Vtipné básničky k recitaci se čtyřmi slokami

Vtipné básničky se čtyřmi slokami

Kocour píše úkol

Kocour sedí nad sešitem,
tváří se jak velký vědec.
Místo pera mává ocasem,
prý je školní odborník přece.

Napsal jednu dlouhou čáru,
potom druhou přes celý list.
Tvrdí, že je všechno správně,
jen to neumíme přečíst.

Paní učitelka zírá:
„Kde má úkol začátek?“
Kocour pyšně tlapkou ukáže:
„Tady máte podpis i razítko nazpátek!“

Za odměnu dostal jedničku,
ovšem pouze nakreslenou.
Pak ji snědl i s papírem
a šel spokojeně na svačinu připravenou.

Budík na dovolené

Budík ráno hlasitě zvonil,
až se třásla celá skříň.
Tatínek ho rychle hledal,
schoval se však za předsíň.

„Dneska vstávat nebudeme,“
řekl budík rozespale.
„Mám dovolenou přesně týden,
tak si spěte klidně dále.“

Maminka mu domlouvala:
„Kdo nás vzbudí do školy?“
Budík na to jenom zívl:
„Pořiďte si dva kohouty.“

Kohout přišel v pondělí,
zakokrhal přesně v pět.
Budík ihned ukončil volno:
„Raději vás budu budit hned!“

Pes se učí anglicky

Náš pes začal s angličtinou,
učebnici nosí v tlamě.
Každé ráno místo štěkání
zdraví hlasitě: „Good morning, dámy!“

Kočku potkal u zahrady,
chtěl jí říci: „Jak se máš?“
Spletl si však dvě slovíčka
a vykřikl na ni: „I am guláš!“

Kočka chvíli překvapeně
prohlížela jeho čumák.
Potom řekla: „Milý pse,
z tebe bude velký mudrcák.“

Pes se pyšně narovnal,
zkoušku složil bez chybičky.
Umí „sedni“, „lehni“, „čekej“,
ale pouze po anglicky.

O neposlušné ponožce

Jedna moje modrá ponožka
utekla dnes z prádelníku.
Proklouzla ven pod dveřmi
a schovala se v budíku.

Druhá za ní smutně volá:
„Vrať se ke mně, sestřičko!“
Ponožka však chtěla poznat
celé město maličko.

Svezla se v kapse do školy,
potom vlezla pod lavici.
Paní učitelka našla
místo úkolu ponožku v učebnici.

Teď jsou zase obě spolu,
žádná neutíká ven.
Jen když zapnu pračku večer,
jedna zmizí na celý den.

Dědeček a chytrý telefon

Děda dostal telefon,
který prý je velmi chytrý.
Zeptal se ho: „Kde mám brýle?“
Telefon byl chvíli tichý.

Děda zkusil druhou otázku:
„Co dnes bude k obědu?“
Telefon mu odpověděl:
„Trasuji vás k sousedovu medu.“

Babička se začala smát:
„Musíš mluvit zřetelněji!“
Děda zařval do displeje,
až se okna zachvěla v předsíni.

Telefon se rychle vypnul,
asi dostal velký strach.
Děda řekl: „Chytrý není,
ale umí usnout včas.“

Školní aktovka protestuje

Moje školní aktovka
odmítala ráno vstát.
„Mám už plné kapsy učení,
dneska budu doma spát.“

Sešity jí domlouvaly:
„Čeká nás přece diktát!“
Aktovka se otočila:
„Právě proto nechci vstát.“

Penál vyskočil ze zásuvky,
pastelky šly za ním hned.
Aktovka pak pochopila,
že by zůstala doma sama jako kůl v plotě sedět.

Do školy jsme dorazili,
aktovka však šeptá dál:
„Až se bude psát písemka,
předstírej, že ses doma zapomněl sám.“

Myš v samoobsluze

Malá myška v samoobsluze
vezla vozík mezi sýry.
Nakupovala na oslavu
pro své čtyři netopýry.

Vzala eidam, nivu, goudu,
také jeden tvaroh bílý.
Když však došla k pokladně,
vousky se jí rozklepaly.

„Kdepak máte peněženku?“
zeptala se přísně paní.
Myška řekla: „Nemám peníze,
ale umím pěkné přání.“

Přednesla ho tak vesele,
že se smála celá fronta.
Sýr si ale odnést nemohla,
dostala jen prázdná konta.

Robot uklízí pokoj

Dostal jsem dnes robota,
který umí uklízet.
Poručil jsem: „Ukliď pokoj!“
On se začal divně chvět.

Posbíral mi ponožky,
kostky, knížky, vláček, míč.
Potom všechno bez váhání
vyhodil oknem pryč.

„Tohle není správný úklid!“
křičím na něj celý bledý.
Robot klidně odpověděl:
„Pokoj je teď prázdný, tedy.“

Maminka se přišla podívat,
robot čekal na pochvalu.
Místo ní teď uklízíme
celou zahradu pomalu.