VZPOMĚL je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Stačí jedno jediné písmeno a i jistý pisatel začne pochybovat, jestli právě nenapsal hrubku. Slova jako vzpomněl nebo zapomněl dokážou znejistit nejen žáky, ale i dospělé, kteří jinak s češtinou problémy nemívají.
Právě proto má smysl si jejich pravopis jednou dobře vysvětlit, pochopit souvislosti a získat jistotu, která se hodí nejen při diktátech, ale i při běžném psaní e-mailů, zpráv nebo textů do práce.
FAQ – Časté otázky a odpovědi
Je správně vzpomněl nebo vzpoměl?
Správně je pouze vzpomněl. Tvar vzpoměl je pravopisně chybný.
Proč se píše vzpomněl s mně?
Protože existují příbuzné tvary se hláskou n, například vzpomenu.
Je možné napsat zapoměl?
Ne, správný tvar je vždy zapomněl.
Platí stejné pravidlo i pro zapomněla nebo zapomněli?
Ano, ve všech tvarech se zachovává skupina mně.
Jak si tato slova nejlépe zapamatovat?
Pomůže vybavit si tvar zapomenout nebo vzpomenu, kde je jasně slyšet n.
Jsou tvary vzpoměl a zapoměl hovorové?
Ne, nejde o spisovné ani hovorové tvary, ale o pravopisné chyby.
Píše se mně i v jiných podobných slovech?
Ano, například připomněl nebo uzemnění.
Může se tato chyba objevit v diktátu?
Ano, patří mezi časté chytáky v diktátech i přijímacích testech.
Existuje jednoduché pravidlo pro mně a mě?
U sloves hledejte jiný tvar se n. Pokud existuje, píše se mně.
Tvar vzpoměl vzniká nejčastěji snahou zjednodušit psaní nebo mylnou analogií k jiným slovům. V českém jazyce však neexistuje žádné spisovné sloveso, které by tento tvar podporovalo.
Pokud si nejste jistí, pomůže jednoduchá kontrola: zkuste si vybavit tvar vzpomenu. Jakmile se v něm objeví písmeno n, je jasné, že správně je vzpomněl.
Sloveso vzpomněl patří mezi slova, u nichž se často chybuje kvůli nerozlišení skupin mně a mě. Rozhodující je ale tvar jiných osob a časů – například vzpomenu, vzpomněla nebo vzpomínat.
Hláska n je zde pevnou součástí slova, a proto se v minulém čase píše skupina mně. Tvar vzpoměl v češtině neexistuje a považuje se za pravopisnou chybu.
Vzpomněl × vzpoměl – proč je správně jen jedna varianta
Tvar vzpomněl vychází ze slovesa vzpomenout. V jiných tvarech i odvozených slovech se jasně objevuje hláska n, například vzpomenu, vzpomenutí nebo vzpomínka.
Právě přítomnost této hlásky je spolehlivým vodítkem, že se píše skupina mně. Varianta vzpoměl proto není spisovná ani hovorová, ale jednoduše chybná.
Dost často se stává, že právě u tohoto slovesa člověk znejistí a neví, jestli je správná varianta s "mně", nebo jen s "mě", pak se snaží najít nějaké logické zdůvodnění pro ten či onen pravopis.
Pravopis
Správný je pouze tvar s "mně" tedy "vzpomněl".
Vysvětlení
Určitým zdůvodněním proč tomu tak je, může být to, že v jiných tvarech (či odvozených slovech) tohoto slovesa se objevuje hláska "n" = například "vzpomenu". A právě toto "n" je to, které se objevuje i v hláskové skupině "mně" ve slově vzpomněl. Pro většinu lidí je ale nejjednodušší si toto slovo prostě zapamatovat, než si pracně zdůvodňovat jeho pravopis.
Ukázky ve větě
Kdo by si občas rád nevzpomněl na svou první lásku?
Nejběžnější chybou je zápis tvaru vzpoměl, který v češtině neexistuje. Vzniká pouze na základě výslovnosti, kdy rozdíl mezi mně a mě není slyšitelný. Právě proto je nutné opřít se o pravopisné pravidlo, nikoli o sluch.
Další častou chybou je nesprávné psaní ve vazbě vzpomněl si na mě/mně, kde dochází ke směšování tvarů osobního zájmena.
Dalším problematickým slovesem se stejnou hláskovou skupinou jako slovo vzpomněl, je i zapomněl, i ono dokáže pisateli pěkně zamotat hlavu.
Vysvětlení
Sloveso zapomněl se řadí k těm slovesům, kde je třeba zjistit podobu jiných tvaru daného slova, jestli se zde nevyskytuje hláska n (= zapomenout), a proto se vždy píše s "mně".
Hledání příbuzných tvarů u těchto sloves může být pro spoustu lidí těžké (ne každého hned napadnou daná slova), i proto už učitelé na prvním stupni radí svým žákům si toto sloveso prostě zapamatovat, pomoci jim k tomu mohou třeba různé mnemotechnické pomůcky, které si žáci vytvoří, anebo "si ho do hlavy" dostanou čistým drilem, hlavní je vždy vědět, že sloveso "zapomněl" se vždy píše s "mně".
Ukázky ve větě
"Ó já hlupák, hlava děravá. Svou berlu mrazílku, jsem si doma zapomněl."
U tohoto podstatného jména je zdůvodnění pravopisu jednodušší, stačí vědět, že slovo uzemnění vzniklo od slovesa uzemnit(tedy ne od slova země!), kde je psáno "mn", takže i uzemnění bude tyto dvě hlásky obsahovat. Správná varianta je tedy uzemnění.
Podobný pravopis se objevuje i u dalších slov, například připomněl, zapomněla, vzpomněli nebo uzemnění. Všechna vycházejí ze slov s hláskou n v jiném tvaru.
Právě tato systematičnost je dobrým vodítkem při rozhodování, zda napsat mně, nebo mě.
Správně je jedině vzpomněl. Sloveso vzpomněl patří k výrazům obsahujícím skupinu hlásek mně. Ale nejste sami, kdo si to nedokáže zapamatovat a není si jistý správným pravopisem u tohoto typu slov, a proto zaměňuje hlásky mně za mě (nebo obráceně). Podobný problém nám způsobují i hláskové skupiny bě/bje a vě/vje, ale to už je jiná kapitola. Vraťme se tedy k našemu slovesu vzpomněl. A jak jste si určitě všimli, zmínili jsme, že není jediné. Do této skupinky patří ještě slovesa zapomněl či připomněl a určitě bychom zde neměli opomenout ani podstatná jména jako domněnka, pomněnka.
Jak si tedy zapamatovat, že se v těchto slovech píše mně, když slyšíme mě? Možná vám pomůže, když si zapamatujete takovou „říkanku“: Pomni, domni, vzpomni, zapomni, připomni. Komu se to zdá nesmyslné, tomu můžeme posloužit širším vysvětlením: Jestliže se v jiném tvaru užitého slova či ve slově odvozeném objevuje hláska n/ň, je pravopisně správně podoba slova se skupinou hlásek mně. Ve všech ostatních případech se píše ve slovech pouze mě (například město, měšec, změřit, mělčina, záměr, rozumět apod.). A u slovesa vzpomněl právě můžete vidět hlásku n hned v několika tvarech či odvozených slovech, například v 1. osobě čísla jednotného je to vzpomenu; nebo v odvozeném podstatném jménu vzpomenutí, nebo se používá ve 3. osobě čísla jednotného i tvar vzpomenul, kde je písmeno n rovněž nepřehlédnutelné. K zapamatování správného pravopisu dalších výše uvedených výrazů, které jsou při hodinách jazyka českého vyučovány společně se slovesem vzpomněl (připomněl, zapomněl, pomněnka, domněnka), vám pak znovu postačí výše zmíněné pravidlo o souhlásce n/ň (připomněl – připomínka, připomenutí; domněnka – domnívat se; zapomněl – zapomenul, zapomenutí, pomněnka – pomník).
Rovnou si řekněme, že správně je: vzpomněl si na mě. A proč? Protože tvar mě se píše vždy ve 2. a 4. pádu (bez koho, čeho; koho, co) osobního zájmena já. Tvar mně se pak používá vždy ve 3. a 6. pádu (komu, čemu; o kom, o čem). Že si nejste schopni zapamatovat toto pravidlo? Tak si zkuste pomoci nějakou mnemotechnickou pomůckou, naštěstí je jich pro tento případ celkem dost, takže si můžete vybrat tu, která se vám bude zamlouvat nejvíce.
Ta první radí si do dané věty vložit dubletu mne. Jestliže zní věta logicky, pak se zájmeno já bude v tomto případě psát mě, v našem případě tedy: Vzpomněl si na mě/mne. (Jiný příklad: Seznámila mě/mne se svým přítelem.) Když je výsledná věta nesmyslná, pak do ní bude patřit mně (například: Mně/Mne to nemusíš připomínat. Vyprávěla mu o mně/mne.).
Další možností je doplnit v dané větě tvar zájmena ty. Pokud je možné do věty doplnit tebe, napište mě, v našem případě to tedy bude: Vzpomněl si na mě/tebe. (Jiný příklad: Beze mě/tebe tam bude nuda.) A když lze do věty doplnit tvar tobě, pak je správně podoba mně (například: Mně/Tobě to nemusíš připomínat. Chtěl po mně/tobě, abych mu vrátila prstýnek.).
Jestli jste si stále nevybrali, pak už tady mám jen poslední „berličku“. Když si řeknete například bez Honzy (či vidím Honzu), je správně mě, protože slovo Honza má 2 slabiky a mě jsou jen 2 písmena (v našem případě tedy: Vzpomněl si na mě / na Honzu.). Jestliže se do dané věty hodí Honzovi (o Honzovi), pak je správně mně, protože slovo Honzovi má 3 slabiky a mně jsou 3 písmena (například: Vyprávěla mu o mně / o Honzovi.).
Pokud máte ještě nějaké lepší mnemotechnické pomůcky týkající se této problematiky, tedy ať už slovesa vzpomněl, či zájmena mně/mě, tak neváhejte a podělte se o ně s námi. Možná tím pomůžete dalším zapomnětlivcům.
Ve větě vzpomněl si na mě je správně tvar mě. Jde totiž o 4. pád osobního zájmena já, který se používá po předložce na ve významu předmětu děje.
Tvar mně by byl správný pouze ve 3. nebo 6. pádě, například ve větách typu vyprávěl o mně nebo pomohl mně i ostatním. Do vazby se slovesem vzpomněl ale nepatří.
