Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve 2. pádu.
Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno: 23.1.2016
Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále
Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015
Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
| 1. | jenž | jež | jež |
| 2. | jehož | jíž | jehož |
| 3. | jemuž | jíž | jemuž |
| 4. | jehož/jejž jejž (než.) |
již | jež |
| 5. | - | - | - |
| 6. | o němž | o níž | o němž |
| 7. | jímž | jíž | jímž |
| 1. | již jež (než.) |
jež (než.) | jež (než.) |
| 2. | jichž | ||
| 3. | jimž | ||
| 4. | jež | ||
| 5. | - | ||
| 6. | o nichž | ||
| 7. | jimiž | ||
Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015
Zdroj: Cvičení na zájmena
Zveřejněno: 22.10.2015
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016
Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018
Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena ukazovací, stejně jako zájmena ten, tento, tenhle, onen, takový, sám . Jazykovědci pak označují zájmeno týž/tentýž jako identifikační, jde tedy o zájmeno, které vyjadřuje, zda jev označený tímto zájmenem je totožný s dalším jevem téhož druhu.
Zdroj: Druhy zájmene téhož
Zveřejněno: 17.11.2016
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
| 1. | všechen | všechna | všechno/vše |
| 2. | všeho | vší | všeho |
| 3. | všemu | vší | všemu |
| 4. | všechen | vši všechnu |
všechno vše |
| 5. | - | - | - |
| 6. | o všem | o vší | o všem |
| 7. | vším | vší | vším |
| 1. | všichni | všechny | všechna |
| 2. | všech | ||
| 3. | všem | ||
| 4. | všechny | všechny | všechna |
| 5. | - | ||
| 6. | o všech | ||
| 7. | všemi | ||
Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015
Třetím slovním druhem jsou zájmena, která zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují.
Příklad: Rodiče mi dali domácí vězení. Oni (rodiče) mi nerozumí. Sousedovo auto bylo nabouráno. Jeho (sousedův)syn s ním sjel ze silnice.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015
Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.
Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.
Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.
1. pád lec-co
2. pád lecčeho
3. pád lecčemu
4. pád lecco
5. pád lecco
6. pád lecčem
7. pád lecčím
1. pád lec-co+s
2. pád lecčehos
3. pád lecčemus
4. pád leccos
5. pád leccos
6. pád lecčems
7. pád lecčíms
Zdroj: Leccos nebo lecos
Zveřejněno: 18.3.2018
Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.
Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.
Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.
Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).
Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.
Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.
Zdroj: Leccos nebo lecos
Zveřejněno: 18.3.2018
Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.
Zdroj: Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se
Zveřejněno: 17.7.2017
Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.
I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.
Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIKDO |
NIC |
|
1. pád |
Nikdo |
Nic |
|
2. pád |
Nikoho |
Ničeho |
|
3. pád |
Nikomu |
Ničemu |
|
4. pád |
Nikoho |
Nic |
|
5. pád |
- |
- |
|
6. pád |
O nikom |
O ničem |
|
7. pád |
S nikým |
S ničím |
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
|
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
|
2. pád |
Ničího |
Ničí |
Ničího |
|
3. pád |
Ničímu |
Ničí |
Ničímu |
|
4. pád |
Ničího, ničí |
Ničí |
Ničí |
|
5. pád |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O ničím |
O ničí |
O ničím |
|
7. pád |
S ničím |
S ničí |
S ničím |
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
|
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
|
2. pád |
Ničích |
Ničích |
Ničích |
|
3. pád |
Ničím |
Ničím |
Ničím |
|
4. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
|
5. pád |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O ničích |
O ničích |
O ničích |
|
7. pád |
S ničími |
S ničími |
S ničími |
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
|
1. pád |
Nijaký |
Nijaká |
Nijaké |
Žádný |
Žádná |
Žádné |
|
2. pád |
Nijakého |
Nijaké |
Nijakého |
Žádného |
Žádné |
Žádného |
|
3. pád |
Nijakému |
Nijaké |
Nijakému |
Žádnému |
Žádné |
Žádnému |
|
4. pád |
Nijakého, nijaký |
Nijakou |
Nijaké |
Žádného, žádný |
Žádnou |
Žádné |
|
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O nijakém |
O nijaké |
O nijakém |
O žádném |
O žádné |
O žádném |
|
7. pád |
S nijakým |
S nijakou |
S nijakým |
S žádným |
S žádnou |
S žádným |
|
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
|
1. pád |
Nijací, nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádní, žádné |
Žádné |
Žádná |
|
2. pád |
Nijakých |
Nijakých |
Nijakých |
Žádných |
Žádných |
Žádných |
|
3. pád |
Nijakým |
Nijakým |
Nijakým |
Žádným |
Žádným |
Žádným |
|
4. pád |
Nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádné |
Žádné |
Žádná |
|
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O nijakých |
O nijakých |
O nijakých |
O žádných |
O žádných |
O žádných |
|
7. pád |
S nijakými |
S nijakými |
S nijakými |
S žádnými |
S žádnými |
S žádnými |
Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno: 23.1.2016
Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.
I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí
|
ZÁJMENA PÁDY |
KDO |
CO |
|
1. pád |
Kdo |
Co |
|
2. pád |
Koho |
Čeho |
|
3. pád |
Komu |
Čemu |
|
4. pád |
Koho |
Co |
|
5. pád |
- |
- |
|
6. pád |
O kom |
O čem |
|
7. pád |
S kým |
S čím |
|
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
|
1. pád |
Jaký |
Jaká |
Jaké |
Čí |
Čí |
Čí |
|
2. pád |
Jakého |
Jaké |
Jakého |
Čího |
Čí |
Čího |
|
3. pád |
Jakému |
Jaké |
Jakému |
Čímu |
Čí |
Čímu |
|
4. pád |
Jakého, jaký |
Jakou |
Jaké |
Čího, čí |
Čí |
Čí |
|
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O jakém |
O jaké |
O jakém |
O čím |
O čí |
O čím |
|
7. pád |
S jakým |
S jakou |
S jakým |
S čím |
S čí |
S čím |
|
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
|
1. pád |
Jací, jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
|
2. pád |
Jakých |
Jakých |
Jakých |
Čích |
Čích |
Čích |
|
3. pád |
Jakým |
Jakým |
Jakým |
Čím |
Čím |
Čím |
|
4. pád |
Jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
|
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O jakých |
O jakých |
O jakých |
O čích |
O čích |
O čích |
|
7. pád |
S jakými |
S jakými |
S jakými |
S čími |
S čími |
S čími |
|
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
|
1. pád |
Který |
Která |
Které |
|
2. pád |
Kterého |
Které |
Kterého |
|
3. pád |
Kterému |
Které |
Kterému |
|
4. pád |
Kterého, který |
Kterou |
Které |
|
5. pád |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O kterém |
O které |
O kterém |
|
7. pád |
Se kterým |
Se kterou |
Se kterým |
|
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
|
1. pád |
Kteří, které |
Které |
Která |
|
2. pád |
Kterých |
Kterých |
Kterých |
|
3. pád |
Kterým |
Kterým |
Kterým |
|
4. pád |
Které |
Které |
Která |
|
5. pád |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O kterých |
O kterých |
O kterých |
|
7. pád |
Se kterými |
Se kterými |
Se kterými |
Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno: 23.1.2016
|
jednotné číslo |
množné číslo |
|
|
1. pád |
všechen, všecek |
všichni, všicci |
|
2. pád |
všeho |
všech |
|
3. pád |
všemu |
všem |
|
4. pád |
všeho |
všechny, všecky |
|
5. pád |
všechen |
všichni |
|
6. pád |
všem |
všech |
|
7. pád |
vším |
všemi |
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
|
ZÁJMENA PÁDY |
JÁ |
TY |
ON |
ONA |
ONO |
|
1. pád |
Já |
Ty |
On |
Ona |
Ono |
|
2. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Jí, ní |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
|
3. pád |
Mně, mi |
Tobě, ti |
Jemu, němu, mu |
Jí, ní |
Jemu, němu, mu |
|
4. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Ji, ni |
Je, ně, ho, jej, něj |
|
5. pád |
- |
Ty |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O mně |
O tobě |
O něm |
O ní |
O něm |
|
7. pád |
Se mnou |
S tebou |
S ním |
S jí, s ní |
S jím, s ním |
|
ZÁJMENA PÁDY |
MY |
VY |
ONI |
ONY (NEŽIV.) |
ONY |
ONY |
|
1. pád |
My |
Vy |
Oni |
Ony |
Ony |
Ony |
|
2. pád |
Nás |
Vás |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
|
3. pád |
Nám |
Vám |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
|
4. pád |
Nás |
Vás |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
|
5. pád |
- |
Vy |
- |
- |
- |
- |
|
6. pád |
O nás |
O vás |
O nich |
O nich |
O nich |
O nich |
|
7. pád |
S námi |
S vámi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
|
ZÁJMENO PÁDY |
SE |
|
1. pád |
- |
|
2. pád |
Sebe |
|
3. pád |
Sobě, si |
|
4. pád |
Sebe, se |
|
5. pád |
- |
|
6. pád |
O sobě |
|
7. pád |
S sebou, sebou |
Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno: 23.1.2016
Zdroj: Pravopis mně/mě
Zveřejněno: 19.10.2016
Zdroj: Cvičení na zájmena
Zveřejněno: 22.10.2015
Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...
|
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
|
|
1. pád |
týž/tentýž |
táž/tatáž |
totéž |
|
2. pád |
téhož |
téže |
téhož |
|
3. pád |
témuž |
téže |
témuž |
|
4. pád |
téhož, týž/tentýž |
touž/tutéž |
totéž |
|
6. pád |
o témž(e), tomtéž |
o téže |
o témž(e), tomtéž |
|
7. pád |
týmž/tímtéž |
touž/toutéž |
týmž/tímtéž |
|
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
|
|
1. pád |
tíž/titíž |
tytéž |
táž/tatáž |
|
tytéž (neživ.) |
|||
|
2. pád |
týchž |
týchž |
týchž |
|
3. pád |
týmž |
týmž |
týmž |
|
4. pád |
tytéž |
tytéž |
táž/tatáž |
|
6. pád |
o týchž |
o týchž |
o týchž |
|
7. pád |
týmiž |
týmiž |
týmiž |
Zdroj: Druhy zájmene téhož
Zveřejněno: 17.11.2016
Ne všichni diváci byli spokojení. Letos nastoupili všichni přijatí žáci. Stávky se zúčastnili všichni zaměstnanci. Všichni lidé všechno vědí. Šili s ním všichni čerti. Jeden za všechny a všichni za jednoho. Všichni jsou už v Mexiku. Do restaurace se nahrnuli všichni svatebčané.
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016