střední, město

Ztuhlá pryskyřice užívaná k vykuřování při náboženských obřadech

Čeština

Kádinka

Ženský, žena

Skleněná válcovitá laboratorní nádobka

Čeština

Kadlub

Mužský, hrad

Forma k odlévání, lisování

Čeština

Kadmium

Střední, město

Stříbrolesklý tažný kovový prvek

Z řeckého osobního jména

Kádr

Mužský, hrad

  1. skupina osob tvořících základ nějakého celku;

  2. politicky a odborně přijatelný pracovník

Francouzština

Kádrovák

Mužský, pán

Kádrový pracovník

Francouzština

Kádrování

Střední, stavení

Prověřování po kádrové stránce

Francouzština

Kafe

Střední, moře

Káva

Arabština

Kafr

Mužský, hrad

Aromatická látka užívaná v lékařství a ve výrobě

Orientální jazyky

Kaftan

Mužský, hrad

Černý dlouhý plášť

Perština

Kahan

Mužský, hrad

Zařízení k zahřívání a svícení

Čeština

Kahánek

Mužský, hrad

  1. lampička, malý svícen;

  2. mít na kahánku = být velmi nemocný

Čeština

Kachel

Mužský, stroj

Dutá keramická tvárnice

Němčina

Kachlík

Mužský, hrad

Zdrobnělina od slova kachel

Němčina

Kachna

Ženský, žena

  1. vodní pták s plochým zobákem a chutným masem;

  2. nepravdivá zpráva

Čeština

Kain

Mužský, pán

Biblické jméno, bratr Abela

Kajak

Mužský, hrad

Krytý člun poháněný dvojpádlem

Eskymácký

Kajakář

Mužský, muž

Osoba jezdící na kajaku

Čeština

Kajícník

Mužský, pán

Osoba činící pokání za hříchy

Čeština

Kajka

Ženský, žena

Severský pták s cenným jemným peřím

Ruština

Kajman

Mužský, pán

Jihoamerický ještěr podobný krokodýlu

Indiánské jazyky

Kajuta

Ženský, žena

Místnost na lodi nebo v letadle

Nizozemština

Kakadu

Mužský, nesklonné

Velký australský papoušek s chocholkou

Malajština

Kakao

Střední, město

  1. hnědý prášek vyráběný ze semen kakaovníku;

  2. nápoj z něho

Indiánské jazyky

Kakaovník

Mužský, hrad

Tropický strom pěstovaný pro plody obsahující kakaové boby

Indiánské jazyky

Kakání

Střední, stavení

Kálení

Čeština

Kakofonie

Ženský, růže

Nelibozvučné seskupení tónů

Řečtina

Kakost

Mužský, hrad

Bylina s dlanitě dělenými listy a s plody vybíhajícími ve špici

Čeština

Kaktus

Mužský, hrad

Pouštní rostlina s dužnatým stonkem

Řečtina

Kal

Mužský, hrad

  1. nečistota usazená na povrchu nebo na dně vody;

  2. sedlina, usazenina

Čeština

Kala

Ženský, žena

Ozdobná bylina s drobnými kvítky v palici obalené bílým toulcem

Latina

Kalafuna

Ženský, žena

Čištěná pryskyřice

Z řeckého zeměpisného jména

Kalamajka

Ženský, žena

Lidový kolový tanec v dvoučtvrtečním taktu

Z ukrajinského zeměpisného jména

Kalamář

Mužský, stroj

Nádoba na inkoust

Latina

Kalambúr

Mužský, hrad

Slovní hříčka založená na zvukové shodě slov s různým významem

Francouzština

Kalamita

Ženský, žena

Pohroma způsobená náhlým nedostatek nebo přebytkem něčeho

Latina

Kalcium

Střední, město

Vápník

Latina

Kaleidoskop

Mužský, hrad

Optická hračka s barevnými sklíčky tvořícími různé obrazce měnící se při otáčení

Řečtina

Kalendář

Mužský, stroj

  1. soupis dní a měsíců roku v časovém postupu;

  2. kniha obsahující tento soupis a zábavnou část;

  3. soupis událostí v kalendářním postupu

Latina

Kalhoty

Ženský, pomnožné

Součást oděvu kryjící nohy a spodní část trupu

Italština

Kalibr

Mužský, hrad

  1. měřidlo rozměrů strojních součástí, měrka;

  2. ráže

Italština

Kalibrování

Střední, stavení

Určování a označování měr na měřidlech

Italština

Kalič

Mužský, muž

Osoba provádějící kalení kovů

Čeština

Kaligrafie

Ženský, růže

Krasopis

Řečtina

Kalich

Mužský, hrad / pán

Bohoslužebná nádoba na víno

Čeština

Kaliko

Střední, město

Řidší bavlněná tkanina z režných nebo obarvených přízí

Indický zeměpisný název

Kalina

Ženský, žena

Keř s bílými květy v plochých nebo kulovitých květenstvích

Čeština

Kališník

Mužský, pán

Stoupenec víry v podobojí, husita

Čeština

Kalení

Střední, stavení

  1. zakalování;

  2. zatemňování;

  3. expresivně bavit se

Čeština

Kalium

Střední, město

Draslík

Arabština

Kalk

Mužský, hrad

Pojmenování utvořené napodobením cizí předlohy

Latina

Kalkul

Mužský, hrad

Formální pravidla operací se znaky

Latina

Kalkulace

Ženský, růže

Vypočítání nákladů na jednotku produkce nebo pracovního výkonu

Latina

Kalkulačka

Ženský, žena

Kalkulační stroj

Latina

Kalnost

Ženský, kost

Znečištěnost, zakalenost

Čeština

Kalorie

Ženský, růže

Jednotka práce, hodnota potravin

Latina

Kalorimetr

Mužský, hrad

Tepelně izolovaná nádoba k měření tepla

Latina a řečtina

Kaloun

Mužský, hrad

Proužek tkaniny k uvazování, tkanice

Francouzština

Kalous

Mužský, pán

Lesní sova s dvěma péřovými štětičkami na hlavě

Čeština

Kaluž

Ženský, píseň

Mělká prohlubeň s vodou

Čeština

Kalvárie

Ženský, růže

  1. umělecké ztvárnění ukřižování Krista;

  2. velké utrpení

Z latinského zeměpisného názvu

Kalvín


Mužský, pán

Kalvinista

Z francouzského osobního jména

Kalvinista

Mužský, předseda

Stoupenec učení Jana Kalvína

Z francouzského osobního jména

Kamarád

Mužský, pán

Druh v zaměstnání a zábavě

Španělština

Kamaše

Ženský, pomnožné

Chrániče nártu proti zimě, přiléhavé pletené kalhoty

Francouzština

Kambala

Ženský, žena

Mořská ryba příbuzná platýzu

Finština

Kambrium

Střední, město

Nejstarší útvar prvohor

Anglické zeměpisné jméno

Kamej

Ženský, píseň

Polodrahokam s reliéfní řezbou

Orientální jazyky

Kamélie

Ženský, růže

Cizokrajný okrasný květ s drobnými květy

Z osobního jména

Kamelot

Mužský, pán

Mužský pouliční prodavač novin

Francouzština

Kámen

Mužský, hrad

Hornina

Čeština

Kamenáč

Mužský, stroj

Vlašský ořech s tlustou skořápkou a malým jádrem

Čeština

Kamenec

Mužský, stroj

Léčebný a kosmetický prostředek stahující kůži

Čeština

Kameník

Mužský, pán

Osoba opracovávající kámen

Čeština

Kamenina

Ženský, žena

Keramická hmota s glazurou

Čeština

Kamenivo

Střední, město

Anorganický stavební materiál vyrobený z kamene (k použití do betonu)

Čeština

Kamenolom

Mužský, hrad

Lom na kámen

Čeština

Kamenorytina

Ženský, žena

Otisk kresby vyryté do litografického kamene

Čeština

Kamera

Ženský, žena

Filmový nebo televizní snímací přístroj

Řečtina

Kameraman

Mužský, pán

Tvůrčí pracovník s kamerou

Angličtina

Kamion

Mužský, hrad

Plošinový nákladní automobil

Řečtina

Kamizola

Ženský, žena

Druh kabátu, nebo sako se stojacím límcem

Italština

Kamna

Střední, pomnožné

Zařízení k topení nebo k vaření

Čeština

Kamnář

Mužský, muž

Osoba opravující kamna

Čeština

Kampaň

Ženský, píseň

Hromadné veřejné úsilí o prosazení něčeho

Francouzština

Kamzičník

Mužský, hrad

Horská bylina s velkými úbory žlutých květů

Čeština

Kamzík

Mužský, pán

Horský přežvýkavec se zahnutými růžky

Němčina

Kanafas

Mužský, hrad

Bavlněná tkanina plátnové vazby barevně pruhovaná

Francouzština

Kanál

Mužský, hrad

  1. otevřený nebo krytý umělý vodní tok;

  2. potrubí k vedení plynu

Orientální jazyky

Kanalizace

Ženský, růže

Síť kanálů k odvádění splašků

Orientální jazyky

Kanár

Mužský, pán

Zpěvní pták chovaný v klecích

Ze španělského zeměpisného jména

Kanava

Ženský, žena

Řídká tkanina, na které se vyšívá

Latina

Kancelář

Mužský, stroj

  1. úřadovna;

  2. úřad

Latina

Kancionál

Mužský, hrad

Sborník, zpěvník církevních písní

Latina

Kancléř

Mužský, muž

Představený kanceláře světských i duchovních činitelů

Latina

Kandidát

Mužský, pán

  1. uchazeč o funkci;

  2. nižší vědecká hodnost

Latina

Kandidátka

Ženský, žena

  1. ženská varianta kandidáta;

  2. listina s kandidáty

Latina

Kandidatura

Ženský, žena

Kandidování

Latina

Káně

Střední, kuře

Hnědě nebo šedě zbarvený dravý pták lovící hlodavce

Čeština

Kanec

Mužský, muž

Samec prasat

Čeština

Kanibal

Mužský, pán

Lidojed

Indiánské jazyky

Kanibalismus

Mužský, hrad

Lidojedství

Indiánské jazyky

Kaňka

Ženský, žena

Inkoustová skvrna

Čeština

Kankán

Mužský, hrad

Rychlý tanec francouzského původu provozovaný v kabaretech

Francouzština

Kanoe

Ženský, růže

Otevřený lehký sportovní člun poháněný pádlem

Indiánské jazyky

Kanoista

Mužský, předseda

Osoba pěstující kanoistiku

Indiánské jazyky

Kanoistika

Ženský, žena

Vodní sport na kánoích

Indiánské jazyky

Kanon

Mužský, hrad

Dělo s dlouhou hlavní a plochou dráhou letu střely

Italština

Kánon

Mužský, hrad

  1. soubor pravidel, předpisů;

  2. církevně uzákoněné dogma

Řečtina

Kaňon

Mužský, hrad

Úzké hluboké údolí se sráznými skalními stěnami

Španělština

Kanonáda

Ženský, žena

Dělostřelecká palba

Francouzština

Kanovník

Mužský, pán

Člen kapituly

Latina

Kantáta

Ženský, žena

Skladba pro sbor, i sólo a orchestr

Italština

Kantiléna

Ženský, žena

Zpěvná melodie

Italština

Kanton

Mužský, hrad

Územní správná jednotka v některých zemích

Francouzština

Kantor

Mužský, pán

Učitel

Latina

Kantýna

Ženský, žena

Závodní kuchyň

Italština

Kanystr

Mužský, hrad

Nádoba na benzín s uzávěrem

Latina

Kaolin

Mužský, hrad

Hlína obsahující jílové nerosty (vhodná k výrobě porcelánu a keramiky)

Čínština

Kapacita

Ženský, žena

  1. schopnost něco pojmout;

  2. nejvyšší stupeň výkonnosti strojů;

  3. vynikající znalec;

  4. nosnost

Latina

Kapalina

Ženský, žena

Kapalná látka, tekutina

Čeština

Kapání

Střední, stavení

  1. Zavářka z těsta kapaného do vařící polévky;

  2. stékání

Čeština

Kapary

Mužský, pomnožné

Pochutina z poupat středozemského keře

Arabské jazyky

Kapátko

Střední, město

Pomůcka na kapání

Čeština

Kapavka

Ženský, žena

Nakažlivá pohlavní nemoc

Čeština

Kápě

Ženský, růže

Kapuce

Latina

Kapela

Ženský, žena

Sbor hudebníků hrajících na různé nástroje

Latina

Kapelník

Mužský, pán

Dirigent orchestru

Latina

Kapesné

Střední, (mladý)

Peníze na drobné vydání

Čeština

Kapesník

Mužský, hrad

Šátek na čištění nosu

Čeština

Kapie

Ženský, růže

Odrůda nepálivé papriky

Turečtina

Kapilára

Ženský, žena

Vlásečnice

Latina

Kapitál

Mužský, hrad

  1. velké jmění;

  2. ekonomická hodnota určená k opatření výrobních prostředků

Latina

Kapitalismus

Mužský, hrad

Společensko-ekonomická formace usilující o dosažení podnikatelského zisku

Latina

Kapitalista

Mužský, předseda

  1. podnikatel vládnoucí kapitálem;

  2. velký boháč

Latina

Kapitán

Mužský, pán

  1. důstojník;

  2. velitel lodi nebo letadla

Latina

Kapitola

Ženský, žena

Oddíl knihy

Latina

Kapitula

Ženský, žena

Sbor kněží = kanovníků

Latina

Kapitulant

Mužský, pán

Kolaborant

Latina

Kapka

Ženský, žena

Malé soudržné množství tekutiny

Čeština

Kaplan

Mužský, pán

Katolický kněz pomáhající faráři v duchovní správě

Latina

Kaple

Ženský, růže

  1. menší kostelní budova;

  2. oddělená část kostela pro samostatné bohoslužby

Latina

Kapna

Ženský, žena

Povlak na přikrývku

Němčina

Kapota

Ženský, žena

Kryt automobilového motoru

Francouzština

Kapoun

Mužský, pán

Vykastrovaný kohout

Latina

Kapr

Mužský, pán

Užitková sladkovodní ryba

Čeština

Kapraď

Ženský, kost / píseň

Nejběžnější kapradina

Čeština

Kapradí

Střední, stavení

Kapradinový porost

Čeština

Kapradina

Ženský, žena

Výtrusová rostlina

Čeština

Kaprál

Mužský, pán

Vojenský desátník

Italština

Kaprice

Ženský, růže

Umíněnost

Čeština

Kapsa

Ženský, žena

Váček v oděvu k nošení drobných předmětů;

Latina

Kapsář

Mužský, stroj

Kapesní zloděj

Latina

Kapsle

Ženský, růže

  1. malé pouzdro s výbušninou;

  2. obal na léčivo

Latina

Kapuce

Ženský, růže

Pokrývka hlavy

Latina

Kapucín

Mužský, pán

Člen jedné větve františkánského řádu

Latina

Kapusta

Ženský, žena

Bylina s hlávkou kadeřavých listů

Italština

Kára

Ženský, žena

Ruční dvoukolový vozík

Latina

Karabáč

Mužský, stroj

Bič z řemínků na kratším držadle

Turečtina

Karabina

Ženský, žena

  1. kulovnice s krátkou hlavní;

  2. očko ke spojování

Francouzština

Karafa

Ženský, žena

Láhev se širokým dnem a úzkým hrdlem

Arabština

Karafiát

Mužský, hrad

Zahradní rostlina

Orientální jazyky

Karambol

Mužský, hrad

  1. náraz kulečníkových koulí do ostatních;

  2. srážka

Španělština

Karamel

Mužský, hrad

Pálený cukr

Francouzština

Karanténa

Ženský, žena

  1. dočasná izolace jako ochrana před infekčními onemocněními;

  2. zařízení pro tento pobyt

Latina

Karas

Mužský, pán

Menší sladkovodní ryba

Čeština

Karát

Mužský, hrad

  1. jednotka hmotnosti zlata a drahokamu;

  2. jednotka ryzosti zlata

Arabština

Karate

Střední, neskloňuje se

Způsob sebeobrany

Japonština

Karatel

Mužský, muž

Osoba kárající

Čeština

Karavana

Ženský, žena

Skupina obchodníků cestujících pouští

Perština

Karban

Mužský, hrad

Náruživé hraní karet

Hebrejština

Karbanátek

Mužský, hrad

Smažený bochánek z masa nebo zeleniny nebo housky

Italština

Karbaník

Mužský, pán

Náruživý hráč karet

Hebrejština

Karbit

Mužský, hrad

Sloučenina uhlíku s jiným prvkem

Řečtina

Karbon

Mužský, hrad

  1. starší útvar mladších prvohor;

  2. usazenina z tuhých paliv

Latina

Karburátor

Mužský, hrad

Zařízení pro vytváření zápalné směsi ve spalovacích motorech

Francouzština

Karcinogen

Mužský, hrad

Látky způsobující rakovinu

Řečtina

Karcinom

Mužský, hrad

Zhoubný rakovinný nádor

Řečtina

Kardan

Mužský, hrad

Kloubová spojka

Z italského osobního jména

Kardinál

Mužský, pán

Člen sboru nejvyšších katolických hodnostářů

Latina

Kardiograf

Mužský, hrad

Přístroj snímající aktivitu srdce

Řečtina

Kardiogram

Mužský, hrad

Záznam kardiografu

Řečtina

Kardiologie

Ženský, růže

Lékařský obor zabývající se chorobami srdce

Řečtina

Kardiostimulátor

Mužský, hrad

Přístroj ke stimulaci srdce

Řečtina

Karfiol

Mužský, hrad

Květák

Italština

Kari

Střední, neskloňuje se

Indická směs mletého koření

Indičtina

Kariéra

Ženský, žena

Životní vzestup

Francouzština

Kariérista

Mužský, předseda

Osoba bezohledně usilující o kariéru

Francouzština

Kariérismus

Mužský, hrad

Honba za kariérou

Francouzština

Karikatura

Ženský, žena

Kresba zvýrazňující nápadné rysy člověka

Italština

Karikaturista

Mužský, předseda

Autor karikatur

Italština

Karma

Ženský, žena

  1. plynový průtokový ohřívač vody;

  2. přírodní zákon vycházející ze vztahu příčin a následků

Z osobního jména

Karmín

Mužský, hrad

Sytě červené barvivo

Arabština

Karneval

Mužský, hrad

  1. masopustní slavnost;

  2. maškarní ples

Italština

Karnýr

Mužský, hrad

Skládaný nebo nabraný proužek látky jako ozdoba

Francouzština

Karosérie

Ženský, růže

Svrchní část automobilu

Francouzština

Karotka

Ženský, žena

Druh mrkve

Řečtina

Karta

Ženský, žena

  1. menší tuhý obdélníkový list se znakem určený ke hře;

  2. list tuhého papíru

Řečtina

Kartáč

Mužský, stroj

Nástroj se štětinkami k odstraňování prachu

Italština

Kartářka

Ženský, žena

Vykladačka karet

Řečtina

Kartel

Mužský, hrad

Forma monopolu vzniklého dohodou podniku

Italština

Kartografie

Ženský, růže

Věda zabývající se mapami

Řečtina

Karton

Mužský, hrad

Tuhý papír

Italština

Kartotéka

Ženský, žena

Soubor lístků k systematické evidenci

Řečtina

Kartoun

Mužský, hrad

Barevně potištěná látka

Arabština

Karyatida

Ženský, žena

Socha ženy podpírající stavební konstrukci

Z řeckého zeměpisného jména

Kasa

Ženský, žena

Pokladna

Italština

Kasárna

Ženský, žena

Budova k ubytování vojenských jednotek

Francouzština


Kasař

Mužský, muž

Lupič pokladen

Italština

Kasamety

Ženský / mužský, žena, hrad

Chodby, sklepení v hradních pevnostech

Italština

Kasino

Střední, město

Herna na hazardní hry

Italština

Kaskáda

Ženský, žena

Stupňovitý vodopád, soustava přehrad

Italština

Kaskadér

Mužský, pán

Akrobat dělající nebezpečné výkony

italština

Kasta

Ženský, žena

Přísně uzavřená společnost

Portugalština

Kastaněty

Ženský, žena

Drobný dřevěný bicí nástroj

Španělština

Kastelán

Mužský, pán

Správce hradu, průvodce v hradu

Latina

Kastrol

Mužský, hrad

Nízká nádoba na vaření

Francouzština

Kaše

Ženský, růže

  1. polopustý pokrm;

  2. řídká hmota;

  3. problém

Indoevropské jazyky

Kašel

Mužský, stroj

Obranný dýchací reflex způsobený podrážděním dýchacích orgánů

Čeština

Kašmír

Mužský, hrad

Jemná vlněná tkanina

Z indického zeměpisného jména

Kašna

Ženský, žena

Umělá nádrž na vodu

Němčina

Kašpar

Mužský, pán

Člověk jednající směšně

Z perského osobního jména

Kaštan

Mužský, hrad

  1. strom;

  2. plod tohoto strom

Z řeckého zeměpisného jména

Kaštanovník

Mužský, hrad

Středomořský strom s kaštany

Z řeckého zeměpisného jména

Kat

Mužský, pán

Vykonavatel smrti

Čeština

Katafalk

Mužský,hrad

Podstavec pro vystavení rakve

Italština

Katakomby

Ženský, pomnožné

Podzemní pohřebiště, podzemí chodby

Italština

Katalog

Mužský, hrad

Utříděný seznam, soupis knih

Řečtina

Katalýza

Ženský, žena

Urychlení chemické reakce katalyzátorem

Řečtina

Katalyzátor

Mužský, hrad

  1. Látka urychlující chemickou reakce;

  2. zařízení pro čištění výfukových plynů

Řečtina

Katan

Mužský, pán

Nacistický kat

Katapult

Mužský, hrad

Zařízení k vymrštění

Řečtina

Katar

Mužský, hrad

Zánět sliznice

Řečtina

Katarze

Ženský, růže

Morální a estetický pocit vyvolaný prožitkem uměleckého díla

Řečtina

Katastr

Mužský, hrad

Zakreslení a soupis pozemků, rozloha pozemků náležících k obci

Latina

Katastrofa

Ženský, žena

Hromadné neštěstí

Řečtina

Katedra

Ženský, žena

  1. stůl učitele ve třídě;

  2. vědecko-pedagogický útvar na vysoké škole

Řečtina

Katedrála

Ženský, žena

Kostel při sídle biskupa

Řečtina

Kategorie

Ženský, růže

Soubor předmětů se společným rysem

Řečtina

Katecheta

Mužský, předseda

Učitel katolického náboženství

Řečtina

Katechizmus

Mužský, hrad

Základní učebnice křesťanského náboženství

Řečtina

Kation

Mužský, hrad

Fyzikální ion s kladným elektrickým nábojem

Řečtina

Katoda

Ženský, žena

Záporná elektroda

Řečtina

Katolík

Mužský, pán

Příslušník římskokatolické církve

Řečtina

Katolictví

Střední, stavení

Příslušnost ke katolické církvi

Řečtina

Kauce

Ženský, růže

Peněžitá záruka

Latina

Kaučuk

Mužský, hrad

Pružná látka získaná ze šťávy kaučukovníku

Indiánské jazyky

Kaučukovník

Mužský, hrad

Tropický strom

Indiánské jazyky

Kauza

Ženský, žena

Případ

Latina

Kauzalita

Ženský, žena

Příčinná souvislost

Latina

Káva

Ženský, žena

Semena kávovníku a nápoj z nich

Arabština

Kavalec

Mužský, stroj

Vojenské nebo vězeňské lůžko

Italština

Kavalír

Mužský, pán

Čestný a galantní muž

Francouzština

Kavárna

Ženský, žena

Podnik, kde se podává hlavně káva

Arabština

Kaverna

Ženský, žena

Dutina po rozpadu tkáně

Latina

Kaviár

Mužský, hrad

Konzervované jikry

Turečtina

Kavka

Ženský, žena

Nevelký černošedý pták příbuzný k havranům

Čeština

Kávovina

Ženský, žena

Kávová náhražka nebo přísada

Arabština

Kávovník

Mužský, hrad

Tropický keř nebo stromek pěstovaný pro semena

Arabština

Kaz

Mužský, hrad

Vada, nedostatek

Čeština

Kazajka

Ženský, žena

Lehký krátký kabát

Čeština

Kazatel

Mužský, muž

Kázající osoba

Čeština

Kazatelna

Ženský, žena

Vyvýšené místo v kostele sloužící ke kázání

Čeština

Kázeň

Ženský, píseň

Řád, pravidla upravující vzájemné chování členů jistého celku

Čeština

Kazeta

Ženský, žena

  1. skříňka, krabice;

  2. ochranné pouzdro k uložení nevyvolaného filmu;

  3. výměnná jednotka s magnetofonovou páskou, nebo do přehrávače

Italština

Kazisvět

Mužský, pán

Kdo ze svévole nebo z neopatrnosti ničí věcí

Čeština

Kazivec

Mužský, stroj

Nerost obsahující vápník a fluor

Čeština

Káznice

Ženský, růže

Žalář pro těžké zločince

Čeština

Každodennost

Ženský, kost

Všednost

Čeština

Kbelík

Mužský, hrad

Hluboká okrouhlá nádoba s držadlem

Čeština

Kdoule

Ženský, růže

Žlutozelený aromatický plod kdouloně

Z řeckého zeměpisného jména

Kdouloň

Ženský, píseň

Ovocný keř s velkými narůžovělými květy a s plody kdoulemi

Z řeckého zeměpisného jména

Kecal

Mužský, pán

Dohazovač sňatků

Čeština

Kecka

Ženský, žena

  1. plátěné šněrovací boty s gumovou podešví;

  2. žvanil

Angličtina

Kečup

Mužský, hrad

Kořeněný protlak z rajčat

Malajština

Kedluben = kedlubna

Mužský, hrad / ženský, žena

Bylina s kulovitě tlustým stonkem

Italština

Kefír

Mužský, hrad

Mléko lehce alkoholicky zkvašené

Tatarština

Kejda

Ženský, žena

Zemědělská směs výkalů a steliva rozředěné vodou

Čeština

Kejkle

Ženský, pomnožné

Kouzelnické kousky, triky

Němčina

Kejklíř

Mužský, muž

  1. osoba provádějící kejkle;

  2. podvodník

Němčina

Keks

Mužský, hrad

Sušenka

Angličtina

Kel

Mužský, hrad

Mohutný špičák nebo řezák u některých savců vyčnívající z tlamy

Čeština

Kelímek

Mužský, hrad

Nádobka na potraviny

Orientální jazyky

Kelvin

Mužský, hrad

Fyzikální jednotka termodynamické teploty

Z anglického osobního jména

Kemp

Mužský, hrad

Kempink

Angličtina

Kempink

Mužský, hrad

Táboření, tábořiště

Angličtina

Kentaur

Mužský, pán

Napůl člověk a napůl kůň

Řečtina

Kepr

Mužský, hrad

Vazba tvořící na látce šikmé řádky

Nizozemština

Keramika

Ženský, žena

Vypalované výrobky z různých plastických zemin

Řečtina

Keř

Mužský, stroj

Dřevina větvící se u povrchu půdy

Čeština

Keser

Mužský, hrad

Malá rybářská síť ve tvaru pytle na kovovém kruhu s násadou

Němčina

Keson

Mužský, hrad

Zařízení na stavbu základů pod vodní hladinou

Francouzština

Keťas

Mužský, pán

Osoba neúměrně předražující nedostatkové zboží

Němčina

Khmerština

Ženský, žena

Úřední jazyk v Kambodži

Kambodžština

Kibic

Mužský, muž

Osoba přihlížející hře a zasahující do ní řečí

Němčina

Kiks

Mužský, hrad

Chyba

Angličtina

Kilo

Střední, město

Kilogram

Řečtina

Kilogram

Mužský, hrad

Základní fyzikální jednotka hmotnosti

Řečtina

Kilohertz

Mužský, hrad

Fyzikální jednotka frekvence

Řečtina

Kilokalorie

Ženský, růže

Fyzikální jednotka energie

Řečtina

Kilometr

Mužský, hrad

Fyzikální jednotka délky

Řečtina

Kilometrovník

Mužský, hrad

Silniční značka označující vzdálenost od začátku silnice

Řečtina

Kilopond

Mužský, hrad

Jednotka síly užívaná v praxi

Řečtina

Kilowatthodina

Ženský, žena

Jednotka práce užívaná v eltech

Řečtina

Kilovka

Ženský, žena

Hovorový výraz pro závaží vážící 1 kg

Řečtina

Kimono

Střední, město

Japonský dlouhý volný oděv s širokými rukávy

Japonština

Kinematografie

Ženský, růže

Filmové umění

Řečtina

Kino

Střední, město

Kulturní zařízení pro filmová představení

Řečtina

Kinofilm

Mužský, hrad

Film menšího formátu

Řečtina

Kiosek

Mužský, hrad

Stánek pro drobný prodej

Turečtina

Kiwi

Střední, nesklonné

Oválné ovoce hnědozelené barvy

Maorština

Klacek

Mužský, hrad

Neopracovaný delší kus dřeva

Němčina

Klacek

Mužský, pán

Nevychovaný člověk

Němčina

Klackovitost

Ženský, kost

Neotesanost

Němčina

Klad

Mužský, hrad

Kladná vlastnost

Čeština

Kláda

Ženský, žena

Silnější kmen

Čeština

Kladeč

Mužský, muž

Osoba něco kladoucí

Čeština

Kladina

Ženský, žena

Tělocvičné nářadí

Čeština

Kladivo

Střední, město

Nástroj k zatloukání

Čeština

Kladka

Ženský, žena

Kotouč otočný kolem osy

Čeština

Klakson

Mužský, hrad

Houkačka motorových vozidel

Angličtina

Klam

Mužský, hrad

Mylná, neskutečná představa

Čeština

Klan

Mužský, hrad

Rodové společenství

Keltština

Klání

Střední, stavení

Turnaj

Čeština

Klapka

Ženský, žena

  1. záklopka;

  2. chránítko na uši, oči

Němčina

Klapot

Mužský, hrad

Klapání

Čeština

Klarinet

Mužský, hrad

Dřevěný hudební dechový nástroj

Italština

Klarinetista

Mužský, předseda

Hráč na klarinet

Italština

Klas

Mužský, hrad

Horní část stébla s obilkami

Čeština

Klasicismus

Mužský, hrad

Umělecký směr různých období usilují o antickou harmonii a dokonalou formu

Latina

Klasifikace

Ženský, růže

Ohodnocení výkonu

Latina

Klasik

Mužský, pán

Vynikající umělec

Latina

Klasika

Ženský, žena

Klasická díla

Latina

Klášter

Mužský, pán

Sídlo řehole

Latina

Klatba

Ženský, žena

Církevní prokletí

Čeština

Klaun

Mužský, pán

Šašek

Angličtina

Klauzule

Ženský, růže

Doložka k úřední listině

Latina

Klauzura

Ženský, žena

Uzavřený prostor v klášteře

Latina

Klávesa

Ženský, žena

Součást některých hudebních nástrojů

Latina

Klávesnice = klaviatura

Ženský, růže / žena

Soustava kláves hudebních nástrojů

Latina

Klavír

Mužský, hrad

Strunný hudební nástroj

Francouzština

Klavírista

Mužský, předseda

Hráč na klavír

Francouzština

Klec

Ženský, píseň

Zamřížovaný prostor pro chov ptáků nebo zvěře

Čeština

Kleč

Ženský, píseň

Nízký keřovitý druh borovice rostoucí ve vyšších polohách

Čeština

Klek

Mužský, hrad

Kleknutí

Čeština

Klekání

Střední, stavení

Zvonění k modlitbě

Čeština

Klekánice

Ženský, růže

Mytologická bytost chytající děti večer venku po klekání

Čeština

Klekátko

Střední, město

Stolička

Čeština

Klematis

Ženský, nesklonné

Zahradní druh plaménku s velkými květy

Klempíř

Mužský, stroj

Osoba zhotovující a opravující výrobky z plechu

Němčina

Klen

Mužský, hrad

Druh javoru

Čeština

Klenba

Ženský, žena

Oblouková stropní konstrukce z částí ve tvaru klínu

Čeština

Klenot

Mužský, hrad

Šperk

Němčina

Klenotnice

Ženský, růže

Schránka pro uložení klenotů

Němčina

Klenotník

Mužský, pán

Osoba vyrábějící a prodávající klenoty

Němčina

Klenutí

Střední, stavení

Klenba

Čeština

Klep

Mužský, hrad

Pomluva

Čeština

Klepačka

Ženský, žena

Nástroj na klepání koberců

Čeština

Klepadlo

Střední, město

Stojan na klepání koberců

Čeština

Klepeto

Střední, město

Ústrojí na končetinách některých živočichů

Čeština

Klepna

Ženský, žena

Klepavá žena, klevetnice

Čeština

Kleptomanie

Ženský, růže

Chorobný sklon krást

Řečtina

Klepot

Mužský, hrad

Klepání

Čeština

Klerika

Ženský, žena

Dlouhý oděv kněží

Řečtina

Klerikál

Mužský, pán

Stoupenec klerikalismu

Řečtina

Klerikalismus

Mužský, hrad

Snaha o uplatnění vlivu církve a využívání náboženského přesvědčení k politickým cílům

Řečtina

Klérus

Mužský, hrad

Kněžstvo

Řečtina

Klest = klestí

Mužský, hrad / střední, hromadné

Osekané větve

Čeština

Kleště

Ženský, pomnožné

Nástroj k přidržení

Čeština

Kletba

Ženský, žena

Zlořečení, prokletí

Čeština

Kleveta

Ženský, žena

Pomluva, klep

Čeština

Klevetník

Mužský, pán

Pomlouvačný člověk

Čeština

Klíč

Mužský, stroj

  1. nástroj na odemykání a zamykání zámku;

  2. pomůcka k určení

Čeština

Klíček

Mužský, hrad

  1. zdrobnělina od slova klíč;

  2. zárodek budoucí rostliny

Čeština

Klička

Ženský, žena

Smyčka na tkanici

Čeština

Klíčník

Mužský, pán

Osoba opatrující klíče

Čeština

Klid

Mužský, hrad

Stav nehybnosti, ticho

Čeština

Kliďas

Mužský, pán

Osoba zachovávající vždy klid

Čeština

Klient

Mužský, pán

Zákazník

Latina

Klíh

Mužský, hrad

Lepidlo z živočišných kostí, kůží rozpustné ve vodě

Čeština

Klik

Mužský, hrad

Podpor za rukama

Čeština

Klika

Ženský, žena

  1. držadlo k otvírání a zavírání dveří;

  2. štěstí;

  3. skupina lidí podporujících se ve svých zájmech

Čeština

Klikva

Ženský, žena

Plazivý keřík rostoucí na rašeliništích

Čeština

Klikyhák

Mužský, hrad

Klikatá čára

Čeština

Klima

Střední, (hrad)

Podnebí

Řečtina

Klimakterium

Střední, město

Přechod u ženy

Řečtina

Klimatizace

Ženský, růže

Regulování ovzduší v uzavřeném prostoru

Řečtina

Klín

Mužský, hrad

  1. zašpičatělý plochý kus dřeva, kovu;

  2. přední část těla od pasu ke kolenům u sedící osoby

Čeština

Klín

Mužský, pán

Lůno

Čeština

Klinika

Ženský, žena

Nemocnice při lékařské fakultě

Řečtina

Klips = klipsna

Mužský, hrad / ženský, žena

Stiskací ozdobná spona

Angličtina

Klíring

Mužský, hrad

Způsob bezhotovostního vyúčtování pohledávek v zahraničním obchodě

Angličtina

Klisna

Ženský, žena

Dospělá samice koně

Čeština

Klišé

Střední, nesklonné

Ustálený otřelý slovní obraz

Francouzština

Klíště

Střední, kuře

Cizopasný roztoč přichylující se a sající krev

Čeština

Klívie

Ženský, růže

Cibulnatá bylina s oranžově růžovými květy

Latinské osobní jména

Kližka

Ženský, žena

Klihovitá vrstva v mase

Čeština

Klobása

Ženský, žena

Výrobek z jemně mletého syrového masa nadívaného do střívek

Čeština

Kloboučník

Mužský, pán

Osoba vyrábějící a prodávající klobouky

Čeština

Klobouk

Mužský, hrad

Pokrývka hlavy

Čeština

Klokan

Mužský, pán

Australský vačnatec se silně vyvinutými zadními končetinami

Čeština

Klokot

Mužský, hrad

Klokotání, bublání

Čeština

Kloktadlo

Střední, město

Prostředek ke kloktání

Čeština

Klopa

Ženský, žena

Přeložená část kabátu na prsou

Němčina

Klops

Mužský, hrad

Různě tvarované sekané maso s omáčkou a přísadami

Němčina

Klot

Mužský, hrad

Bavlněná tkanina s hladkým, lesklým povrchem

Angličtina

Kloub

Mužský, hrad

Pohyblivé spojení dvou nebo více kostí

Čeština

Klouček

Mužský, pán

Kluk

Čeština

Kloudnost

Ženský, kost

Pořádnost, slušnost, rozumnost

Čeština

Klouzačka

Ženský, žena

Uježděné místo ke klouzání

Čeština

Klouzek

Mužský, hrad / les

Jedlá hřibovitá houba se slizkým kloboukem

Čeština

Klovatina

Ženský, žena

Lepidlo vyráběné z lepkavé rostlinné hmoty

Čeština

Klozet

Mužský, hrad

Záchod se splachovacím zařízením

Angličtina

Klub

Mužský, hrad

Organizace, spolek

Angličtina

Klubko

Střední, město

Kulovité těleso vytvořené navinutím

Čeština

Klubovka

Ženský, žena

Čalouněné nebo kožené křeslo s plnými opěradly

Angličtina

Klubovna

Ženský, žena

Klubovní místnost

Angličtina

Kluk

Mužský, pán

Hoch, chlapec

Čeština

Klukovina

Ženský, žena

Bukovský kousek, Bukovské chování

Čeština

Klus

Mužský, hrad

Pomalý běh

Čeština

Klusot

Mužský, hrad

Klus

Čeština

Kluzák

Mužský, hrad

Jednoduchý bezmotorový letoun, lehký motorový člun

Čeština

Kluziště

Střední, moře

Ledová plocha na bruslení

Čeština

Klystýr

Mužský, hrad

Střevní nálev

Řečtina

Kmán

Mužský, pán

Podřízený člověk

Němčina

Kmen

Mužský, hrad

  1. dřevnatý stonek stromů;

  2. společenské složení z rodů

Čeština

Kmenosloví

Střední, stavení

Nauka o tvoření slovních kmenů

Čeština

Kmet

Mužský, pán

Knižní výraz pro starce

Čeština

Kmih

Mužský, hrad

Kmitavý pohyb části těla

Čeština

Kmín

Mužský, hrad

Luční vypěstovaná květina s bílými kvítky v okolíku

Čeština

Kmit

Mužský, hrad

Prudký pohyb sem tam

Čeština

Kmitočet

Mužský, hrad

Počet kmitů za sekundu = frekvence

Čeština

Kmotr

Mužský, pán

  1. zástupce dítěte při křtu, biřmování;

  2. šéf mafie;

  3. starší venkovský člověk

Čeština

Kmotřenec

Mužský, muž

Muž v poměru ke kmotrovi / kmotře

Čeština

Knedlík

Mužský, hrad

Vařené jídlo kulatého tvaru z mouky

Němčina

Kněz

Mužský, muž

Osoba vykonávající z povolání náboženské úkony a obřady

Čeština

Kněžna

Ženský, žena

Příslušnice vysoké šlechty

Čeština

Kniha

Ženský, žena

  1. tištěné slovesné nebo obrazové dílo v samostatném svazku;

  2. třetí část složeného žaludku přežvýkavců

Čeština

Knihař

Mužský, muž

Osoba vázající knihy

Čeština

Knihkupec

Mužský, muž

Prodavač s knihami

Čeština

Knihomil

Mužský, pán

Bibliofil

Čeština

Knihtisk

Mužský, hrad

Vynález k tištění knih

Čeština

Knihovna

Ženský, žena

  1. sbírka knih;

  2. budova se sbírkami knih

Čeština

Knihovník

Mužský, pán

Správce nebo zaměstnanec knihovny

Čeština

Knír

Mužský, hrad

Vousy pod nosem

Čeština

Kníže

Mužský, soudce

Příslušník vysoké šlechty

Čeština

Knížka

Ženský, žena

Menší kniha, nebo sešit pro úřední záznamy

Čeština

Knižnice

Ženský, růže

Vydavatelská řada knih, edice

Čeština

Knoflík

Mužský, hrad

  1. předmět k zapínání a spínání oděvu;

  2. předmět tvarem podobný knoflíku, např. u stroje - tlačítko

Němčina

Knokaut

Mužský, hrad

Sražení soupeře k zemi na 10 sekund

Angličtina

Knot

Mužský, hrad

Proužek látky nebo šňůrka umožňující hoření ve svíčce nebo petrolejové lampě

Němčina

Kňour

Mužský, pán

Samec prasete

Knuta

Ženský, žena

Karabáč

Skandinávské jazyky

Koalice

Ženský, růže

Seskupení politických stran k vytvoření vlády

Francouzština

Kobalt

Mužský, hrad

Kovový prvek užívaný v chemickém průmyslu

Němčina

Koberec

Mužský, stroj

Tkaná nebo vázaná krytina podlah

Čeština

Kobka

Ženský, žena

Malá tmavá místnost, cela

Němčina

Kobliha

Ženský, žena

Smažené kulaté pečivo

Čeština

Kobra

Ženský, žena

Velký jedovatý tropický had

Portugalština

Kobyla

Ženský, žena

Klisna

Čeština

Kobylka

Ženský, žena

  1. zdrobnělina ke kobyle;

  2. skákavý hmyz žijící v trávě;

  3. součást hudebních nástrojů, přes niž jsou vedeny struny

Čeština

Kocábka

Ženský, žena

Loďka

Čeština

Kocour

Mužský, pán

Samec kočky

Čeština

Kocourkov

Mužský, pán

Smyšlená obec s hloupými obyvateli

Čeština

Kocovina

Ženský, žena

Stav po opojení alkoholem

Čeština

Kočár

Mužský, hrad

Povoz k dopravě osob tažený koňmi

Z maďarského zeměpisného jména

Kočárek

Mužský, hrad

  1. zdrobnělina ke kočáru;

  2. vozík na malé děti

Z maďarského zeměpisného jména

Kočárkárna

Ženský, žena

Úschovna kočárků

Z maďarského zeměpisného jména

Kočí

Mužský, (jarní)

Osoba řídící kočár

Němčina

Kočka

Ženský, žena

  1. malá kočkovitá šelma;

  2. kožešina z kočky;

  3. oslovení ženy

Čeština

Kočička

Ženský, žena

  1. zdrobnělina od slova kočka;

  2. jehnědy vrby se stříbrnými chloupky

Čeština

Kočkodan

Mužský, pán

Malá africká a asijská opice s dlouhým ocasem

Polština

Kočovník

Mužský, pán

Kočující osoba, nomád

Čeština

Kód

Mužský, hrad

  1. systém znaků pro přenos informace;

  2. pravidla pro jednoznačné přiřazení ke znakům

Francouzština

Kodex

Mužský, hrad

  1. soubor právních předpisů;

  2. starobylá kniha rukopisů

Latina

Koedukace

Ženský, růže

Společné vyučování chlapců a dívek v jedné třídě

Latina

Koeficient

Mužský, hrad

Součinitel

Latina

Koexistence

Ženský, růže

Současná existence dvou nebo více jevů

Latina

Kofein

Mužský, hrad

Alkaloid obsažený v kávě a čaji

Z arabských jazyků

Koflík

Mužský, hrad

Šálek

Němčina

Kohout

Mužský, pán

Samec kura

Čeština

Kohoutek

Mužský, hrad

  1. zdrobnělina od slova kohout (pán);

  2. zařízení k uzavírání průtoku potrubí;

  3. páčka spouště;

  4. luční bylina

Čeština

Kóje

Ženský, růže

  1. vestavěné lodní lůžko;

  2. kabina

Nizozemština

Kojenec

Mužský, muž

Kojené dítě v období prvního roku života

Čeština

Kojná

Ženská, (mladá)

Žena najatá ke kojení cizího dítěte

Čeština

Kojot

Mužský, pán

Americká stepní psovitá šelma

Z indiánských jazyků

Kok

Mužský, hrad

Bakterie kulovitého tvaru

Řečtina

Kokain

Mužský, hrad

Alkaloid obsažený v listech jihoamerického keře, užívaný v lékařství a jako droga

Z indiánských jazyků

Kokakola

Ženský, žena

Nealkoholický nápoj ze semen tropického stromu

Z indiánských a afrických jazyků

Kokarda

Ženský, žena

Stužka v národních nebo státních barvách

Francouzština

Koketa

Ženský, žena

Žena, která se snaží vzbudit pozornost mužů

Francouzština

Kokila

Ženský, žena

Kovová forma k odlévání ingotů

Francouzština

Kokon

Mužský, hrad

Zámotek bource morušového

Francouzština

Kokos

Mužský, hrad

Velký kulovitý plod jednoho druhu palem

Portugalština

Kokoska

Ženský, žena

Cukroví z kokosové moučky

portugalština

Kokršpaněl

Mužský, pán

Menší lovecký pes s dlouhou srstí a dlouhými svislými boltci

Angličtina

Koks

Mužský, hrad

Palivo nebo surovina získaná destilací uhlí

Angličtina

Koksárna

Ženský, žena

Závod na výrobu koksu

Angličtina

Koktejl

Mužský, hrad

Nealkoholický nebo alkoholický nápoj míchaný z několika druhů

Angličtina

Kolaborant

Mužský, pán

Zrádce

Latina

Koláč

Mužský, stroj

  1. pečivo okrouhlého tvaru;

  2. krevní sraženina

Čeština

Kolaps

Mužský, hrad

Prudké selhání krevního oběhu nebo zhroucení

Latina

Kolář

Mužský, muž

Osoba vyrábějící dřevěné vozy a jejich součásti

Čeština

Koláž

Ženský, píseň

Vytváření obrazů kombinací různých výstřižků

Francouzština

Kolbiště

Střední, moře

Místo konání rytířských her

Čeština

Kolčava

Ženský, žena

Menší lasice

Čeština

Kolébka

Ženský, žena

  1. lůžko pro nemluvně;

  2. místo narození, vzniku lidstva

Čeština

Kolečko

Střední, město

  1. malé kolo;

  2. nářadí s jedním kolem a korbou;

  3. součástka různých strojů

Čeština

Koleda

Ženský, žena

  1. vánoční a velikonoční píseň;

  2. pohoštění nebo dárek za zpívání těchto písní;

  3. doba od Štědrého večera do Tří králů

Latina

Koledník

Mužský, pán

Koledující osoba

Latina

Kolega

Mužský, předseda

Příslušník téhož povolání, spolupracovník

Latina

Kolegium

Střední, město

Poradní sbor

Latina

Kolej

Ženský, píseň

  1. stopa po kole vozu;

  2. kolejnice pro dopravu;

Čeština

Kolej

Ženský, píseň

Vysokoškolské ubytování

Latina

Kolejiště

Střední, moře

Sestava kolejí

Čeština

Kolejnice

Ženský, růže

Ocelová tyč zvláštního profilu

Čeština

Kolek

Mužský, hrad

Cenná známka k placení poplatků

Čeština

Kolekce

Ženský, růže

  1. soubor nebo sbírka;

  2. vánoční bonboniéra

Latina

Kolektiv

Mužský, hrad

Skupina lidí pracujících na společném díle

Latina

Kolektor

Mužský, hrad

  1. zařízení k zachycení přeměně sluneční zářivé energie na jinou;

  2. podzemní svod podzemních sítí

Latina

Koleno

Střední, město

  1. ohbí nohy;

  2. vše co připomíná koleno;

  3. pokolení

Čeština

Kolchoz

Mužský, hrad

Zemědělské výrobní družstvo v bývalém SSSR

Ruština

Kolchozník

Mužský, pán

Člen kolchozu

Ruština

Koliba

Ženský, žena

Dřevěná chata pro pastevce v horách

Řečtina

Kolibřík

Mužský, pán

Drobný pestrobarevný americký pták

Z indiánských jazyků

Kolize

Ženský, růže

Střetnutí

Latina

Kolie

Ženský, růže

Skotský ovčák s dlouhou srstí a úzkou hlavou

Angličtina

Kolík

Mužský, hrad

  1. zdrobnělina ke kůlu;

  2. předmět, který něco spojuje / připevňuje

Čeština

Kolika

Ženský, žena

Křečovité bolesti

Řečtina

Kolmice

Ženský, růže

Přímka kolmá k jiné přímce / rovině

Čeština

Kolna = kůlna

Ženský, žena

Jednoduché stavení pro úschovu dřeva, nářadí

Čeština

Kolo

Střední, město

  1. kruhový útvar přenášející pohyb;

  2. dopravní prostředek;

  3. geometrický tvar;

  4. část utkání / soutěže;

  5. okruh závodní dráhy;

  6. lidový tanec

Čeština

Koloběh

Mužský, hrad

Opakující se pohyb v kruhu

Čeština

koloběžka

Ženský, žena

Dětské vozítko se dvěma kolečky a řidítky

Čeština

Kolohnát

Mužský, pán

Hromotluk

Čeština

Koloid

Mužský, hrad

Látka jemně rozptýlená ve formě pevných částic v kapalině nebo v plynu

Řečtina

Kolokvialismus

Mužský, hrad

Prostředek mluveného jazyka

Latina

Kolokvium

Střední, město

Seminář odborníků zabývajících se nějakou otázkou

Latina

Kolomaz

Mužský, hrad

Mazadlo pro nápravy vozů

Čeština

Kolona

Ženský, žena

  1. pochodový útvar vojska;

  2. dlouhá řada;

  3. skupina lidí s určitým úkolem

Latina

Kolonáda

Ženský, žena

Dlouhá otevřená chodba se sloupovím

Francouzština

Kolonialismus

Mužský, hrad

Politický systém založený na vykořisťování koloniálních zemí

Latina

Kolonie

Ženský, růže

  1. politicky a hospodářsky nesamostatná země ovládaná jiným státem;

  2. dříve osídlené území v cizím etnickém prostředí;

  3. příslušníci určitého národa žijící v cizím prostředí

Latina

Kolonista

Mužský, předseda

Přistěhovalec, osadník

Latina

Kolonizátor

Mužský, pán

Osoba provádějící kolonizaci

Latina

Koloratura

Ženský, žena

Obohacení melodické linie zpěvu trylky s technicky obtížnými přechody

Italština

Kolorit

Mužský, hrad

Barevný charakter výtvarného díla

Italština

Kolos

Mužský, hrad

  1. obrovská starověká socha;

  2. předmět obrovských rozměrů

Řečtina

Kolotoč

Mužský, stroj

Otáčivé kruhové zařízení se sedátky

Čeština

Kolouch

Mužský, pán

Mláďátko jelena

Čeština

Kolovrat

Mužský, hrad

Dřevěný domácí nástroj na předení

Čeština

Kolovrátek

Mužský, hrad

  1. hrací nástroj s klikou;

  2. zdrobnělina od slova kolovrat

Čeština

Kolportér

Mužský, pán

Osoba prodávající po domech

Francouzština

Kolumbárium

Střední, město

Stavba s výklenky pro ukládání uren

Latina

Kolumbus

Mužský, pán

Vtipně rozřešený problém

Z osobního jména

Kóma

Střední (hrad)

Hluboké bezvědomí

Řečtina

Komár

Mužský, pán

Drobný dvoukřídlý hmyz

Čeština

Kombajn

Mužský, hrad

Složitější zemědělský stroj vykonávající několik prací

Angličtina

Kombi

Střední, neskloňuje se

Druh prostorné karoserie motorového vozidla

Latina

Kombinačky

Ženský, pomnožné

Kombinované kleště

Latina

Kombinát

Mužský, hrad

Spojení závodů různých výrobních odvětví

Latina

Kombinatorika

Ženský, žena

Matematický obor zabývající se strukturami množin, teorií grafů a jiných

Latina

Kombiné

Střední, neskloňuje se

Součást dámského prádla nošená pod šaty

Francouzština

Kombinéza

Ženský, žena

Pracovní ochranný oblek vcelku

Francouzština

Kombinace

Ženský, růže

Spojování několika prvků

Latina

Komediant

Mužský, pán

Kočovný artista, divadelní umělec

Italština

Komedie

Ženský, růže

Divadelní hra s komickým zaměřením,

Řečtina

Komentář

Mužský, stroj

Vysvětlivky, poznámky

Latina

Komentátor

Mužský, pán

Komentující osoba

Latina

Komercializace

Ženský, růže

Převedení podniků, podnikání na komerční základ

Latina

Komerčnost

Ženský, kost

Zaměřenost na zisk

Latina

Kometa

Ženský, žena

Nebeské těleso se světelným ohonem

Řečtina

Komfort

Mužský, hrad

Dokonalá vybavenost obydlí, přepych

Angličtina

Komičnost

Ženský, kost

Komika, veselost

Řečtina

Komik

Mužský, pán

Herec v komické roli, šprýmař

Řečtina

Komika

Ženský, žena

Žertovnost, směšnost

Řečtina

Komín

Mužský, hrad

Zařízení k odvádění kouře při topení

Řečtina

Kominík

Mužský, pán

Osoba čistící komíny

Řečtina

Kominterna

Ženský, žena

Komunistická internacionála

Ruština

Komisař

Mužský, muž

Osoba pověřená zvláštním úkolem

Latina

Komise

Ženský, růže

Kolektivní orgán pověřený určitým úkolem

Latina

Komisnost

Ženský, kost

Odměřenost, přísnost

Latina

Komitét

Mužský, hrad

Výbor

Francouzština

Komnata

Ženský, žena

Pokoj

Latina

Komodita

Ženský, žena

Zboží

Angličtina

Komora

Ženský, žena

  1. menší vedlejší místnost;

  2. zastupitelská korporace;

  3. pokladna;

  4. zákonodárný sbor v některých státech

Řečtina

Komorná

Ženský, (mladá)

Osobní služebnice paní

Latina

Komorník

Mužský, pán

Osobní panský služebník

Latina

Komoří

Mužský (jarní)

Vysoký dvorní úředník

Řečtina

Kompaktáta

Ženský, žena

Úmluva mezi českými kališníky a basilejskými církevním koncilem

Latina

Komparativ

Mužský, hrad

Druhý stupeň přídavných jmen

Latina

Komparz

Mužský, hrad

Sbor statistů

Italština

Kompas

Mužský, hrad

Přístroj k určování světových stran podle magnetky

Italština

Kompendium

Střední, město

Příručka obsahující souhrn základních poznatků oboru

Latina

Kompetence

Ženský, růže

  1. pravomoc;

  2. schopnost, dovednost

Latina

Kompilace

Ženský, růže

  1. nesamostatná práce vzniklá využitím cizích poznatků;

  2. užití programu, který z programu výchozího vytvoří program výsledný

Latina

Komplet

Mužský, hrad

  1. souhrn částí nějakého celku;

  2. dvou nebo vícedílná dámská souprava

Francouzština

Komplex

Mužský, hrad

  1. celek složený z několika vzájemně propojených částí;

  2. soubor emocionálních postojů, představ, myšlenek, snah

Latina

Komplikace

Ženský, růže

  1. složitost;

  2. nepředvídané, přidružené onemocnění

Latina

Kompliment

Mužský, hrad

Poklona, lichotka

Italština

Komplot

Mužský, hrad

Pikle, spiknutí

Francouzština

Komponent

Mužský, hrad

Složka, součást

Latina

Komponista

Mužský, předseda

Skladatel

Latina

Kompost

Mužský, hrad

Směs ústrojných látek a zeminy k hnojení

Latina

Kompot

Mužský, hrad

Ovoce zavařené v cukrovém nálevu

Francouzština

Kompozice

Ženský, růže

  1. skládání, uspořádání;

  2. hudební skladba;

  3. školní písemná zkouška

Latina

Komprese

Ženský, růže

Stlačení

Latina

Kompresor

Mužský, hrad

Stroj ke kompresi plynu

Latina

Kompromis

Mužský, hrad

Dohoda na základě vzájemných ústupků

Latina

Komputer

Mužský, hrad

Počítač

Angličtina

Komtesa

Ženský, žena

Dívka z hraběcího rodu

Francouzština

Komuna

Ženský, žena

  1. sdružení lidí se společným vlastnictvím;

  2. územní jednotka s jistinou formou samosprávy

Latina

Komunál

Mužský, hrad

Komunální podnik

Latina

Komunikace

Ženský, růže

  1. cesta;

  2. doprava;

  3. sdělování, výměna informací

Latina

Komunikát

Mužský, hrad

Výsledek vzájemné komunikace

Latina

Komuniké

Střední, neskloňuje se 

Oficiální znamení

Francouzština

Komunismus

Mužský, hrad

  1. společné vlastnictví majetku;

  2. utopické prognózy sociálně spravedlivé společnosti;

  3. politická a ideologická teorie a praxe

Latina

Koňadra

Ženský, žena

Větší sýkora se žlutým peřím na spodu těla

Čeština

Koňak

Mužský, hrad

  1. vinný destilát;

  2. vaječný likér

Z francouzského zeměpisného jména

Koncentrace

Ženský, růže

Soustředění

Latina

Koncentráčník

Mužský, pán

Vězeň koncentračního tábora

Latina

Koncentrák

Mužský, hrad

Koncentrační tábor

Latina

Koncentrát

Mužský, hrad

Koncentrovaný roztok

Latina

Koncepce

Ženský, růže

  1. pojetí, chápání;

  2. početí

Latina

Koncept

Mužský, hrad

  1. zpracování textu, náčrt;

  2. koncepce prvního pojetí, myšlenka, pojem

Latina

Koncern

Mužský, hrad

Forma monopolu

Latina

Koncert

Mužský, hrad

  1. provedení hudebních skladeb;

  2. větší skladba pro sólový nástroj;

  3. vynikající výkon

Latina

Koncese

Ženský, růže

Oprávnění k určité činnosti

Latina

Koncesionář

Mužský, muž

Osoba s koncesí

Latina

Koncil

Mužský, hrad

Církevní sněm

Latina

Koncipient

Mužský, pán

Kandidát advokacie na notářství

Latina

Koncovka

Ženský, žena

  1. část ohebných slov;

  2. závěrečná část

Čeština

Končetina

Ženský, žena

Úd těla

Čeština

Končina

Ženský, žena

Odlehlý kraj

Čeština

Kondenzace

Ženský, růže

Zhuštění, zkapalnění

Latina

Kondenzátor

Mužský, hrad

Přístroj k hromadění el. náboje

Latina

Kondice

Ženský, růže

  1. tělesná a duševní zdatnost;

  2. soukromá hodina doučování

Latina

Kondicionál

Mužský, hrad

Podmiňovací způsob

Latina

Kondolence

Ženský, růže

Projev soustrasti

Latina

Kondom

Mužský, hrad

Prezervativ

Francouzština

Kondor

Mužský, pán

Velký jihoamerický dravý pták

Indiánské jazyky

Konec

Mužský, stroj

  1. místo, kde se něco končí;

  2. kraj;

  3. poslední čas;

  4. smrt

Čeština

Konečník

Mužský, hrad

Vývod z tlustého střeva

Čeština

Konev

Ženský, píseň

Vyšší okrouhlá nádoba s uchem

Čeština

Konexe

Ženský, růže

Vlivná známost

Latina

Konfederace

Ženský, růže

Spojení, svazek států

Latina

Konfekce

Ženský, růže

  1. odvětví zabývající se hromadnou výrobou oděvů;

  2. prodejna oděvů

Francouzština

Konference

Ženský, růže

  1. porada politiků;

  2. pravidelně zasedající orgán

Latina

Konferenciér

Mužský, muž

Osoba uvádějící jednotlivá čísla zábavného programu

Francouzština

Konfese

Ženský, růže

Náboženské vyznání

Latina

Konfet / konfeta

Mužský, hrad / ženský, žena

  1. pestrobarevné papírky rozhazované při slavnostech;

  2. drobný cukrářský výrobek

Italština

Konfident

Mužský, pán

Tajný pomocník policie

Latina

Konfigurace

Ženský, růže

Odborné seskupení

Latina

Konfirmace

Ženský, růže

  1. ekonomické potvrzení objednávky;

  2. slavnostní přijetí za dospělého člena církve

Latina

Konfiskát

Mužský, hrad

Zkonfiskovaný majetek

Latina

Konflikt

Mužský, hrad

Střetnutí, srážka

Latina

Konformismus

Mužský, hrad

Přizpůsobivost vládnoucím názorům

Latina

Konfrontace

Ženský, růže

  1. srovnávat, porovnávat;

  2. vyslýchat

Latina

Konglomerát

Mužský, hrad

Směs nesourodých prvků

Latina

Kongres

Mužský, hrad

  1. významný sjezd odborníků;

  2. parlament některých států

Latina

Kongruence

Ženský, růže

Shoda

Latina

Koník

Mužský, pán

  1. zdrobnělina od slova kůň;

  2. vše, co připomíná koníka

Čeština

Koniklec

Mužský, stroj

Bylina s fialovými zvonkovitými květy

Čeština

Konina

Ženský, žena

  1. koňská kůže;

  2. koňské maso

Čeština

Konipas / konipásek

Mužský, pán

Zpěvný pták s dlouhým ocáskem

Čeština

Konírna

Ženský, žena

Stáj pro koně

Čeština

Konjugace

Ženský, růže

Časování

Latina

Konjunkce

Ženský, růže

Zdánlivé setkání dvou nebeských těles

Latina

Konjunktiv

Mužský, hrad

  1. slovesný způsob;

  2. slovesný tvar

Latina

Konkordát

Mužský, hrad

Dohoda mezi vládou státu a katolickou církví

Latina

Konkretizace

Ženský, růže

Konkretizovat

Latina

Konkrétnost

Ženský, kost

Skutečnost

Latina

Konkurence

Ženský, růže

  1. hospodářské soutěžení;

  2. konkurující firma;

  3. soutěž

Latina

Konkurenceschopnost

Ženský, kost

Schopnost konkurence

Čeština

Konkurent

Mužský, pán

Konkurující osoba

Latina

Konkurz

Mužský, hrad

  1. soutěž o pracovní místo;

  2. soudní řízení o likvidaci dlužního majetku

Latina

Konopí

Střední, Stavení

  1. vysoká bylina;

  2. pevná vlákna

Čeština

Koncenzus

Mužský, hrad

Souhlas, dorozumění

Latina

Konsolidace

Ženský, růže

Upevnění, stabilizace

Latina

Konsonance

Ženský, růže

Souzvuk tónů

Latina

Konsonant

Mužský, hrad

Jazyková souhláska

Latina

Konsorcium

Střední, město

Sdružení podniků, nebo jednotlivců k provedení obchodu

Latina

Konspekt

Mužský, hrad

Stručný a přehledný záznam obsahu textu

Latina

Konspirace

Ženský, růže

Spiknutí, komplot

Latina

Konstanta

Ženský, žena

Stálá veličina

Latina

Konstelace

Ženský, růže

Postavení hvězd

Latina

Konstituce

Ženský, růže

  1. stavba těla;

  2. ústava

Latina

Konstruktér

Mužský, pán

Technik, který konstruuje

Latina

Konstrukce

Ženský, růže

Vypracování, sestavování,

Latina

Konšel

Mužský, pán

Člen městské obecní rady za feudalismu

Latina

Kontakt

Mužský, hrad

  1. styk, vztah;

  2. dotyk dvou vodičů

Latina

Kontaminace

Ženský, růže

Směšování

Latina

Kontejner

Mužský, hrad

Skříň na přepravu zboží

Angličtina

Kontext

Mužský, hrad

Okolí jazykové jednotky

Latina

Kontinent

Mužský, hrad

Pevnina, souš

Latina

Kontingent

Mužský, hrad

  1. pevně stanovené množství výrobků, peněz;

  2. pravidelný, stanovený počet

Latina

Kontinuita

Ženský, žena

Nepřetržité trvání, souvislost

Latina

Konto

Střední, město

Účet

Italština

Kontrabas

Mužský, hrad

Největší ze smyčcových nástrojů

Latina

Kontradikce

Ženský, růže

Protiklad

Latina

Kontrapunkt

Mužský, hrad

Současné vedení dvou nebo několika melodicky nebo rytmicky samostatných hlasů

Latina

Kontrarevoluce

Ženský, růže

Politické úsilí zaměřené proti narůstající revoluci

Latina

Kontrarozvědka

Ženský, žena

Zvláštní orgán bojující proti nepřátelské špionáži

Latina

Kontrašpionáž

Ženský, píseň

Špionáž sledující činnost nepřátelské špionáže

Latina

Kontrakt

Mužský, hrad

Smlouva

Latina

Kontrast

Mužský, hrad

Naprostá nepodobnost, opak

Italština

Kontribuce

Ženský, růže

Nucená peněžní nebo naturální dávka

Latina

Kontrola

Ženský, žena

  1. dozor, dohled;

  2. vliv;

  3. kontrolní orgán

Francouzština

Kontrolor

Mužský, pán

Osoba pověřená kontrolou

Francouzština

Kontroverze

Ženský, růže

Spor, hádka, výměna názorů

Latina

Kontumace

Ženský, růže

  1. zdravotnická opatření zabraňující šíření nakažlivých onemocnění;

  2. zmeškání soudního jednání;

  3. sankce za porušení soutěžních pravidel

Latina

Kontura

Ženský, žena

Obrys

Francouzština

Konvalinka

Ženský, žena

Hájová bylina

Latina

Konvence

Ženský, růže

  1. mezinárodní úmluva;

  2. ustálený, navyklý způsob

Latina

Konvergence

Ženský, růže

Sbíhavost

Latina

Konvertibilita

Ženský, žena

Směnitelnost

Latina

Konvertor

Mužský, hrad

  1. zařízení pro změnu proudu;

  2. hutní sklopná pec hruškovitého tvaru

Latina

Konverze

Ženský, růže

  1. obrácení na jinou víru;

  2. ekonomická změna;

  3. utvoření nového slova

Latina

Konverzace

Ženský, růže

  1. společenský rozhovor;

  2. výuka cizímu jazyku

Latina

Konvice

Ženský, růže

Nádoba s hubičkou

Čeština

Konvoj

Mužský, stroj

  1. ozbrojený doprovod;

  2. řada plavidel;

Angličtina

Konzerva

Ženský, žena

Konzervovaná potravina v obalu

Latina

Konzervárna

Ženský, žena

Továrna na konzervy

Latina

Konzervativec

Mužský, muž

  1. stoupenec konzervativismu;

  2. konzervativní člověk

Latina

Konzervativismus

Mužský, hrad

  1. lpění na tradičním;

  2. zaujatost proti novému

Latina

Konzervativnost

Ženský, kost

Lpící na tradičním

Latina

Konzervatorista

Mužský, předseda

Žák, absolvent konzervatoře

Latina

Konzervatoř

Mužský, stroj

Vyšší odborná hudební škola

Latina

Konzervace

Ženský, růže

Uchovávání v dosavadním stavu

Latina

Konzilium

Střední, město

Poradní sbor

Latina

Konzola

Ženský, žena

  1. výstupek ze stěny podpírající balkón;

  2. nosník na jednom konci upevněný;

  3. podpěra záclonových tyčí

Francouzština

Konzul

Mužský, pán

  1. diplomovaný zástupce pověřený ochranou;

  2. jeden ze dvou nejvyšších úředníků ve starém Římě

Latina

Konzulát

Mužský, hrad

Konzulární úřad

Latina

Konzultace

Ženský, růže

Porada s odborníkem

Latina

Konzum / konzumace

Mužský, hrad / ženský, růže

Spotřeba

Italština

Konzument

Mužský, pán

Spotřebitel

Italština

Kooperace

Ženský, růže

Spolupráce

Latina

Koordinátor

Mužský, pán

Koordinující osoba

Latina

Koordinace

Ženský, růže

Sladění činností

Latina

Kop

Mužský, hrad

Kopnutí

Čeština

Kopa

Ženský, žena

Šedesát kusů

Čeština

Kopka

Ženský, žena

Zdrobnělina od slova kopa

Čeština

Kopáč

Mužský, muž

Kopající osoba

Čeština

Kopačka

Ženský, žena

Obuv pro hráče fotbalu

Čeština

Kopaná

Ženský, (mladá)

Fotbal

Čeština

Kopanec

Mužský, stroj

  1. kopnutí;

  2. chybné jednání

Čeština

Kopanice

Ženský, růže

  1. ručně okopávané pole na horách;

  2. samoty na horských svazích

Čeština

Kopaničář

Mužský, muž

Obyvatel kopanic

Čeština

Kopec

Mužský, stroj

  1. menší hora;

  2. svah, sklon;

  3. hromada

Čeština

Kopějka

Ženský, žena

Setina rublu

Ruština

Kopí

Střední, stavení

Stará bodná zbraň

Čeština

Kopie

Ženský, růže

  1. dílo vzniklé napodobením originálu;

  2. opis, otisk

Latina

Kopr

Mužský, hrad

  1. bylina s jemně dělenými měkkými listy;

  2. nať této rostliny = koření

Čeština

Kopretina

Ženský, žena

Luční i pěstovaná bylina

Čeština

Koprodukce

Ženský, růže

Společná sdružení produkce

Latina

Kopřiva

Ženský, žena

Bylina s lodyhou a žahavými listy

Čeština

Kopřivka

Ženský, žena

Svědivá vyrážka

Čeština

Kopule

Ženský, růže

Klenba ve tvaru polokoule

Italština

Kopytník

Mužský, pán

Kopytnatý savec

Čeština

Kopytník

Mužský, hrad

Bylina

Čeština

Kopyto

Ženský, město

  1. rohovitý obal chránící konce prstů kopytníků;

  2. forma na obuv

Čeština

Koráb

Mužský, hrad

Velká námořní loď

Čeština

Korál

Mužský, hrad

  1. mořský láčkovec s vápenatou schránkou;

  2. drobná kulička

Řečtina

Korán

Mužský, hrad

Základní náboženská kniha islámu

Arabština

Korba

Ženský, žena

Ohrazený svršek nákladního dopravního prostředku

Němčina

Korbel

Mužský, stroj

Dřevěná baňatá nádoba na pivo

Němčina

Kord

Mužský, hrad

Bodná zbraň s úzkou čepelí

Perština

Kord

Mužský, hrad

Pevná vlněná tkanina s keprovou vazbou

Angličtina

Kordon

Mužský, hrad

  1. řada vojáků chránících přístup na určité místo;

  2. tvarovaný ovocný stromek

Francouzština

Koreček

Mužský, hrad

Nádoba k nabírání materiálu na pohyblivém pásu

Čeština

Koreferát

Mužský, hrad

Doplňující referát k témuž tématu

Latina

Korejština

Ženský, žena

Korejský jazyk

Korek

Mužský, hrad

Lehký pružný materiál z kůry dubu užívaný k izolaci a výrobě různých předmětů

Španělština

Korekce

Ženský, růže

  1. oprava, úprava;

  2. zostřené vězení

Latina

Korektor

Mužský, pán

Osoba provádějící korektoru

Latina

Korektura

Ženský, žena

  1. oprava chyb;

  2. otisk sazby k opravě

Latina

Korelace

Ženský, růže

souvztažnost

Latina

Korepetice

Ženský, růže

Nacvičování nebo opakování pěveckých, tanečních úloh v divadle

Latina

Korespondence

Ženský, růže

Dopisování

Latina

Korespondent

Mužský, pán

  1. osoba obstarávající úřední korespondenci;

  2. dopisovatel

Latina

Korida

Ženský, žena

Býčí zápasy

Španělština

Koridor

Mužský, hrad

  1. rozlehlá chodba;

  2. pruh území vedoucí cizím státem

Italština

Kormidelník

Mužský, pán

Osoba řídící kormidlo

Ruština

Kormidlo

Střední, město

Zařízení k řízení směru pohybu lodí a letadel

Ruština

Kormorán

Mužský, pán

Velký černý vodní pták

Francouzština

Kornatění

Střední, stavení

Skleróza

Čeština

Kornout

Mužský, hrad

Papírový sáček zužující se do špičky

Latina

Koroze

Ženský, růže

Porušení na povrchu chemickými vlivy

Latina

Koróna

Ženský, žena

Vnější vrstva sluneční atmosféry

Latina

Koroptev

Ženský, píseň

Šedohnědý polní pták

Čeština

Korouhev

Ženský, píseň

Prapor vybíhající do jednoho cípu

Čeština

Korporace

Ženský, růže

Sdružení osob spojených společnými zájmy

Latina

Korpulentnost

Ženský, kost

Tělnatost

Latina

Korumpovanost

Ženský, kost

Mravní zkáza

Latina

Koruna

Ženský, žena

  1. ozdoba hlavy jako odznak panovnické hodnosti;

  2. panovnická hodnost;

  3. jednotka měny;

  4. rozvětvená část stromu;

  5. vyvrcholení;

  6. vnitřní květní obal

Latina

Korund

Mužský, hrad

Velmi tvrdý nerost mající různé barevné odrůdy

Maďarština

Korunovace

Ženský, růže

Vložení koruny na hlavu panovníka

Latina

Korupce

Ženský, růže

Úplatkářství

Latina

Korveta

Ženský, žena

Menší doprovodná válečná loď

Francouzština

Koryfej

Mužský, stroj

Přední osobnost

Řečtina

Korýš

Mužský, muž

Členovec

Čeština

Koryto

Střední, město

  1. žlab ke krmení dobytka;

  2. žlab pro odtok vody

Čeština

Korzár

Mužský, pán

Pirát

Italština

Korzet

Mužský, hrad

Součást dámského prádla ke stažení trupu

Francouzština

Korzo

Střední, město

Promenáda

Italština

Kořalka

Ženský, žena

Lihovina

Čeština

Kořen

Mužský, hrad, stroj

  1. podzemní část rostliny;

  2. začátek něčeho;

  3. základní část

Čeština

Kořenáč

Mužský, stroj

Květináč

Čeština

Kořenářka

Ženský, žena

Sběratelka léčivých rostlin

Čeština

Koření

Střední, hromadné

Sušené léčivé byliny

Čeština

Kořist

Ženský, kost

Dobytá, uloupený věc

Čeština

Kořistník

Mužský, pán

Kořistící osoba

Čeština

Kos

Mužský, pán

Černý nebo černobílý zpěvný pták

Čeština

Kosa

Ženský, žena

  1. ruční nástroj na sečení obilí a pícnin;

  2. přirozený úzký pruh pevniny oddělující mořský záliv

Čeština

Kosatec

Mužský, stroj

Bylina s úzkými listy a s velkými různobarevnými květy

Čeština

Kosekans

Mužský, neskloňuje se

Jedna z šesti goniometrických funkcí

Latina

Kosinus

Mužský, hrad

Jedna z šesti goniometrických funkcí

Latina

Kosiště

Střední, moře

Násada na kosu

Čeština

Kosmetika

Ženský, žena

  1. péče o vzhled;

  2. prostředky k této péči

Řečtina

Kosmodrom

Mužský, hrad

Základna, z níž jsou vysílány rakety do kosmu

Řečtina

Kosmonaut

Mužský, pán

Účastník letu do kosmu

Řečtina

Kosmonautika

Ženský, žena

Obor zabývající se výzkumem, stavbou a provozem umělých kosmických těles

Řečtina

Kosmopolitismus

Mužský, hrad

Ideologie popírající svébytnost jednotlivých národů

Řečtina

Kosmos

Mužský, hrad

Vesmír

Řečtina

Kosočtverec

Mužský, stroj

Kosoúhlý čtyřúhelník se stejně dlouhými stranami

Řečtina

Kosodélník

Mužský, hrad

Kosoúhlý rovnoběžník

Řečtina

kosodřevina

Ženský, žena

Kleč

Polština

Kost

Ženský, kost

Tvrdá nosná část těla obratlovců

Čeština

Kostel

Mužský, les

Budova pro křesťanskou bohoslužbu

Latina

Kostelník

Mužský, pán

Zřízenec pečující o kostel a pomáhající při obřadech

Latina

Kostice

Ženský, růže

  1. rohovitý útvar v čelistech velryb;

  2. pružina z něho vybroušená

Čeština

Kostival

Mužský, hrad

Drsná chlupatá bylina s fialovými nebo bledě žlutými květy

Čeština

Kostižer

Mužský, hrad

Vleklý zánět kostí

Čeština

Kostka

Ženský, žena

  1. předmět tvaru kvádru nebo krychle;

  2. čtvercový vzorek

Čeština

Kostlivec

Mužský, muž

  1. zosobnění smrti v podobě lidské kostry;

  2. vychrtlý člověk

Čeština

Kostnice

Ženský, růže

Prostor pro ukládání kostí ze zrušených hrobů

Čeština

Kostra

Ženský, žena

Soubor všech kostí v těle

Čeština

Kostrč

Ženský, píseň

Srostlé poslední obratle páteře

Čeština

Kostým

Mužský, hrad

  1. dámský oděv skládající se ze sukně nebo kalhot a krátkého kabátu;

  2. maškarní oděv

Italština

Koš

Mužský, stroj

Nádoba k přenášení

Čeština

Košatost

Ženský, kost

Rozvětvenost

Čeština

Košíkář

Mužský, muž

  1. osoba vyrábějící koše;

  2. basketbalista

Čeština

Košíková

Ženský, (mladá)

Basketbal

Čeština

Košile

Ženský, růže

Horní část oděvu

Latina

Košťál

Mužský, hrad

Zkrácený nebo tlustý stonek některé zeleniny

Čeština

Koště

Střední, kuře

Náčiní na metení

Čeština

Koštér

Mužský, pán

Odborný ochutnávač vína

Němčina

Kóta

Ženský, žena

  1. číslo udávající nadmořskou výšku zobrazeného bodu;

  2. tento bod v terénu

Francouzština

Kotangens / kotangenta

Mužské, neskloňuje se / ženský, žena

Jedna z šesti goniometrických funkcí

Latina

Kotě

Střední, kuře

Mládě kočky

Čeština

Kotec

Mužský, stroj

Ohraničená část prostoru, stáje pro chov hospodářských zvířat

Čeština

Kotel

Mužský, hrad, stroj

Velká kovová nádoba na vaření přímo nad plamenem

Čeština

Kotelna

Ženský, žena

Místnost pro kotle

Čeština

Kotleta

Ženský, žena

  1. plátek masa na žebírku;

  2. proužky vlasů ve spáncích jako součást pánského úspěchu

Francouzština

Kotlina

Ženský, žena

Okrouhlý vyhloubený útvar zemského povrchu

Čeština

Kotník

Mužský, hrad

Vystouplý konec kostí v kloubu nad chodidlem

Němčina

Kotouč

Mužský, stroj

Kruhová deska

Čeština

Kotoul

Mužský, hrad

Kotrmelec

Čeština

Kotrmelec

Mužský, stroj

Kotoul

Čeština

Kotva

Ženský, žena

Hák k upoutání plavidla na nějakém místě

Čeština

Kotviště

Střední, moře

Místo, kde kotví loď

Čeština

Kouč

Mužský, muž

Trenér sportovního mužstva

Angličtina

Koudel

Ženský, píseň

Odpadová vlákna při zpracování lnu

Čeština

Koukol

Mužský, hrad, stroj

Štíhlá bylina s červenofialovým květem

Čeština

Koulař

Mužský, muž

Atlet vrhající koulí

Němčina

Koule

Ženský, růže

Těleso, jehož body povrchu jsou od středu stejně vzdáleny

Němčina

Koupaliště

Střední, moře

Místo upravené ke koupání

Čeština

Koupání

Střední, stavení

Omývání se

Čeština

Koupě

Ženský, růže

Získání věci za peníze

Čeština

Koupel

Ženský, píseň

Lázeň, koupání

Čeština

Koupelna

Ženský, žena

Místnost zařízená pro koupání

Čeština

Kouř

Mužský, stroj

Plyny a saze vznikajíc při hoření, dým

Čeština

Kousek

Mužský, hrad

Kus

Čeština

Kout

Mužský, hrad

  1. prostor mezi stýkajícími se stěnami, roh;

  2. zapadlé místo

Čeština

Kouzelník

Mužský, pán

Čaroděj

Čeština

Kouzlo

Střední, město

Čarovná moc

Čeština

Kov

Mužský, hrad

Neprůhledná pevná látka vodící teplo a elektřinu

Čeština

Kovadlina

Ženský, žena

Podložka z lité oceli, na níž se kove

Čeština

Kovák

Mužský, pán

Dělník v kovoprůmyslu

Čeština

Kování

Střední, stavení

Kovová součástka nebo ozdoba

Čeština

Kovárna

Ženský, žena

Kovářská dílna

Čeština

Kovář

Mužský, muž

Osoba zpracovávající kovy kováním

Čeština

Kovařík

Mužský, pán

Brouk protáhlého těla, jehož larvy škodí na polních plodinách

Čeština

Kovboj

Mužský, muž

Pasák dobytka jezdící na koni

Angličtina

Kovbojka

Ženský, žena

Povídka ze života kovbojů

Angličtina

Kovoprůmysl

Mužský, hrad

Průmysl zpracovávající kovy

Čeština

Kovosoustružník

Mužský, pán

Soustružník kovů

Čeština

Koza

Ženský, žena

Menší přežvýkavec zpravidla chovaný pro mléko

Čeština

Kozáček

Mužský, hrad, pán

Ruský národní tanec

Ruština

Kozačka

Ženský, žena

Vysoké dámské boty

Ruština

Kozák

Mužský, pán

Původní usídlenec chránící hranice Moskevské Rusi

Tatarština

Kozák

Mužský, hrad / pán

Jedlá hřibovitá houba

Čeština

Kozel

Mužský, pán

Samec kozy

Čeština

Kozelec

Mužský, stroj

Poloha těla, kdy jsou horní končetiny svázány s dolními

Čeština

Kozinka

Ženský, žena

Kozí kůže

Čeština

Kozlík

Mužský, pán

Zdrobnělina od slova kozel

Čeština

Kozlík

Mužský, hrad

  1. sedátko na voze pro kočího;

  2. bylina

Čeština

Kozoroh

Mužský, hrad

  1. hvězda;

  2. rovnoběžka

Čeština

Kozorožec

Mužský, muž

Horský přežvýkavec s mohutnými rohy

Čeština

Koželuh

Mužský, pán

Osoba zpracovávající surové kůže na usně

Čeština

Koženka

Ženský, žena

Plastická napodobenina kůže

Čeština

Kožešina

Ženský, žena

Vydělaná a upravená kůže se srstí

Čeština

Kožešník

Mužský, pán

Osoba zhotovující kožichy

Čeština

Kožich

Mužský, hrad

  1. plášť z kožešiny;

  2. hustá srst savců

Čeština

Kožka

Ženský, žena

Stažená a sušená zvířecí kůže

Čeština

Kra

Ženský, žena

Odtržený kus ledu

Čeština

Krab

Mužský, pán

Mořský korýš s širokým tělem

Němčina

Krabice

Ženský, růže

Schránka s víkem

Čeština

Krádež

Ženský, píseň

Neoprávněné přivlastnění cizího majetku

Čeština

Krahujec

Mužský, muž

Šedohnědý dravý pták podobný jestřábu

Čeština

Krach

Mužský, hrad

Úpadek

Němčina

Kraj

Mužský, stroj

  1. místo na obvodu předmětu;

  2. končina;

  3. časový začátek;

  4. územní správní jednotka

Čeština

Krajáč

Mužský, stroj

Velký hrnec

Čeština

Krajan

Mužský, pán

Osoba pocházející z téhož krve

Čeština

Krajánek

Mužský, pán

Potulný mlynářský tovaryš

Čeština

Kráječ

Mužský, stroj

Strojek na krájení

Čeština

Krajíc

Mužský, stroj

Plátek chleba

Čeština

Krajina

Ženský, žena

  1. území se zřetelem k přírodnímu utváření;

  2. obraz zpodobňující jeho část

Čeština

Krajinář

Mužský, muž

Malíř krajinek

Čeština

Krajinomalba

Ženský, žena

Krajinářství

Čeština

Krajka

Ženský, žena

Vzdušná látka s jemným ozdobným vzorem

Čeština

Krajkářství

Střední, stavení

Výroba krajek

Čeština

Krajnice

Ženský, růže

Okrajový pás silnice

Čeština

Krajnost

Ženský, kost

  1. nejzazší mez;

  2. extrém

Čeština

Krajta

Ženský, žena

Velký nejedovatý exotický had

Čeština

Krakonoš

Mužský, muž

Vládce Krkonoš

Čeština

Král

Mužský, muž

  1. panovník v monarchii;

  2. jedinec vynikající v určitém prostředí;

  3. podnikatel ovládající výrobu oceli;

  4. hlavní šachová figurka

Čeština

Království

Střední, stavení

Země, v níž vládne král

Čeština

Králevic / kralevic

Mužský, muž

Královský syn

Čeština

Králičina

Ženský, žena

Králičí kožka

Čeština

Králík

Mužský, pán

Hlodavec s dlouhými boltci

Čeština

Králíkárna

Ženský, žena

Kotec pro chov králíků

Čeština

Královna

Ženský, žena

  1. panovnice v monarchii;

  2. manželka krále;

  3. samice společenstva hmyzu

Čeština

Krám

Mužský, hrad

  1. obchod;

  2. bezcenná věc

Němčina

Kramář

Mužský, muž

Drobný obchodník

Němčina

Kramflek

Mužský, hrad

Podpatek

Němčina

Kramle

Ženský, růže

Tesařská skoba

Němčina

Krapánek

Mužský, hrad

Troška

Čeština

Krápník

Mužský, hrad

Útvar na stěnách, stropu a dně vápencových jeskyň

Čeština

Kras

Mužský, hrad

Vápencové území rozrušené vodou do útvarů

Ilyrština

Krása

Ženský, žena

Vlastnost něčeho krásného

Čeština

Krasavec

Mužský, muž

Krásný muž

Čeština

Kráska

Ženský, žena

Krasavice

Čeština

Kraslice

Ženský, růže

Malované velikonoční vajíčko

Čeština

Krásnoočko

Střední, město

Zelený bičíkovec s červenou skvrnou citlivou na světlo

Čeština

Krasobruslař

Mužský, muž

Osoba pěstující krasobruslení

Čeština

Krasobruslení

Střední, stavení

Bruslení s uměleckými prvky

Čeština

Krasojezdec

Mužský, muž

Osoba pěstující krasojízdu

Čeština

Krasojízda

Ženský, žena

Umělecká jízda na koni nebo na kole

Čeština

Krasopis

Mužský, hrad

Úhledné psaní

Čeština

Krasořečník

Mužský, pán

Osoba libující si v krasořečnění

Čeština

Krasořečnictví = krasořečnění

Střední, stavení

Vzletné, uhlazené mluvení

Čeština

Kráter

Mužský, hrad

  1. sopečný jícen;

  2. velká hluboká jáma

Řečtina

Krátkozrakost

Ženský, kost

Neostrost vidění vzdálených předmětů

Čeština

Kratochvíle

Ženský, růže

Zábava

Čeština

Kraul

Mužský, hrad, pán

Způsob plavání se střídavým pohybem paží a kopáním nohou

Angličtina

Kráva

Ženský, žena

Samice tura domácího

Čeština

Kravál

Mužský, hrad

Rámus, povyk

Němčina

Kravata

Ženský, žena

Vázanka

Ze srbochorvatského národního jména

Kravín

Mužský, hrad

Stavba pro ustájení hovězího dobytka

Čeština

Krb

Mužský, hrad

Kamna s ohništěm otevřeným do místnosti

Čeština

Krčma

Ženský, žena

Podřadný hostinec

Čeština

Kreace

Ženský, růže

Tvoření, tvorba

Latina

Kredenc

Ženský, píseň

Skříň na nádobí a příbory, příborník

Italština

Kredit

Mužský, hrad

Úvěr, hodnota

Latina

Krédo

Střední, město

Přesvědčení, vyznání

Latina

Krecht

Mužský, hrad

Tepelně zajištěná jáma na ukládání plodin v zimě

Němčina

Krejcar

Mužský, hrad

Stříbrná mince

Němčina

Krejčí

Mužský, (jarní)

Osoba šijící oděvy

Čeština

Krejon

Mužský, hrad

Tužka s vysouvací tuhou

Čeština

Krém

Mužský, hrad

  1. polotuhý přípravek na čištění a leštění;

  2. polotuhý kosmetický přípravek;

  3. polotuhá cukrářská hmota

Francouzština

Kremace

Ženský, růže

Spálení, zpopelnění

Latina

Krematorium

Střední, město

Budova pro kremace

Latina

Kreol

Mužský, pán

Potomek španělských a portugalských přistěhovalců v Latinské Americe

Španělština

Krep

Mužský, hrad

Látka se zvlněným povrchem

Francouzština

Krepsilon

Mužský, hrad

Zvlněný silon

Francouzština

Kresba

Ženský, žena

Nakreslený obraz

Polština

Kreslení

Střední, stavení

Výtvarná výchova

Polština

Kreslič

Mužský, muž

Osoba dělající technické výkresy

Polština

Kreslírna

Ženský, žena

Místnost sloužící ke kreslení

Polština

Kreslíř

Mužský, muž

Kreslící osoba

Polština

Kretén

Mužský, pán

Člověk stižený kretenismem

Francouzština

Kretenismus

Mužský, hrad

Vrozená choroba projevující se poruchou tělesného i duševního vývoje

Francouzština

Kreton

Mužský, hrad

Bavlněná tkanina pestře potištěná

Francouzština

Krev

Ženský, píseň

Rudá tekutina protékající cévami a dodávající tělu živné látky a kyslík

Čeština

Krevel

Mužský, stroj, hrad

Červená ruda železná

Čeština

Kreveta

Ženský, žena

Drobný mořský korýš lovený pro chutné maso

Francouzština

Krevnatost

Ženský, kost

Dostatek krve

Čeština

Kriminál

Mužský, hrad

Vězení

Latina

Kriminalista

Mužský, předseda

Osoba zabývající se kriminalistikou

Latina

Kriminalistika

Ženský, žena

Nauka o objasňování trestných činů

Latina

Kriminalita

Ženský, žena

Zločinnost

Latina

Kriminálka

Ženský, žena

Kriminální policie

Latina

Krinolína

Ženský, žena

Široká vyztužená sukně

Francouzština

Kristiánka

Ženský, žena

Lyžařský švih k změně směru jízdy

Z norského zeměpisného jména

Kristus

Mužský, pán

Zakladatel křesťanství

Kritérium

Střední, město

Měřítko

Řečtina

Kritik

Mužský, pán

Kritizující osoba

Řečtina

Kritika

Ženský, žena

Posudek, kritizování

Řečtina

Krize

Ženský, růže

Těžká situace

Řečtina

Krk

Mužský, hrad

Část těla spojující hlavu s trupem

Čeština

Krkavec

Mužský, muž

Velký černý pták s mohutným zobákem

Čeština

Krkavice

Ženský, růže

Největší krční tepna

Čeština

Krkovice

Ženský, růže

Maso z krku a přední části hřbetu prasat

Čeština

Krmelec

Mužský, stroj

Krmítko pro zvěř

Čeština

Krmení

Střední, stavení

Krmivo

Čeština

Krmič

Mužský, muž

Osoba krmící dobytek

Čeština

Krmítko

Střední, město

Zařízení pro krmení

Čeština

Krmivář

Mužský, muž

Pracovník zabývající se výzkumem krmiv

Čeština

Krmivo

Střední, město

Potrava pro zvířata

Čeština

Krmník

Mužský, pán

Prase

Čeština

Krmník

Mužský, hrad

Chlívek pro vykrmování prasat

Čeština

Krobián

Mužský, hrad

Hrubián

Němčina

Krocan

Mužský, pán

Velký pták chovaný pro maso

Němčina

Kroj

Mužský, stroj

Oděv charakteristický pro určitý kraj, dobu, organizaci

Čeština

Krok

Mužský, hrad

  1. Pohyb nohou při chůzi;

  2. Stopa;

  3. Vzdálenost obou nohou při chůzi;

  4. Čin, tah

Čeština

Kroketa

Ženský, žena

Válcovitá smaženka z bramborového těsta nebo z masa

Francouzština

Krokev

Ženský, píseň

Trám v krovu podpírající nosnou konstrukci krytiny

Čeština

Krokodýl

Mužský, pán

Dravý vodní ještěr horkého pásma

Řečtina

Krokus

Mužský, hrad

Šafrán

Semitština

Kronika

Ženský, žena

Pravidelný zápis událostí

Řečtina

Kronikář

Mužský, muž

Autor kroniky

Řečtina

Kropenatost

Ženský, kost

Skvrnitost

Čeština

Kropenka

Ženský, žena

Nádobka na svěcenou dobu

Čeština

Kropička

Ženský, žena

Kropicí konev

Čeština

Krosček

Mužský, hrad

Tvrdý faul hokejkou

Angličtina

Krotitel

Mužský, muž

Osoba mírnící zvěř

Čeština

Krotkost

Ženský, kost

Ochočenost, mírnost

Čeština

Kroupa

Ženský, žena

  1. Zrno zbavené slupky;

  2. Malé kousky ledu jako forma srážek

Čeština

Kroužek

Mužský, hrad

Zdrobnělina ke kruhu

Čeština

Krov

Mužský, hrad

Konstrukce střechy nesoucí krytinu

Čeština

Krovka

Ženský, žena

Prvý pár křídel brouků

Čeština

Krtek

Mužský, pán

Malý černý hmyzožravý samec žijící pod zemí

Čeština

Krtina

Ženský, žena

Kopeček hlíny vytlačené krtkem

Čeština

Krucifix

Mužský, hrad

Kříž s plastikou ukřižovaného Krista

Latina

Kruh

Mužský, hrad

  1. Význam: plocha omezená kružnicí;

  2. Tvar kruhu nebo kružnice;

  3. Skupina lidí spojených určitými zájmy

Čeština

Kruhadlo

Střední, město

Nástroj na krouhání

Čeština

Kruchta

Ženský, žena

Kůr

Řečtina

Krumpáč

Mužský, stroj

Ruční nářadí s dvěma rameny na kopání půdy

Němčina

Krunýř

Mužský, stroj

Kovové odění na ochranu trupu

Němčina

Krůpěj

Ženský, píseň

Kapka

Čeština

Krupice

Ženský, růže

Úlomky obilných zrn vznikající při mletí

Čeština

Krupka

Ženský, žena

Rozdrcená ječná zrna

Čeština

Krupobití

Střední, stavení

Padání krup

Čeština

Krušnost

Ženský, kost

Pernost, svízelnost

Čeština

Krůta

Ženský, žena

Samice krocana

Čeština

Krutovláda

Ženský, žena

Krutá vláda, tyranie

Čeština

Krutost

Ženský, kost

Tvrdost, surovost, neúprosnost

Čeština

Kružidlo, kružítko

Střední, město

Náčiní na rýsování kružnic a oblouků

Čeština

Kružnice

Ženský, růže

Rovinná křivka, jejíž body mají stejnou sádelnost od středu

Čeština

Krvácení

Střední, stavení

Vytékání krve

Čeština

Krvelačnost

Ženský, kost

Krvežíznivost

Čeština

Krveprolití

Střední, stavení

Krvavý boj

Čeština

Krvinka

Ženský, žena

Krevní buňka

Čeština

Krychle

Ženský, růže

Pravidelný šestistěn se čtvercovými stěnami

Němčina

Kryobiologie

Ženský, růže

Vědní obor zabývající se působením chladu na buňky

Řečtina

Kryochirurgie

Ženský, růže

Úsek chirurgie zabývající se léčením patologických tkání zmrazením

Řečtina

Kryotechnika

Ženský, žena

Technický úsek zabývající se výrobou přístrojů umožňujících podchlazení nebo zmrazení

Řečtina

Kryoterapie

Ženský, růže

Léčení zmrazováním

Řečtina

Krypta

Ženský, žena

Kaple s hrobkami pod kostelem

Řečtina

Kryptogram

Mužský, hrad

Text se skrytým údajem tvořeným některými písmeny tohoto textu

Řečtina

Kryptokomunismus

Mužský, hrad

Skrytý, zastřený komunismus

Řečtina

Krypton

Mužský, hrad

Prvek ze skupiny vzácných plynů užívaných k plnění žárovek

Řečtina

Kryptonka

Ženský, žena

Žárovka plněná kryptonem k zvýšení svítivosti

Řečtina

Krysa

Ženský, žena

  1. Velká myš s delším ocasem škodícím v sýpkách;

  2. Bezcharakterní člověk

Ruština

Krysař

Mužský, muž

Muž hubící krysy

Ruština

Krystal

Mužský, hrad

Tuhé těleso s pravidelnou strukturou

Řečtina

Krystalografie

Ženský, růže

Věda o krystalech

Řečtina

Kryt

Mužský, hrad

  1. Zařízení ke krytí něčeho;

  2. Místo k ukrytí

Čeština

Krytina

Ženský, žena

Materiál ke krytí

Čeština

Křáp

Mužský, hrad

Vehikl, šunt

Čeština

Křeč

Ženský, píseň

Mimovolné bolestivé stažení svalů

Čeština

Křeček

Mužský, pán

  1. Hlodavec s lícními torbami

  2. Chamtivý člověk

Čeština

Křehkost

Ženský, kost

Lámavost

Čeština

Křehotinka

Ženský, žena

Křehká dívka

Čeština

Křemen

Mužský, hrad, stroj

Nejrozšířenější tvrdý nerost

Čeština

Křemenáč

Mužský, stroj

Jedlá hřibovitá houba

Čeština

Křemičitan

Mužský, hrad

Jemnozrnná hornina

Čeština

Křemík

Mužský, hrad

Nekovový velmi rozšířený prvek užívaný do polovodičů

Čeština

Křen

Mužský, hrad

Bylina s velkými podlouhlými listy a bílými květy

Čeština

Křepelka

Ženský, žena

Malý polní pták

Čeština

Křesadlo

Střední, město

Nářadí ke křesání

Čeština

Křeslo

Střední, město

Pohodlné sedadlo s opěradly

Čeština

Křest

Mužský, hrad

  1. Obřad přijetí do církve;

  2. Udělení jména;

  3. Zahájení činnosti

Řečtina

Křesťan

Mužský, pán

Vyznavač Kristova učení

Latina

Křída

Ženský, žena

  1. Bílá odrůda vápence;

  2. Nejmladší období druhohor

  3. Křídový papír

Latina

Křídlo

Střední, město

  1. Létající ústrojí ptáků a hmyzu;

  2. Krajní, boční část;

  3. Skupina lidí lišící se od celku

Čeština

Křídlovka

Ženský, žena

Žesťový nástroj s nátrubkem

Čeština

Křik

Mužský, hrad

Silný pronikavý hlas

Čeština

Křiklavost

Ženský, kost

Nápadnost

Čeština

Křikloun

Mužský, pán

Křiklavý člověk

Čeština

Křišťál

Mužský, hrad

Čirý, bezbarvý krystal

Řečtina

Křivda

Ženský, žena

Poškozující nespravedlivý čin

Čeština

Křivice

Ženský, růže

Choroba projevující se křivením kostí

Čeština

Křivítko

Střední, město

Šablona k rýsování křivek

Čeština

Křivka

Ženský, žena

Souvislá křivá čára

Čeština

Křivolakost

Ženský, kost

klikatost

Čeština

Křivule

Ženský, růže

Baňatá skleněná destilační nádoba

Čeština

Křivost

Ženský, kost

  1. Nerovnost;

  2. falešnost

Čeština

Kříž

Mužský, stroj

  1. svislý kůl s příčným břevnem;

  2. trápení

  3. dolní část páteře

Latina

křižák

Mužský, pán

Účastník křížových výprav

Latina

křížala

Ženský, žena

Kousek sušeného ovoce

Čeština

Kříženec

Mužský, muž

Jedinec vzniklý křížením, hybrid

Čeština

Křižník

Mužský, hrad

Silně vyzbrojená válečná loď

Čeština

Křižovatka

Ženský, žena

Místo, kde se křižují cesty

Čeština

Křížovka

Ženský, žena

Hádanka, do níž se vpisují slova do křižujících se řádek a sloupců

Čeština

křoví

Střední, hromadné

Shluk keřů

Čeština

Křovina

Ženský, žena

Keř, křoví

Čeština

Křtiny

Ženský, pomnožné

Obřad křtu

Řečtina

Křtitelnice

Ženský, růže

Kostelní nádoba na křestní vodu

Řečtina

Kšeft

Mužský, hrad

Obchod

Němčina

Kšeftař

Mužský, muž

Kšeftující osoba

Němčina

Kštice

Ženský, růže

Pramen vlasů nad čelem

Čeština

Kubík

Mužský, hrad

Kubický metr nebo centimetr

Čeština

Kubismus

Mužský, hrad

Výtvarný směr 20. století zpodobňující předměty převedené do geometrických tvarů a ploch

Latina

Kučera

Ženský, žena

Kudrna

Čeština

Kudla

Ženský, žena

Kapesní nůž

Francouzština

Kudrlinka

Ženský, žena

Zvlněný pramének vlasů

Čeština

Kudrna

Ženský, žena

Pramen kudrnatých vlasů

Čeština

Kufr

Mužský, hrad

Schránka na předměty osobní potřeby

Francouzština

Kuchař

Mužský, muž

Osoba připravující pokrmy

Čeština

Kuchyně / kuchyň

Ženský, růže / píseň

  1. místnost vybavená pro přípravu jídel;

  2. způsob úpravy pokrmů

Čeština

Kukačka

Ženský, žena

  1. lesní pták, jehož samička snáší vajíčka do hnízd zpěvných ptáků;

  2. bicí zařízení hodin připomínající kukání

Čeština

kukadla

Střední, pomnožné

Oči

Čeština

Kukaň

Ženský, píseň

Umělé hnízdo pro kvočnu

Čeština

Kukátko

Střední, město

  1. malý dalekohled;

  2. malý zasklený otvor ve dveřích

Čeština

Kukla

Ženský, žena

  1. pokrývka hlavy zahalující i uši a krk;

  2. hmyz v druhém, klidovém vývojovém stadiu

Latina

Kukuřice

Ženský, růže

Obilnina se silnými klasy

Čeština

Kůl

Mužský, hrad

Silnější tyč

Čeština

Kulak

Mužský, pán

Vesnický boháč

Ruština

Kulantnost

Ženský, kost

Přehnaná zdvořilost

Francouzština

Kulatina

Ženský, žena

Kusy dříví s kruhovým průřezem

Čeština

Kule

Ženský, růže

  1. kulka;

  2. jedna z karetních barev;

  3. známka nedostatečná

Němčina

Kulečník

Mužský, hrad

Biliár

Němčina

Kulhavost

Ženský, kost

Napadání na nohu

Čeština

Kuli

Mužský, jarní

Jihoasijský nekvalifikovaný dělník

Svahilština

Kulička

Ženský, žena

Zdrobnělina od slova koule

Němčina

Kulich

Mužský, pán

Sýček

Čeština

Kulich

Mužský, hrad

Přiléhavá zimní čepice

Čeština

Kulisa

Ženský, žena

  1. přenosná součást jevištní dekorace;

  2. zvuky charakterizující prostředí

Francouzština

Kulka

Ženský, žena

Náboj střelné zbraně

Němčina

Kulminace

Ženský, růže

Vrcholení

Latina

Kůlna

Ženský, žena

Jednoduché stavení pro úschovu dřeva a zemědělských nástrojů

Čeština

Kuloár

Mužský, hrad

  1. boční chodba v divadle;

  2. vedlejší přilehlé místnosti parlamentu

Francouzština

Kulomet

Mužský, hrad

Rychlopalná automatická zbraň s velkou palebnou intenzitou

Čeština

Kulovnice

Ženský, růže

Lovecká puška nabíjená jednotlivou střelou

Čeština

Kult

Mužský, hrad

Náboženské uctívání boha, svatých

Latina

Kultivace

Ženský, růže

Zušlechťování

Latina

Kultura

Ženský, žena

  1. soubor hodnot vytvořených tělesnou i duševní činností lidí;

  2. pěstovaný porost;

  3. organismy pěstované v umělém prostředí

Latina

Kulturista

Mužský, předseda

Osoba pěstující kulturistiku

Latina

Kulturistika

Ženský, žena

Sportovní obor zaměřující se na rozvíjení těla zvláště jeho svalstva

Latina

Kumbál

Mužský, hrad

Malá místnost

Němčina

Kumpán

Mužský, pán

Společník

Z románských jazyků

Kumšt

Mužský, hrad

Umění

Němčina

Kumštýř

Mužský, muž

Umělec

Němčina

Kumulace

Ženský, růže

Hromadění

Latina

Kumys

Mužský, hrad

Nápoj z kvašeného kobylího mléka

Tatarština

Kůň

Mužský, muž

Velký lichokopytník

Čeština

Kuna

Ženský, žena

  1. malá šelma s jemnou hnědou srstí a dlouhým ocasem;

  2. kožešina z ní

Čeština

Kuňka

Ženský, žena

Žába

Čeština

Kunsthistorie

Ženský, růže

Dějiny umění

Němčina, řečtina

Kupa

Ženský, žena

Vyrovnaná zaoblená hromada

Čeština

Kupé

Střední, nesklonné

Oddělení ve vlaku

Francouzština

Kupec

Mužský, muž

Kupující

Čeština

Kuplet

Mužský, hrad

Píseň zpívaná ve frašce

Francouzština

Kupon

Mužský, hrad

Ústřižek

Francouzština

Kur

Mužský, pán

Větší pták s hřebínkem na hlavě

Čeština

Kůr

Mužský, hrad

Vyvýšený prostor v kostele pro varhany a zpěváky

Řečtina

Kúra

Ženský, žena

Soustavné léčení

Latina

Kůra

Ženský, žena

Povrchová tuhá vrstva

Čeština

Kurátor

Mužský, pán

Opatrovník, správce

Latina

Kuráž

Ženský, píseň

Smělost, odvaha

Francouzština

Kurděje

Ženský, pomnožné

Choroba z nedostatku vitamínu C

Čeština

Kurfiřt

Mužský, pán

Jeden z knížat ve středověké německé říši oprávněný volit císaře

Němčina

Kurie

Ženský, růže

Soubor nejvyšších vatikánských úřadů sloužících papeži k řízení církve

Latina

Kuriozita

Ženský, žena

Zvláštnost, neobvyklost

Latina

Kůrka

Ženský, žena

Tvrdá vypečená vrstva na povrchu chleba

Čeština

Kurník

Mužský, hrad

Chlívek pro drůbež

Čeština

Kuropění

Střední, stavení

Ranní kokrhání kohoutů

Čeština

Kůrovec

Mužský, muž

Malý brouk škodící v lýku a kůře stromů

Čeština

Kurt

Mužský, hrad

Hřiště pro tenis

Angličtina

Kurýr

Mužský, pán

Rychlý posel

Francouzština

Kurz

Mužský, hrad

  1. soubor lekcí z určitého oboru;

  2. stanovený směr;

  3. hodnota peněz

Latina

Kurzista

Mužský, předseda

Účastník kurzu

Latina

Kurziva

Ženský, žena

  1. tiskové ležaté písmo;

  2. novinový sloupe tištěný tímto písmem

Latina

Kurzovné

Střední, mladé

Poplatek za kurz

Latina

Kuřák

Mužský, pán

Kouřící osoba

Čeština

Kuřárna

Ženský, žena

Kuřácká místnost

Čeština

Kuře

Střední, kuře

Mládě kura

Čeština

Kuřivo

Střední, město

Tabákové výrobky ke kouření

Čeština

Kus

Mužský, hrad

  1. část celku;

  2. divadelní hra;

  3. výkon

Čeština

kusadla

Střední, pomnožné

Část ústního ústrojí hmyzu

Čeština

Kustod

Mužský, pán

Dozorce

Latina

kusost

Ženský, kost

Neúplnost, nedostatečnost

Čeština

kuše

Ženský, růže

Středověká zbraň metající šípy

Čeština

Kutě

Střední, moře

Lůžko

Čeština

Kutil

Mužský, pán

Osoba zabývající se podomáckou výrobou

Čeština

Kutna

Ženský, žena

Dlouhý svrchní mnišský nebo kněžský oděv

Latina

Kůzle

Střední, kuře

Mládě kozy

Čeština

Kůže

Ženský, růže

  1. orgán chránící tělo obratlovců;

  2. odborně zpracovaná zvířecí kůže

Čeština

Kužel

Mužský, hrad / stroj

Těleso s kruhovou podstavou

Němčina

Kuželka

Ženský, žena

Kuželovitá figura s krčkem a hlavičkou sloužící ke hře

Čeština

Kuželna

Ženský žena

Prostor pro hru v kuželky

Čeština

Kuželosečka

Ženský, žena

Křivka vzniklá rovinným průsekem kuželové rotační plochy

Čeština

Kvádr

Mužský, hrad

Těleso omezené šesti obdélníky, z nichž protilehlé jsou shodné

Latina

Kvadrant

Mužský, hrad

Čtvrtina kruhu nebo kružnice

Latina

Kvalifikace

Ženský, růže

Způsobilost pro nějakou práci, funkci

Latina

Kvalita

Ženský, žena

Jakost, hodnota

Latina

Kvantifikátor

Mužský, hrad

Důležitý operátor označující množství

Latina

Kvantita

Ženský, žena

Množství, počet

Latina

Kvantum

Střední, město

Množství

Latina

Kvap

Mužský, hrad

Spěch

Čeština

Kvapík

Mužský, hrad

Rychlý kolový tanec

Čeština

Kvapnost

Ženský, kost

Rychlost, spěšnost

Čeština

Kvarta

Ženský, žena

  1. čtvrtá třída gymnázia;

  2. čtvrtý stupeň v stupnici

Latina

Kvartál

Mužský, hrad

Čtvrtletí

Latina

Kvartet

Mužský, hrad

Skladba pro čtyři nástroje, hlasy

Italština

Kvarteto

Střední, město

Soubor čtyř hudebníků, zpěváků

Italština

Kvartýr

Mužský, hrad

Byt

Francouzština

Kvas

Mužský, hrad

Směs, v níž probíhá kvašení potřebné k výrobě chleba

Čeština

Kvásek

Mužský, hrad

Kvasnice rozdělané pro kynuté těsto

Čeština

Kvasinka

Ženský, žena

Jednobuněčné organizmy způsobující kvašení

Čeština

Kvasnice

Ženský, růže

Droždí

Čeština

Kvazar

Mužský, hrad

Intenzivní rádiový zdroj hvězdy zhroucené vysokou gravitací

Angličtina

Kvedlačka

Ženský, žena

Kuchyňské náčiní k míchání vrtivým pohybem

Němčina

Květ

Mužský, hrad

Část rostliny

Čeština

Květák

Mužský, hrad

Bylina s velkým bílým kulovitým zdužnatělým květenstvím

Čeština

Květen

Mužský, pán

Pátý měsíc roku

Čeština

Květena

Ženský, hromadné

Souhrn rostlinných druhů

Čeština

Květenství

Střední, stavení

Soubor květů na společném stonku uspořádaných podle určitého pořádku

Čeština

Květina

Ženský, žena

Rostlina s květy nebo listy

Čeština

Květináč

Mužský, stroj

Nádoba na pěstování květin

Čeština

Květinář

Mužský, muž

Prodavač, pěstitel květin

Čeština

Květnatost

Ženský, kost

Ozdobnost, bohatost

Čeština

Kvíčala

Ženský, žena

Skrvnitý zpěvný pták z příbuzenstva drozda

Čeština

Kvikot

Mužský, hrad

Kvikání

Čeština

Kvinta

Ženský, žena

  1. pátá třída gymnázia;

  2. pátý stupeň v stupnici

Latina

Kvintet

Mužský, hrad

Skladba pro pět nástrojů, hlasů

Italština

Kvinteto

Střední, město

Soubor pěti hudebníků, zpěváků

Italština

Kvitance

Ženský, růže

Písemné potvrzení o přijetí něčeho

Latina

Kvítko

Střední, město

  1. kvítko, květina;

  2. dareba, uličník

Čeština

Kvíz

Mužský, hrad

Společenská hra s otázkami a odpověďmi

Angličtina

Kvocient

Mužský, hrad

Číslo udávající poměr dvou hodnot

Latina

Kvočna

Ženský, žena

Kvokající slepice

Čeština

Kvóta

Ženský, žena

Stanovený počet, množství

Latina

Kyanid

Mužský, hrad

Sůl kyanovodíku

Řečtina

Kyanovodík

Mužský, hrad

Jedovatá sloučenina uhlík, dusíku a vodíku užívaná k hubení hmyzu

Řečtina

Kybernetik

Mužský, pán

Odborník na kybernetiku

Řečtina

Kybernetika

Ženský, žena

Vědní obor zabývající se zákonitostmi řízení, sdělování kontroly v živých organismech a strojích

Řečtina

Kýbl, kyblík

Mužský, hrad

Kbelík

Němčina

Kýč

Mužský, stroj

Líbivý rádoby umělecký výtvor

Angličtina

Kyčel

Mužský, stroj

Skloubení kostí stehenní a pánevní

Čeština

Kyj

Mužský, stroj

Neopracovaná hůl

Čeština

Kýl

Mužský, hrad

Osová výztuž ve dně plavidla

Němčina

Kýla

Ženský, žena

Chorobné vychlípení orgánů břišní dutiny

Čeština

Kynologie

Ženský, růže

Nauka o psech, jejich chovu a výcviku

Řečtina

Kyprost

Ženský, kost

  1. měkkost;

  2. baculatost

Čeština

Kyrgyzština

Ženský, žena

Kyrgyzský jazyk

Kyrgyzština

Kyrilice

Ženský, růže

Cyrilice

Kyselina

Ženský, žena

Sloučenina s vodíkovým atomem způsobující kyselou reakcí roztoku

Čeština

Kyselka

Ženský, žena

Minerální voda bohatá na kysličník uhličitý

Čeština

Kysličník

Mužský, hrad

Sloučenina prvku s kyslíkem

Čeština

Kyslík

Mužský, hrad

Plynný prvek obsažený ve vzduchu

Čeština

Kyt

Mužský, hrad

Sklenářský, truhlářský tmel

Němčina

Kýta

Ženský, žena

Horní část zadní končetiny čtyřnohých zvířat

Čeština

Kytara

Ženský, žena

Drnkací nástroj houslového tvaru s šesti strunami

Orientální jazyky

Kytarista

Mužský, předseda

Hráč na kytaru

Orientální jazyky

Kytice

Ženský, růže

Svazek květin

Čeština

Kytovec

Mužský, muž

Mořský savec jen s předními končetinami ve tvaru ploutve

Ruština

Kyv

Mužský, hrad

Pohyb kyvadla

Čeština

Kyvadlo

Střední, město

Tyč s plochým kotoučem regulujícím pravidelnými kyvy chod hodin

Čeština

Kyz

Mužský, hrad

Sirníky kovového vzhledu

Němčina

Zdroj: Podstatná jména začínající na písmeno k


Autor obsahu

 Mgr. Jitka Konášová


PravopisČeský

 O nás

 Kontakt

 Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP