Slovníček

Všechno: slovní druh, význam a skloňování

Všechno je zájmeno. Jde o tvar zájmena všechen pro střední rod, například ve větě „Všechno je připravené.“ Slovo vyjadřuje úplnost – označuje celý soubor věcí, skutečností nebo jevů bez jejich jednotlivého vyjmenování. Skloňuje se například: všechno, všeho, všemu, všechno, všem, vším. Významově mu často odpovídá kratší podoba vše.

Slovo všechno používáme v běžné řeči velmi často, přesto může při určování slovního druhu působit nejasně. Ve větě totiž někdy stojí samostatně podobně jako podstatné jméno: „Všechno zmizelo.“ Jindy se vztahuje k tomu, co bylo řečeno předtím. Z hlediska slovních druhů však patří mezi zájmena. Jeho základní podoba souvisí se zájmenem všechen, které má tvary podle rodu, čísla a pádu.

Jakým slovním druhem může být

Jaký slovní druh je všechno

Slovo všechno je zájmeno. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně na osoby, věci a skutečnosti pouze odkazují. Nemusíme tedy přesně vyjmenovat, co máme na mysli.

Porovnejte:

  • Uklidil jsem knihy, oblečení, nádobí a hračky.
  • Uklidil jsem všechno.

Ve druhé větě zájmeno všechno nahrazuje celý výčet. Vyjadřuje, že nebyla vynechána žádná z věcí, které mluvčí považuje za součást daného celku.

Podoba všechno je tvar středního rodu. Souvisejí s ní například tvary všechen pro mužský rod a všechna pro ženský rod:

  • všechen cukr,
  • všechna mouka,
  • všechno nádobí.

Slovo může stát také samostatně: „Všechno už vím.“ V takové větě není za zájmenem uvedeno žádné podstatné jméno, přesto je z kontextu jasné, že označuje úplný soubor informací nebo skutečností.

Jak jev bezpečně poznat

Jak poznat, že je všechno zájmeno

Při určování slovního druhu pomůže položit si otázku, zda slovo přímo pojmenovává určitou věc, vlastnost nebo děj. Slovo všechno nic konkrétního nepojmenovává. Pouze zastupuje soubor věcí nebo skutečností a vyjadřuje jejich úplnost.

Ve větě „Všechno se podařilo“ nevíme ze samotného slova všechno, co přesně se podařilo. Mohla to být příprava oslavy, oprava domu, zkouška nebo několik různých úkolů. Přesný význam zjistíme až z předchozího textu nebo situace. Právě tato schopnost zastupovat nebo označovat skutečnosti bez jejich pojmenování je pro zájmena typická.

Pomoci může také nahrazení jiným zájmenem nebo výrazem podobného významu:

  • Všechno je hotové. – Vše je hotové.
  • O všem jsme mluvili. – O každé důležité věci jsme mluvili.
  • Se vším souhlasil. – Souhlasil se všemi uvedenými věcmi.

Skloňování

Jak se skloňuje všechno

Slovo všechno mění svůj tvar podle pádu. V jednotném čísle středního rodu se používají tyto základní tvary:

Pád Otázka Tvar Příklad
1. pád co? všechno Všechno funguje.
2. pád bez čeho? všeho Měl už všeho dost.
3. pád k čemu? všemu Ke všemu přistupoval klidně.
4. pád co? všechno Všechno jsem zkontroloval.
6. pád o čem? všem O všem jsme se domluvili.
7. pád s čím? vším Se vším počítáme.

Tvary všeho, všemu, všem a vším tedy nejsou jiná slova. Jsou to pouze různé pádové tvary stejného zájmena.

Příklady

Všechno ve větách

  • Všechno jsme připravili před příchodem hostů.
  • Nemusíš mi všechno vysvětlovat znovu.
  • Po návratu domů bylo všechno při starém.
  • O všem rozhodneme až zítra.
  • Se vším nářadím zacházel opatrně.
  • Bez všeho toho vybavení bychom se obešli.
  • Ke všemu začalo odpoledne ještě pršet.
  • Na všechno se nedá připravit předem.

Časté je také spojení všechno nejlepší, například v přání „Všechno nejlepší k narozeninám.“ Zájmeno zde vyjadřuje celý soubor dobrých věcí, které člověku přejeme.

Všechno a vše

Podoby všechno a vše mohou v mnoha větách vyjadřovat stejný základní význam:

  • Všechno je připravené.
  • Vše je připravené.

Podoba vše bývá stručnější a může působit o něco formálněji nebo knižněji. V běžné mluvené češtině je velmi časté právě všechno.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby u slova všechno

První častou chybou je zařazení slova mezi podstatná jména. K omylu svádí především věty, v nichž všechno stojí samostatně. Přestože může být například podmětem nebo předmětem, slovním druhem zůstává zájmenem. Větný člen a slovní druh jsou dvě různé věci.

Dalším problémem bývá zaměňování tvarů všem a vším:

  • mluvili jsme o všem – 6. pád,
  • počítali jsme se vším – 7. pád.

Rozhoduje předložka a pádová otázka. Ptáme se o kom, o čem?, ale s kým, s čím?

Při psaní bez diakritiky se můžeme setkat s podobou vsechno, ve spisovném českém textu je však správný zápis všechno s písmenem š.

Nejčastější otázky

Je všechno podstatné jméno, nebo zájmeno?

Všechno je zájmeno. Ve větě sice může zastávat podobnou funkci jako podstatné jméno, například být podmětem ve větě „Všechno zmizelo“, tím se však jeho slovní druh nemění. Je třeba rozlišovat slovní druh a větný člen.

Jaký je základní tvar slova všechno?

Základní podoba souvisí se zájmenem všechen. Podle rodu se setkáme například s tvary všechen, všechna, všechno. Tvar všechno je podoba středního rodu a může stát samostatně, například „Všechno dobře dopadlo.“

Jak se píše 7. pád od všechno?

V 7. pádě používáme tvar vším: „Se vším souhlasím.“ Pomůže pádová otázka s kým, s čím? Tvar všem patří naopak k 6. pádu, například „O všem jsme už mluvili.“

Je správně všechno, nebo všecko?

V běžné češtině se lze setkat s oběma podobami. Pro neutrální spisovný text je bezpečnou a běžnou volbou všechno. Významově se používá také kratší podoba vše, například „Vše je připraveno.“