Cvičení na větné členy s řešením č. 4
Zdroj: Větné členy - přehled
Téma
VĚTNÉ PÁDY
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dekuji
Zdroj: diskuze Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Diskuze
V diskuzi VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Jak rozeznat předmět od Pks a Pkn? Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Korejcik.
na predmet se ptame koho co padama na pks ne
Zdroj: diskuze Větné členy - přehled
Poradna
V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Skloňování zájmena ČEMUSI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:
1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi
Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi
Diskuze
V diskuzi VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovář.
Dobrý den, potřeboval bych určit větné členy u těchto čtyř slov: Když KOLEM proběhl zajíc shánějící portavu a nad hlavou Janě zasvítilo červené peří PĚNKAVY, KTERÁ se mihla VE VĚTVÍCH stromu, ani si toho nevšimla
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel TV.
Kolem, ve vetvich - prisl. Urceni mista, penkavy - privlastek, ktera - uvozuje vedlejsi vetu privlastkovou
Zdroj: diskuze Větné členy - přehled
Pády v češtině
V českém jazyce je 7 pádů. Žáci na základních školách se je učí v přesně daném pořadí, proto pak k jejich určování používají jen dané číslo.
|
1. pád |
KDO? CO? |
|
2. pád |
(BEZ) KOHO? (BEZ) ČEHO? |
|
3. pád |
(KE) KOMU? (K) ČEMU? |
|
4. pád |
(VIDÍM) KOHO? (VIDÍM) CO? |
|
5. pád |
OSLOVUJEME, VOLÁME |
|
6. pád |
(O) KOM? (O) ČEM? |
|
7. pád |
(S) KÝM? (S) ČÍM? |
Zdroj: Pády
Pády ve slovenštině
Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.
|
1. pád |
KTO? ČO? |
|
2. pád |
KOHO? ČOHO? |
|
3. pád |
KOMU? ČEMU? |
|
4. pád |
KOHO? ČO? |
|
5. pád |
O KOM? O ČOM? |
|
6. pád |
KÝM? ČÍM? |
Zdroj: Pády
Diskuze
V diskuzi SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…
Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová
Pády latinsky
České i slovenské pády mají latinské označení.
Latinské názvy pro pády v českém jazyce
|
1. pád |
NOMINATIV |
|
2. pád |
GENITIV |
|
3. pád |
DATIV |
|
4. pád |
AKUZATIV |
|
5. pád |
VOKATIV |
|
6. pád |
LOKÁL |
|
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
Latinské názvy pro pády ve slovenském jazyce
|
1. pád |
NOMINATIV |
|
2. pád |
GENITIV |
|
3. pád |
DATIV |
|
4. pád |
AKUZATIV |
|
5. pád |
LOKÁL |
|
6. pád |
INSTRUMENTÁL |
Významy pádů
Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.
|
1. pád |
NOMINATIV |
Podmětný pád |
|
2. pád |
GENITIV |
Přivlastňovací pád |
|
3. pád |
DATIV |
Pád adresáta |
|
4. pád |
AKUZATIV |
Předmětný pád |
|
5. pád |
VOKATIV |
Pád oslovení |
|
6. pád |
LOKÁL |
Pád umístění |
|
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
Pád způsobu |
Pády v latině
Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.
|
1. pád |
NOMINATIV |
|
2. pád |
GENITIV |
|
3. pád |
DATIV |
|
4. pád |
AKUZATIV |
|
5. pád |
VOKATIV |
|
6. pád |
ABLATIV |
Zdroj: Pády
Diskuze
V diskuzi URČIT PODMĚT VE VĚTĚ KDO TI TELEFONOVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Zdražilová.
Prosím o určení podmětu ve větě:kdo ti telefonoval....
Děkuji mockrát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mmm.
Ve větě "Naším cílem bylo zvítězit." je podmět "zvítězit"
Kdo, co bylo naším cílem? Zvítězit. V tomto případě je to infinitiv ve funkci podmětu.
Zdroj: diskuze Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Diskuze
V diskuzi PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anadar.
Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větné členy? Děkuji. A.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Podmět
Částice
Devátým slovním druhem jsou částice, jejichž úkolem je věty uvozovat, případně některé větné členy vytýkat, hodnotit.
Příklad: Ať už začne pršet.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Diskuze
V diskuzi PROSÍÍÍÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leńule.
Prosím kdo mi poradí určit větné členy a vztahy formální a významové?
Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.
A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou
mockrát děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.
Zítra (Puč) může vidět (Př) naše (Pks) reprezentanty (Pt4) trénovat (Do) na ledové (Pks) ploše (Pum) zimního (Pks) stadionu (Pkn).
on - může vidět – predikace: shoda (kongruence)
Může vidět – zítra – determinace: přimykání (adjunkce)
Může vidět - reprezentanty – determinace: řízenost (rekce)
Naše – reprezentanty - determinace: shoda (kongruence)
Trénovat - reprezentanty x může vidět - trénovat – determinace: shoda (kongruence) + řízenost (rekce)
Trénovat – na ploše – determinace: přimykání (adjunkce)
Ledové – ploše – determinace:shoda (kongruence)
Ploše –stadionu – determinace: řízenost (rekce)
Zimního stadionu – determinace: shoda (kongruence)
A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou
1VV Přípustková, 2 VV Přívlastková, 3 VH, 4VV Předmětná
Zdroj: diskuze Prosíííím
Test na pády se zájmeny
za námi, pod tím, u vás, s tebou, do toho, kolem toho, kvůli ní, na tom, u vás, o mně, po kom, v čem, my, pro něho, od nich, s nikým, díky někomu, blízko nich, proti všem, podél toho, nikdo, o vás, k všem, u nikoho
Řešení testu na pády se zájmeny
za námi (7), pod tím (7), u vás (2), s tebou (7), do toho (2), kolem toho (2), kvůli ní (3), na tom (6), u vás (2), o mně (6), po kom (6), v čem (6), my (1), od nich (2), s nikým (7), díky někomu (3), blízko nich (2), proti všem (3), podél toho (2), nikdo (1), o vás (6), ke všem (3), u nikoho (2).
Zdroj: Pády
Test na pády podstatných jmen
na dvorku, za oknem, maminku, za koláč, do setmění, jiskry v očích, u autobusu, k učitelce, po večerce, v obilí, na stromě, sousedé, pro kapradí, podél zahrady, o časopise, s týmem, u školy, vůně květin, od strýce, na stůl, blízko kostela, přes židli, klika dveří, kolem potoka, kvůli motorce, list papíru, díky spolužákovi, proti lupům, pod okny, světla autobusu
Řešení testu na pády podstatných jmen
na dvorku (6), za oknem (7), maminku (4), za koláč (4), do setmění (2), jiskry (1) v očích (6), u autobusu (2), k učitelce (3), po večerce (6), v obilí (6), na stromě (6), sousedé (1), pro kapradí (4), podél zahrady (2), o časopise (6), s týmem (7), u školy (2), vůně (1) květin (2), od strýce (2), na stůl (4), blízko kostela (2), přes židli (4), klika (1) dveří (2), kolem potoka (2), kvůli motorce (3), list (1) papíru (2), díky spolužákovi (3), proti lupům (3), pod okny (7), světla (1) autobusu (2)
Zdroj: Pády
Zájmena osobní
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
JÁ |
TY |
ON |
ONA |
ONO |
|
1. pád |
Já |
Ty |
On |
Ona |
Ono |
|
2. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Jí, ní |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
|
3. pád |
Mně, mi |
Tobě, ti |
Jemu, němu, mu |
Jí, ní |
Jemu, němu, mu |
|
4. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Ji, ni |
Je, ně, ho, jej, něj |
|
5. pád |
- |
Ty |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O mně |
O tobě |
O něm |
O ní |
O něm |
|
7. pád |
Se mnou |
S tebou |
S ním |
S jí, s ní |
S jím, s ním |
Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
MY |
VY |
ONI |
ONY (NEŽIV.) |
ONY |
ONY |
|
1. pád |
My |
Vy |
Oni |
Ony |
Ony |
Ony |
|
2. pád |
Nás |
Vás |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
|
3. pád |
Nám |
Vám |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
|
4. pád |
Nás |
Vás |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
|
5. pád |
- |
Vy |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O nás |
O vás |
O nich |
O nich |
O nich |
O nich |
|
7. pád |
S námi |
S vámi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
Skloňování zvratného zájmena se:
|
ZÁJMENO PÁDY |
SE |
|
1. pád |
- |
|
2. pád |
Sebe |
|
3. pád |
Sobě, si |
|
4. pád |
Sebe, se |
|
5. pád |
- |
|
6. pád |
O sobě |
|
7. pád |
S sebou, sebou |
Zdroj: Všechna zájmena
Zájmena tázací
Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.
I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí
Skloňování tázacích zájmen kdo, co:
|
ZÁJMENA PÁDY |
KDO |
CO |
|
1. pád |
Kdo |
Co |
|
2. pád |
Koho |
Čeho |
|
3. pád |
Komu |
Čemu |
|
4. pád |
Koho |
Co |
|
5. pád |
- |
- |
|
6. pád |
O kom |
O čem |
|
7. pád |
S kým |
S čím |
Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
|
1. pád |
Jaký |
Jaká |
Jaké |
Čí |
Čí |
Čí |
|
2. pád |
Jakého |
Jaké |
Jakého |
Čího |
Čí |
Čího |
|
3. pád |
Jakému |
Jaké |
Jakému |
Čímu |
Čí |
Čímu |
|
4. pád |
Jakého, jaký |
Jakou |
Jaké |
Čího, čí |
Čí |
Čí |
|
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O jakém |
O jaké |
O jakém |
O čím |
O čí |
O čím |
|
7. pád |
S jakým |
S jakou |
S jakým |
S čím |
S čí |
S čím |
Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
|
1. pád |
Jací, jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
|
2. pád |
Jakých |
Jakých |
Jakých |
Čích |
Čích |
Čích |
|
3. pád |
Jakým |
Jakým |
Jakým |
Čím |
Čím |
Čím |
|
4. pád |
Jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
|
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O jakých |
O jakých |
O jakých |
O čích |
O čích |
O čích |
|
7. pád |
S jakými |
S jakými |
S jakými |
S čími |
S čími |
S čími |
Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
|
1. pád |
Který |
Která |
Které |
|
2. pád |
Kterého |
Které |
Kterého |
|
3. pád |
Kterému |
Které |
Kterému |
|
4. pád |
Kterého, který |
Kterou |
Které |
|
5. pád |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O kterém |
O které |
O kterém |
|
7. pád |
Se kterým |
Se kterou |
Se kterým |
Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
|
1. pád |
Kteří, které |
Které |
Která |
|
2. pád |
Kterých |
Kterých |
Kterých |
|
3. pád |
Kterým |
Kterým |
Kterým |
|
4. pád |
Které |
Které |
Která |
|
5. pád |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O kterých |
O kterých |
O kterých |
|
7. pád |
Se kterými |
Se kterými |
Se kterými |
Zdroj: Všechna zájmena
Zájmena záporná
Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.
I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.
Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný
Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIKDO |
NIC |
|
1. pád |
Nikdo |
Nic |
|
2. pád |
Nikoho |
Ničeho |
|
3. pád |
Nikomu |
Ničemu |
|
4. pád |
Nikoho |
Nic |
|
5. pád |
- |
- |
|
6. pád |
O nikom |
O ničem |
|
7. pád |
S nikým |
S ničím |
Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
|
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
|
2. pád |
Ničího |
Ničí |
Ničího |
|
3. pád |
Ničímu |
Ničí |
Ničímu |
|
4. pád |
Ničího, ničí |
Ničí |
Ničí |
|
5. pád |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O ničím |
O ničí |
O ničím |
|
7. pád |
S ničím |
S ničí |
S ničím |
Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
|
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
|
2. pád |
Ničích |
Ničích |
Ničích |
|
3. pád |
Ničím |
Ničím |
Ničím |
|
4. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
|
5. pád |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O ničích |
O ničích |
O ničích |
|
7. pád |
S ničími |
S ničími |
S ničími |
Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
|
1. pád |
Nijaký |
Nijaká |
Nijaké |
Žádný |
Žádná |
Žádné |
|
2. pád |
Nijakého |
Nijaké |
Nijakého |
Žádného |
Žádné |
Žádného |
|
3. pád |
Nijakému |
Nijaké |
Nijakému |
Žádnému |
Žádné |
Žádnému |
|
4. pád |
Nijakého, nijaký |
Nijakou |
Nijaké |
Žádného, žádný |
Žádnou |
Žádné |
|
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O nijakém |
O nijaké |
O nijakém |
O žádném |
O žádné |
O žádném |
|
7. pád |
S nijakým |
S nijakou |
S nijakým |
S žádným |
S žádnou |
S žádným |
Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
|
1. pád |
Nijací, nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádní, žádné |
Žádné |
Žádná |
|
2. pád |
Nijakých |
Nijakých |
Nijakých |
Žádných |
Žádných |
Žádných |
|
3. pád |
Nijakým |
Nijakým |
Nijakým |
Žádným |
Žádným |
Žádným |
|
4. pád |
Nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádné |
Žádné |
Žádná |
|
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O nijakých |
O nijakých |
O nijakých |
O žádných |
O žádných |
O žádných |
|
7. pád |
S nijakými |
S nijakými |
S nijakými |
S žádnými |
S žádnými |
S žádnými |
Zdroj: Všechna zájmena
Přehledná tabulka větných členů
|
Název |
Zkratka |
Otázka |
Příklad |
|
PODMĚT |
PO |
Kdo? Co? |
Auta přijela na křižovatku. |
|
PŘÍSUDEK |
PŘ |
Co dělá podmět? |
Auta přijela na křižovatku. |
|
PŘEDMĚT |
PT |
Pádové otázky kromě 1. pádu |
Myslivec viděl lišku. |
|
PŘÍVLASTEK SHODNÝ |
PKS |
Jaký? Který? Čí? |
Dřevěná tyč spadla. |
|
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ |
PKN |
Jaký? Který? Čí? |
Tyč ze dřeva spadla. |
|
DOPLNĚK |
DO |
Rozvíjí 2 větné členy |
Pes ležel vyčerpaný. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA |
PUM |
Kde? Kam? Kudy? Odkud? |
Šel do lesa. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU |
PUČ |
Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy? |
Včera šel do lesa. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU |
PUZ |
Jak? |
Tvářil se vesele. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY |
PU PŘÍČINY |
Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu? |
Díky tréninku vyhrál závod. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU |
PU ÚČELU |
Proč? Za jakým účelem? |
Učila se pro dobré známky. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY |
PU MÍRY |
Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry? |
Děda byl velmi nemocný. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY |
PU PODMÍNKY |
Za jaké podmínky? |
Za deště zůstaneme doma. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY |
PU PŘÍPUSTKY |
I přes co? |
I přes zákaz šel ven. |
Zdroj: Větné členy - přehled