Téma: 

Všech


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SLOVNÍ DRUH SLOVA VŠICHNI

Skloňování zájmena všechen (všecek)

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

všechen, všecek

všichni, všicci

2. pád

všeho

všech

3. pád

všemu

všem

4. pád

všeho

všechny, všecky

5. pád

všechen

všichni

6. pád

všem

všech

7. pád

vším

všemi

Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno dne: 8.6.2016

SLOVO VŠECHNO

Skloňování

Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.

Jednotné číslo

Pád

Rod mužský

Rod ženský

Rod střední

1.

Všechen

Všechna

Všechno / vše

2.

Všeho

Vší

Všeho

3.

Všemu

Vší

Všemu

4.

Všechen

Všechnu / vši

Všechno / vše

6.

O všem

O vší

O všem

7.

Se vším

S vší

Se vším

Množné číslo

Pád

Mužský rod

Ženský rod

Střední rod

1.

Všichni (životnost), všechny (neživotnost)

Všechny

Všechna

2.

Všech

Všech

Všech

3.

Všem

Všem

Všem

4.

Všechny

Všechny

Všechna

6.

O všech

O všech

O všech

7.

Se všemi

Se všemi

Se všemi


Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno dne: 13.7.2018

VĚTY OBSAHUJÍCÍ VŠECHNY SLOVNÍ DRUHY

Cvičení 1 

Přejeme ti , kéž tebou vždy manželka souhlasí ve  všech důležitých životních otázkách několika nedůležitých , viď .


Zdroj: Věty obsahující všechny slovní druhy
Zveřejněno dne: 26.1.2016

PODSTATNÁ JMÉNA RODU ŽENSKÉHO: PRACOVNÍ LIST

8. cvičení: Doplňte slovo do všech pádů

SKLIZEŇ

RUZYNĚ

KOBYLKA

BOLEST

KONEV

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno dne: 6.5.2016

ZÁJMENA

NEURČITÁ zájmena

Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně

Skloňování:

Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.

Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).

Zájmeno všechen

1. všechen všechna všechno/vše
2. všeho vší všeho
3. všemu vší všemu
4. všechen vši
všechnu
všechno
vše
5. - - -
6. o všem o vší o všem
7. vším vší vším

1. všichni všechny všechna
2. všech
3. všem
4. všechny všechny všechna
5. -
6. o všech
7. všemi

Zdroj: Zájmena
Zveřejněno dne: 21.10.2015

URČOVÁNÍ SLOVA NÍŽ

Níž jako příslovce

Začni hrát o tón níž. Horolezci museli kvůli počasí sestoupit níž do údolí. Moje chata leží níž než ta tvoje.

Ve všech těchto větách je slovo „níž“ příslovcem, respektive 2. stupněm příslovce nízko/nízce (jen pro připomenutí: 3. stupeň je nejníž/nejníže).

Zdroj: Určování slova níž
Zveřejněno dne: 11.5.2016

CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY S (SE) A Z (ZE)

1. cvičení

Při pohledu okna se usmíval.

Rozuměl si loňským vítězem.

Objednal si sendvič tuňákem.

Přišel nám pohled Krkonoš od přátel.

Byl nejlepší všech účastníků soutěže.

Matikářka přišla do třídy hromadou pomůcek.

Nikdo nepočítal domácími úkoly matematiky.

Učitel ho vyzkoušel nové látky.

Na vodu se vydal nejlepšími přáteli.

Nedokázal se rozloučit hodinkami po dědečkovi.


Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)
Zveřejněno dne: 17.7.2017

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO V

VÝSKAT

= radovat se

Vyjmenované slovo výskat (jásat) se píše s y, na rozdíl od slovesa vískat (=probírat se někomu ve vlasech), které se píše s i.

Slova příbuzná

výskot, zavýskat, zavýsknout, výskání

Příklady

Při soutěži se ozýval výskot ze všech stran. Vnuk se nechal vískat ve vlasech.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno dne: 21.10.2015

VŠECHNA ZÁJMENA

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚKDO

NĚCO

KDOKOLI

1. pád

Někdo

Něco

Kdokoli

2. pád

Někoho

Něčeho

Kohokoli

3. pád

Někomu

Něčemu

Komukoli

4. pád

Někoho

Něco

Kohokoli

5. pád

Někdo

Něco

Kdokoli

6. pád

O někom

O něčem

O komkoli

7. pád

S někým

S něčím

S kýmkoli

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚČÍ

NĚČÍ

NĚČÍ

1. pád

Něčí

Něčí

Něčí

2. pád

Něčího

Něčí

Něčího

3. pád

Něčímu

Něčí

Něčímu

4. pád

Něčího, něčí

Něčí

Něčí

5. pád

-

-

-

6. pád

O něčím

O něčí

O něčím

7. pád

S něčím

S něčí

S něčím

Skloňování neurčitého zájmena něčí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚČÍ

NĚČÍ

NĚČÍ

1. pád

Něčí

Něčí

Něčí

2. pád

Něčích

Něčích

Něčích

3. pád

Něčím

Něčím

Něčím

4. pád

Něčí

Něčí

Něčí

5. pád

-

-

-

6. pád

O něčích

O něčích

O něčích

7. pád

S něčími

S něčími

S něčími

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚJAKÝ

NĚJAKÁ

NĚJAKÉ

NĚKTERÝ

NĚKTERÁ

NĚKTERÉ

1. pád

Nějaký

Nějaká

Nějaké

Některý

Některá

Některé

2. pád

Nějakého

Nějaké

Nějakého

Některého

Některé

Některého

3. pád

Nějakému

Nějaké

Nějakému

Některému

Některé

Některému

4. pád

Nějakého, nějaký

Nějakou

Nějaké

Některé, některý

Některou

Některé

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nějakém

O nějaké

O nějakém

O některém

O některé

O některém

7. pád

S nějakým

S nějakou

S nějakým

S některým

S některou

S některým

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚJAKÝ

NĚJAKÁ

NĚJAKÉ

NĚKTERÝ

NĚKTERÁ

NĚKTERÉ

1. pád

Nějací, nějaké

Nějaké

Nějaká

Někteří, některé

Některé

Některá

2. pád

Nějakých

Nějakých

Nějakých

Některých

Některých

Některých

3. pád

Nějakým

Nějakým

Nějakým

Některým

Některým

Některým

4. pád

Nějaké

Nějaké

Nějaká

Některé

Některé

Některá

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nějakých

O nějakých

O nějakých

O některých

O některých

O některých

7. pád

S nějakými

S nějakými

S nějakými

S některými

S některými

S některými

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KAŽDÝ

KAŽDÁ

KAŽDÉ

VŠECHEN

VŠECHNA

VŠECHNO

1. pád

Každý

Každá

Každé

Všechen

Všechna

Všechno, vše

2. pád

Každého

Každé

Každého

Všeho

Vší

Všeho

3. pád

Každému

Každé

Každému

Všemu

Vší

Všemu

4. pád

Každého, každý

Každou

Každé

Všechen

Vši, všechnu

Všechno, vše

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O každém

O každé

O každém

O všem

O vší

O všem

7. pád

S každým

S každou

S každým

Se vším

Se vší

Se vším

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KAŽDÝ

KAŽDÁ

KAŽDÉ

VŠECHEN

VŠECHNA

VŠECHNO

1. pád

Každí, každé

Každé

Každá

Všichni, všechny

Všechny

Všechna

2. pád

Každých

Každých

Každých

Všech

Všech

Všech

3. pád

Každým

Každým

Každým

Všem

Všem

Všem

4. pád

Každé

Každé

Každá

Všechny

Všechny

Všechna

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O každých

O každých

O každých

O všech

O všech

O všech

7. pád

S každými

S každými

S každými

Se všemi

Se všemi

Se všemi

Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno dne: 23.1.2016

CVIČENÍ NA PODSTATNÁ JMÉNA

4. Určete vzor u podstatných jmen

V trezoru byly zlaté mince.

Slůně se prohánělo v ohradě.

Fotbalisté vyhráli mistrovství ve fotbale.

Správce zámku ukončil poslední prohlídku expozic.

Slunce vykouklo mezi mraky a jasně ozářilo večerní nebe.

V papírnictví mi prodavačky prodaly pastelky, dvě propisky, tři pravítka a úhloměr.

Divadelní vystoupení žáků proběhlo v neděli v kulturním domě.

Učitelé na závěr roku museli vytvořit pololetní práce ze všech předmětů.

Na pánvi se smažily dva řízky.

Ve válce vojáci bez lítosti popravili zajatce.


Zdroj: Cvičení na podstatná jména
Zveřejněno dne: 13.6.2016

VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ

Zimní láska

Karel Benetka

Hopsa, hejsa, cinky linky,

byly zimní prázdniny.

Sněhulák se zamiloval

do ovocné zmrzliny.

Sliboval jí hory doly,

rozpálil se do běla,

chtěl si ji vzít za manželku,

ona ho však nechtěla.

Sliboval ji věčnou lásku,

přemlouval jí ze všech sil,

chvíli tál a chvíli plakal,

až se celý rozpustil.

Ona byla necitlivá,

zlá a chladná jako led.

Dal jsem si jí do kornoutu,

za trest jsem jí celou sněd.

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ
Zveřejněno dne: 27.4.2018

CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY S (SE) A Z (ZE)

2. cvičení

Strýc Moravy přijel svou ženou k nám na víkend.

Doručili nám velkým zpožděním naši objednávku internetu.

Dětské hračky dřeva k nám dováželi nedalekého Německa.

vlastním týmem se u nás ubytoval slovenský režisér Bratislavy.

Na dovolené rodiči u moře dokázal ztratit knihu půjčenou knihovny.

narozeninové oslavy si pamatuji jen setkání babičkou Olomouce.

Po večeři smetla maminka drobečky pečiva stolu.

městského úřadu mi přišlo vyjádření o rozhodnutí podpisy všech členů městské rady.

učiva loňského roku jsem byl zkoušený spolu mým spolužákem.

stolu mi vypadl kus papíru poznámkami českého jazyka.


Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)
Zveřejněno dne: 17.7.2017

PRAVOPISNÁ CVIČENÍ MĚ MNĚ

1. cvičení

  1. Setkání s ním ohro překvapilo.

  2. Ke  se nepřibližuj!

  3. Maminka v dětství četla pohádku o Zapotlivém černokněžníkovi.

  4. Po testu z matematiky přepadaly nejtejší myšlenky.

  5. Po polibku od princezny se žabák pronil v krásného prince.

  6. Udiveně na  vykulil své ponkově modré oči.

  7. Hádku s tebou zřej nikdy nevyhraji.

  8. ř jistě nikdo nerozul.

  9. V zepise se mi nedařilo.

  10. Voda ustoupila a objevila se lčina.

  11. Babička se doje loučila s vnoučaty.

  12. Chtěl bych porozut všech fyzikálním zákonům.

  13. Informace o znách podával kla.

  14. Netahej do svých osobních problémů.

  15. Trápilo ho, že se nesl závodů zúčastnit.




Zdroj: Pravopisná cvičení mě mně
Zveřejněno dne: 27.9.2017

VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ

Popelka

Miloš Kratochvíl

Ze všech holek v naší čtvrti

je nejhezčí Ester.

Maminku má hodně přísnou

a je ze tří sester,

tatínek je popelářem –

takže je věc jasná!

Utrhl jsem tři oříšky,

ať je holka šťastná!

Třískla šutrem do oříšků

jednou, dvakrát, potřetí:

Ve dvou byla zdravá jádra,

z třetího prach vyletí...

Žádné boty, žádné šaty,

ani nitka zlatá!

Zuří Ester, zuří máma

a ještě víc táta.

Prskal vzteky, kulil oči,

zaplály mu tváře:

„Ty si budeš dělat šoufky

z dcery popeláře?!“

Tak skončila moje láska

k pohádkové nevěstě.

Popelář mě s kukavozem

honil dva dny po městě!

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ
Zveřejněno dne: 27.4.2018

VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI 9. TŘÍDA

Ufo, ufo, ufoni

Jiří Žáček

Ufo, ufo, ufoni

přiletěli k Mimoni,

snesli se k nám na zahradu

pod velikou jabloní.

Je to vážně k nevíře –

vyskákali z talíře

a hned se mě vyptávali,

co jsem vlastně za zvíře.

Já jsem člověk, živý tvor,

přednáším jak profesor,

nejmoudřejší ze všech tvorů,

vládce země, vod i hor...

Řehtali se velice:

Jste jen pyšné opice!

Máme pro vás připravenou

rezervaci v Africe!

Světovláda člověčí

zeměkouli nesvědčí,

experiment Člověk končí,

ohrožoval bezpečí!

A mě hrůzou polil pot,

vždyť jsem člověk a ne skot...

A v tom začal zvonit budík,

což mi prvně přišlo vhod.

Jdu se projít k potoku,

pes mi běží po boku...

Přestaň strašit lidi ve snu,

zatracený Hitchcocku!

Zdroj: Vtipné básně k recitaci 9. třída
Zveřejněno dne: 27.4.2018

URČOVÁNÍ SLOVA NÍŽ

Níž jako zájmeno

Je to ingredience, bez níž skvělou omáčku opravdu nepřipravíte. Učitelka, k níž jsem opravdu nechoval vřelé city, naštěstí již odešla. Vzpomněla si na tu pohádkovou knížku, v níž byly strašidelné obrázky. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž si nerozumím.

Ve všech výše uvedených příkladech je slovo „níž“ zájmenem, respektive tvarem vztažného zájmena rodu ženského ve 2., 3., 6. a 7. pádě čísla jednotného. Aby to bylo zcela jasné, nabízím přehledné skloňování zájmena „jež“ v rodu ženském (nikoli středním).

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

jež

jež

2. pád

jíž, níž*

jichž, nichž*

3. pád

jíž, níž*

jimž, nimž*

4. pád

již, niž*

jež, něž*

5. pád

6. pád

níž*

nichž*

7. pád

jíž, níž*

jimiž, nimiž*

* Podoby s takzvaným náslovným n- se používají po předložkách, například k níž, o níž, před níž, s níž a podobně.

Zájmeno jenž/jež/jež uvozuje vedlejší větu vztažnou a vyjadřuje její vztah zpravidla k určité osobě nebo věci uvedené ve větě řídící (viz souvětí uvedená výše jako příklad). Používá se především v psaných projevech.

Zdroj: Určování slova níž
Zveřejněno dne: 11.5.2016

PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ

Plná moc

Zmocnitel

Jméno Příjmení

Adresa trvalého pobytu

Rodné číslo

Zmocněnec

Jméno Příjmení

Adresa trvalého pobytu

Rodné číslo

Zmocnitel uděluje plnou moc Zmocněnci, aby ho zastupoval ve všech věcech a při jednání s úřady, orgány státní správy a orgány místní samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, vůči úřadům, státním orgánům a orgánům místní samosprávy, právnickým i fyzickým osobám.

Zmocnitel dovoluje Zmocněnci:

  • činit jménem Zmocnitele veškeré úkony, včetně úkonů písemných,
  • podávat návrhy a žádosti,
  • přijímat veškeré doručované písemnosti,
  • podávat řádné i mimořádné opravné prostředky při správních, soudních, či jiných řízeních a vzdávat se jich,
  • přijímat plnění nároků, jejich přijetí potvrzovat a případně neplněné nároky vymáhat,
  • uznávat uplatněné nároky, případně se nároků vzdávat a uzavírat smíry.

Plná moc je udělena na dobu neurčitou a je sjednána v Název Města dne DD.MM.ROK.

............................
Zmocnitel
............................
Zmocněnec
svým podpisem stvrzuje, že tuto plnou moc přijímá.

Ověření podpisů

Úřední ověření obou podpisů je na rubové straně této plné moci.

Zdroj: Plná moc k zastupování
Zveřejněno dne: 30.5.2017

ROZDÍL MEZI LICHOKOPYTNÍKY A SUDOKOPYTNÍKY

Bonus pro zvídavé

Lichokopytníci i sudokopytníci patří do velkého nadřádu kopytnatých. Obě tyto skupiny mají základní společný znak – jejich drápy se přeměnily v kopyta. Rohovitá kopyta kryjí poslední rozšířené články prstů ze všech stran a chrání tak špičky prstů, po nichž se tato zvířata většinou pohybují. Kopytnatci (tady si prozraďme, že je to totéž co kopytníci či kopytnatí savci, poznámka autorky) se živí rostlinnou potravou a jejich zuby nejsou proto žádnou spolehlivou zbraní. V nebezpečí pak zachraňují kopytnatce právě nohy. Jedině rychlým během se brání šelmám, a proto se jejich vývoj ubíral směrem ke zdokonalení nohy běhavého typu. Vymřelé i žijící formy kopytníků ukazují, že nejrychlejší běžci se vyskytují mezi těmi z nich, u nichž došlo během vývoje k maximální redukci prstů.

Zatímco u lichokopytníků spočívá váha těla na jediném, kopýtkem opatřeném prstu, sudokopytníci se opírají o dva prsty. Osa jejich nohy probíhá mezerou mezi třetím a čtvrtým prstem, které se co do velikosti a tvaru shodují. Odpovídají prostředníku a prsteníku lidské ruky. Ostatní prsty jsou buď zakrnělé, nebo zcela chybějí. Pokud je vyvinutý druhý a pátý prst, zvířata na ně stejně nedošlapují, protože jsou oba posunuty vzhůru, takže se nedotýkají země. Výjimku tvoří tropičtí hroši, kteří mají všechny čtyři prsty stejně velké.

  • Mezi lichokopytníky patří koňovití, tapířinosorožci.
  • Mezi sudokopytníky patří nepřežvýkaví (hroch, prase), přežvýkaví (jelen, žirafa, tur a podobně) a velbloudi (lamy a jiní).

Zdroj: Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky
Zveřejněno dne: 13.7.2016

POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU

Popis pracovního postupu jako slohová práce

S postupy zapsanými přirozeným jazykem se v životě setkáváme nejčastěji, a to nejen jako jejich vykonavatel, ale také jako jejich tvůrce.

Postup návodový může být doplňován i o prvky popisné a informační a může rovněž přecházet ve výklad s rostoucí odborností. Vlastností textu má být srozumitelnost, explicitnost, kompletnost a souvislost (časová a logická návaznost). Jedná se o text kohezní (soudržný), sukcesivní a spíše explikativní, i když jde v podstatě o enumeraci (výčet) dílčích činností. Instrukce musejí být spojeny „záměrem autora, cílem textu, jedním tématem a progresivní časovou perspektivou“.

Útvar návodového postupu je návod a jeho různé druhy. Návod se však převážně považuje za slohový útvar (jako dynamizovaný popis pracovního postupu) slohového postupu popisného.

Popis pracovního postupu se vyznačuje přesným a výstižným vyjadřováním a přehledností. K přesnému vyjadřování přispívají především zejména odborné názvy (termíny). Jednotlivé činnosti (fáze postupu) jsou zachyceny v přesné časové posloupnosti.

Jak vypadá kvalitní popis pracovního postupu přirozeným jazykem, co by mělo být součástí dobrého návodu a co je nutno dodržet?

Na co si dát pozor:

  • Jazyková správnost. Pokud je něco česky, je šance, že to má jasně daný význam (na kterém se všichni shodnou). Pokud něco není česky, nemá to význam žádný, i kdyby se všichni shodli na tom, co tím asi autor myslel a jaký je nejpravděpodobnější význam daného slova.
  • Instrukce musí být poznat jako instrukce.
  • Instrukce musí být popsány dost podrobně, aby bylo jasné, co a jak dělat.
  • Všechna neznámá slova, termíny a podobně musí být jasně a jednoznačně vysvětlena.
  • Jasná návaznost instrukcí („co dělat dál“); zejména u rozhodování je nutno pokrýt všechny alternativy.
  • Při opakovaném provádění instrukcí musí být jasné, které instrukce se opakují a za jakých podmínek.
  • Pokud postup nekončí na konci popisu, je třeba konec výslovně sdělit.
  • Pokrytí všech očekávaných eventualit (co je či není očekáváno, je vhodné vypsat už u pracovních podmínek).

Zdroj: Popis pracovního postupu
Zveřejněno dne: 27.3.2017

PRANOSTIKY NA LISTOPAD

Pranostiky na jednotlivé dny

1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)

PRANOSTIKY:

  • Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
  • Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
  • Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
  • Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
  • Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
  • Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
  • Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
  • Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
  • Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
  • Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
  • Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
  • Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
  • Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
  • Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
  • Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
  • Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
  • Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
  • Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
  • O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
  • Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
  • Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
  • Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
  • Všichni svatí dluhy platí.

VYSVĚTLENÍ:

Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se jinovatka, tak bude o Vánocích mrznout. Pokud ale bude v tento den mlha, tak do adventu nebude sněžit. Další pranostiky zase tvrdí, jestli nebude v tento den sněžit, určitě zasněží na svatého Martina.

2. listopad: Památka zesnulých (dříve Dušičky)

PRANOSTIKY:

  • Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.
  • Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá, nebo padá mlha.
  • Na Památku zesnulých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, pokud bude hezky v tento den, tak se velmi rychle přiblíží zima. Další pranostika předvídá déšť, který považuje za slzy zemřelých, a mlhu, která pomáhá těšit duše.

3. listopad: svátek má Hubert

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. listopad: svátek má Karel (dříve Karel Boromejský)

PRANOSTIKA:

  • Kůra z buku na Karla Boromejského uťatá, když suchá, malou, a když mokrá, velkou zimu znamená.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika radí obstarat si čerstvou bukovou třísku, která pomůže předvídat zimu.

5. listopad: svátek má Miriam

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. listopad: svátek má Liběna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. listopad: svátek má Saskie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. listopad: svátek má Bohumír

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí je na svatého Bohumíra, takové i březen mívá.
  • Na Bohumíra příroda k spánku se ubírá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, jaké počasí bude v tento den, tak podobné bude i na začátku jara. Druhá pranostika zase říká, že již nastává zima, a proto se zvířata ukládají k zimnímu spánku.

9. listopad: svátek má Bohdan (dříve svatý Theodor)

PRANOSTIKY:

  • Svatý Teodor - mrazy lezou z hor.
  • Svatý Teodor zasněží témě hor.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před mrazy, které se pomalu dostávají z hor i do nížin. Druhá pranostika již předvídá sníh na horách.

10. listopad: svátek má Evžen

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. listopad: svátek má Martin

PRANOSTIKY:

  • Chodí-li husa na Martina po ledě, bude se zanedlouho zase koupat.
  • Husa o Martině nejpěkněji zpívá.
  • Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
  • Jde-li husa o Martině po ledu, bude se po něm jistě dlouho koupat.
  • Je-li na svatého Martina pod mrakem, bude nestálá zima, je-li jasno, bude tuhá zima.
  • Jestli na den svatého Martina ve dne oblačno, tedy bude nestálá zima; jestli jasno a čisto, tedy následuje tuhá zima, jestli mlhavo, tedy též taková zima přijde.
  • Jestli na svatého Martina jest vlhko, bude nestálá zima; pakli na týž den slunce svítí, bude tuhá zima.
  • Jižní vítr na Martina - mírná zima.
  • Jsou-li na Martina mračna, zima je levná; jestli je noc jasná, zima je mastná.
  • Když svatý Martin se sněhem přiběhl, bude v něm celý měsíc ležet.
  • Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě.
  • Martin-li se mlhami odívá, mírná zima obyčejně bývá.
  • Martinova sněhová peřina dlouhé trvání mívá.
  • Martinův led bude vodou hned.
  • Martinův sníh a led, bude vodou hned.
  • Na stromech a révě do Martina listí – tuhá zima přijde, buďme si jistí!
  • Na svatého Martina bývá dobrá husina.
  • Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
  • Na svatého Martina jiskra do vína.
  • Na svatého Martina kouřívá se z komína.
  • Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.
  • Na svatého Martina plače husí rodinka.
  • Na svatého Martina pod mrakem - nestálá zima.
  • Na svatého Martina se poprvé pije víno sklizené při posledním vinobraní.
  • Na svatého Martina slunečno - dlouhá zima.
  • Na svatého Martina souditi, že když mokrý den mírnou a pohodlnou zimu, jasný ale tuhou zimu znamenati měl.
  • Na svatého Martina zima chod svůj začíná.
  • Na svatý Martin - ještě se vrátím, ale na svatý Mikuláš mě tu najisto máš.
  • Nejednou-li studený vítr zavěje, na Martina když sluníčko hřeje.
  • O Martině houser po ledě když chodí, o Vánocích husy blátem vodí.
  • O Martině po ledu, o vánocích po blátě.
  • Padá-li první sníh toho dne, říkáme, že svatý Martin přijel na brůně.
  • Padá-li sníh toho dne neb v noci, říká se, že svatý Martin přijel na bílém koni.
  • Po svatém Martině zima nežertuje; přichází sníh i mráz kvaltem.
  • Po svatém Martinu zima nežertuje.
  • Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
  • Přijede-li na šedém, bude zima střídavá, přijede-li na žlutém, přijde tuhá a suchá zima.
  • Prší-li kolem svatého Martina a hnedle nato sněží a sníh zůstane dlouho ležet, činí to osení znamenitou škodu.
  • Půjde-li hus o Martině přes led, bude se ještě dlouho koupati.
  • Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.
  • Radost Martina je husa a džbán vína.
  • Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
  • Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém, bude zima střídavá; přijede-li na žlutém, přijde zima tuhá a suchá.
  • Svatý Martin rád jezdí na brůně.
  • Udrží-li led na Martina vůz, udrží na Vánoce sotva hus.
  • V suchu-li jdou na Martina husy, o Vánocích v blátě chodit musí.
  • Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.

VYSVĚTLENÍ:

Část pranostik říká, pokud v tuto dobu bude mrznout, tak ale led dlouho nevydrží. Navíc pokud bude led v tento den, tak nejspíš budou Vánoce na blátě. Jiné pranostiky zase říkají, jaké počasí bude v tento den, takové bude celou zimu. Pokud bude jasno, tak bude krutá zima. Pokud bude sněžit, sníh vydrží alespoň měsíc. Jiné pranostiky předvídají velkou zimu, která lidi zažene zpět do domů

12. listopad: svátek má Benedikt (dříve Josefat)

PRANOSTIKA:

Na svatého Josefata lepší kožich nežli vata.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá velkou zimu, proto je lepší mít při sobě kožich.

13. listopad: svátek má Tibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. listopad: svátek má Sáva

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. listopad: svátek má Leopold

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. listopad: svátek má Otmar

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Otomara neuvidíš komára.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika opět souvisí se zimou, která nastává.

17. listopad: svátek má Mahulena; Den boje studentů za svobodu a demokracii (dříve svatá Alžběta Uherská)

PRANOSTIKY:

  • Počasí o svaté Alžbětě předpovídá, jak bude v létě.
  • Z ledu Alžběta má brod.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika dává do souvislosti počasí v tento den s počasím v letních měsících. Druhá pranostika zase říká, že led začíná tát.

18. listopad: svátek má Romana

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. listopad: svátek má Alžběta

PRANOSTIKY:

  • Svatá Alžběta se sněhem přilétá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika předvídá sněžení v tento den.

20. listopad: svátek má Nikola

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. listopad: svátek má Albert (dříve Obětování Panny Marie, Brum)

PRANOSTIKY:

  • Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.
  • Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.
  • Tak jak se Bruma, to je jedenadvacátý den listopadu, ukazuje, tak má býti celá zima.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika opět tvrdí, že počasí v zimě bude stejné jako v tento den. Pokud v noci bude jasné nebe, tak v tom roce bude krutá zima.

22. listopad: svátek má Cecílie

PRANOSTIKA:

  • Svatá Cecílie hroudy v poli sněhem kryje.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá sněžení v tento den.

23. listopad: svátek má Klement (dříve svatý Kliment)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika souvisí se začátek zimy.

24. listopad: svátek má Emílie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. listopad: svátek má Kateřina (dříve svatá Kateřina Alexandrijská)

PRANOSTIKY:

  • Chodí-li na Kateřinu husa na rybníku po ledě, na Barborku na něm bude plavat.
  • Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
  • Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.
  • Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.
  • Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.
  • Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
  • Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
  • Je-li Kačenka nemocná, bývá Barborka naškrobená.
  • Je-li Kačenka ucouraná, je Baruška naškrobená.
  • Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
  • Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
  • Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
  • Když se Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže.
  • Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.
  • Mrzne-li na svatou Kateřinu, nebude mráz na Lámaný večer.
  • Na Kateřinu – vlez pod peřinu!
  • Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
  • Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše.
  • Na svatou pannu Kateřinu,sluší se schovati pod peřinu. Nezbývá než doplniti tuto moudrou radu: Přikryj nohy, přikryj tělo, přikryj taky bradu! Potom hezky potichoučku sfoukni všechny svíce a pamatuj, že dvě těla tepla dají více!
  • Od svaté Kateřiny do svatého Ondřeje sotvaže se pod peřinou ohřeje.
  • Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.
  • Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.
  • Řekla Káča Barce: Nechme toho tance!
  • Škrobí-li svatá Kateřina prádlo, svatá Barbora je kropí.
  • Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
  • Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.
  • Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
  • Svatá Kateřina strčí housle do komína.
  • Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.
  • Zelí naložené na svatou Kateřinu platí za nejlepší.
  • Zima-li na Kateřinu, přilož sobě o peřinu.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předvídá zimní počasí pro tento den. Některé pranostiky předvídají, že bude v tento den mrznout a objeví se led, který ale dlouho nevydrží. Jiné pranostiky tvrdí, pokud bude v této den sněžit, tak za týden bude deštivo. Platí to ale i obráceně. Další pranostiky zase radí strávit tento den radši doma v posteli, kde je teplo.

26. listopad: svátek má Artur (dříve Konrád)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Konráda - sněhem cesta zaváta.
  • Na svatého Konráda bývá zima neřádná.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají na tento den zimní počasí včetně sněhu.

27. listopad: svátek má Xenie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. listopad: svátek má René

PRANOSTIKY:

  • Chodí-li se v adventu bez kožichu, bude se v postě jistě nosit.
  • Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
  • Když na první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
  • Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika dává do souvislosti počasí v adventu s počasím v Masopustu. Pokud bude v advetním čase teplo, tak v masopustním čase se to obrátí. Pokud bude mrznout, tak zima vydrží dost dlouho.

29. listopad: svátek má Zina (dříve Saturnin)

PRANOSTIKA:

  • Na Saturnina skučí meluzína.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá zimu a skučení meluzíny.

30. listopad: svátek má Ondřej

PRANOSTIKY:

  • Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
  • Má-li Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hodně ovoce.
  • Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.
  • Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
  • Na svatého Ondřeje konec pocení.
  • Na svatého Ondřeje mráz - chystej, sedláče, vůz.
  • Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje.
  • O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
  • Ondřej mosty staví, Jiří je doplaví.
  • Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.
  • Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.
  • Přijdou-li větry s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
  • Sníh na svatého Ondřeje vzešlému žitu mnoho nepřeje.
  • Sníh na svatého Ondřeje žitu velmi prospěje.
  • Sníh svatého Ondřeje oziminám nepřeje.
  • Svatého Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice.
  • Svatý Ondřej dělá led a svatý Jiří jej láme.
  • Svatý Ondřej tichý - nebude len lichý.
  • Vlhký rok nebo suchý tak poznáš: sklenici plnou vody míti máš, na den svatého Ondřeje to činívej. Přebíhá-li vrchem voda, to znej, vlhký rok ten; stane-li se zároveň, suchý a vyprahlý bude rok ten.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá sníh, který by měl i dlouho vydržet. Pokud by v tento den pršelo, tak v příštím roce bude bohatá úroda ovoce. Jiná pranostika zase říká, že stále se může oteplit, ale teplo dlouho nevydrží. Jiná pranostika říká, že led, který vznikne v tento den vydrží až do dubna.

Zdroj: Pranostiky na listopad
Zveřejněno dne: 27.4.2016

VPOŘÁDKU NEBO V POŘÁDKU

Správně je v pořádku

Proč tomu tak je, když se píše například třeba právě například nebo obden, zpočátku, poprvé, nalevo, potom, pokaždé, popořádku, namístě?

Odpověď je jednoduchá, protože v tomto případě není výraz *vpořádku kodifikován jako slovo vytvořené spřahováním. Spřahování je specifický způsob tvoření slov. Oba členy, jimiž se nově vzniklý (spřažený) výraz vytváří, si v něm uchovávají ve všech jeho tvarech, nebo alespoň ve tvaru základním, stejnou podobu. Tvoří se tak například číslovky (šest a dvacetšestadvacet), přídavná jména (déle trvajícídéletrvající), příslovce (jak se patříjaksepatří) a podstatná jména (z mrtvých vstánízmrtvýchvstání). Specifickou skupinou jsou pak takzvané příslovečné spřežky, do nichž by patřil i náš výraz, kdyby jej již zahrnovaly kodifikační příručky.

Příslovečné spřežky vznikají tak, že se předložky spojují buď s podstatnými jmény (z pravidlazpravidla), nebo se zpodstatnělými přídavnými jmény (do prava doprava), nebo se zájmeny (za svézasvé), nebo s číslovkami (na třikrátnatřikrát), nebo s příslovci (od naprotiodnaproti).

Jak vyplývá z výše uvedeného, příslovečné spřežky píšeme jako jedno slovo, tedy dohromady. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však bohužel není vždy jasná, a tak často dochází ke kolísání. Nezřídka pak vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady, přičemž je jejich význam totožný (na příklad – například; zpočátku – z počátku; na čisto – načisto; k večeru – kvečeru; nade všecko – nadevšecko; na čase – načase).

Existují ale případy, kdy způsob psaní odlišuje význam napsaného. Je to třeba dvojice v celku × vcelku: Pošta mi kupodivu doručila vázu v celku (= nerozbitou). Kup ten šunkový salámv celku (= nenakrájený). Na léto si koupím plavky v celku (= jednodílné), ale: Vcelku se zúčastnilo dvacet lidí (= celkem). Vcelku je to hodný chlapec (= modální částice, vyjádření vztahu mluvčího). Podobným příkladem je spřežka namístě, která vyjadřuje vhodnost, patřičnost, například Je namístě přiznat chybu (= je důležité se teď přiznat), vedle spojení předložky a podstatného jména na místě, které ve větě fungují jako příslovečné určení místa, například Motorista těžkým zraněním hlavy a hrudníku na místě podlehl.

Zdroj: Vpořádku nebo v pořádku
Zveřejněno dne: 18.10.2017