Cvičení 6
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Téma
MLUVNICKÉ KATEGORIE ČÍSLOVKY
mluvnické kategorie přídavných jmen
Příběh
V příběhu CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Budjac.
vetsinou jsem delal chyby v padech
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Cvičení 4
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Příběh
V příběhu LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.
Nepomohlo mi to
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GejmrOvec.
Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????
Zdroj: Příběh Lety
Cvičení 7
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Příběh
V příběhu KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.
ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: https://www.pravopiscesky.c…
Zdroj: Příběh Ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
4. cvičení: Určete mluvnické kategorie
|
ROD |
ŽIVOTNOST |
ČÍSLO |
PÁD |
VZOR |
|
|
Ve vsi |
|
|
|
|
|
|
S bylinami |
|
|
|
|
|
|
O lyžích |
|
|
|
|
|
|
K myši |
|
|
|
|
|
|
Pod hlavou |
|
|
|
|
|
|
Na silnici |
|
|
|
|
|
|
Do krabice |
|
|
|
|
|
|
Bez zlosti |
|
|
|
|
|
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.
Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.
Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.
Zdroj: Příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Cvičení 1
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Příběh
V příběhu ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Štefan.
Jsem příznivec hnutí Ano, děkují vám za práci ,kterou v dnešní době vykonavaté, jsem spokojen až na to zdražování cen. Jsem důchodce a na spoření nemam, šel jsem do důchodu z 1 A důchodové kategorií, měl jsem odpracováno 15 roků do roků 1993 na vysokých pecí, další roky nám neuznali i když jsme vykonavali stejnou práci v prachu a plynu. Do důchodu jsem šel v 59 rok. co umožnuje 1A důch. kat. jenom se snížením důchodem a ze zdravotními problémy, za min odpracovaných roků. Za práci v prachu a plynu jsme dostali 200 Kč navíc k výplate. Děkují za odpověd Trebula.
Zdroj: Příběh Andrej babiš kontakt e mail
Cvičení 5
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Příběh
V příběhu URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.
Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Misařová,
ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).
Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).
Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.
A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.
P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.
Zdroj: Příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou
Cvičení 2
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Cvičení 3
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Dělení podle mluvnické kategorie čísla
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Podstatná jména, která tvoří obě čísla
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná
Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Mluvnické kategorie
U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.
DRUH
Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.
VZOR
Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.
ROD
Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.
ČÍSLO
Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.
PÁD
I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.
Pády a pádové otázky:
|
PÁD |
PÁDOVÉ OTÁZKY |
|
1. pád |
Kdo? Co? |
|
2. pád |
Koho? Čeho? |
|
3. pád |
Komu? Čemu? |
|
4. pád |
Koho? Co? |
|
5. pád |
Oslovujeme, voláme |
|
6. pád |
O kom? O čem? |
|
7. pád |
S kým? S čím? |
Zdroj: Přídavná jména
Mluvnické kategorie u podstatných jmen ve slovenštině
Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.
Jednotné číslo rod mužský
|
1. pád |
Chlap |
Hrdina |
Dub |
Stroj |
|
2. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Duba |
Stroja |
|
3. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dubu |
Stroju |
|
4. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Dub |
Stroj |
|
5. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dube |
Stroji |
|
6. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
Jednotné číslo rod ženský
|
1. pád |
Žena |
Ulica |
Dlaň |
Kosť |
Gazdiná |
|
2. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdinej |
|
3. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
|
4. pád |
Ženu |
Ulicu |
Dlaň |
Kosť |
Gazdinú |
|
5. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
|
6. pád |
Ženou |
Ulicou |
Dlaňov |
Kosťou |
Gazdinou |
Jednotné číslo rod střední
|
1. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
|
2. pád |
Města |
Srdca |
Vysvedčenia |
Dievčaťa |
|
3. pád |
Mestu |
Srdcu |
Vysvedčeniu |
Dievčaaťu |
|
4. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
|
5. pád |
Meste |
Srdci |
Vysvedčení |
Dievčati |
|
6. pád |
Mestom |
Srdcom |
Vysvedčením |
Dievčaťom |
Množné číslo rod mužský
|
1. pád |
Chlapi |
Hrdinovia |
Duby |
Stroje |
|
2. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Dubov |
Strojov |
|
3. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
|
4. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Duby |
Stroje |
|
5. pád |
Chlapoch |
Hrdinoch |
Duboch |
Strojoch |
|
6. pád |
Chlapmi |
Hrdinami |
Dubmi |
Strojmi |
Množné číslo rod ženský
|
pád |
Rod ženský |
||||
|
1. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
|
2. pád |
Žien |
Ulíc |
Dlaní |
Kostí |
Gazdín |
|
3. pád |
Ženám |
Uliciam |
Dlaniam |
Kostiam |
Gazdinám |
|
4. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
|
5. pád |
Ženách |
Uliciach |
Dlaniach |
Kostiach |
Gazdinách |
|
6. pád |
Ženami |
Ulicami |
Dlaňami |
Kosťami |
Gazdinami |
Množné číslo rod střední
|
1. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
|
2. pád |
Miest |
Sŕdc |
Vysvedčení |
Dievčat dievčeniec |
|
3. pád |
Mestám |
Srdciam |
Vysvedčeniam |
Dievčatám dievčencom |
|
4. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
|
5. pád |
Mestách |
Srdciach |
Vysvedčeniach |
Dievčatách dievčencoch |
|
6. pád |
Mestami |
Srdcami |
Vysvedčeniami |
Dievčatami dievčencami |
Zdroj: Pády
Číslovky
Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?
Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Slovo všechno
Slovo všechno je dvojslabičným zájmenem označujícím úplnost obsahu či označujícím úplný soubor objektů z dané kategorie.
Zdroj: Slovo všechno
Slovní druhy, určování, příslovce, plnovýznamové, neohebné
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině
U podstatných jmen se určuje
- rod,
- číslo,
- pád,
- vzor.
Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.
U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).
Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.
Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.
Jednotné číslo rod mužský
|
1. pád |
Pán |
Hrad |
Muž |
Stroj |
Předseda |
Soudce |
|
2. pád |
Pána |
Hradu |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
|
3. pád |
Pánovi Pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
|
4. pád |
Pána |
Hrad |
Muže |
Stroj |
Předsedu |
Soudce |
|
5. pád |
Pane |
Hrade |
Muži |
Stroji |
Předsedo |
Soudce |
|
6. pád |
Pánovi pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
|
7. pád |
Pánem |
Hradem |
Mužem |
Strojem |
Předsedou |
Soudcem |
Jednotné číslo rod ženský
|
1. pád |
Žena |
Růže |
Píseň |
Kost |
|
2. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
3. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
|
4. pád |
Ženu |
Růži |
Píseň |
Kost |
|
5. pád |
Ženo |
Růže |
Písni |
Kosti |
|
6. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
|
7. pád |
Ženou |
Růží |
Písní |
Kostí |
Jednotné číslo rod střední
|
1. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
|
2. pád |
Města |
Moře |
Kuřete |
Stavení |
|
3. pád |
Městu |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
|
4. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
|
5. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
|
6. pád |
Městě |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
|
7. pád |
Městem |
Mořem |
Kuřetem |
Stavením |
Množné číslo rod mužký
|
1. pád |
Páni pánové |
Hrady |
Muži mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci soudcové |
|
2. pád |
Pánů |
Hradů |
Mužů |
Strojů |
Předsedů |
Soudců |
|
3. pád |
Pánům |
Hradům |
Mužům |
Strojům |
Předsedům |
Soudcům |
|
4. pád |
Pány |
Hrady |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
|
5. pád |
Páni Pánové |
Hrady |
Muži Mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci Soudcové |
|
6. pád |
Pánech |
Hradech |
Mužích |
Strojích |
Předsedech |
Soudcích |
|
7. pád |
Pány |
Hrady |
Muži |
Stroji |
Předsedy |
Soudci |
Množné číslo rod ženský
|
1. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
2. pád |
Žen |
Růží |
Písní |
Kostí |
|
3. pád |
Ženám |
Růžím |
Písním |
Kostem |
|
4. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
5. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
6. pád |
Ženách |
Růžích |
Písních |
Kostech |
|
7. pád |
Ženami |
Růžemi |
Písněmi |
Kostmi |
Množné číslo rod střední
|
1. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
|
2. pád |
Měst |
Moří |
Kuřat |
Stavení |
|
3. pád |
Městům |
Mořím |
Kuřatům |
Stavením |
|
4. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
|
5. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
|
6. pád |
Městech |
Mořích |
Kuřatech |
Staveních |
|
7. pád |
Městy |
Moři |
Kuřaty |
Staveními |
Zdroj: Pády
Slovní druhy, určování, přídavná jména, plnovýznamové, ohebné
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.