Neohebné slovní druhy patří mezi kapitoly českého jazyka, které se na první pohled zdají jednoduché, ale v praxi dokážou pořádně potrápit. Stačí změnit větu, kontext nebo význam slova a najednou si člověk není jistý, zda má před sebou příslovce, částici nebo třeba spojku. Právě proto má smysl si tuto oblast procvičovat systematicky a srozumitelně. V následujícím doplnění článku se zaměříme na praktické rozlišení neohebných slovních druhů, typické chytáky a osvědčené postupy, které vám pomohou s jistotou obstát v diktátech, testech i přijímacích zkouškách.
6 = příslovce
7 = předložky
8 = spojky
9 = částice
10 = citoslovce
Do následujícího cvičení jsme zamíchali všechny slovní druhy. Máte tedy za úkol vybrat, které patří mezi ohebné/O (lze je skloňovat nebo časovat – pozor na číslovky násobné a na infinitivní tvary sloves) a které mezi neohebné/N:
Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef Kankovsky.
slova ohebna a neohebna, vrchní, bez, mazal, koulí, vedle, kriví, nos, nemocný.
Zdroj: příběh Prosba o radu
Pro správné určení je důležité rozlišovat ohebné a neohebné slovní druhy. Ohebná slova se skloňují nebo časují, neohebná nikoli.
Mezi ohebné patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa. Mezi neohebné řadíme příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy
V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.
Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.
Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.
Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Nejčastěji otázkami kde, kdy, jak, proč, jak moc podle významu ve větě.
Ne, mezi neohebná slova patří i předložky, spojky, částice a citoslovce.
Ano, rozhoduje vždy význam a funkce slova ve větě.
Příslovce má vlastní význam, předložka ho získává až ve spojení s jiným slovem.
Pomocí vět, kladením otázek a porovnáváním s jinými slovními druhy.
Otázka jak? směřuje nejčastěji k příslovci způsobu.
Ano, všechna tato slova jsou příslovce.
Protože sama o sobě nesou význam a vyjadřují okolnosti děje nebo vlastnosti.
Zdroj: článek Jak se ptáme na příslovce
Pokud slovo zastupuje jméno a lze ho skloňovat, jedná se s vysokou pravděpodobností o zájmeno.
Protože vyjadřuje vlastnictví osoby, která je vykonavatelem děje ve větě.
Slovo sám je zájmeno, protože neoznačuje vlastnost, ale zdůrazňuje osobu.
Rozdíl je v pádu – mě je ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě.
„Svůj“ použijeme, pokud je vlastník totožný s podmětem, jinak volíme „jeho“.
Má složitější skloňování a vyžaduje shodu s řídícím podstatným jménem.
Ano, zejména u zájmenných příslovcí, proto je důležité zkoušet skloňování.
Ano, všechna zájmena jsou ohebná, i když některá mají omezený počet tvarů.
Nejúčinnější je práce s větami, skloňování a vědomé rozlišování jejich významu.
Zdroj: článek Zájmena
Pět: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Rozvíjí sloveso a odpovídá na otázky jak, kdy, kde, proč.
Ne, samostatně větným členem nejsou.
Částice neplní funkci větného členu a vyjadřují postoj mluvčího.
Ano, záleží na kontextu použití ve větě.
Ano, vždy patří mezi neohebné slovní druhy.
Ano, spojky nikdy nemění svůj tvar.
Pomáhá práce s větami a sledování významu slova v kontextu.
Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy
Nejlépe kombinací teorie, přehledných tabulek a pravidelného procvičování na větách.
Otázky velmi pomáhají, ale důležité je i porozumění významu slova v kontextu.
Protože jedno slovo může v různých větách patřit k jinému slovnímu druhu.
Částice obvykle vyjadřují postoj mluvčího, přání nebo hodnocení a nelze se na ně ptát.
Ano, příslovce patří mezi neohebné slovní druhy.
Nejčastěji jde o příslovce, ale záleží na konkrétním použití ve větě.
Spojka spojuje věty nebo členy, předložka se pojí s podstatným jménem a řídí jeho pád.
Ano, k dispozici jsou různá online cvičení a testy zaměřené na slovní druhy.
Ano, přehledné tabulky jsou velmi účinnou pomůckou zejména pro začátečníky.
Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy
Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).
Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát
Pro lepší orientaci je užitečné porovnat „tentokrát“ s jinými příslovci času, jako jsou například tehdy, nyní, dnes, letos. Všechna tato slova mají společné to, že blíže určují čas děje a jsou neohebná.
Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát
Slovo kdykoli/kdykoliv je dle Slovníku spisovné češtiny příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat). Podle této jazykové příručky může mít výraz kdykoli/kdykoliv i funkci spojky podřadicí, a to v souvětí s vedlejší větou příslovečnou časovou. Slovník spisovného jazyka českého řadí toto slovo jen mezi příslovce a mluví o zájmenném příslovci neurčitém a zájmenném příslovci vztažném (právě ve funkci uvození vedlejší věty).
Zdroj: článek Kdykoliv nebo kdykoli
Předložky stojí před podstatnými jmény, zájmeny nebo číslovkami a řídí jejich pád. Samy o sobě nemají větný význam.
Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy
Příslovce jsou neohebné slovní druhy, které vyjadřují okolnosti děje nebo vlastnosti.
Nejčastěji odpovídají na otázky kde, kdy, jak, proč.
Ne, stupňování se týká pouze některých příslovcí.
Ne, příslovce patří mezi neohebné slovní druhy.
Umožňuje rychlou orientaci a snadné opakování.
Ano, význam příslovce se může lišit podle kontextu.
Příslovce je větný člen, částice nikoli.
Ano, patří mezi časté učivo v přijímacích zkouškách.
Ano, zejména při rozšiřování slovní zásoby.
Zdroj: článek Příslovce podle abecedy
Slovo typický je přídavné jméno, patří tedy mezi slova ohebná a lze jej skloňovat. Skloňuje se pravidelně podle tvrdého vzoru „mladý“ (typický/-ého, typická/-é, typické/-ého, ...), navíc slovo typický můžeme i stupňovat (typický, typičtější, nejtypičtější).
Zdroj: článek Typický
Větněčlenská platnost slov se týká role, kterou slovo hraje ve větě jako větný člen. Ne všechna slova mají větněčlenskou platnost, např. spojky a částice. Větné členy jsou pak základními stavebními kameny věty a vztahují se k sobě navzájem.
Slova s větněčlenskou platností
Podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, ale i některé tvary infinitivů v závislosti na kontextu.
Slova bez větněčlenské platnosti
Spojky, částice, předložky (tyto slova se do větných vztahů zapojují nepřímo, ale samy o sobě nejsou větnými členy).
Infinitiv
Může mít větněčlenskou platnost jako součást predikátu (např. u modálních sloves) nebo jako rozvíjející větný člen (např. u plnovýznamových sloves).
Pochopení větněčlenské platnosti slov je klíčové pro správné porozumění stavbě a významu českých vět. Umožňuje identifikovat vztahy mezi slovy a určit jejich roli ve větě.
Zdroj: článek Větné členy - přehled
Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?
Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.
Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.
Zdroj: článek Jak se ptáme na přídavná jména
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.
Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena