Sbírka Město v slzách patří k textům, které čtenáře neoslovují pouze esteticky, ale i lidsky. Básně zde nefungují jako pouhá literární dekorace – jsou výpovědí o světě, o městě, o člověku sevřeném dobou, prací a nespravedlností. Tento doplněný článek nabízí hlubší pohled na význam, symboliku a historický kontext díla, které dodnes dokáže zasáhnout svou naléhavostí.
Pokud chcete porozumět tomu, proč je sbírka Město v slzách považována za jeden z klíčových textů rané tvorby Jaroslava Seifera, jste na správném místě. Následující části rozšiřují původní text o výklad, souvislosti a interpretační klíče, které pomohou báseň číst v celé její hloubce.
Stvoření světa
Na zemi bude pusto
a smutno,
řešetem hvězd do nebe spadne skřivan
a jeho zpěv zůstane nedozpíván,
kouř hvězdy zacloní a slunce uhasí ;
mráz zžehne v zahradách květy zimomřivé
a nikdy neuzříme už nad sebou modré nebe,
už nikdy nerozkvetou lípy jako kvetly dříve ;
nebude pramenů tekoucích s hor,
jen v drátech potečou pramínky elektřiny,
už nikdy nezavoní sladce pestré květy,
ulice naplní otravné plyny,
však ještě
tak jako boží duch se vznášel nad propastmi,
nad domy zakletými v železo a smutek,
nad továrnami, jež hlukem strojů chví se,
myšlenka pomsty bude vznášeli se,
než přijdem my,
než silou svojí s myšlenkou pomsty splynem
a nový stvoříme svět všemohoucím činem.
~
Pak teprv zas se nové slunce zrodí,
ne ona hračka básníků, nad talíř zlatý, snad kotouč, který hoří,
však slunce,
od souše rozdělíme moře siné vody
a prapor stkáme jediný, který by vlál na lodích pěti moří,
meče a děla překujeme v pluhy,
by znovu v zemi posvěcenou ryly brázdy,
do kterých sémě nabobtnalé vsejem,
by znova zkvetl klas a zas chléb vezdejší měl každý,
prachárny zboříme, pevnosti srovnáme s zemí
a nový vystavíme chrám,
kde nebylo by bohů, ni andělů s lesklými perutěmi,
kde každý byl by bůh a vládl sobě sám
a znova práce — tentokrát práce skutečně svátá
rozezní stroje, kladiva a dláta
a její píseň zhluboka zaduní všemi městy
jak vroucí modlitba.
~
V den šestý
však milenci zas půjdou šerem ztichlých cest
a dívka majíc plné ruce kvítí,
věneček pestrý bude z květin plést,
vždyť tělo její bude vonět jako v březnu rozoraná země,
která čeká, až v ni padne živé, sladké sémě ;
a nežli spočte kolik má veliký vůz stříbrných hvězd,
Ve svém příspěvku ČÁRKA PŘED HLAVNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Prosím o radu, zda psát čárku před "hlavně" v níže uvedené větě.
Líbí se nám také zdejší lesy a možnost posezení na zámku hlavně v letních měsících.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Zde záleží co přesně chcete vyjádřit. Jestli se vám v letních měsících líbí jen možnost posezení u zámku a v lese se vám líbí stejně dobře i po zbytek roku, tak tam čárka nebude. Ovšem jestli se vám nejvíce líbí v lese i na zámku právě jen v létě, tak tam čárka bude.
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.
Včera jak jsme si povídali.
Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.
Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.
Čárka před „a to“ – jasné pravidlo, které se často porušuje
Spojení „a to“ patří mezi velmi vyhledávaná témata v oblasti pravopisu, protože mnoho lidí váhá, zda před ním psát čárku. Pravidlo je přitom poměrně jednoznačné, pokud známe jeho funkci ve větě.
Kdy se čárka před „a to“ píše
Čárka před „a to“ se píše tehdy, pokud výraz „a to“ uvádí vysvětlení, upřesnění nebo konkretizaci předchozího sdělení. V takovém případě se chová podobně jako přístavek. Typickým příkladem je věta: Koupil si nové oblečení, a to kabát a boty.
Kdy se čárka před „a to“ nepíše
Pokud je „a to“ součástí jiného větného vztahu a neplní vysvětlovací funkci, čárka se nepíše. Tyto případy jsou ale výrazně méně časté a vyžadují pečlivé posouzení významu věty.
Před spojkou "abychom" se obvykle čárka píše. Jde o vedlejší větu účelovou, která vyjadřuje účel děje v hlavní větě, a takové věty se čárkou oddělují.
Příklad
Uděláme všechno, abychom to stihli včas.
Čárka se píše před spojkami, které uvozují vedlejší věty, a to i v případě, že se jedná o větu účelovou (vyjadřující, za jakým účelem se něco děje).
Spojka abychom je typickou spojkou, která uvozuje vedlejší větu účelovou.
Příklady dalších spojek, před kterými se píše čárka v souvětí, jsou aby, protože, když, až, jakmile atd.
Výjimky
V některých případech, zejména pokud je vedlejší věta velmi krátká a s hlavní větou těsně souvisí, se čárka psát nemusí, ale psaní s čárkou je vždy správné.
Například: Je důležité, aby se všichni dobře najedli. nebo Je důležité abychom se všichni dobře najedli.
Ve svém příspěvku NO, ANO : JAKÉ DRUHY SLOVA TO JSOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, prosím o radu do jakého druhu slov se zařadí "ano, no".
Je vůbec "no" spisovný výraz.
Dělá se za "no" vždy čárka?
Př.: No, asi to udělám....děkuji za odpověď H.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem ČÁRKY VE VĚTÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Přejeme Vám,aby bylo Vaše manželství stále krásné jako rozkvetlá louka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud spojka jako uvozuje celou větu, čárku píšeme: Zvládli jsme to stejně rychle, jako se to podařilo jemu. Některé evropské země, jako jsou Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko, nemají moře.
Uvozuje‑li jako pouze větný člen při srovnávání, čárka se nepíše: Přejeme Vám,aby bylo Vaše manželství stále krásné jako rozkvetlá louka.
Jakmile je spojka a před spojkami se obvykle píše čárka. U slova jakmile se čárka píše v případě, pokud za ním následuje vedlejší věta, tedy věta, která je závislá na větě hlavní a začíná spojkou jakmile.
Spojka "jakmile" uvádí vedlejší větu časovou, která určuje, kdy se děj hlavní věty uskuteční. Čárka se píše, aby bylo jasné, kde věta vedlejší začíná a kde končí, a tím se zlepšila čitelnost textu.
Příklady
Jakmile dorazím domů, zavolám ti.
Můžeme jít ven, jakmile přestane pršet.
Jakmile jí spatřil, zamiloval se.
Jakmile přibil na stěnu první lištu, hned věděl, že to nebude jednoduché.
Částice se dále dělí do několika skupin. Jejich funkce a užití jsou vázány na ostatní výrazové prostředky, na obsah výpovědi a na konkrétní jazykovým ale i mimo jazykový kontext. Částice se tedy rozdělují na modální, intenzifikační, vytýkající, modifikační, odpověďové, negační a přací.
Modální částice
Mezi modální částice patří výrazy jako asi, snad, nejspíš, jistě, zajisté, možná, pravděpodobně. Tyto výrazy udávají stupeň pravděpodobnosti obsahu výpovědi. Jejich význam se pohybuje ve škále od velmi pravděpodobného až po vyloučené. Na tyto části se nedá doptat doplňovacími otázkami, ale lze jimi odpovídat na zjišťovací otázky. Například: Budeš večer doma? Snad. Vzhledem k jejich významu je jasné, že se běžně vyskytují o oznamovacích větách, případně ve zjišťovacích otázkách.
Intenzifikační částice
Částice intenzifikační určují intenzitu vlastnosti: velmi, moc, málo. Například: Jak se ti líbil film? Moc. Někdy dochází k záměně s příslovci. Obvykle intenzifikační částice stojí před slovesem na rozdíl od příslovcí. Byl pěkně nazlobený x bylo pěkně. Šíleně ji miloval ( = velmi) x vypadal šíleně (= hrozně).
Vytýkací částice
Částice vytýkací vytýká jistou složku výpovědi: právě, přímo, zrovna, obzvlášť. Od intenzifikačních částic se liší tím, že se mohou vztahovat i na podstatná jména. Tyto částice implikují skutečnosti, jejichž pravdivost je předpokladem pro smysluplné užití této částice ve větě. Na oslavu přišel jen Martin (= což nám jasně říká, že ostatní nepřišli). Tyto částice můžou platnost výpovědi buď omezovat: jenom, jen, pouze, nebo rozšiřovat: tak, rovněž. Vytýkací částice stojí před větným členem, který obsahuje vytčený výraz.
Modifikační částice
Mezi částice modifikační patří obvykle výrazy, které primárně řadíme k jiným slovním druhům, například: ale (spojka), tak (příslovce). Ukázka: mluv klidně (příslovce ) x klidně mluv (částice). Pokaždé má výraz jiný význam, a tak se jedná i o jiný slovní druh. Tyto části výpověď kontextualizují a modifikují s dalšími prostředky větný modus věty.
Odpověďové částice
Mezi částice odpověďové patří výrazy, kterými lze odpovídat na zjišťovací otázky: ano, ne. Protože odpovídají na obsah věty, tak se často označují jako větné ekvivalenty.
Negační částice
Do částic negačních patří výrazy ne a nikoli pro členskou negaci. Zaujalo ji nikoli jeho postavení, ale jeho humor.
Přací částice
Posledním a nejznámějším typem jsou částice přací (=preferenční). Tyto částice stojí zpravidla na začátku věty a slouží k vyjádření přání mluvčího. Patří sem výrazy: kéž, nechť. Příklady: Kéž přijde! Kéž by! Nechť se o to sám zaslouží!
Romantická vánoční přání a přání k Vánocům od srdce
Vločky se pomalu snášejí z nebe, mráz do tváří štípe a na rukou zebe, světélka rozzáří svět okolo nás, zas je tu ten vánoční čas.
Až pod stromečkem rozvážeš mašličku, ať lásku najdeš v balíčku. Ve druhém štěstí, klid a pohodu, ve třetím dobrou náladu. Veselé Vánoce!
Štědrý večer nadchází, snad už Vám nic neschází. Ryba, stromek, balíčky, vanilkové rohlíčky. Máte všechno připravené a koledy nacvičené? V tom případě Ježíšek obleče si kožíšek, naloží všem, co si přáli, o co jste ho požádali. Šťastné a veselé!
Užijte si svátky krásné jak z pohádky. Všichni se rádi mějte a něco hezkého si dejte. Šťastné a veselé Vánoce.
Když vzduchem zakrouží pár vloček sněhu, nastavte tvář - ten dotek má něhu. Vyloudí úsměv a ustoupí zlost, tak přeji všem lidem ať vloček je dost. Vánoce bílé a čisté jak sníh, v životě radost, lásku a smích. Kouzelné Vánoce a šťastný nový rok.
Vůně cukroví domovem se line, klid a pohoda srdce zaplní. Užívejte si kouzelné chvíle, kdy všechna přání se Vám vyplní. Krásné Vánoce!
Za tvoje přátelství a tvou něhu, ze srdce čistě, jak vločka sněhu, posílám andílka, co bude tě chránit a nedovolí nikomu, aby tě snad mohl ranit.
Až Nový rok bude ve dveřích stát, ať s tebou je každý, koho máš rád, nechť v příštím roce každý den zdá se ti krásný jako sen.
Lásku a zdraví, štěstí a něhu, nechť Tobě přinese vánoční sen. Přání své posílám na vločce sněhu, zachyť ji na dlani v ten Štědrý den.
Přeji lásku, štěstí, něhu, ať se Ti splní každičký sen. Přání Ti posílám na vločce sněhu, ať je krásný Tvůj Štědrý den!
Vánoční koleda tiše zní, svůj sen si každý sní, a tak jako hvězdy na nebi, září lidé na zemi. Splněná přání a štěstí měj, hodně přátel a všechno nej.
Ať klid, pohoda a láska vládne ve všech tvářích je štěstí znát. Snad Ježíšek tohle zvládne, má nás přece všechny rád. Krásné Vánoce.
Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.
„Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
„Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
„A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
„Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
„Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
„Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
„Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
„Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
„Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
„Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
„Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
„Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeo a Julie)
„Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
„Čisté srdce se snadno nepoleká.“
„Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
„Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
„Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
„Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
„Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
„Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“