Všechny spojky v češtině: přehled a rozdělení
Jaké jsou spojky v češtině
Spojky jsou neohebný slovní druh, který spojuje slova, větné členy nebo celé věty. Základně je dělíme na spojky souřadicí, například a, i, ani, nebo, ale, avšak, proto, a spojky podřadicí, například že, aby, když, protože, jestliže, přestože, ačkoli. Úplně uzavřený seznam „všech spojek“ se běžně neučí; důležitější je znát jejich druhy, význam a použití.
Při hledání všech spojek bývá nejpraktičtější rozdělit si je podle toho, jaký vztah mezi částmi věty nebo souvětí vytvářejí. Některé spojky jsou jednoslovné, například a nebo protože, jiné jsou víceslovné, například i když, jen co nebo za předpokladu, že. Stejný výraz navíc může mít podle konkrétní věty odlišnou funkci. Následující přehled proto obsahuje nejběžnější české spojky a spojovací výrazy, se kterými se setkáte při školním určování slovních druhů a rozboru souvětí.
Přehled
Přehled spojek
Spojky patří mezi neohebné slovní druhy. Nemění svůj tvar podle pádu, čísla, rodu, osoby ani času. Jejich hlavním úkolem je spojovat:
- slova nebo větné členy: Petr a Jana,
- několikanásobné větné členy: rychle, ale opatrně,
- věty v souvětí: Přišel domů, protože začalo pršet.
Z hlediska stavby souvětí rozlišujeme dvě hlavní skupiny:
- souřadicí spojky – spojují rovnocenné části,
- podřadicí spojky – připojují závislou, tedy vedlejší větu.
Druhy a rozdělení
Souřadicí spojky
Souřadicí spojky spojují větné členy nebo věty, které jsou z hlediska větné stavby na stejné úrovni. Podle významového poměru se nejčastěji rozdělují takto:
Slučovací spojky
Vyjadřují prosté spojení nebo přidávání další informace.
- a
- i
- ani
- také
- rovněž
- jakož i
- a také
- a zároveň
- a současně
- ani – ani
- jak – tak
- jednak – jednak
- zčásti – zčásti
Příklady: Eva čte a poslouchá hudbu. Ani nevolal, ani nenapsal.
Stupňovací spojky
Druhá část sdělení zesiluje nebo zdůrazňuje předchozí informaci.
- ba
- ba i
- ba dokonce
- dokonce
- nejen – ale i
- nejen – nýbrž i
- nejenže – ale
Příklad: Nejenže úkol dokončil, ale ještě pomohl spolužákovi.
Odporovací spojky
Vyjadřují rozpor, protiklad nebo omezení.
- ale
- avšak
- však
- nýbrž
- leč
- jenže
- nicméně
- přesto
- ale přece
Příklady: Chtěl přijít, ale onemocněl. Nebyl unavený, nýbrž hladový.
Vylučovací spojky
Vyjadřují volbu mezi možnostmi nebo jejich vzájemné vyloučení.
- nebo
- anebo
- či
- buď – nebo
- buď – anebo
- ať – nebo
Příklady: Pojedeme vlakem, nebo autobusem. Buď přijď včas, nebo zavolej.
Důsledkové spojky
Druhá část vyjadřuje následek nebo důsledek první části.
- proto
- a proto
- tedy
- tudíž
- a tak
- takže
Příklad: Celou noc mrzlo, a proto byla silnice kluzká.
Vysvětlovací spojky
Druhá část první tvrzení vysvětluje, upřesňuje nebo zdůvodňuje.
- neboť
- vždyť
- totiž
Příklad: Musíme vyrazit brzy, neboť cesta bude dlouhá.
Podřadicí spojky
Podřadicí spojky připojují vedlejší větu k větě, na níž je významově a mluvnicky závislá.
Časté podřadicí spojky a spojovací výrazy
- aby
- ač
- ačkoli
- ačkoliv
- aniž
- dokud
- jak
- jakmile
- jestli
- jestliže
- kdyby
- když
- ledaže
- než
- poněvadž
- protože
- přestože
- třebaže
- zatímco
- že
- i když
- jen co
- poté co
- předtím než
- pokaždé když
- přestože
- za předpokladu, že
- v případě, že
Podrobné vysvětlení
Podřadicí spojky podle významu
U podřadicích spojek je užitečné sledovat, jaký vztah vedlejší věta vyjadřuje.
Příčina
- protože
- poněvadž
- jelikož
Zůstali jsme doma, protože pršelo.
Účel
- aby
Odešel dříve, aby stihl autobus.
Podmínka
- jestliže
- jestli
- když
- kdyby
- pokud
- ledaže
Pokud bude hezky, pojedeme na výlet.
Přípustka
- ačkoli
- ačkoliv
- ač
- přestože
- třebaže
- i když
Ačkoli byl unavený, pokračoval v práci.
Čas
- když
- až
- jakmile
- dokud
- než
- zatímco
- jen co
- poté co
Jakmile zazvoní, půjdeme do třídy.
Způsob a srovnání
- jak
- jako
- než
- jako by
- jako kdyby
Choval se, jako by se nic nestalo.
Obsah sdělení
- že
- zda
- jestli
Řekl, že přijde večer.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat spojku
Při určování slovního druhu si položte jednoduchou otázku: Spojuje dané slovo dvě části věty nebo dvě věty? Pokud ano, může jít o spojku.
- Najděte dvě části, které výraz propojuje.
- Zjistěte, zda jsou rovnocenné, nebo zda jedna věta závisí na druhé.
- U rovnocenných částí jde zpravidla o souřadicí spojení.
- Pokud výraz připojuje vedlejší větu, může jít o spojku podřadicí.
Například ve větě Přišel, ale dlouho nezůstal spojuje slovo ale dvě hlavní věty. Ve větě Odešel, protože byl unavený připojuje protože vedlejší větu vyjadřující příčinu.
Pozor na to, že ne každý výraz spojující věty musí být spojkou. Vedlejší větu mohou připojit také například vztažná zájmena a příslovce, jako jsou který, kdo, kde, kdy. Při určování slovního druhu je proto nutné posuzovat konkrétní použití.
Příklady
Příklady spojek ve větách
- a: Jana uklidila pokoj a otevřela okno.
- ani: Nečetl knihu ani neviděl film.
- ale: Chtěl si odpočinout, ale musel pracovat.
- nýbrž: Nejel autem, nýbrž vlakem.
- nebo: Dáš si čaj, nebo kávu?
- protože: Vrátili jsme se, protože začalo sněžit.
- aby: Zhasl světlo, aby nikoho nerušil.
- když: Zavolám ti, když budu doma.
- ačkoli: Ačkoli foukal vítr, děti zůstaly venku.
- pokud: Pokud budeš potřebovat pomoc, ozvi se.
- že: Myslím, že máš pravdu.
- dokud: Počkám tady, dokud se nevrátíš.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby u spojek
Ne každý spojovací výraz je spojka
Například ve větě Nevím, kdo přišel není kdo spojkou, ale zájmenem. Ve větě Ukázal nám místo, kde bydlí je kde příslovce.
Jedna spojka může mít různou funkci
Význam některých výrazů závisí na konkrétní větě. Proto není vhodné učit se pouze izolovaný seznam bez příkladů.
Spojka nemusí být pouze jedno slovo
Za spojovací prostředek mohou fungovat také víceslovná spojení, například i když, jen co, jako by, za předpokladu, že.
Čárka se neurčuje jen podle konkrétní spojky
Například před spojkou a se čárka někdy nepíše a jindy píše. Rozhodující je vztah mezi částmi souvětí, nikoli pouze přítomnost samotného slova a.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si spojky snadno zapamatovat
Pro základní orientaci stačí začít několika typickými příklady:
- slučování: a, i, ani,
- odpor: ale, avšak, však, nýbrž,
- volba: nebo, anebo, či,
- důsledek: proto, tedy, tudíž,
- příčina: protože, poněvadž, jelikož,
- podmínka: pokud, jestliže, kdyby,
- přípustka: ačkoli, přestože, i když,
- účel: aby.
Pro školní určování je důležitější bezpečně poznat funkci spojky ve větě než se snažit mechanicky naučit jeden dlouhý seznam všech možných spojovacích výrazů.
Nejčastější otázky
Kolik je v češtině spojek?
Nelze uvést jedno jednoduché číslo, které by představovalo neměnný seznam všech českých spojek. Vedle běžných jednoslovných spojek existují také spojky složené a různé víceslovné spojovací výrazy. Ve škole je proto podstatné především rozdělení spojek a schopnost poznat jejich funkci v konkrétní větě.
Jaké jsou nejčastější české spojky?
Mezi nejčastější patří například a, i, ani, ale, nebo, či, že, aby, když, protože, pokud, jestliže, přestože, ačkoli, než. Jejich význam se liší: některé spojují rovnocenné části a jiné připojují vedlejší větu.
Jaký slovní druh je „a“?
Slovo a je typicky souřadicí spojka. Nejčastěji vyjadřuje slučovací poměr, například ve větě Adam přišel a posadil se. Podle konkrétního souvětí však může vztah mezi větami získat i jiný významový odstín.
Jaký slovní druh je „protože“?
Protože je podřadicí spojka. Připojuje zpravidla vedlejší větu vyjadřující příčinu: Nepřišel, protože byl nemocný. Vedlejší věta zde vysvětluje důvod děje uvedeného ve větě hlavní.
Jaký je rozdíl mezi souřadicí a podřadicí spojkou?
Souřadicí spojka spojuje rovnocenné větné členy nebo věty, například Petr a Pavel nebo Přišel, ale nezůstal. Podřadicí spojka připojuje větu závislou na jiné větě, například Zůstal doma, protože pršelo.