DOPLŇOVÁNÍ PÁROVÝCH SOUHLÁSEK

7. Doplňování párových souhlásek (spodoba znělosti)

zdravá mrke_ (v–f), vyhlídkový le_ (d–t), pohádková ža_ka (b–p), ořezaná tu_ka (ž–š), hři_ smrkový (b–p), vrchol so_ky (b–p), dobré kamará_ky (d–t), úzká lá_ka (v–f), zkažený zu_ (b–p), malá užo_ka (v–f), ostré drá_ky (b–p), tupé nů_ky (ž–š), krátká pohá_ka (d–t), velký mrá_ (z–s), napínavá kní_ka (ž–š), banánová slu_ka (b–p), starý le_ (v–f), papírová ta_ka (ž–š), dřevěná lou_ka (d–t), opice Žo_ka (v–f), zalévat zahrá_ku (d–t), sla_ká šťáva (d–t), těžká křížo_ka (v–f)

Klíč 7

zdravá mrkev, vyhlídkový let, pohádková žabka, ořezaná tužka, hřib smrkový, vrchol sopky, dobré kamarádky, úzká lávka, zkažený zub, malá užovka, ostré drápky, tupé nůžky, krátká pohádka, velký mráz, napínavá knížka, banánová slupka, starý lev, papírová taška, dřevěná loutka, opice Žofka, zalévat zahrádku, sladká šťáva, těžká křížovka

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Příběh

Ve svém příspěvku DIKTÁTY PRO STŘEDNÍ ODBORNÁ UČILIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eleonor Guyard.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Diktáty pro střední odborná učiliště

8. Doplňování párových souhlásek (spodoba znělosti)

včelí me_ (d–t), sladké borů_ky (v–f), tenký le_ (d–t), milé dě_če (v–f), ocelový řetě_ (z–s), kře_ký porcelán (h–ch), dlouhý dopi_ (z–s), rozbitý výta_ (h–ch), křivá ze_ (ď–ť), lovecký nů_ (ž–š), velká lá_ka (z–s), šikovná fotogra_ka (v–f), sedmihlavý dra_ (g–k), červené ne_ty (h–ch), sí_ka na motýly (ď–ť), napnutá pla_ta (h–ch), kousek prová_ku (z–s), nové pla_ky (v–f), lehký di_tát (g–k), ptačí bu_ka (d–t), zlatá ry_ka (b–p), kouzelná mu_ka (ž–š), srdečný pozdra_ (v–f)

Klíč 8

včelí med, sladké borůvky, tenký led, milé děvče, ocelový řetěz, křehký porcelán, dlouhý dopis, rozbitý výtah, křivá zeď, lovecký nůž, velká láska, šikovná fotografka, sedmihlavý drak, červené nehty, síťka na motýly, napnutá plachta, kousek provázku, nové plavky, lehký diktát, ptačí budka, zlatá rybka, kouzelná muška, srdečný pozdrav

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Další související informace

Tato věta je často využívána při výuce českého jazyka pro tyto účely:

• Rozlišení slovních druhů – student musí poznat, zda slovo patří mezi přídavná jména, příslovce nebo slovesa.
• Objasnění homonym – vily/vyli, zavile/zavilí.
• Práci s významem – zdánlivě drobná změna koncovky úplně změní význam.
• Fonetická cvičení – věta se čte rytmicky a snadno se pamatuje.
• Humorné jazykové hry – věta je oblíbená mezi učiteli a studenty jako „rozřazovací hádanka“.

Z hlediska stylistiky je tato věta ukázkou aliterace – opakování podobných souhlásek, což vytváří rytmus a zapamatovatelnost. Zároveň jde o příklad tzv. poetického nonsensu, kdy jazyk zní dobře, přestože situace není úplně realistická (například šakali u nás nežijí).

Praktickým přínosem je také to, že student snadno pochopí, jak jediná změna písmena či koncovky může vést ke komické nesmyslnosti a proč je důležité správně rozlišovat významové nuance v češtině.

Zdroj: článek Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc

Těžké a nejtěžší české jazykolamy

Nejtěžší české jazykolamy obsahují složité shluky souhlásek, dlouhá slova nebo rychlé střídání podobných hlásek. Tyto jazykolamy jsou vhodné pro pokročilé mluvčí, starší děti nebo dospělé.

Často se používají při hereckém tréninku nebo při přípravě na veřejné vystupování, protože výrazně zlepšují plynulost řeči.

Zdroj: článek Jazykolamy

Proč je tato věta tak zapamatovatelná

Důvodem, proč si větu sveřepí šakali zavile vyli lidé pamatují, je její zvuková stavba. Opakování sykavek, měkkých i tvrdých souhlásek a krátkých slov vytváří rytmus, který připomíná jazykolam. Zároveň jde o ukázku aliterace, tedy opakování stejných nebo podobných hlásek na začátku slov, což je častý stylistický prostředek v poezii i v jazykových hrách.

Zdroj: článek Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Doplňování i/y jako základ pravopisu

Doplňování i/y patří mezi nejčastější typy úloh v českém jazyce. U druháků je důležité zaměřit se především na měkké a tvrdé souhlásky a postupně je vést k pochopení, že pravopis není náhodný.

Osvědčené jsou jednoduché věty a slovní spojení, která dítě zná z běžné řeči. Díky tomu se lépe soustředí na správné písmeno a neřeší zároveň význam neznámého slova.

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Pravopis i/y – základní pravidla

Doplňování i/y není pouze o vyjmenovaných slovech. Velkou roli hraje rozpoznání slovních druhů, gramatických kategorií a příbuznosti slov. Níže najdete přehled klíčových jevů, které je nutné znát před samotným procvičováním.

1. Vyjmenovaná slova

Vyjmenovaná slova jsou základem pro psaní y/ý po tvrdých souhláskách. Patří sem skupiny slov po B, F, L, M, P, S, V a Z. Vždy je nutné znát také příbuzná slova, která se píší podle daného vyjmenovaného slova.

2. Měkké a tvrdé souhlásky

• Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) se píše Y.
• Po měkkých souhláskách (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) se píše I.

3. Slova s odůvodněným pravopisem

Některá slova vyžadují znalost významu (např. být × bít, výr × vír). Žáci by měli umět rozlišit významové dvojice.

Zdroj: článek Doplňování i/y cvičení k vytisknutí

Ukázkové typy úloh

• doplňování vynechaných písmen,
• doplňování interpunkce,
• určování správného tvary slovesa,
• úprava chybného textu na správný.

Zdroj: článek Diktáty pro 9. třídu online

Typy online cvičení

1. Doplňování koncovek

Doplňujete chybějící písmena podle rodu, čísla a pádu:

Viděli jsme vesel__ děti.

2. Výběr správné varianty

Úlohy nabízejí dvě až tři možnosti:

Máme nov__ učebnici. (ou / ouš / oumí)

3. Rozhodování o druhu přídavného jména

Žáci určují, zda jde o jakostní, vztahové nebo přivlastňovací přídavné jméno.

4. Doplňovací texty

Krátké souvislé texty, ve kterých chybí přídavná jména nebo jejich tvary.

Zdroj: článek Doplňování cvičení přídavných jmen online cvičení

2. Doplňování I / Y ve větách

Doplň chybějící písmena a větu si přečti.

Cvičení

1. Malá m__š běžela do d__ry.
2. P__l pes a k__čka.
3. Děti s__ hrály na zahradě.
4. Na louce rostla k__tka.
5. V rybníku plave r__ba.

Řešení

• Malá myš běžela do díry.
• Pil pes a kočka.
• Děti si hrály na zahradě.
• Na louce rostla kytka.
• V rybníku plave ryba.

Zdroj: článek Doplňování I / Y – cvičení pro 2. třídu (pracovní listy k tisku se

2. Doplňování I / Y ve větách

Doplň chybějící písmena.

Cvičení

1. Malá m__š se schovala do d__ry.
2. V rybníku plave r__ba.
3. Chlapec s__ hrál na pískovišti.
4. Na louce kvete k__tka.
5. Dědeček b__l doma.

Řešení

• Malá myš se schovala do díry.
• V rybníku plave ryba.
• Chlapec si hrál na pískovišti.
• Na louce kvete kytka.
• Dědeček byl doma.

Zdroj: článek Doplňování I / Y – cvičení k vytištění (pracovní listy se správným

Doplňování i y po b jako klíčová dovednost

Doplňování i y po b patří mezi nejčastější typy pravopisných cvičení. Nejde však jen o mechanické dosazování písmen, ale o pochopení souvislostí mezi slovy.

Nejčastější chyby žáků

Mezi typické chyby patří záměna slov jako byt a bít, obyvatel a obývat nebo příbytek a příbitek. Pravidelné cvičení na vyjmenovaná slova po b pomáhá tyto omyly postupně odstranit.

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po b