Vyjmenovaná slova – přehled, význam a procvičování
Vyjmenovaná slova jsou slova, ve kterých po určitých obojetných souhláskách píšeme tvrdé y nebo ý. Učíme se je hlavně po souhláskách B, L, M, P, S, V a Z. Znalost vyjmenovaných slov pomáhá správně rozhodnout, kdy napsat i a kdy y.
Vyjmenovaná slova patří mezi základní pravopisné učivo českého jazyka. Nejde pouze o samotný seznam slov, ale především o pochopení souvislostí mezi vyjmenovanými slovy a slovy příbuznými. Pokud známe základové slovo, často dokážeme správně napsat i další odvozené výrazy.
Například ke slovu být patří slova bydlit, bydliště, obyvatel. Ke slovu myslet zase patří myšlenka, zamyšlený nebo úmysl.
Přehled
Přehled vyjmenovaných slov
Vyjmenovaná slova se učíme po těchto obojetných souhláskách:
| Souhláska | Příklady vyjmenovaných slov |
|---|---|
| B | být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, bylina |
| L | slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, lyže |
| M | my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, smýkat |
| P | pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, kopyto |
| S | syn, sytý, sýr, syrový, sýkora, usychat |
| V | vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, vydra |
| Z | brzy, jazyk, nazývat se, Ruzyně |
Pravidlo a vysvětlení
Jak poznat, kdy napsat y a kdy i
Po obojetných souhláskách může být někdy tvrdé y a někdy měkké i. Rozhodujeme podle významu slova.
1. Pokud jde o vyjmenované slovo nebo slovo příbuzné, píšeme y:
- bydlíme v novém domě,
- na zahradě roste bylina,
- musím si umýt ruce,
- mám dobrý zvyk.
2. Pokud slovo nepatří mezi vyjmenovaná ani příbuzná slova, píšeme často i:
- bílý papír,
- milá rodina,
- pilný žák,
- silný vítr.
Příklady
Příklady ve větách
- Každé ráno chodím do školy pěšky, protože bydlím blízko.
- Na louce rostla krásná léčivá bylina.
- Dědeček pracoval ve starém mlýně.
- Slyšel jsem zvláštní zvuk z lesa.
- Musím si umýt ruce před obědem.
- Na talíři ležel čerstvý sýr.
- Náš pes si rychle zvykl na nový domov.
- Horolezec vystoupil na vysoký vrchol.
- Dítě se pyšnilo novou hračkou.
- Český jazyk má mnoho zajímavých pravidel.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby ve vyjmenovaných slovech
| Špatně | Správně | Vysvětlení |
|---|---|---|
| bít v bytě | být v bytě | Být znamená existovat, byt je místo k bydlení. |
| mítlit se | mýlit se | Slovo souvisí s vyjmenovaným slovem mýlit. |
| syrý sýr | syrový sýr | Syrový označuje nezpracovaný stav. |
| visoký strom | vysoký strom | Slovo vysoký patří mezi vyjmenovaná slova po V. |
Jak si pravidlo zapamatovat
Pomůcky pro zapamatování
Pomáhá učit se vyjmenovaná slova po skupinách a spojovat je s příběhy.
Například:
Bydlím v malém bytě. Vedle domu roste bylina a na půdě máme starý nábytek.
V této větě si procvičíme několik slov po B: bydlím, byt, bylina, nábytek.
Procvičení
Cvičení – doplň i nebo y
- Na zahradě rostla léčivá b_lina.
- Děti se učily český jaz_k.
- Musím si um_t ruce.
- Pes si rychle zv_kl na nový domov.
- Bratr b_dlí v Praze.
- V dálce jsme usl_šeli zpěv ptáků.
- Na stole byl čerstvý s_r.
- Horolezec zdolal v_sokou horu.
- Nesmíme se m_lit v počítání.
- Malý chlapec měl velkou p_ chu.
Řešení
Řešení cvičení
- bylina
- jazyk
- umýt
- zvykl
- bydlí
- uslyšeli
- sýr
- vysokou
- mýlit
- pýchu
U většiny slov pomůže najít základní vyjmenované slovo. Například u slova zvykl si připomeneme vyjmenované slovo zvykat.
Nejčastější otázky
Kolik je vyjmenovaných slov?
Vyjmenovaná slova jsou rozdělena podle obojetných souhlásek B, L, M, P, S, V a Z. Přesný počet se může lišit podle učebnice, protože některé seznamy zahrnují i další slova nebo slova příbuzná.
Musí se dítě naučit všechna vyjmenovaná slova zpaměti?
Základní seznam je potřeba znát, ale důležité je také chápat význam slov. Díky tomu lze správně určit pravopis i u slov, která nejsou přímo v seznamu, ale jsou s vyjmenovanými slovy příbuzná.
Proč se učíme vyjmenovaná slova?
Protože v češtině často není možné poznat správné i nebo y pouze podle výslovnosti. Vyjmenovaná slova nám dávají pravidlo, podle kterého se rozhodujeme.
Patří slovo „bílý“ mezi vyjmenovaná slova?
Ne. Slovo bílý není vyjmenované ani příbuzné se slovem být. Proto píšeme měkké i.