Téma

ČISLOVKY OHEBNA NEOHEBNA


Neohebné slovní druhy patří mezi kapitoly českého jazyka, které se na první pohled zdají jednoduché, ale v praxi dokážou pořádně potrápit. Stačí změnit větu, kontext nebo význam slova a najednou si člověk není jistý, zda má před sebou příslovce, částici nebo třeba spojku. Právě proto má smysl si tuto oblast procvičovat systematicky a srozumitelně. V následujícím doplnění článku se zaměříme na praktické rozlišení neohebných slovních druhů, typické chytáky a osvědčené postupy, které vám pomohou s jistotou obstát v diktátech, testech i přijímacích zkouškách.


Neohebné slovní druhy

6  = příslovce

7  = předložky

8  = spojky

9  = částice

10  = citoslovce

Určete slovní druhy u těchto slov

za ,
vrkú ,
významně ,
fuj ,
pod ,
ouvej ,
jak ,
pěkně ,
,
ano ,
suše ,
nikoli ,
proč ,
brrr ,
záměrně ,
nebo ,
ach ,
od ,
asi ,
dup ,
ne ,
hodně ,
au ,
hop ,
špatně ,
,
velmi ,
ale ,
hmm ,
málo ,
bez ,
,
,
když ,
,
do ,
moudře ,
,
ke ,
tam ,
dobře ,
uvnitř ,
,
doma ,
nad ,
pro ,
bác ,
kéž ,
prý ,
tiše ,
protože ,
že ,
zítra ,
bohatě ,
haf ,
dnes ,
kykyryký ,
slepě




Určete ohebná a neohebná slova

Do následujícího cvičení jsme zamíchali všechny slovní druhy. Máte tedy za úkol vybrat, které patří mezi ohebné/O (lze je skloňovat nebo časovat – pozor na číslovky násobné a na infinitivní tvary sloves) a které mezi neohebné/N:

všichni ,
přestože ,
pak ,
jednou ,
těchto ,
jednom ,
,
tři ,
ním ,
protože ,
plavání ,
ležet ,
sestra ,
radostněji ,
hajným ,
kteří ,
jeden ,
kam ,
hej ,
na ,
ohledně ,
tisící ,
,
jdi ,
ach ,
ano ,
bych ,
si ,
cukrú ,
jasně ,
zpívat ,
asi ,
třikrát ,
nebo ,
čtení ,
prima ,
plavba ,
jasný ,
kvůli ,
kolik ,
neboť ,
onen ,
vřeleji ,
prrrr



Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.

Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef Kankovsky.

slova ohebna a neohebna, vrchní, bez, mazal, koulí, vedle, kriví, nos, nemocný.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Ohebné a neohebné slovní druhy

Pro správné určení je důležité rozlišovat ohebné a neohebné slovní druhy. Ohebná slova se skloňují nebo časují, neohebná nikoli.

Mezi ohebné patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa. Mezi neohebné řadíme příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

FAQ – Často kladené otázky

Jak se ptáme na příslovce?

Nejčastěji otázkami kde, kdy, jak, proč, jak moc podle významu ve větě.

Jsou všechna neohebná slova příslovce?

Ne, mezi neohebná slova patří i předložky, spojky, částice a citoslovce.

Může jedno slovo být někdy příslovce a jindy ne?

Ano, rozhoduje vždy význam a funkce slova ve větě.

Jaký je rozdíl mezi příslovcem a předložkou?

Příslovce má vlastní význam, předložka ho získává až ve spojení s jiným slovem.

Jak nejlépe procvičovat příslovce?

Pomocí vět, kladením otázek a porovnáváním s jinými slovními druhy.

Na jaký slovní druh se ptáme otázkou jak?

Otázka jak? směřuje nejčastěji k příslovci způsobu.

Patří slova dnes, tam, hodně mezi příslovce?

Ano, všechna tato slova jsou příslovce.

Proč jsou příslovce plnovýznamová slova?

Protože sama o sobě nesou význam a vyjadřují okolnosti děje nebo vlastnosti.

Zdroj: článek Jak se ptáme na příslovce

FAQ – Často kladené otázky

Jak poznám, že jde opravdu o zájmeno?

Pokud slovo zastupuje jméno a lze ho skloňovat, jedná se s vysokou pravděpodobností o zájmeno.

Proč se zájmeno „svůj“ vztahuje k podmětu?

Protože vyjadřuje vlastnictví osoby, která je vykonavatelem děje ve větě.

Je „sám“ zájmeno, nebo přídavné jméno?

Slovo sám je zájmeno, protože neoznačuje vlastnost, ale zdůrazňuje osobu.

Jaký je rozdíl mezi „mě“ a „mně“?

Rozdíl je v pádu – je ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě.

Kdy použít zájmeno „jeho“ a kdy „svůj“?

„Svůj“ použijeme, pokud je vlastník totožný s podmětem, jinak volíme „jeho“.

Proč je „jenž“ považováno za obtížné zájmeno?

Má složitější skloňování a vyžaduje shodu s řídícím podstatným jménem.

Lze zájmena zaměnit s příslovci?

Ano, zejména u zájmenných příslovcí, proto je důležité zkoušet skloňování.

Jsou zájmena vždy ohebná?

Ano, všechna zájmena jsou ohebná, i když některá mají omezený počet tvarů.

Jak se zájmena nejlépe naučit?

Nejúčinnější je práce s větami, skloňování a vědomé rozlišování jejich významu.

Zdroj: článek Zájmena

FAQ – Často kladené otázky

Kolik je neohebných slovních druhů?

Pět: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Jak poznám příslovce?

Rozvíjí sloveso a odpovídá na otázky jak, kdy, kde, proč.

Jsou předložky větným členem?

Ne, samostatně větným členem nejsou.

Čím se liší částice od příslovce?

Částice neplní funkci větného členu a vyjadřují postoj mluvčího.

Může mít slovo více slovních druhů?

Ano, záleží na kontextu použití ve větě.

Patří citoslovce mezi neohebná slova?

Ano, vždy patří mezi neohebné slovní druhy.

Jsou spojky neohebné?

Ano, spojky nikdy nemění svůj tvar.

Jak si nejlépe procvičit neohebné slovní druhy?

Pomáhá práce s větami a sledování významu slova v kontextu.

Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy

FAQ – Často kladené otázky

Jak se nejlépe naučit určovat slovní druhy?

Nejlépe kombinací teorie, přehledných tabulek a pravidelného procvičování na větách.

Musím vždy klást otázku, abych určil slovní druh?

Otázky velmi pomáhají, ale důležité je i porozumění významu slova v kontextu.

Proč je důležitý celý kontext věty?

Protože jedno slovo může v různých větách patřit k jinému slovnímu druhu.

Jak poznám částici?

Částice obvykle vyjadřují postoj mluvčího, přání nebo hodnocení a nelze se na ně ptát.

Jsou příslovce vždy neohebná?

Ano, příslovce patří mezi neohebné slovní druhy.

Jaký slovní druh je slovo „tak“?

Nejčastěji jde o příslovce, ale záleží na konkrétním použití ve větě.

Jaký je rozdíl mezi spojkou a předložkou?

Spojka spojuje věty nebo členy, předložka se pojí s podstatným jménem a řídí jeho pád.

Existují online nástroje na určování slovních druhů?

Ano, k dispozici jsou různá online cvičení a testy zaměřené na slovní druhy.

Je vhodné používat tabulky k vytisknutí?

Ano, přehledné tabulky jsou velmi účinnou pomůckou zejména pro začátečníky.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Tentokrát – slovní druh

Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).

Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát

Srovnání s podobnými příslovci

Pro lepší orientaci je užitečné porovnat „tentokrát“ s jinými příslovci času, jako jsou například tehdy, nyní, dnes, letos. Všechna tato slova mají společné to, že blíže určují čas děje a jsou neohebná.

Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát

Kdykoli/kdykoliv – slovní druh

Slovo kdykoli/kdykoliv je dle Slovníku spisovné češtiny příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat). Podle této jazykové příručky může mít výraz kdykoli/kdykoliv i funkci spojky podřadicí, a to v souvětí s vedlejší větou příslovečnou časovou. Slovník spisovného jazyka českého řadí toto slovo jen mezi příslovce a mluví o zájmenném příslovci neurčitém a zájmenném příslovci vztažném (právě ve funkci uvození vedlejší věty).

Zdroj: článek Kdykoliv nebo kdykoli

Předložky jako typická neohebná slova

Předložky stojí před podstatnými jmény, zájmeny nebo číslovkami a řídí jejich pád. Samy o sobě nemají větný význam.

  • bez tebe
  • k domu
  • pod stolem

Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy

FAQ – Často kladené otázky

Co jsou příslovce?

Příslovce jsou neohebné slovní druhy, které vyjadřují okolnosti děje nebo vlastnosti.

Jak poznám příslovce ve větě?

Nejčastěji odpovídají na otázky kde, kdy, jak, proč.

Lze všechna příslovce stupňovat?

Ne, stupňování se týká pouze některých příslovcí.

Jsou příslovce ohebná?

Ne, příslovce patří mezi neohebné slovní druhy.

Proč je abecední seznam užitečný?

Umožňuje rychlou orientaci a snadné opakování.

Může mít jedno slovo více významů?

Ano, význam příslovce se může lišit podle kontextu.

Jaký je rozdíl mezi příslovcem a částicí?

Příslovce je větný člen, částice nikoli.

Objevují se příslovce často v testech?

Ano, patří mezi časté učivo v přijímacích zkouškách.

Pomůže mi učení po abecedě?

Ano, zejména při rozšiřování slovní zásoby.

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Typický – slovní druh

Slovo typický je přídavné jméno, patří tedy mezi slova ohebná a lze jej skloňovat. Skloňuje se pravidelně podle tvrdého vzoru „mladý“ (typický/-ého, typická/-é, typické/-ého, ...), navíc slovo typický můžeme i stupňovat (typický, typičtější, nejtypičtější).

Zdroj: článek Typický

Větněčlenská platnost

Větněčlenská platnost slov se týká role, kterou slovo hraje ve větě jako větný člen. Ne všechna slova mají větněčlenskou platnost, např. spojky a částice. Větné členy jsou pak základními stavebními kameny věty a vztahují se k sobě navzájem.

  • Větný člen: Jednotka, která plní určitou funkci ve větě (např. podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení).
  • Slovní druh: Třída slov na základě jejich morfologických a syntaktických vlastností (např. podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, předložky, spojky, částice).
  • Syntax: Zkoumá vztahy mezi slovy ve větě a tvoření vět.

Větněčlenská platnost slov

Slova s větněčlenskou platností

Podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, ale i některé tvary infinitivů v závislosti na kontextu.

Slova bez větněčlenské platnosti

Spojky, částice, předložky (tyto slova se do větných vztahů zapojují nepřímo, ale samy o sobě nejsou větnými členy).

Infinitiv

Může mít větněčlenskou platnost jako součást predikátu (např. u modálních sloves) nebo jako rozvíjející větný člen (např. u plnovýznamových sloves).

Příklad ve větě

  • Podmět: Žák čte knihu. (žák je podstatné jméno, které je v pozici podmětu).
  • Přívlastek: Hezká kniha. (hezká je přídavné jméno, které je v pozici přívlastku u podstatného jména kniha).
  • Předmět: Čtu knihu. (knihu je podstatné jméno v pozici předmětu).
  • Příslovečné určení: Jdu domů. (domů je příslovce v pozici příslovečného určení).
  • Modální sloveso s infinitivem: Mohu číst. (moci a číst spolu tvoří predikát).
  • Plnovýznamové sloveso s infinitivem: Chci číst. (chci je plnovýznamové sloveso a číst je v pozici předmětu).

Pochopení větněčlenské platnosti slov je klíčové pro správné porozumění stavbě a významu českých vět. Umožňuje identifikovat vztahy mezi slovy a určit jejich roli ve větě.

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Číslovky

Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?

Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Slovní druhy, určování, přídavná jména, plnovýznamové, ohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.

Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.

Zdroj: článek Jak se ptáme na přídavná jména

Slovní druhy, určování, zájmena, plnovýznamové, ohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.

Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.

Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena

Autoři uvedeného obsahu


číslovky mluvnické kategorie
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
číslovky slovní druh
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>