Recitace na druhém stupni základní školy je ideální příležitostí, jak dětem ukázat, že poezie není jen povinná školní látka, ale živý jazyk plný obrazů, emocí a myšlenek. Právě v šestém ročníku se žáci učí pracovat s hlasem, tempem i významem textu a vhodně zvolená básnička k recitaci jim v tom dokáže výrazně pomoci.
V této doplňující části najdete nové básně určené přímo pro recitaci v 6. ročníku, které pracují s představivostí, klidem i vnitřní silou. Texty jsou psané tak, aby nabízely prostor pro výraz, práci s pauzou a přirozené pochopení obsahu, což ocení nejen žáci, ale i učitelé při výběru vhodného recitačního textu.
FAQ – Časté otázky a odpovědi
Jsou tyto básně vhodné pro recitaci v 6. ročníku?
Ano, texty jsou přizpůsobené věku žáků a podporují plynulý a srozumitelný přednes.
Lze básně použít na recitační soutěž?
Ano, každá báseň má jasný motiv a prostor pro výraz, což je ideální pro soutěžní recitaci.
Jak dlouhé jsou básně vhodné pro šestý ročník?
Ideální délka je kolem 12–18 veršů, aby žák zvládl práci s dechem i významem.
Jsou básně moderní, nebo spíše klasické?
Jedná se o moderní básně k recitaci, které pracují se současnými tématy a jazykem.
Může učitel básně zkrátit nebo upravit?
Ano, texty lze přizpůsobit individuálním schopnostem žáků.
Hodí se básně i pro méně zkušené recitátory?
Ano, jazyk je srozumitelný a rytmus pomáhá udržet tempo přednesu.
Lze básně využít i v běžné výuce českého jazyka?
Ano, jsou vhodné pro práci s významem, obrazností i emocemi.
Podporují tyto básně práci s výrazem?
Ano, texty jsou psané tak, aby nabízely prostor pro intonaci, pauzy a práci s hlasem.
Jsou básně tematicky vhodné pro děti kolem 11–12 let?
Ano, témata odpovídají věku a podporují přemýšlení i sebereflexi.
Jak dlouhé by měly být básničky pro 6. ročník?
Ideálně 12–20 veršů, aby žáci trénovali dech, výraz a plynulé čtení.
Jsou tyto básně vhodné i pro recitační soutěže?
Ano, všechny mají rytmus, jasný motiv a prostor pro výraz.
Mohu básně zkrátit?
Samozřejmě, učitelé často přizpůsobují délku úrovni žáka.
Jsou básně tematicky vhodné pro školní výuku?
Ano, obsahují metafory, lyrické prvky i motivy vhodné k literární analýze.
Lze básně použít také v domácí výuce nebo logopedii?
Ano, jsou rytmické a vhodné pro výslovnostní trénink.
I otevřený dopis má jasně danou strukturu. Protože je otevřený dopis dopisem úředním, je u něj jasně stanovená forma a části, které musí tento dopis bezpodmínečně obsahovat. U úředních dopisů je také jasně stanovené, kde se tyto části musí konkrétně v dopisu nacházet.
Jednotlivé body struktury otevřeného dopisu:
Otevřený dopis je vhodné psát písmem Times New Roman velikosti 12. A pro přehlednost je vhodné využít i širší řádkování (například 1,5 řádku).
Adresa odesílatele – Tato adresa se obvykle nachází vlevo nahoře. Je psána stejnou formou, jakou se píší adresy na obálky. Každý řádek tedy obsahuje jednu informaci: Jméno a příjmení; ulice a číslo popisné; město; poštovní směrovací číslo.
Adresa adresáta – Po vynechání zhruba dvou řádků následuje ve stejné podobě adresa adresáta. Zde je vhodné dopis adresovat již konkrétní osobě (řediteli nějaké firmy, starostovi města, předsedovi vlády atd.)
Místo a datum sepsání – Opět po vynechání asi dvou řádků následuje místo a datum sepsání otevřeného dopisu. Adresy odesílatele a adresáta byly zarovnány vlevo, naopak vpravo se zarovnává místo a datum sepsání. Obvykle se volí formát: město, den, měsíc a rok.
Nadpis úředního dopisu - Opět po vynechání asi dvou řádků následuje další bod, a tím je nadpis úředního dopisu. Nadpis bývá psán buď tučným písmem, anebo je podtržený, nepoužívá se kombinace. Nadpis může obsahovat pojem otevřený dopis spolu se jménem toho, komu je určený, případně se tam také může objevit výraz nesouhlas spojený s tím, o co se jedná. Například: Otevřený dopis starostovi města České Budějovice, nebo Nesouhlas s uzavřením Základní školy T. G. M. v Karlových Varech.
Oslovení – Po vynechání jednoho až dvou řádků následuje po nadpisu oslovení. V úředních dokumentech se u oslovení používá přívlastek: Vážený, vážená, vážení, spojený buď s funkcí toho, komu je dopis adresován, nebo s jeho titulem, případně příjmením. Například tedy: Vážený pane řediteli, Vážený pane inženýre, Vážený pane Nováku. Pokud někdo nemá titul, ale má vysokou funkci, tak oslovení vychází z jeho funkce. U otevřených dopisů se obvykle obracíte na vedoucí představitele státních orgánů právě kvůli jejich funkci, takže je vhodné adresáta od začátku oslovovat jako starostu, poslance atd. Oslovení adresáta končí obvykle čárkou.
Vlastní obsah dopisu – Na dalším řádku (případně je vhodné vynechat jeden řádek, aby vznikaly odstavce) se začíná malým písmenem, protože věta pokračuje od oslovení. Je také vhodné řádek odsadit (použít klávesnici tabulátoru). Před psaním vlastního obsahu je třeba si uspořádat myšlenky, aby byl obsah řazen logicky. Po celou dobu je třeba respektovat to, že je to oficiální dopis, a
Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.
Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.
Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.
Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou večer
