2. cvičení
Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 7. třídu
ZEM a nejen to se dozvíte v tomto článku. V článku se nachází cvičení pro žáky 2. stupně, které se zaměřuje na vyjmenovaná slova, shodu přísudku s podmětem, přídavná jména a podstatná jména.
Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.
Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.
Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)
Jiří Žáček
(13 slok od Jiřího Žáčka)
Daidalos byl všeumělec
v starověké Krétě,
vynalézal ve dne v noci,
bádal v zimě v létě.
~
Jednou přišel se žádostí
k Mínóovi králi:
"Trochu se mi tady stýská
po domově v dáli.
~
Dej mi menší dovolenou
na návštěvu vlasti!"
Po králově odpovědi
zjistil, že je v pasti.
~
Mínós král mu řekl: "Tůdle!
Utrpěl bych ztrátu!
Mělo by to zhoubný dopad
na obranu státu!"
~
Kam s tím ale na Daidala!
Byl to chlapík s mozkem:
zkonstruoval dvoje křídla,
slepil peří voskem.
~
Pravil synu Ikarovi:
"Perutě nám stačí!
Přeletíme širé moře
jako havěť ptačí!"
~
Perutě si připravili
na vysoké skále,
udělali dlouhé nosy
na Mínóa krále.
~
Vyletěli, zajásali:
Vzhůru k rodné mezi!
"Sláva! Nazdar! Křídla předčí
všecky vynálezy!"
~
Zajásali, vydali se
na dalekou túru.
Ikaros však nedbal rady,
letěl přímo vzhůru.
~
Třeba se chtěl trochu ohřát,
možná trpěl mrazem -
slunce křídla roztavilo,
žuchnul rovnou na zem.
~
Kdyby aspoň žuchnul na zem,
on však skončil v moři.
Utopil se jako kotě
k Daidalovu hoři.*
~
A tím končí tragédie
z hlubin dávnověku.
Pokloňme se Daidalovi,
odvážnému Řeku!
~
*Nebojte se, neutonul,
vesele si žije -
ale to by potom byla
houby tragédie.
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky online
(5 slok od Františka Halase)
Přišla velká novina,
život nový začíná,
za rok spustí basa, dudy,
není u nás žádný chudý.
Jářku, povídám.
~
Pak jen pro tu potěchu
do měst zajdete,
dobrot až po střechu
všude najdete.
~
Přišla velká novina,
život nový začíná,
za rok spustí cimbál, dudy,
už tam není žádný chudý.
Jářku, povídám.
~
Nebude jak dříve,
zvoní po kraji,
časy spravedlivé
dětem nastaly.
~
Poskakují chvojky,
přejí pokoj všem,
a objímá děti
zlatá máma zem.
Zdroj: článek František Halas - básně k recitaci
Jiří Žáček
(3 sloky, lehká báseň, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Jak peřina za peřinou
po obloze mraky plynou.
~
Pár těch peřin puklo mrazem,
peří se z nich sype na zem.
~
Sláva - sněží! To je prima,
letos bude bílá zima!
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o zimě