Téma

LECCOS SLOVNÍK


LECCOS SLOVNÍK je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Co znamená slovo LECCOS a co slovo LECOS? Mají stejný význam? Kterou variantu mám používat? LECCOS? Nebo raději LECOS? Jsou obě varianty spisovné? A mohu slovo LECCOS nahradit slovem LECCO, aniž by se změnil význam sdělení?


Význam slova

Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.

Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.

Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.

Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).

Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.

Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.

Zdroj: článek Leccos nebo lecos

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL INFORMACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan |Vyskočil.

Dobrý den,
zdravím Vás a jen malou poznámku k situaci kolem pana Primuly.
Hospoda na Vyšehradě je vyhlášeným mafianským doupětěm. Bylo místem kde se stýkali bossové a kmotři od 90.let. To mě na tom zaujalo najvíce, zvláštˇpo dotazech novinářů. A to je to co mi na tom všem smrdí. Tato hospoda a ještě Žluté lázně. tam si vykukové dohadovali z novináři krytí. Tak bych o tom začal trochu přemýšlet. Zdravím pana Babiše. At´ si dá pozor kdo mu mydlí schody.
Vyskočil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.

Dobrý den, vážený pane Babiši,
jsem Váš velký obdivovatel a podporuji Vás, jak to jde a umím. Znepokojeně
sleduji situaci v posledních dnech v médiích a hlavně výsledky, prognózy
různých firem jako MEDIAN, apod. které Vás v prezidentských volbách staví až na 3.místo což v reálu není pravdivé. Ovlivňují tak promyšleně i vaše podpůrce, kteří pak mohou nakonec dát hlas jinému kandidátovi !!O kvalitě samotných voleb si nedělám iluze, viz poslední parlamentní volby u nás i v zámoří. Také protiústavní vytvoření nového pravidla voleb a vytvoření tak "slepence" kdy rozdíl hlasů nebyl ani trochu zásadní ! Korespondeční hlasování umožňuje leccos?
Všechno souvisí se vším, je jasné že Váš soud byl naplánován právě do tohoto období před volbou, abyste musel svou obranu, své úsilí dělit. Ale dělají to dost průhledně ? Braňte se vůči médiím ! Přeji Vám výrazné vítězství a příjemné svátky Vám i rodině přeje Pepa.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail informace

Vysvětlení pravopisu

Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.

Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.

Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.

Skloňování zájmena LECCO

1. pád lec-co

2. pád lecčeho

3. pád lecčemu

4. pád lecco

5. pád lecco

6. pád lecčem

7. pád lecčím

Skloňování zájmena LECCOS

1. pád lec-co+s

2. pád lecčehos

3. pád lecčemus

4. pád leccos

5. pád leccos

6. pád lecčems

7. pád lecčíms

Zdroj: článek Leccos nebo lecos

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

  1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
  2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout

Ukázky ve větě

Během závodů se může přihodit lecco.

Povídalo se o něm leccos.

Je pracovitá a díky tomu už v životě lecčeho dosáhla.

V průběhu vyšetřování ho podezřívali z lecčehos.

U dědečka a babičky se přiučila lecčemu novému.

Děj knihy je komplikovaný, proto se k lecčemus vracím.

Vnitřní kontroloři mu při auditu lecco odpustili.

Ve školce se děti naučí opravdu leccos.

lecčem mi připomínal našeho strýčka.

I já jsem stihla o lecčems přemýšlet.

Při tvorbě svých uměleckých děl se nechal lecčím inspirovat.

Dokážu si poradit s lecčíms.

Zdroj: článek Leccos nebo lecos

Význam slova HYSTERKA

HYSTERKA je podle Slovníku spisovné češtiny hysterická žena.

Akademický slovník cizích slov uvádí dva významy slova HYSTERKA, a sice:

1) osoba nemocná, stižená hysterií;

2) nepříčetně, předrážděně, popudlivě jednající člověk.

V obou slovnících najdeme rovněž poznámku, že se jedná o slovo hovorové. Slovník spisovného jazyka českého vnímá slovo HYSTERKA dokonce jako hanlivé, a to ve smyslu žena, která vědomě reaguje výstředním způsobem na různé dojmy.

Slovo HYSTERKA můžeme nahradit slovem hysterička, aniž by se změnil význam sdělení.

Zdroj: článek Hysterka nebo histerka

Zásady správné argumentace

Pište buď v takzvaném autorském plurálu (1. osoba množného čísla), anebo klasicky v 1. osobě singuláru (1. osoba jednotného čísla), což je u textu menšího rozsahu, jakým je seminární práce, vhodnější. Zvolenou gramatickou osobu pak důsledně dodržujte v celém textu!

V práci představujte fakta, ne pouhé domněnky. Uvádějte pečlivě ověřené informace podložené seriózní vědeckou literaturou (citace). Používejte terminologii oboru, zvýšíte tím odbornost textu – ještě předtím si ve Slovníku cizích slov raději ověřte přesný význam termínu!

Pravopisné a typografické chyby, neobratné formulace a další formální nedostatky jsou vždy na úkor kvality, a tím i hodnocení vaší práce! Nezapomínejte sjednotit písmo, jeho velikost, řádkování a zarovnání. Používejte standardní fonty (Times New Roman, Arial či Calibri) velikosti 12 s řádkováním 1,5 řádku.

Nepodceňujte pravopis – raději si pořiďte Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a nový Akademický slovník cizích slov. Pokud je vám cesta do knihovny či knihkupectví drahá, pracujte alespoň s Internetovou jazykovou příručkou.

Zdroj: článek Co to je seminární práce

JAZYK

= svalový orgán v ústech, řeč, část boty

Slova příbuzná

Jazykový, jazýček, jazykolam (= věta, která slouží k procvičení těžce vyslovitelných slovních spojení), jazylka (= kost v krku), jazykověda (= lingvistika, věda zkoumající jazyk), jazykovědec, jazykozpyt (= stejný význam jako u jazykovědy), cizojazyčný, dvojjazyčný

Příklady

Moderátorka před  vysíláním zkoušela jazykolamy. Lyžař si při nehodě zlomil jazylku. Na vysoké škole studoval jazykovědu. Nakladatel vydal nový dvojjazyčný slovník.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že jste přece jen více chybovali, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po z

kočičí jazčky,
poznkovaný plech,
zazmovat zahradu,
kamenná zdka,
Kazmír,
brzčko začne jaro,
starověké nalezště,
překvapeně zral,
body zskáš nákupem,
císař Zkmund,
přemáhala zvání,
nemalé zsky,
zvětšená slezna,
teplý zmník,
úspěšný muzkál,
prozravý člověk,
obtížný jazkolam,
dřevěný vozček,
zrat na film,
malý Lojza je Lojzk,
zvat únavou,
vyzvat k pomoci,
skvělý mezčas,
mezrka mezi zuby,
Honzkova cesta,
český jazk,
beznková šťáva,
keramická vázčka,
úspěšně přezmovat


2. cvičení na vyjmenovaná slova po z

poštovní raztko,
suchý zp,
přijdu brz,
zrezvělé plechy,
roznky,
plazvá rostlinka,
spousta ciznců,
nazvat věci pravým jménem,
třpytivá slzčka,
jazk v botě,
jazlka,
Zn je chemická značka znku,
mrazvé ráno,
nevýhodná pozce,
zskat čas,
mizvé procento,
nedozrné následky,
teta Zna,
přijedou ztra,
nezštná pomoc,
podzmní úklid,
bydlí v Ruzni,
prozravý člověk,
známý muzkant,
cizojazčný slovník,
lozt po horách,
razt si cestu,
zmní pneumatiky,
přírodní jezrko


3. cvičení na vyjmenovaná slova po z

přezravý pohled,
hlasité zvnutí,
jazček na vahách,
ozmý ječmen,
raztkovací barva,
dovolená v cizně,
nepokazm ti to,
hrozvé mraky,
znkografie,
zmoviště labutí,
nezrej tak na ni,
vyzvat na souboj,
kamzk horský,
brz na shledanou,
nikdo se neozvá,
ztra nebo poztří nebo popoztří,
zskal medaili,
král Kazsvět,
velké zsky,
zmomřivý pán,
salám se zkazl,
nákupní vozk,
dívala se na něj vyzvavě,
nezštný člověk


Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po z

1. cvičení

Vyhldka na Prahu se mi lbila.

Při běhu si natáhl ltkový sval.

Obvací pokoj zdobla velká nábtková stěna.

K Vánocům dostal dvojjazčný slovník.

Zlý chlapec ubl psa.

V mlnku na kávu si nechal umlt kávu.

Lesní mtina se třptila mezi stromy.

Nerad vzpomnal na svou mnulost.

Houslsta si rozbl smčec.

Ltomšlský zámek patří k nejneobčejnějším zámkům u nás.

Ve vsekané trávě jsme slšeli spavé zasčení zmje.

Krocan se pchou čepřil.

Spsovatel po vdání knihy Sptihněvovo koptko zpchnul.

V schravém počasí se nastydl a spal.

Vstoupli jsme do staroblého btu, kde bly uloženy vsoce cenné sbrky.

Svá holubice se blžila k obloze a přitom vřila prach.

Psi vli na celé Vnohrady.

Kostelní vžka se rozpadala.

Krmítko vselo na stromě, pod kterým farmář vsel čočku.

Děti bly zvklé na vučování.

Chlapci povkovali a vskali.

Zmní slunovrat se blží.

Brzčko dostanu nový zmník.

Známý hrad se nazvá Karlštejn.

Vojáci omlem dobli vznamný hrad.

Princezna se zapřila radostí, když ji kníže Přemsl vzval k tanci.

Vvklaný zub konečně vpadl. Honza se občejně začínal prát, ale nakonec bl obvkle bt.

Zbla nám mlá vzpomnka.

Děti si opsovaly texty ldových psní.

Otec přibl budku na vsokou všeň.

Navštívili jsme vstavu vnikajících vtvarníků.

Na spce b neměly bt mši.

Zapřažený psk smkl vozkem na stranu.


Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova příbuzná

Slovní druh slova si

Slovo si je zájmeno. Konkrétně jde o třetí pád čísla jednotného zájmena se. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena osobní, stejně jako zájmena já, ty, on, ona, ono, my, vy, ni, ony, ona. Na rozdíl od těchto zájmen jde však o zájmeno zvratné (reflexivní), které nemá úplný soubor tvarů vyjadřující systém jeho mluvnických kategorií (tzv. paradigma). Zjednodušeně řečeno: neexistuje u něj nominativ, tedy 1. pád, ani nerozlišuje číslo jednotné (singulár) a množné (plurál). Stejně jako výše uvedená zájmena se vztahuje k určité osobě, ale zastupuje takový jmenný výraz, který označuje ve větě tutéž podstatu jako výraz v podmětu (Učeš si vlasy. Ukliďte si po sobě.). Nebo se vztahuje ke konateli děje vyjádřeného infinitivem (Teta nám dovolila očistit si boty a nepřezouvat se.).

Slovník spisovné češtiny funkci si ve větě popisuje následovně:

  1. vyjadřuje, že původce děje je i cílem děje: věř si;
  2. vyjadřuje u vlastních zvratných sloves oslabený předmět nepřímý (tzv. dativ prospěchový): koupili si chatu; nebo vztah vzájemnosti mezi účastníky dvojího věcně stejného děje (původce jednoho je cílem druhého a naopak): podali si ruce; nadávali si;
  3. je-li součástí slovesné zvratné podoby, vyjadřuje bezděčnou činnost nebo samovolnou změnu stavu: zlomil si ruku;
  4. je-li ve spojení se slovesem prostým nezvratným, vyjadřuje výraznější účast na ději: musím si lehnout;
  5. je-li součástí (zpravidla předponových) zvratných sloves (tzv. dynamických), vyjadřuje expresivně průběh děje nebo činnosti do libosti, do sytosti: poležet si; jet si do hor;
  6. je stálou součástí sloves pouze zvratných: umínit si; stěžovat si.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je slovo si

Známé knihy autora

  • 35 sloupků – sbírka fejetonů
  • Bylo nás pět - román
  • Čtrnáct dní na vojně – sbíkra fejetonů
  • Doktor Munory a jiní lidé – sbírka povídek
  • Dům na předměstí - román
  • Edudant a Francimor – pohádková povídka
  • Hedvika a Ludvík - román
  • Hlavní přelíčení - román
  • Hostinec U Kamenného stolu - román
  • Hráči - román
  • Hrdinové táhnou do boje - román
  • Kouzelná šunka – sbírka povídek
  • Lehká dívka a reportér - román
  • Lidé před soudem – sbírka povídek
  • Mariáš a jiné živnosti – sbírka fejetonů
  • Metempsychóza čili stěhování duší – sbírka povídek
  • Michelup a motocykl - román
  • Muži v offsidu - román
  • Na prahu neznáma – sbírka povídek
  • O humoru v životě a v umění – sbírka povídek
  • Okolo nás – sbírka fejetonů
  • Okresní město - román
  • Podzemní město - román
  • Povídky izraelského vyznání – sbírka povídek
  • Povídky pana Kočkodana – soubor povídek
  • Se žlutou hvězdou - román
  • Vše pro firmu - román
  • Vyprodáno - román
  • Židovské anekdoty – sbírka vtipů
  • Život ve filmu – sbírka povídek
  • Žurnalistický slovník – soubor různých humorných výrazů a frází z oblasti žurnalistiky

Zdroj: článek Bylo nás pět

Kdykoli/kdykoliv – slovní druh

Slovo kdykoli/kdykoliv je dle Slovníku spisovné češtiny příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat). Podle této jazykové příručky může mít výraz kdykoli/kdykoliv i funkci spojky podřadicí, a to v souvětí s vedlejší větou příslovečnou časovou. Slovník spisovného jazyka českého řadí toto slovo jen mezi příslovce a mluví o zájmenném příslovci neurčitém a zájmenném příslovci vztažném (právě ve funkci uvození vedlejší věty).

Zdroj: článek Kdykoliv nebo kdykoli

Určování slovního druhu

Bohužel to s „až“ není vůbec jednoduché, ve větě totiž může být téměř kterýmkoliv neohebným slovním druhem, konkrétně příslovcem, spojkou, nebo částicí. Navíc často nelze v některých větách zcela přesně rozlišit, kdy je „až“ příslovce a kdy částice. Slovník spisovného jazyka českého dokonce ani s „až“ jako částicí nepočítá, rozlišuje jen příslovce a spojku.

Zdroj: článek Slovní druh až

Lichokopytník a sudokopytník – věcný význam

Nalistujete-li Slovník spisovného jazyka českého, najdete tam toto vysvětlení: lichokopytník je savec s lichým počtem (1 nebo 3) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou lichokopytníci řád Perissodactyla (například kůň, tapír, nosorožec). Sudokopytník je pak savec se sudým počtem (dvou nebo čtyř) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou sudokopytníci řád Artiodactyla (například prase, kráva, jelen).

Toť asi vše o lichokopytnících a sudokopytnících z češtinářského hlediska.

Zdroj: článek Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky

Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení

JAKO BY / JAKOBY

Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací:
a) připojuje větné členy, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla);
b) spojuje větné členy často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).

JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)

CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP

Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.

JAK BY SMET / JAKBYSMET

Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).

Zdroj: článek Určování slova BY

Proč se píše přese mě a ne přeze mě?

Každý den to slyšíme v mluvené češtině, kdy normálně říkáme přezemě, ale v psaném projevu se to musí psát jedině se s, tedy přese mě, popřípadě přese mne. Ostatní tvary, jako je přese mně, přeze mně, přezemě, přezemně nebo přesemně, jsou všechny špatně.

Předložka přes, která se váže se 4. pádem, může mimo jiné vyjadřovat směřování z jedné strany na druhou (jít přes řeku), průchod nějakým prostorem (projít přes chodbu do ložnice), překročení určité meze (přerůst někomu přes hlavu), pokrytí určité plochy (hodil přese mě deku) apod.

Slovník spisovné češtiny uvádí u této předložky celkem devět významů.

Z hlediska pravopisu je důležité, že u této předložky jak v základním tvaru, tak ve vokalizované podobě píšeme vždy s, nikoli z.

Zdroj: článek Přese mě nebo přeze mě

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jana Ženíšková

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jan Novotný


leccos slovní druh
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
leceni jazyka
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>