Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.
To je krasné a opět jsem se u toho zasmála. Máte stránky kde bych mohla najít vaše výtvory? Myslím že i kamarádky s dětmi by využili, často říkáme, že nevíme co aby to děti i bavilo ne jen z nutnosti naučit. Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den. Jsem narozena 1.9.1956 tak okamžitě jak byl vyhlášen termín očkování proti kovidu tak jsem se nahlásila .Byla jsem očkování první dávkou vakcíny MODERNA 18.4.2021 a na kartičku zdravotní sestra napsala druhé očkování 21.5.2021 ale 20.5.2021 zavolala, že nemají vakcínu a je prodloužena lhůta z 28 dni na 42. Jelikož potřebuji 25.5.2021 do PLR tak jsem dne 24.5.2021 jela do Jeseníku otestovat tam jsem se dověděla ,že si musím zaplatit sama test za 350,- Kč ,protože jsem očkována první dávkou. Ale můj problém není že nejsou vakcíny a mě to připadne jako trest ,že se nechávám očkovat. Celou dobu slyším jak se snižují roky na očkování a přitom starší lidé nedostanou druhou dávku vakcíny a ještě si musíme zaplatit testy. Doufám že se dovím nějakou odpověď. Janíková
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Sulovec.
Vážený Pane Babiš.Otacim se na Vás S prosbou .a to s ti jak to je skutečně s vyplacením 500kc na každé dítě.od narození jsem byla v Čechách.tam jsem i vychovala dve deti do plnoletosti 21let a dcera 19let.odpracovano v Čechách mám necelých 25let.od roku 2000 jsem se provdala do Německa.kde jsem i nadále pracovala.jsem ročník 1960.od loňského roku jsem zažádala o vyřízení důchodu.dnes mě přišlo vyrozumění a to tak že za dvě vychované děti jsem dostala 528kc.coz si myslym .že je podvod to co se říká v televizy i na social.sitich.tak jak říkají na každé dítě 500kc to nesouhlasí.cili asi je to tak .že to je podle odpracovaných let.tak ať nelžou.a já mám tedy důchod v Čechách za 25let a tu tak zbytek.delam celý život i se šrouby v zádech.po třech operacích páteře.proto bych Vás tímto chtěla Pane Babiš poprosit co je vlastně pravda.s pozdravem hodně pozdravu ze Schwarzwaldu Alena Sulovec-budu velmi ráda.ze budu vědět kde je pravda.dekuji moc a pekný deň.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.