Větný rozbor: postup a příklady s řešením
Větný rozbor znamená, že postupně zjistíme stavbu věty a určíme její větné členy. Nejprve hledáme základní skladební dvojici, tedy podmět a přísudek. Potom pomocí otázek určujeme předmět, přívlastek a příslovečná určení. Například ve větě Malý chlapec rychle otevřel dveře je podmětem chlapec, přísudkem otevřel, přívlastkem malý, příslovečným určením rychle a předmětem dveře.
Při větném rozboru není dobré určovat jednotlivá slova náhodně. Mnohem jednodušší je postupovat od základní skladební dvojice k dalším větným členům. Z přísudku se ptáme na podmět, předmět a příslovečná určení, od podstatných jmen potom často určujeme přívlastky. U souvětí je navíc nutné nejprve rozdělit celek na jednotlivé věty. Následující příklady ukazují celý postup od jednoduchých vět až po kratší souvětí.
Podrobné vysvětlení
Co se při větném rozboru určuje
Větný rozbor se zabývá tím, jak spolu jednotlivé části věty souvisejí. Nejde tedy o totéž jako určování slovních druhů. Slovo pes je například z hlediska slovního druhu podstatné jméno, ale ve větě může mít různé větné funkce.
Ve větě Pes běží po zahradě je slovo pes podmětem. Ve větě Vidím psa je slovo psa předmětem.
Při základním větném rozboru se nejčastěji určují tyto větné členy:
- podmět – kdo nebo co vykonává děj nebo je jeho nositelem,
- přísudek – co podmět dělá, co se s ním děje nebo jaký je,
- předmět – doplňuje zejména význam slovesa a ptáme se na něj pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu,
- přívlastek – rozvíjí podstatné jméno,
- příslovečné určení – vyjadřuje například místo, čas, způsob, příčinu nebo účel děje,
- doplněk – vztahuje se současně ke slovesu a k podstatnému jménu nebo zájmenu.
Jak jev bezpečně poznat
Jak udělat větný rozbor krok za krokem
- Najděte přísudek. Obvykle obsahuje sloveso v určitém tvaru. Ve větě Eva četla knihu je přísudkem četla.
- Najděte podmět. Ptejte se: Kdo nebo co vykonával děj? Kdo četl? Eva.
- Hledejte slova závislá na přísudku. Četla koho, co? knihu – předmět.
- Určete rozvíjející větné členy. Například ve spojení zajímavou knihu se ptáme: jakou knihu? zajímavou – přívlastek.
- Ptejte se na okolnosti děje. Kde? Kdy? Jak? Proč? Kam? Odkud? Tak často poznáme příslovečná určení.
Praktické pravidlo zní: nejdříve přísudek a podmět, teprve potom ostatní větné členy. Tento postup výrazně snižuje počet chyb.
Příklady
Větný rozbor – příklady s řešením
1. Malý pes hlasitě štěkal
Nejprve najdeme přísudek: štěkal.
Kdo štěkal? pes – podmět.
Jaký pes? malý – přívlastek shodný.
Jak štěkal? hlasitě – příslovečné určení způsobu.
- pes – podmět,
- štěkal – přísudek,
- malý – přívlastek shodný,
- hlasitě – příslovečné určení způsobu.
2. Tatínek opravil staré jízdní kolo
Přísudkem je opravil. Kdo opravil? tatínek – podmět. Opravil koho, co? kolo – předmět ve 4. pádě.
Jaké kolo? staré a jízdní. Obě slova jsou přívlastky shodné rozvíjející podstatné jméno kolo.
- tatínek – podmět,
- opravil – přísudek,
- kolo – předmět,
- staré – přívlastek shodný,
- jízdní – přívlastek shodný.
3. Včera jsme navštívili babičku v Brně
Přísudek je jsme navštívili. Podmět není přímo vyjádřený, ale z tvaru slovesa poznáme, že jde o my. Takový podmět označujeme jako nevyjádřený.
Kdy jsme navštívili? včera – příslovečné určení času. Navštívili koho? babičku – předmět. Kde jsme ji navštívili? v Brně – příslovečné určení místa.
- my – podmět nevyjádřený,
- jsme navštívili – přísudek,
- včera – příslovečné určení času,
- babičku – předmět,
- v Brně – příslovečné určení místa.
4. Děti si odpoledne hrály na zahradě
Kdo si hrál? děti – podmět. Co děti dělaly? hrály si – přísudek. Kdy si hrály? odpoledne – příslovečné určení času. Kde si hrály? na zahradě – příslovečné určení místa.
- děti – podmět,
- hrály si – přísudek,
- odpoledne – příslovečné určení času,
- na zahradě – příslovečné určení místa.
5. Petr daroval sestře krásnou knihu
Přísudkem je daroval. Kdo daroval? Petr – podmět.
Daroval komu? sestře – předmět ve 3. pádě. Daroval koho, co? knihu – předmět ve 4. pádě. Jakou knihu? krásnou – přívlastek shodný.
Jedno sloveso tedy může být rozvíjeno několika předměty.
6. Unavený turista pomalu vystoupil na vysoký kopec
- turista – podmět,
- vystoupil – přísudek,
- unavený – přívlastek shodný,
- pomalu – příslovečné určení způsobu,
- na kopec – příslovečné určení místa, respektive směru,
- vysoký – přívlastek shodný.
7. Jana otevřela okno, protože v pokoji bylo horko
Toto už není věta jednoduchá, ale souvětí. Obsahuje dvě slovesa v určitém tvaru: otevřela a bylo. Proto obsahuje dvě věty.
- Jana otevřela okno – věta hlavní.
- protože v pokoji bylo horko – věta vedlejší vyjadřující příčinu.
Spojka protože nám pomáhá poznat vztah mezi oběma větami. Ptáme se: Proč Jana otevřela okno? Protože v pokoji bylo horko.
8. Když skončilo vyučování, žáci odešli domů
V souvětí jsou dvě slovesa v určitém tvaru: skončilo a odešli. Jsou zde proto dvě věty.
- Když skončilo vyučování – vedlejší věta časová.
- žáci odešli domů – věta hlavní.
Na vedlejší větu se můžeme zeptat otázkou: Kdy žáci odešli domů? Když skončilo vyučování.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při větném rozboru
- Záměna slovního druhu a větného členu. Podstatné jméno není automaticky podmět. Může být také předmětem nebo součástí příslovečného určení.
- Hledání podmětu před přísudkem. Spolehlivější je najít nejprve přísudek a až potom se ptát, kdo nebo co vykonává děj.
- Považování každého přídavného jména za přívlastek. Ve větě Obloha je modrá je slovo modrá součástí jmenného přísudku se sponou, nikoli běžným přívlastkem.
- Záměna předmětu a příslovečného určení. Nestačí sledovat pouze pád. Je třeba také posoudit význam a vztah ke slovesu.
- Přehlédnutí nevyjádřeného podmětu. Ve větě Půjdeme domů je podmětem nevyjádřené my.
- Špatné rozdělení souvětí. Pomáhá nejprve vyhledat slovesa v určitých tvarech a podle nich určit počet vět.
Procvičení
Větný rozbor k procvičení
Určete alespoň podmět, přísudek a ostatní zvýraznitelné větné členy.
- Naše kočka spokojeně spala na pohovce.
- Martin koupil mamince červené růže.
- Ráno přijel vlak na nádraží se zpožděním.
- Malé děti běžely rychle domů.
- Po obědě jsme navštívili místní muzeum.
- Když začalo pršet, turisté se schovali pod střechu.
Řešení
Řešení cvičení
- kočka – podmět; spala – přísudek; naše – přívlastek; spokojeně – příslovečné určení způsobu; na pohovce – příslovečné určení místa.
- Martin – podmět; koupil – přísudek; mamince – předmět; růže – předmět; červené – přívlastek.
- vlak – podmět; přijel – přísudek; ráno – příslovečné určení času; na nádraží – příslovečné určení místa; se zpožděním – příslovečné určení způsobu.
- děti – podmět; běžely – přísudek; malé – přívlastek; rychle – příslovečné určení způsobu; domů – příslovečné určení místa.
- my – nevyjádřený podmět; jsme navštívili – přísudek; po obědě – příslovečné určení času; muzeum – předmět; místní – přívlastek.
- Souvětí obsahuje dvě věty. Když začalo pršet je vedlejší věta časová. Turisté se schovali pod střechu je věta hlavní. Ve druhé větě je turisté podmět, se schovali přísudek a pod střechu příslovečné určení místa.
Nejčastější otázky
Jak nejrychleji začít větný rozbor?
Nejdříve najděte přísudek, tedy co podmět dělá, co se s ním děje nebo jaký je. Potom se pomocí otázky kdo, co? dopátrejte podmětu. Teprve od této základní skladební dvojice pokračujte k předmětu, příslovečným určením a přívlastkům.
Jak poznám předmět od příslovečného určení?
Předmět zpravidla doplňuje význam slovesa a ptáme se na něj pádovými otázkami, například koho, čeho, komu, čemu, koho, co. Příslovečné určení vyjadřuje okolnost děje, například místo, čas nebo způsob. Ptáme se proto například kde, kam, kdy, jak nebo proč.
Jak poznám, kolik vět je v souvětí?
Prvním vodítkem je počet sloves v určitém tvaru. Například souvětí Přišel domů, protože začalo pršet obsahuje tvary přišel a začalo, takže jsou v něm dvě věty. Samotné počítání sloves však musí být doplněno posouzením stavby celého souvětí.
Je nevyjádřený podmět také podmětem?
Ano. Ve větě Půjdeme zítra do kina není podmět napsán samostatným slovem, ale z tvaru slovesa půjdeme poznáme osobu my. Jde proto o podmět nevyjádřený. Při úplném větném rozboru je vhodné ho uvést.