Gramatika

Zájmeno jako slovní druh – vysvětlení a příklady

Co je zájmeno?

Zájmeno je slovní druh, který zastupuje podstatná jména, přídavná jména nebo na ně ukazuje. Místo toho, abychom opakovali stejné jméno, použijeme zájmeno. Například místo věty „Petr vzal Petrovu tašku“ řekneme „Petr vzal svou tašku“.

Zájmena patří mezi základní slovní druhy českého jazyka. Používáme je v každodenní komunikaci, při psaní i při čtení. Některá zájmena označují osoby, jiná vyjadřují vlastnictví, ukazují na věci nebo se používají v otázkách.

Podrobné vysvětlení

Jakou úlohu má zájmeno ve větě?

Zájmeno může ve větě nahradit jiné slovo nebo doplnit jeho význam.

Příklad bez zájmen:

Eva našla knihu. Eva si knihu odnesla domů.

Věta je správná, ale opakuje se v ní stejné jméno.

Příklad se zájmeny:

Eva našla knihu. Ona si ji odnesla domů.

Zájmena pomáhají vytvářet plynulejší a přirozenější text.

Přehled

Zájmeno jako slovní druh

Ve školní mluvnici patří zájmeno mezi ohebné slovní druhy. To znamená, že může měnit svůj tvar podle pádu, čísla nebo rodu.

Například osobní zájmeno já:

  • 1. pád: já
  • 2. pád: mě, mne
  • 3. pád: mně, mi
  • 4. pád: mě, mne
  • 7. pád: mnou

Podobně se mění i další zájmena.

Druhy a rozdělení

Základní druhy zájmen

1. Osobní zájmena

Označují osoby, které mluví, kterým mluvíme nebo o kterých mluvíme.

  • ty
  • on, ona, ono
  • my
  • vy
  • oni, ony, ona

Příklad: půjdu s nimi do kina.

2. Přivlastňovací zájmena

Vyjadřují, komu něco patří.

  • můj
  • tvůj
  • jeho
  • její
  • náš
  • váš
  • jejich

Příklad: Moje kniha leží na stole.

3. Ukazovací zájmena

Ukazují na osoby, věci nebo vlastnosti.

  • ten
  • tento
  • tamten
  • takový

Příklad: Tento obrázek se mi líbí.

4. Tázací zájmena

Používají se při tvoření otázek.

  • kdo
  • co
  • který
  • jaký
  • čí

Příklad: Kdo přišel pozdě?

5. Vztažná zájmena

Spojují hlavní a vedlejší věty.

Příklad: Dům, který stojí na kopci, je starý.

6. Neurčitá zájmena

Označují osobu nebo věc nepřesně.

Příklady:

  • někdo
  • něco
  • nějaký
  • kdosi

7. Záporná zájmena

Vyjadřují zápor.

Příklady:

  • nikdo
  • nic
  • žádný

Jak jev bezpečně poznat

Jak poznáme zájmeno?

Při určování zájmena si můžeme položit několik otázek:

  1. Nahrazuje toto slovo nějaké jméno?
  2. Ukazuje na určitou osobu nebo věc?
  3. Vyjadřuje, komu něco patří?
  4. Ptáme se pomocí tohoto slova?

Příklad:

Její pes běhá po zahradě.

  • Slovo její vyjadřuje, komu pes patří.
  • Jde tedy o zájmeno přivlastňovací.

Příklady

Příklady zájmen v běžných větách

  • mám rád čtení. – osobní zájmeno.
  • Ty přijdeš zítra? – osobní zájmeno.
  • Naše zahrada je plná květin. – přivlastňovací zájmeno.
  • Tamten strom je nejvyšší v lese. – ukazovací zájmeno.
  • Který film chceš vidět? – tázací zájmeno.
  • Potkal jsem člověka, který opravuje kola. – vztažné zájmeno.
  • Někdo nechal otevřené dveře. – neurčité zájmeno.
  • Nikdo se nepřihlásil. – záporné zájmeno.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby u zájmen

  • Můj, tvůj, náš nejsou přídavná jména, ale zájmena přivlastňovací.
  • Je důležité rozlišovat význam slova ve větě. Například který může být zájmeno tázací i vztažné.
  • Zájmeno svůj se používá tehdy, když vlastník je stejný jako podmět věty.

Příklad:

  • Petr si vzal svůj batoh. (batoh patří Petrovi)
  • Petr vzal jeho batoh. (batoh patří jiné osobě)

Procvičení

Cvičení – najdi zájmena

Vyhledej zájmena ve větách a určete jejich druh.

  1. Moje sestra dnes přijde později.
  2. Kdo položil tužku na stůl?
  3. Nikdo neznal správnou odpověď.
  4. Tento úkol zvládnu bez pomoci.
  5. Oni přijeli vlakem.
  6. Něco se ozvalo ze sklepa.
Řešení

Řešení

  1. Moje – zájmeno přivlastňovací.
  2. Kdo – zájmeno tázací.
  3. Nikdo – zájmeno záporné.
  4. Tento – zájmeno ukazovací.
  5. Oni – zájmeno osobní.
  6. Něco – zájmeno neurčité.