Téma

CVIČENÍ NA KONCOVKY SLOVES


CVIČENÍ NA KONCOVKY SLOVES a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Slova budu či budeme jsou tvary slovesa být. Sloveso být ve smyslu existovat v prostoru a čase patří mezi vyjmenovaná slova (ale to snad ani není potřeba připomínat). Nedokonavé sloveso být řadíme mezi slovesa nepravidelná (být, jíst, vědět, vidět, mít, chtít, jít), to znamená, že jejich časování nemá stejné zákonitosti jako slovesa, která se časují dle zařazení do slovesných tříd. Ale to už jsem trochu odbočila, vraťme se tedy zpět k otázce, na kterou hledáte v tomto příspěvku odpověď.


Časování

A jak tedy vypadá kompletní časování slovesa být v indikativu futura (způsob oznamovací, čas budoucí)?

Osoba

Jednotné
číslo

Množné
číslo

1.

budu

budeme

2.

budeš

budete

3.

bude

budou

Pomocí budoucích tvarů pomocného slovesa býtinfinitivu se tvoří budoucí čas u sloves nedokonavých:

Osoba

Jednotné
číslo

Množné
číslo

1.

budu dělat

budeme dělat

2.

budeš dělat

budete dělat

3.

bude dělat

budou dělat

U dokonavých sloves přítomné tvary vyjadřují budoucnost. Srovnej:

budu dělat, budu sázet, budu zpívat – nedokonavá slovesa

udělám, nasázím, zazpívám – dokonavá slovesa

Budoucí čas slovesa být a sloves od něj odvozených předponou

Jak už jste si zajisté všimli, sloveso být má v budoucím čase změnu ve kmeni na bud-:

  • budu, budeš, bude, budeme, budete, budou

U sloves odvozených předponou od slovesa být (například dobýt, odbýt, zbýt, přibýt, ubýt, nabýt) se setkáváme se dvěma tvary:

  • původní tvar s u: dobudu, odbudeš, zbude, přibudeme, ubudete, nabude. Tento tvar se považuje za základní, stylově vyšší a spisovný.
  • nový tvar s y: dobydu, odbydeš, zbyde, přibydeme, ubydete, nabyde. Tento tvar se považuje za stylově nižší, až hovorový.

Zdroj: článek Slovní druh budeme budu

Příběh

Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: příběh Skloňování slova doušek

Mluvnické kategorie podstatných jmen

ROD

Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.

ČÍSLO

Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár)množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.

Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.

Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).

Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.

Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.

Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.

Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.

PODSTATNÁ JMÉNA SLOVES

Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.

PÁD

Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Roučka.

V prvním cvičení jsem měl 3chyby a ve druhém cvičení 1chybu.
Michael Roučka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Dějová slovesa podle Wikipedie

Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.

Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:

  • Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
  • Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
  • Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
  • Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).

Zdroj: článek Dějová slovesa

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Černík.

2. cvičení
Na půdě jsme objevili hračky, s
nimiž
si v dětství hrávala maminka.
S názorem, podle
něhož
se máme soustředit na čínský trh, nesouhlasil.

Babička s radostí pozorovala vnouče,
jež
se batolilo po kuchyni.

Vizionář,
jejž
působivě ztělesnil německý herec, zemřel v roce 2011.

Na pokyn moderátorky vstali lidé,
jimž
zachránil život sir Nicholas Winton.

O víkendu k nám přijede strýc,
jenž
je hodně zcestovalý.

Problém mi pomohla vyřešit kamarádka, o
níž
jsem nikdy nepochybovala.

Toužím navštívit místa,
jež
úzce souvisejí s dějinami moderní doby.

Učinili mu velmi zajímavou nabídku,
již
nemohl odmítnout.

Přednáška se týkala klimatických změn, mezi
něž
se řadí i změny teplot.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Slovní druh slova si

Slovo si je zájmeno. Konkrétně jde o třetí pád čísla jednotného zájmena se. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena osobní, stejně jako zájmena já, ty, on, ona, ono, my, vy, ni, ony, ona. Na rozdíl od těchto zájmen jde však o zájmeno zvratné (reflexivní), které nemá úplný soubor tvarů vyjadřující systém jeho mluvnických kategorií (tzv. paradigma). Zjednodušeně řečeno: neexistuje u něj nominativ, tedy 1. pád, ani nerozlišuje číslo jednotné (singulár) a množné (plurál). Stejně jako výše uvedená zájmena se vztahuje k určité osobě, ale zastupuje takový jmenný výraz, který označuje ve větě tutéž podstatu jako výraz v podmětu (Učeš si vlasy. Ukliďte si po sobě.). Nebo se vztahuje ke konateli děje vyjádřeného infinitivem (Teta nám dovolila očistit si boty a nepřezouvat se.).

Slovník spisovné češtiny funkci si ve větě popisuje následovně:

  1. vyjadřuje, že původce děje je i cílem děje: věř si;
  2. vyjadřuje u vlastních zvratných sloves oslabený předmět nepřímý (tzv. dativ prospěchový): koupili si chatu; nebo vztah vzájemnosti mezi účastníky dvojího věcně stejného děje (původce jednoho je cílem druhého a naopak): podali si ruce; nadávali si;
  3. je-li součástí slovesné zvratné podoby, vyjadřuje bezděčnou činnost nebo samovolnou změnu stavu: zlomil si ruku;
  4. je-li ve spojení se slovesem prostým nezvratným, vyjadřuje výraznější účast na ději: musím si lehnout;
  5. je-li součástí (zpravidla předponových) zvratných sloves (tzv. dynamických), vyjadřuje expresivně průběh děje nebo činnosti do libosti, do sytosti: poležet si; jet si do hor;
  6. je stálou součástí sloves pouze zvratných: umínit si; stěžovat si.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je slovo si

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Černík.

1. cvičení
Krásná dívka,
již
jsem potkal v metru, se na mě mile usmála.
V průchodu stál muž,
jenž
mi někoho připomínal.

Na oslavu přijely i dědečkovy sestřenice,
jež
jsme nikdy předtím neviděli.

Plyšového medvídka, po
němž
jsem dlouho toužila, jsem dostala k narozeninám.

Konečně nám doručili balíčky,
jež
jsme si objednali.

V létě chceme navštívit ostrov,
jemuž
se přezdívá ostrov věčného jara.

Pohádku, o
níž
jsme si ve škole povídali, mám nejraději.

V zoologické zahradě chovají i zvířata,
jimž
ochota ke spolupráci není vlastní.

Děkoval především manželce, bez
níž
by to nedokázal.

Pod stromečkem se krčilo roztomilé štěňátko,
jež
si vysnil.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Seznam dějových sloves

Dějových sloves je obrovské množství a vypisovat všechna do jednoho článku by bylo příliš zdlouhavé, a tak pro pochopení, co jsou dějová slovesa, může sloužit následující výběr.

Dějová slovesa od písmene K

Aby čeština nebyla až příliš jednoduchá, stává se, že některá slova mohou být jak dějová, tak stavová. Záleží pak na uživateli, jak je v kontextu vyhodnotí.

Kabelovat posílat kabelem (zprávu)

Kácet podtětím, vyvracení porážet

Kadeřit činit kadeřavým (přirozeně vlnícím)

Kádrovat prověřovat po kádrové stránce

Kachlíčkovat obkládat kachlíčky

Kakat dětský výraz pro kálení

Kálet vyměšovat výkaly

Kalibrovat určovat a označovat míry na měřidlech

Kalit kazit, činit kalným; hovorový výraz pro bavení se s alkoholem

Kalkulovat vypočítávat náklady, uvažovat

Kamenovat házet na někoho, po někom kamením

Kamuflovat zastírat, maskovat

Kanalizovat vybavovat kanalizací

Kandidovat ucházet se o nějakou funkci, hodnost

Kaňkat dělat inkoustové skvrny

Kapalnit činit kapalným

Kapat stékat po kapkách; začínat pršet;

Kápnout expresivní výraz pro uhodnutí; náhodou se setkat

Kapitulovat vzdávat se, ustoupit, podlehnout

Kárat důrazně napomínat, vytýkat

Karbanit náruživě hrát karty

Karikovat zpodobňovat karikaturou, zesměšňovat napodobováním

Kartáčovat činit kartáčem

Kasat vyhrnovat do výše, vykasávat

Kastrovat vyklestit, vykleštit

Kašlat mít kašel; nedbat, opovrhovat

Kát se litovat hříchů, litovat provinění

Katalogizovat zařazovat, zanášet do katalogů

Katapultovat uvádět, uvést v pohyb pomocí katapultu, používat katapultu

Kategorizovat třídit, řadit do kategorií / tříd

Kázat hlásat, pronášet duchovní řeč, poučovat, napomínat

Kazit činit horším, znehodnocovat, bránit v uskutečnění

Kdákat vydávat zvuk kdák

Kecat expresivní výraz pro prudké dopadání; zbytečně a hloupě mluvit

Kejhat vydávat pronikavé zvuky

Kejklat pohybovat se ze strany na stranu, klátit

Keťasit neúměrně předražovat nedostatkové zboží

Kibicovat dělat kibice (osoba přihlížející hře v karty a zasahující do ní svou řečí)

Klábosit tlachat, žvanit

Klamat uvádět v klam, mást soupeře pohyby těla, podvádět

Klanět se klonit hlavu nebo horní část těla, uklánět se

Klapat vydávat při nárazu jasné zvuky, střídavě a zavírat a otvírat, být v pořádku / fungovat

Klasifikovat třídit; hodnotit prospěch, výkon

Klást dávat, umisťovat,

Klátit pohybovat sem a tam, komíhat, cloumáním střást, kymácet se,

Klečet být v poloze na kolenou

Klekat zaujímat polohu na ko

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Dějová slovesa

Příběh

Ve svém příspěvku DĚKUJI :) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marti.

Mockrát děkuji za toto cvičení. Moc mi pomohlo a je to super na procvičování.
Bylo by super přidat ještě více, třeba i těžších cvičení na velká a malá písmena a také hlavně chytáky :)

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Děkuji :)

Pomůcka

K lepšímu rozlišení výše uvedených sloves dobít a dobýt vám pomůže převedení daného slovesa do budoucího času: Hokejisté dobudou/dobydou vítězství. Vojsko dobude/dobyde hrad. Nikoli však: Lovec dobude/dobije zvíře. Dobudu/dobiji si kredit.

Několik dalších příkladů správného užití těchto sloves i slov od nich odvozených:

  • Nabytý majetek brzy pozbyl.
  • Nesmíš nosit nabitou zbraň.
  • Pytlák dobil poraněné zvíře.
  • Platební kartu lze kdykoli dobít.
  • Tento hrad nebyl nikdy dobyt, je tedy opravdu nedobytný.
  • Vojáci dobyli hrad a nakonec nemilosrdně dobili i všechny zraněné.
  • Jeho srdce dobilo včera kolem půlnoci.
  • Dobyté území obsadili takřka okamžitě.
  • Vydobyl si uznání i na mezinárodním poli.
  • Ráno jsem nemohl nastartovat, mám úplně vybitou baterii.

Zdroj: článek Nedobytný hrad

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA VELKÁ PÍSMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Marek.

Dobrý den, zde zasílám cvičení 1 na velká a malá písmena.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na velká písmena

Muset nebo musit

Slovo muset má ještě jeden možný tvar, kterým je slovo musit.[2]

Slovo musit je výsledkem kolísání sloves mezi vzory „prosit“ a „sázet“.

Ve 4. slovesné třídě najdeme několik sloves, která kolísají mezi vzory „prosit“ a „sázet“. Patří k nim frekventovaná slovesa bydlit –⁠ bydlet, musit –⁠ muset, myslit –⁠ myslet, z méně užívaných pak kvílit –⁠ kvílet, šílit –⁠ šílet a hanit –⁠ hanět. Historicky k nim můžeme řadit i slovesa další, mj. bujit –⁠ bujet, lačnit –⁠ lačnět, truchlit –⁠ truchlet.

O těchto slovesech se v mluvnicích dočteme, že si zachovala dvě ucelené řady tvarů (jednu podle „prosit“, druhou podle „sázet“). V souladu s platnou kodifikací jsou ve třetí osobě množného čísla rovnocenné tvary:

  • bydlí/bydlejí,
  • musí/musejí,
  • myslí/myslejí,
  • kvílí/kvílejí,
  • šílí/šílejí,
  • haní/hanějí;

V příčestí činném jde o tvary:

  • bydlil/bydlel,
  • musil/musel,
  • myslil/myslel,
  • kvílil/kvílel,
  • šílil/šílel,
  • hanil/haněl.

Frekvenční analýza jednotlivých tvarů však ukazuje, že se tyto původně samostatné řady prolínají a mají tendenci vytvářet řadu jednu (časovanou podle „kompromisního“ vzoru „trpět“, v němž se spojuje paradigma vzoru „prosit“ a „sázet“). Toto kolísání není u všech slov stejné.

Zdroj: článek Musí nebo musejí

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA VELKÁ PÍSMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šaman Štěpán.

Dobrý den, zasílám cvičení na velká písmena.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na velká písmena

Cvičení na koncovky přídavných jmen přivlastňovacích

Bratrancov psi běhali po ulici.

Prezidentov řeči se mi nelíbily.

Povinně četl některé Jiráskov romány.

V galerii vystavovali Mánesov obrazy.

Žižkov bojovníci vyhráli bitvu.

Spisovatelov romány se dobře prodávaly.

Koupil dárky pro strýcov syny.

Lékařov asistenti přišli pozdě.

Bratrov spolužáci uspořádali oslavu.

Učitelov pokyny byly srozumitelné.

Cukrářov výrobky mi chutnaly.

Myslivcov psi honili zajíce.

Pekařov housky rychle ztvrdly.

Přítelov chyby mě mrzely.

Otcov přátelé přišli na návštěvu.

Závodníkov úspěchy všechny potěšily.

Sedlákov koně se proháněli po poli.

Zahradníkov pomocníci zasázeli stromy.


Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kučera.

Dobrý den, paní učitelko,

posílám cvičení ke kontrole.

Tomáš Kučera

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Šukalová.

ses gej

Zdroj: příběh Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Cvičení na psaní i y na konci slov

Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.

Zdroj: článek Cvičení na psaní y i

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA VELKÁ PÍSMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den, posílám cvičení.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na velká písmena

Neohebné slovní druhy

6  = příslovce

7  = předložky

8  = spojky

9  = částice

10  = citoslovce

Určete slovní druhy u těchto slov

za ,
vrkú ,
významně ,
fuj ,
pod ,
ouvej ,
jak ,
pěkně ,
,
ano ,
suše ,
nikoli ,
proč ,
brrr ,
záměrně ,
nebo ,
ach ,
od ,
asi ,
dup ,
ne ,
hodně ,
au ,
hop ,
špatně ,
,
velmi ,
ale ,
hmm ,
málo ,
bez ,
,
,
když ,
,
do ,
moudře ,
,
ke ,
tam ,
dobře ,
uvnitř ,
,
doma ,
nad ,
pro ,
bác ,
kéž ,
prý ,
tiše ,
protože ,
že ,
zítra ,
bohatě ,
haf ,
dnes ,
kykyryký ,
slepě




Určete ohebná a neohebná slova

Do následujícího cvičení jsme zamíchali všechny slovní druhy. Máte tedy za úkol vybrat, které patří mezi ohebné/O (lze je skloňovat nebo časovat – pozor na číslovky násobné a na infinitivní tvary sloves) a které mezi neohebné/N:

všichni ,
přestože ,
pak ,
jednou ,
těchto ,
jednom ,
,
tři ,
ním ,
protože ,
plavání ,
ležet ,
sestra ,
radostněji ,
hajným ,
kteří ,
jeden ,
kam ,
hej ,
na ,
ohledně ,
tisící ,
,
jdi ,
ach ,
ano ,
bych ,
si ,
cukrú ,
jasně ,
zpívat ,
asi ,
třikrát ,
nebo ,
čtení ,
prima ,
plavba ,
jasný ,
kvůli ,
kolik ,
neboť ,
onen ,
vřeleji ,
prrrr



Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.

Na půdě jsme objevili hračky, s
nimiž
si v dětství hrávala maminka.
S názorem, podle
něhož
se máme soustředit na čínský trh, nesouhlasil.

Babička s radostí pozorovala vnouče,
jež
se batolilo po kuchyni.

Vizionář,
jejž
působivě ztělesnil německý herec, zemřel v roce 2011.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Co rozeznáváme

Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.

Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.

Krásná dívka,
již
jsem potkal v metru, se na mě mile usmála.
V průchodu stál muž,
jenž
mi někoho připomínal.

Na oslavu přijely i dědečkovy sestřenice,
jež
jsme nikdy předtím neviděli.

Plyšového medvídka, po
němž
jsem dlouho toužila, jsem dostala k narozeninám.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Test na koncovky podstatných a přídavných jmen

Slova v závorce dát do uvedeného pádu (z prvního slova udělat přídavné jméno, druhé slovo zůstane podstatným jménem).

Příklad: (strýc, pes – 1. pád, č. mn.) ......................... na mě vrčeli. = Strýcovi psi na mě vrčeli.

(kouzelník, trik – 1. pád, č. mn.) ............................................ se mi líbily.

(zemědělec, obilí – 1. pád, č. j.) ..................................................... bylo v srpnu posečeno.

Přespali jsme v (teta, dům – 6. pád, č. j.) ............................................. .

Slyšeli jsme o (odborník, zkušenost – 6. pád, č. mn.) ......................................... .

S (dělník, výkon – 7. pád, č. mn.) ................................. byl ředitel spokojen.

Při zkoušení šel k (učitel, stůl – 3. pád, č. j.) ................................ .

Můj osud je v (lékař, ruka – 6. pád, č. mn.) .......................................... .

Nakoupil krmení pro (děda, pes – 4. pád, č. mn.) .................................... .

Blesk zasáhl (soused, stavení – 4. pád, č. j.) ...................................... .

Po loukách se proháněli (farmář, kůň – 1. pád, č. mn.) ................................. .

(horolezec, provaz – 1. pád, č. mn) ............................... byly krátké.

Četli jsme v knize o (Neruda, pomník – 6. pád, č. j.) ............................ .

Do (sestra, památník – 2. pád, č. j.) .................... jsem nakreslila obrázek.

S (Azor, štěně – 7. pád, č. mn.) ........................... jsme jeli na výstavu.

Řešení:

Kouzelníkovy triky se mi líbily.

Zemědělcovo obilí bylo v srpnu posečeno.

Přespali jsme v tetině domě / domu.

Slyšeli jsme o odborníkových zkušenostech .

S dělníkovými výkony byl ředitel spokojen.

Při zkoušení šel k učitelovu stolu.

Můj osud je v lékařových rukách / rukou.

Nakoupil krmení pro dědovy psy.

Blesk zasáhl sousedovo stavení.

Po loukách se proháněli farmářovi koně.

Horolezcovy provazy byly krátké.

Četli jsme v knize o Nerudově pomníku .

Do sestřina památníku jsem nakreslila obrázek.

S Azorovými štěňaty jsme jeli na výstavu.

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍSLOVCE CVIČENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat kde se dohledám opraveného testu. Vždy jej vyplním a odešlu ke kontrole on line a už se pak nic nestane.

Děkuji

Kavlíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Nám všem to funguje dobře. Vyplním co potřebuju a kliknu na odeslat k online kontrole. Pak hned vidím jak jsem to vyplnil -
špatně je vybarveno červeně a správné odpovědi jsou vybarveny zeleně.

Zdroj: příběh Příslovce cvičení

1. Určete vzor u přídavných jmen a doplňte správnou koncovku

(i když máme ve cvičení nejprve doplnění koncovky, postupujte v hlavě naopak, tedy nejprve vzor, potom i/y)

roztomil kocourek,
učitelov pokyny,
krab salát,
Alenčin kamarádky,
bíl králíčci,
fialov kvítek,
babiččin přátelé,
ciz města,
Erbenov pohádky,
mal lidé,
stydliv chlapec,
tepl vítr,
rozlehl pozemek,
Masarykov názory,
rychl běžci,
Gottov fanynky,
víl tanečky


Zdroj: článek Test na určování vzorů přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.

Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.

Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení pro určování druhů

7. cvičení: Psaní i / y a ve slovesech

Nápověda: O koncovce u sloves (= přísudků) vždy rozhoduje rod podmětu.

a) Parašutisti skákal, podrážky se rozpadal, slůňata pobíhal, omítky opadával, rohlíky se spálil, loďaři pokřikoval, švadleny usilovně pracoval, děti si zpíval, květiny rozkvétal, žáci se připravoval, řízky se smažil, koně poskakoval, stavení chátral, švihadla se válel na zemi, jizvy mizel, zloději vyhrál, království chudl, počítače zastaral, fotbalisti soupeřil, klíče se ztratil, ředitelé schůzoval, zázraky se děl, poddaní se ukláněl.




b) Chlapci a dívky učiteli nerozuměl. Ledoborce vyplul na moře. Dnové se dloužil. Večer v televizi dával hlavní zprávy. Talíře a příbory se válel u popelnice. Lékaři a zdravotní sestry stávkoval. Servírky se dělil s číšníky o tržby. Kočka a myši se proháněl po domě. Papíry a plasty se třídil do popelnic. Koťata s kočkou se slunil na střeše. Otepi slámy se povaloval po louce. Lidé pokřikoval na sportovce. Rysi a vlci se pohyboval ve volné přírodě. Viděl jsme podivná zvířata. Francie a Španělsko spolu sousedil. Výstavy se zúčastnil herci i herečky. V letadle podával dezerty i hlavní jídlo.




Zdroj: článek Pravopis y i

ŘEŠENÍ

1. cvičení: Přiřaďte podstatná jména rodu ženského ke správným vzorům

VZORY ŽENSKÉHO RODU

ŽENA

RŮŽE

PÍSEŇ

KOST

Nabídka

Svíce

Laň

Laskavost

Hladina

Borovice

Láhev

Myš

Mýtina

Lavice

Pánev

Drzost

Šňůra

Medvědice

Jabloň

Část

Polévka

Slepice

Tramvaj

Pověst

2. cvičení: Rozdělte podstatná jména podle čísel

ŽENSKÝ ROD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

Do Evropy

S žárovkami

V noře

Na zdech

S vidličkou

K zálibám

O opici

U silnic

Za výlohou

Pod šňůrami

Na podlahu

S hadicemi

Radost

V pohádkách

K večeři

V soutěžích

S oblohou

Výmluvy

Ve výhni

O představách

3. cvičení: Podtrhněte podstatná jména rodu ženského

Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.

4. cvičení: Určete mluvnické kategorie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

4. diktát na koncovky podstatných jmen

Nastaly kruté mrazy. Milan byl první v cíli. Cestu lemovaly topoly. Čerti řinčeli řetězy. Na stole ležely výkresy a rysy. Námořnické uzly se lehce vázaly. V hotelích se ubytovali hosté. Na březích potoka kvetly blatouchy. Strýcovi se líbili naši psi. Cestovatel pozoroval lvy. Holubi zobali zrní. Rybář nesl krabici s červy. Staří čápi krmí mladé čápy. Drahokamy ležely v trezoru. Ve voliéře byli supi a orli. Na hřídeli byly kazy. Šel na schůzku s Francouzi, Italy a Rusy. Jeřáby zvedaly do výše panely a trámy. Mezi poli a loukami vedly kamenité cesty.

Zdroj: článek Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Jan Novotný


cvičení na koncovky podstatných jmen
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
cvičení na mě
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>