Téma

KRTEK A NEVĚSTA


KRTEK A NEVĚSTA, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Svatební den patří k nejhezčím dnům v životě člověka, a proto je dobré si před plánováním tohoto dne o něm něco také zjistit.


Charakteristika svatby

Základní shrnutí informací o svatebním obřadu, co mu předchází, co je k němu nezbytné atd. obsahuje článek na serveru wikipedia.

Svatba již dnes není nezbytnou součástí soužití muže a ženy. Naopak velmi často se stává, že spolu muž a žena nežijí v manželství, není to tedy dnes neobvyklé. Zároveň je v současnosti také možné uzavírat sňatky s osobou stejného pohlaví, což bylo dříve absolutně nemyslitelné.

Možné je uzavřít buď církevní sňatek či občanský. Rozdíl je v tom, kdo obřad vede, pokud ho vede kněz, jedná se o církevní sňatek. Občanský obřad má na starosti obvykle obecní úředník (starosta atd.). Nezbytnou součástí českých svateb jsou i tradice, přestože se jich neobjevuje tolik, jako tomu bylo dříve.

- svatební tradice a hry

Tradice provázejí už samotné přípravy na svatbu. Řadí se sem hlavně pečení svatebních koláčků, které nikdy nesmí péct sama nevěsta. Během pečení by měl být upečen také jeden rohový koláč, který nevěsta „přidělí“ dívce, která by se měla tedy do roka a do dne vdát. Nevěsta svatební tradice také řeší v okamžiku, kdy si vybírá svatební šaty a vhodné doplňky. Podle tradice by totiž měla mít na sobě něco darovaného, něco půjčeného, něco starého, něco nového a něco modrého. S tím jí obvykle pomáhá svědkyně a případně i družičky. V den svatby se zpravidla zdobí auta všech svatebčanů s tím, že auta ženicha a nevěsty mají speciální výzdobu, aby bylo na první pohled patrné, kdo v daném autě jede. Často je výzdoba volena tak, aby se výzdoba z ženichova auta dala přidat k výzdobě z auta nevěsty pro cestu z obřadu, kdy už jedou společně. Zdobena nejsou jen auta, i svatebčané dostávají při příchodu na svatbu myrtové vývazky na šaty. Řada nevěst také respektuje tradici, že by v den svatby neměla být viděna ženichem, aby jim to nepřineslo smůlu. Některé nevěsty si navíc ani nepřejí, aby je před obřadem viděli ostatní svatebčané kromě nejbližších žen (svědkyně, družičky, matka atd.) Mezi klasické svatební zvyky, které se během svatebního dne objevují na řadě svateb, patří házení rýže na novomanžele při odchodu z obřadní síně / kostela. Rýže má symbolizovat bohatství a plodnost tohoto páru. Rýže je obvykle házena v okamžiku, kdy svatebčané vytvoří podél východu z obřadní síně špalír, který má symbolizovat společnou cestu novomanželů životem. Svatbu provází opravdu různé zvyky a žertíky, například po obřadu bývá také ještě před obřadní síní často ženichovi nasazován buď chomout na krk (chomout na svatbu některé půjčovny přímo půjčují), nebo přivázána koule na nohu, což mu má připomenout, že odteď je s nevěstou pevně svázán. Při příjezdu na místo hostiny obvykle

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Svatba nebo svadba

Krtek a nevěsta

Zdeněk Rýdl
(5 slok, vtipné básně, od Zdeňka Rýdla)

Vybral jsem si básničku, třeba o krtkovi,

že má fousy a nevidí, možná, třeba, kdoví ?

~

Když je krtek na ženění, jak si najde nevěstu ?

Ta je taky někde v díře, možná jenom přes cestu.

~

Že by běhal za holkama, třeba někde po venku ?

Když nevidí, tak jak pozná, že nesvádí stařenku ?

~

Někdo říká, když nevidí, že sleduje vibrace,

že nabere správnej směr a vrhne se do práce.

~

Je to nějak zařízený, mláďata, že jistě mají,

A taky rypák, no tak prostě do všeho jen rýpají.

Zdroj: článek Básně pro 5. třídu

ŘEŠENÍ některých úloh

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?

1.



c

e

s

t

O

v

á

n

í





2.


c

y

k

l

i

S

t

i

k

a





3.




s

t

a

N

o

v

á

n

í




4.







O

p

a

l

o

v

á

n

í

5.




p

l

a

V

á

n

í






6.




r

y

b

A

ř

e

n

í






1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Kl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

HOLOUBEK

Okolo hřbitova

cesta úvozová;

šla tudy, plakala

mladá hezká vdova.

~

Plakala, želela

pro svého manžela:

neb tudy naposled

jej doprovázela. —

~

Od bílého dvora

po zelené louce

jede pěkný panic,

péro na klobouce.

~

„Neplač, nenaříkej,

mladá, hezká vdovo!

škoda by tvých očí,

slyš rozumné slovo.

~

Neplač, nenaříkej,

vdovo, pěkná růže!

a když muž ti umřel,

vezmi mne za muže.“ —

~

Jeden den plakala,

druhý ticho minul,

třetího žel její

pomalu zahynul.

~

v témdni umrlého

z mysli vypustila:

než měsíc uplynul,

к svatbě šaty šila. —

~

Okolo hřbitova

veselejší cesta:

jedou tudy, jedou

ženich a nevěsta.

~

Byla svatba, byla

hlučná a veselá:

nevěsta v objetí

nového manžela.

~

Byla svatba, byla,

hudba pěkně hrála:

on ji к sobě vinul,

ona jen se smála. —

~

Směj se, směj, nevěsto!

pěkně ti to sluší:

nebožtík pod zemí,

ten má hluché uši!

~

Objímej milého,

netřeba se báti:

rakev dosti těsná —

ten se neobrátí!

~

Líbej si je, líbej,

ty žádané líce:

komus namíchala,

neobživne více! —

~

Běží časy, běží,

všecko sebou mění:

co nebylo, přijde,

co bývalo, není.

~

Běží časy, běží,

rok jako hodina;

jedno však nemizí:

pevnět’ stojí vina.

~

Tři roky minuly,

co nebožtík leží;

na jeho pahorku

tráva roste svěží.

~

Na pahorku tráva,

u hlavy mu doubek,

na doubku sedává

běloučký holoubek.

~

Sedává, sedává,

přežalostně vrká:

každý, kdož uslyší,

srdce jemu puká.

~

Nepuká tak jiným,

jako jedné ženě:

s hlavy si rve vlasy,

volá uděseně:

~

„Nehoukej, nevolej,

nebuč mi tak v uši:

tvá píseň ukrutná

probodá mi duši!

~

Nehoukej, nežaluj,

hlava se mi točí:

aneb mi zahoukej,

ať se mi rozskočí!“ —

~

Teče voda, teče,

vlna vlnu stíhá,

a mezi vlnami

bílý šat se míhá.

~

Tu vyplývá noha,

tam zas ruka hledá :

žena nešťastnice

hrobu sobě hledá! —

~

Vytáhli ji na břeh,

zahrabali skrytě,

kde cesty pěšiny

křižují se v žitě.

~

Nižádného hrobu

jí býti nemělo:

jen kámen veliký

tlačí její tělo.

~

Však nelze kamenu

tak těžko ležeti,

jako jí na jménu

spočívá prokletí!

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

POLEDNICE

U lavice dítě stálo,

z plna hrdla křičelo.

„Bodejž jsi jen trochu málo,

ty cikáně, mlčelo!

~

Poledne v tom okamžení,

táta přijde z roboty:

a mně hasne u vaření

pro tebe, ty zlobo, ty!

~

Mlč! hle husar a kočárek —

hrej si! — tu máš kohouta!“ —

Než kohout, vůz i husárek

bouch, bác! letí do kouta.

~

A zas do hrozného křiku —

„I bodejž tě sršeň sám —!

že na tebe, nezvedníku.

Polednicí zavolám!

~

Pojď si proň, ty Polednice,

pojď, vem si ho zlostníka!“ —

A hle, tu kdos u světnice

dvéře zlehka odmyká.

~

Malá, hnědá, tváři divé

pod plachetkou osoba;

o berličce, hnáty křivé,

hlas — vichřice podoba!

~

„ „Dej sem dítě!“ “ — „Kriste pane!

odpusť hříchy hříšnici!“

Div že smrt jí neovane,

ejhle tuť — Polednici!

~

Ke stolu se plíží tiše

Polednice jako stín:

matka hrůzou sotva dýše,

dítě chopíc na svůj klín.

~

A vinouc je, zpět pohlíží —

běda, běda dítěti!

Polednice blíž se plíží

blíž — a již je v zápětí.

~

Již vztahuje po něm ruku —

matka tisknouc ramena:

„Pro Kristovu drahou muku!“

klesá smyslů zbavena.

~

Tu slyš: jedna — druhá — třetí

poledne zvon udeří;

klika cvakla, dvéře letí —

táta vchází do dveří.

~

Ve mdlobách tu matka leží,

k ňadrám dítě přimknuté:

matku zkřísil ještě stěží,

avšak dítě — zalknuté.

ZLATÝ KOLOVRAT

I

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede z lesa pán,

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

jede sám a sám.

~

A před chalupou s koně hop!

a na chalupu; klop, klop, klop!

„Hola hej! otevřte mi dvéře,

zbloudil jsem při lovení zvěře,

dejte vody pít!“

~

Vyšla dívčina jako květ,

neviděl také krásy svět;

přinesla vody ze studnice,

stydlivě sedla u přeslice,

předla, předla len.

~

Pán stojí, nevěda co chtěl,

své velké žízně zapomněl;

diví se tenké, rovné niti,

nemůže očí odvrátiti

s pěkné přadleny.

~

„Svohodna-li jest ruka tvá,

ty musíš býti žena má!“

dívčinu к boku svému vine —

„ „Ach pane! nemám vůle jiné,

než jak máti chce.“ “

~

„А kde je, děvče, máti tvá?

Nikohoť nevidím tu já.“ —

,, „Ach pane! má nevlastní máti

zej tra se s dcerou domů vrátí,

vyšly do města.“ “

II

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede zase pán;

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

přímo k chaloupce.

~

A před chalupou s koně hopl

a na chalupu: klop, klop, klop!

„Hola! otevřte, milí lidi,

ať oči moje brzo vidí

potěšení mé!“

Vyšla babice,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Krteček

napsal Zdeněk Rýdl
(5 slok, lehká báseň k recitaci 6 ročník, od Zdeňka Rýdla)

U dědečka na zahrádce, krtek dělá hromádku,

tam uprostřed záhonku, hlínu háže pozpátku.

~

A dědoušek na to kouká, honem hledá motyku

s kopáním, že mu pomůže, kde jseš, ty můj hošíku !?

~

Hlína lítá všude kolem, byla to jen chvilička

a babička ruce spíná, kde jsou naše políčka ?

~

Včera ještě, naše chlouba, sousedé jen hleděli

na záhonky uhrabaný, i mušky šťastně bzučely

~

Nenápadně u kompostu, krtek z díry nadává,

kvartýrem, že mu profukuje, průvan že tam má !

Zdroj: článek Texty básní k recitaci 5 slok

Všeobecný úvod

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné? (Odpověď je ukrytá v tajence)

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko

5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště

6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda


Řešení: ___________


2. Chronologicky seřaď části, které by vypravování mělo mít:

ROZUZLENÍ, UVEDENÍ, VYVRCHOLENÍ, ZÁPLETKA

Napiš správné řešení:

1.

2.

3.

4.

3. Vyber správnou variantu:

Jiný výraz pro úvod je:

  1. expozice

  2. kolize

  3. krize

V úvodu by mělo být:

  1. stupňování konfliktu

  2. seznámení s prostředím

  3. řešení situace

Jiný výraz pro zápletku je:

  1. kolize

  2. krize

  3. rozuzlení

V části zvané krize se objevuje:

  1. vyvrcholení konfliktu

  2. seznámení s postavami

  3. řešení situace


4. Co by nemělo ve správném vypravování chybět?

P Í N E Ř B Y R
R P H L E D L
M P Á R Ř E
Á Ě L Y

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Příslovce od písmene C

Celkově – úplně, úhrnně, celistvě, všeobecně

PŘÍKLAD: Celkově se večer povedl. Soutěž měla celkově úspěch.

Celerově – v souvislosti s celerem (zeleninou)

PŘÍKLAD: Celerově chutnající polévka strávníky příliš neoslovila.

Celistvě – uceleně, celkově, tvořící celek

PŘÍKLAD: Servírované jídlo by mělo působit celistvě.

Celkem – dohromady, úhrnem

PŘÍKLAD: Výsledek byl celkem povedený.

Celodenně – po celý den

PŘÍKLAD: Mnoho žen celodenně pečuje o svůj vzhled.

Celoevropsky – týkající se celé Evropy

PŘÍKLAD: Celoevropsky se momentálně řeší uprchlická krize.

Celokoženě – celé v kůži

PŘÍKLAD: Boty prodávané na internetu působily celokoženě.

Celonárodně – týkající se celého národa

PŘÍKLAD: Celonárodně hledaný zločinec se ukrýval v Ústí nad Labem.

Celopodnikově – týkající se celého podniku

PŘÍKLAD: Celopodnikově organizovaná odstávka finančně zasáhla každého zaměstnance.

Celorepublikově - týkající se celé republiky

PŘÍKLAD: Celorepublikově vyhlášená sbírka dosáhla vynikajícího výsledku.

Celoročně – po dobu celého roku

PŘÍKLAD: Slevy na jízdném ve vlaku fungující celoročně.

Celospolečensky – týkající se celé společnosti

PŘÍKLAD: Celospolečensky řešeným problémem jsou sociálně patologické jevy u dětí a mládeže.

Celostátně – týkající se celého státu

PŘÍKLAD: Celostátně bylo vyhlášeno pátrání po dvojici nezvěstných dětí.

Celovečerně – po celý večer

PŘÍKLAD: Televizní stanice celovečerně vysílala filmy o Rambovi.

Celozávodně – týkající se celého závodu

PŘÍKLAD: Ředitelství celozávodně vyhlásilo školení zaměstnanců.

Celoživotně – po celý život

PŘÍKLAD: Někteří lidé se celoživotně vzdělávají.

Cele – úplně, dokonale, hotově, kompletně

PŘÍKLAD: Stroj působil cele.

Cementově – spojené a tvořené cementem

PŘÍKLAD: Cementově šedá barva sloužila jako podkladová vrstva.

Cenově – týkající se ceny

PŘÍKLAD: Cenově dostupné zboží vyprodaly během slevové akce.

Ceníkově – v souvislosti s ceníkem

PŘÍKLAD: Cena se ceníkově lišila.

Centimetrově – v centimetrech

PŘÍKLAD: Centimetrově to vycházelo na stejno.

Centralisticky – v systému řízení nižších organizačních jednotek z jednoho nadřízeného centra

PŘÍKLAD: Některé podniky a jejich pobočky jsou řízeny centralisticky.

Centralizovaně – organizačně soustředěné

PŘÍKLAD: Některá exotická zvířata musí být centralizovaně registrovaná.

Centrálně – umístěné v centru, hlavně, vztahující se k centru

PŘÍKLAD: Centrálně řízená ekonomika byla typická pro socialistické státy.

Centrifugálně – odstředivě

PŘÍKLAD: Okolí tkáně je aktivováno centrifugálně.

Centripetálně – dostředivě

PŘÍKLAD: U 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička

Autor

Jan Neruda

Životopis

  • Spisovatel Jan Neruda se narodil 9. července 1834 v Praze na Malé Straně a zemřel dne 22. srpna 1891 v Praze na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev. Dům, v němž žil, nesl název U Dvou slunců.
  • Studoval na gymnáziu. Po gymnáziu na přání a nátlak otce nastoupil na právnickou fakultu, ale studium se mu nedařilo, a tak přešel na filozofickou fakultu. Ale ani tu nedokončil. Povoláním byl učitel a novinář.
  • Na počátku své kariéry podepisoval své články jménem Janko Hovora. Psal pro německé časopisy: Tagesbote aus Böhmen a Prager Morgenpost. Z českých časopisů a novin publikoval v Obrazech života, v Času, v Hlasu, v Národních listech, v Květech a v Lumíru. Stejně jako některé novinové články podepsal pseudonymem, tak své fejetony podepisoval symbolem trojúhelníku.
  • V jeho období vznikla literární generace májovců a on se stal jejich vůdcem. Tato skupina se přihlásila k dílu a odkazu Karla Hynka Máchy, který byl do té doby společností jako autor Máje kritizovaný. Stejně jako Mácha i Neruda rád cestoval a vedl si zápisky z cest.
  • Neruda byl několikrát za svůj život zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Ve svém životě se zamiloval do několika žen, do Anny Holinové, Karolíny Světlé, Terezie Marie Macháčkové a Anny Tiché.
  • Neruda patří mezi nejznámější české spisovatele, novináře i literární kritiky. Neruda je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Seznam literárních děl

  • Arabesky – soubor povídek
  • Balady a romance – soubor balad a romancí; autor zde záměrně zaměnil balady s romancemi. Pokud se báseň jmenuje balada, jedná se o romanci a pokud se jmenuje romance, jedná se o baladu.
  • Francesca di Rimini – divadelní hra: tragédie
  • Hřbitovní kvítí – sbírka básní
  • Já to nejsem – divadelní hra: komedie
  • Knihy veršů – sbírka básní
  • Merenda nestřídmých – divadelní hra: komedie
  • Obrazy z ciziny – sbírka fejetonů
  • Obrazy ze života – časopis
  • Pařížské obrázky (=Menší cesty) – sbírka reportážních črt a fejetonů
  • Písně kosmické – sbírka básní
  • Povídky malostranské – sbírka povídek
  • Praha – sbírka povídek
  • Pražské obrázky – soubor fejetonů
  • Prodaná nevěsta – divadelní hra: komedie
  • Prosté motivy – sbírka básní
  • Rodinná kronika - časopis
  • Různí lidé – soubor povídek a fejetonů
  • Studie krátké a kratší – soubor fejetonů
  • Trhani - román
  • Zpěvy páteční – sbírka poezie
  • Žena miluje srdnatost - divadelní hra: komedie
  • Ženich z hladu – divadelní hra: komedie
  • Žerty hravé i dravé - sbírka fejetonů

Zdroj: článek Povídky malostranské

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Svatební inspirace

Každá nevěsta chce, aby její svatba byla tou nejlepší, nejoriginálnější a samozřejmě aby byla také nezapomenutelná. Neškodí se ale inspirovat u jiných svateb, které třeba sama navštívila. Inspiraci ale může čerpat i třeba z internetu. Obvykle se nevěsty inspirují, co se týká svatebních šatů, svatebního dortu, svatební kytice, svatební výzdoby na obřadu či hostině i ve výzdobě aut. A proto zde uvádím odkazy na vyhledávání několika inspirací na googlu.

Zdroj: článek Svatba nebo svadba

Jak zorganizovat svatbu

Samotný svatební obřad trvá jen několik málo minut, ale předchází mu velké množství zařizování pro nevěstu a ženicha, případně jejich rodiny a svědky. Co vše zařídit před svatbou? Na to se nyní podíváme zblízka.

Každý kdo, se chce vdávat / ženit by si měl nejprve zjistit, co vše musí zařídit před svatbou. Je totiž třeba zjistit vhodný datum svatby, místo pro obřad, pozvat všechny hosty, zařídit místo pro hostinu a občerstvení na ní, výzdobu při obřadě a na hostině, výzdobu aut, oblečení pro ženicha a nevěstu případně i družičky, vybrat snubní prsteny a svatební kytice, zajistit na hostině nějakou zábavu a hudbu a mnoho dalších věcí. Aby se na nic nezapomnělo, je vhodné si vytvořit jasně daný harmonogram, který pomůže při plánování svatby krok za krokem. Navíc v současnosti existuje i možnost svatebního plánovače online, který má nepochybné výhody. Řada párů také řeší, kdy je vhodné začít svatbu plánovat, obvykle se doporučuje několik měsíců před svatbou (ideálně zhruba čtyři měsíce a více), vliv na to má také vybrané místo obřadu, protože některá místa jsou dlouhodobě dopředu zarezervovaná. Důležité je také, aby se hned na začátku ženich s nevěstou shodli na tom, kolik peněz chtějí do své svatby investovat. Cena takového svatebního obřadu a následné hostiny může být různá. V České republice se obvykle cena za „svatební den“ pohybuje v rámci několika desítek a v řadě případů i stovek tisíc korun. Není to tedy žádná levná záležitost, jestliže budoucí novomanželé chtějí mít větší svatbu. Samozřejmě je také možné svatbu odbýt v klidu a tichosti, tím se obvykle také náklady na obřad řádně zmenší.

Nejdůležitější součástí svatebního dne je bezpochyby svatební obřad, který se v dnešní době může odehrávat vlastně kdekoliv. Dříve to bývalo jen na úřadě nebo v kostele, dnes jsou ale velmi oblíbené obřady na zámcích, v jiných historických budovách i v parcích. Někteří manželé si své ano ale řekli i v balónech, pod vodou či při jiných netypických situacích. Velká část lidí ale stále plánuje svatbu na úřadě a to asi hlavně z ekonomického důvodu, protože zde je svatba nejlevnější. Ať už se rozhodnete mít obřad kdekoliv, vždy je nutné zařídit svatbu na úřadě, což znamená, že se kontaktuje městský úřad toho místa, kde se má svatba konat a matrika zde zarezervuje termín a určí poplatek za možnost využití tohoto místa. Co se týká termínu svateb, tak v České republice se svatby konají obvykle v pátek nebo v sobotu. Při jednání na úřadě o místě a termínu je obvykle nutné, aby ženich a nevěsta s sebou měli občanské průkazy, originální rodné listy

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Svatba nebo svadba

Ferda mravenec

napsal Zdeněk Rýdl
(5 slok, vtipná báseň pro děti od Zdeňka Rýdla)

Vyrazil si Ferda přes cestu,

má on tam za cestou nevěstu !

~

Šel si po přechodě, no, hloupej fór,

že nezmáčkl si trouba semafor !

~

Na červenou po přechodě, to se přece nedělá,

že jel zrovna parniválec, nevěsta to viděla !

~

Tykadélka rázem zvadla, Ouha, smutná novina,

královnu hned zavolali, teď pláče celá rodina.

~

V mraveništi rázem světlo, video už skončilo,

školili je dopraváci a dětem se to líbilo !

Zdroj: článek Texty básní k recitaci 5 slok

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
  • Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
  • Holomrazy - úrody vrazi.
  • Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
  • Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
  • Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
  • Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
  • Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
  • Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
  • Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
  • Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
  • Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
  • Leden jasný, roček krásný.
  • Leden studený, duben zelený.
  • Lednová zima i na peci je znát.
  • Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
  • Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
  • Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
  • Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
  • Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
  • Suchý leden, mokrý červen.
  • Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
  • V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
  • V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
  • V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.

Zdroj: článek Pranostiky na leden

Pranostiky na celý měsíc listopad

PRANOSTIKY:

  • Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
  • Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
  • Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
  • Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
  • Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
  • Jaký listopad, takový březen.
  • Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
  • Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
  • Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
  • Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
  • Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
  • Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
  • Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
  • Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
  • Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
  • Listopad nemiluje voznice ani sanice.
  • Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
  • Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
  • Listopadová mlha zhasíná slunce.
  • Listopadové deště - na povozy kleště.
  • Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
  • Listopadové slunce na zemi nevidí.
  • Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
  • Listopadový sníh uléhá v noci.
  • Listopadový vítr - bratr zimy.
  • Listopadový vítr slunce polyká.
  • Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
  • Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
  • Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
  • Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
  • Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
  • Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
  • Studený listopad - zelený leden.
  • Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
  • V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
  • V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
  • Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
  • Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.

Zdroj: článek Pranostiky na listopad

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Zdeněk Rýdl

 Mgr. Jan Novotný


krteček
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
krvácející jazyk
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>