Na první pohled se může zdát, že rozdíl mezi slovy leccos a lecos je zanedbatelný detail, který nemá smysl řešit. Jenže právě takové drobnosti často rozhodují o tom, zda text působí jazykově jistě, nebo naopak budí dojem nejistoty a chyb.
V tomto doplnění článku se proto podíváme na další souvislosti užívání slova leccos, na jeho místo mezi neurčitými zájmeny a také na časté pravopisné pochybnosti, které s touto oblastí češtiny úzce souvisejí.
FAQ – Časté otázky a odpovědi
Je slovo leccos spisovné?
Ano, leccos je spisovné neurčité zájmeno.
Mohu používat i tvar lecco?
Ano, je spisovný, ale méně častý než leccos.
Je slovo lecos správně?
Ne, lecos je považováno za nespisovné.
Do jakého slovního druhu patří leccos?
Patří mezi neurčitá zájmena.
Jaký je význam slova leccos?
Vyjadřuje neurčité množství věcí nebo skutečností.
Je zájmeno všichni spisovné?
Ano, jedná se o spisovné osobní zájmeno všeobecné.
Souvisí leccos s pravopisem zdravý nebo zdraví?
Ne přímo, ale obě témata ukazují na časté pravopisné nejistoty.
Proč je důležité řešit pravopis zájmen?
Protože mají výrazný vliv na srozumitelnost a úroveň textu.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL INFORMACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan |Vyskočil.
Dobrý den,
zdravím Vás a jen malou poznámku k situaci kolem pana Primuly.
Hospoda na Vyšehradě je vyhlášeným mafianským doupětěm. Bylo místem kde se stýkali bossové a kmotři od 90.let. To mě na tom zaujalo najvíce, zvláštˇpo dotazech novinářů. A to je to co mi na tom všem smrdí. Tato hospoda a ještě Žluté lázně. tam si vykukové dohadovali z novináři krytí. Tak bych o tom začal trochu přemýšlet. Zdravím pana Babiše. At´ si dá pozor kdo mu mydlí schody.
Vyskočil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Dobrý den, vážený pane Babiši,
jsem Váš velký obdivovatel a podporuji Vás, jak to jde a umím. Znepokojeně
sleduji situaci v posledních dnech v médiích a hlavně výsledky, prognózy
různých firem jako MEDIAN, apod. které Vás v prezidentských volbách staví až na 3.místo což v reálu není pravdivé. Ovlivňují tak promyšleně i vaše podpůrce, kteří pak mohou nakonec dát hlas jinému kandidátovi !!O kvalitě samotných voleb si nedělám iluze, viz poslední parlamentní volby u nás i v zámoří. Také protiústavní vytvoření nového pravidla voleb a vytvoření tak "slepence" kdy rozdíl hlasů nebyl ani trochu zásadní ! Korespondeční hlasování umožňuje leccos?
Všechno souvisí se vším, je jasné že Váš soud byl naplánován právě do tohoto období před volbou, abyste musel svou obranu, své úsilí dělit. Ale dělají to dost průhledně ? Braňte se vůči médiím ! Přeji Vám výrazné vítězství a příjemné svátky Vám i rodině přeje Pepa.
Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.
Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.
Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.
Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).
Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.
Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.
Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.
Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.
Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.
V praxi se slovo leccos velmi často objevuje v publicistice, beletrii i odbornějších textech. Slouží k vyjádření neurčitého, blíže nespecifikovaného množství skutečností, informací nebo zkušeností. Právě jeho neurčitost z něj činí užitečný výraz tam, kde není cílem být konkrétní.
Ve spisovném projevu je vhodné dávat přednost podobě leccos, protože působí přirozeně a je doložena v kodifikačních příručkách i jazykových korpusech.
Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.
(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)
Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.
Zhlédnout znamená:
zúčastnit se jako divák, návštěvník;
uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.
Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.
Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)
Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.
Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.
Ačkoli jsou tvary leccos a lecco spisovné a významově rovnocenné, jejich užití není zcela vyrovnané. Varianta s koncovým „s“ je v současné češtině výrazně frekventovanější a čtenář ji vnímá jako přirozenější.
Naopak podoba lecos je hodnocena jako nespisovná a v pečlivém psaném projevu by se objevovat neměla, i když se s ní lze setkat v neformální komunikaci.
Zájmeno leccos zapadá do širší skupiny neurčitých zájmen, mezi něž patří také výrazy jako všelicos, ledacos nebo mnohé. Společným rysem je vyjadřování neurčitosti bez nutnosti dalšího upřesnění.
Tato zájmena jsou v češtině velmi živá a často pomáhají stylisticky odlehčit text nebo zobecnit sdělení.
Podobné pochybnosti jako u slova leccos se objevují i u jiných zájmen, například u tvaru všichni. Zde si pisatelé často nejsou jistí, zda se jedná o zájmeno, nebo jiný slovní druh.
Výraz všichni je osobní zájmeno, konkrétně zájmeno všeobecné, a jeho pravopis se řídí pravidly skloňování měkkého vzoru. I zde platí, že správná podoba je důležitá pro celkovou jazykovou úroveň textu.
Nejistota u slov leccos a lecos připomíná časté dotazy typu zdravý nebo zdraví pravopis. V těchto případech nejde o zájmena, ale o rozlišení tvaru přídavného jména a podstatného jména.
Podobnost spočívá v tom, že rozdíl je na první pohled nenápadný, ale z hlediska pravopisu a významu zásadní. Právě proto má smysl tyto jevy systematicky sledovat a ověřovat.
Slova jako leccos mohou působit nenápadně, ale jejich správné užití přispívá k jazykové kultuře textu. Čtenář si chyb často vědomě nevšimne, přesto je vnímá podprahově.
Pečlivá práce s pravopisem zájmen a podobných výrazů je proto důležitá nejen ve škole, ale i v profesním a veřejném projevu.
V obou slovnících najdeme rovněž poznámku, že se jedná o slovo hovorové. Slovník spisovného jazyka českého vnímá slovo HYSTERKA dokonce jako hanlivé, a to ve smyslu žena, která vědomě reaguje výstředním způsobem na různé dojmy.
Slovo HYSTERKA můžeme nahradit slovem hysterička, aniž by se změnil význam sdělení.
Pište buď v takzvaném autorském plurálu (1. osoba množného čísla), anebo klasicky v 1. osobě singuláru (1. osoba jednotného čísla), což je u textu menšího rozsahu, jakým je seminární práce, vhodnější. Zvolenou gramatickou osobu pak důsledně dodržujte v celém textu!
V práci představujte fakta, ne pouhé domněnky. Uvádějte pečlivě ověřené informace podložené seriózní vědeckou literaturou (citace). Používejte terminologii oboru, zvýšíte tím odbornost textu – ještě předtím si ve Slovníku cizích slov raději ověřte přesný význam termínu!
Pravopisné a typografické chyby, neobratné formulace a další formální nedostatky jsou vždy na úkor kvality, a tím i hodnocení vaší práce! Nezapomínejte sjednotit písmo, jeho velikost, řádkování a zarovnání. Používejte standardní fonty (Times New Roman, Arial či Calibri) velikosti 12 s řádkováním 1,5 řádku.
Nepodceňujte pravopis – raději si pořiďte Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a nový Akademický slovník cizích slov. Pokud je vám cesta do knihovny či knihkupectví drahá, pracujte alespoň s Internetovou jazykovou příručkou.
Jazykový,
jazýček, jazykolam (= věta, která slouží k procvičení
těžce vyslovitelných slovních spojení), jazylka (= kost v krku),
jazykověda (= lingvistika, věda zkoumající jazyk), jazykovědec,
jazykozpyt (= stejný význam jako u jazykovědy), cizojazyčný,
dvojjazyčný
Příklady
Moderátorka před
vysíláním zkoušela jazykolamy. Lyžař si při nehodě zlomil
jazylku. Na vysoké škole studoval jazykovědu. Nakladatel vydal
nový dvojjazyčný slovník.
Pokud zjistíte, že jste přece jen více chybovali, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.
